poster

Dvanáct

  • Rusko

    12

  • Rusko

    Dvenadcať

    (Rusko)
  • Rusko

    Двенадцать

    (Rusko)
  • slovenský

    Dvanásť

  • anglický

    12

Drama

Rusko, 2007, 159 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Gemini
    ****

    Michalkov vzal naprostou klasiku a ve výhni svého tvůrčího génia ukul svoji vlastní verzi, která ovšem ani zdaleka NENÍ tím známým příběhem jedné místnosti a několika lidských osudů. Tady jde o řadu příběhů, typicky ruských a úžasně vyprávěných, ozdobených velmi rozdílnými a bez výjimky přesvědčivými hereckými výkony pánů, které nijak zvlášť horlivý příznivec ruské kinematografie už mohl vidět, ale které možná ani nezná jménem. Velmi oceňuji především změnu motivace hlavního hrdiny, který není tím od počátku jasným Spravedlivým klaďasem v bílém obleku. I další inovace jsou pro atmosféru filmu přínosem - chlapec, o jehož osud se tu hraje, již není neznámou figurou stojící kdesi za kulisami, ale skutečným, živým člověkem. Novinky a jinakosti dané tu mentalitou autora, tu zase kulturou jeho země, však neznamenají žádný odklon od toho, co od Mistra známe už z dřívějška - Michalkovův úžasný vypravěčský talent a jeho důkladnost v práci s obrazy i zvuky jsou tu opět přítomny v celé parádě. O to víc pak zamrzí, že jsou pohřbeny nejzávěrečnějším ze závěrečných dějových (půl)obratů, který je někde HODNĚ jinde, než bych byl ochoten přijmout. I tak je tato Dvanáctka nepochybně jednou z velkých filmových událostí a mrzelo by mě, kdybych ji už nikdy znovu neviděl. Konečný verdikt 80%, ve vrcholně povznesené náladě pak o deset procent více.(25.12.2008)

  • predators
    ****

    Dvanáct porotců je přesvědčeno, že mladík zabil. Tedy, dokud jeden z nich nevznesl námitku a nezpochybnil jejich rozhodování. V tom okamžiku se rozjede kolotoč názorů, debat, životních příběhů a zkušeností, které povedou k jednotnému hlasování...vinen či nikoliv? Prázdná tělocvična, dvanáct lidí, dvanáct různých profesí, dvanáct názorů, ale jen jeden hlas! Slušné ruské drama, ikdyž trochu delší a místy ubírající se k nudným monologům, aby pak opět vygradovalo ve vypjatou situaci. Zajímavosti: Ptáček, který si zvolil svobodu a vyletěl ven, za necelé dvě hodiny umrzl ve sněhové vánici. :-) 75%(28.2.2009)

  • Aky
    *****

    Je to strašlivá odvaha pustit se do srovnání s rozhněvanými muži. Přistupoval jsem k tomu s velikou nedůvěrou a opatrností. Ale dopadlo to skvěle. Zůstalo napětí, přibylo humoru (i toho nejčernějšího). Herecky dokonalé a navíc obohacené o socialisticky-carsko-ruské reálie. Není to remake v pravém slova smyslu, ale o to lépe.(25.4.2009)

  • Legas
    *****

    Americký originál, tedy film 12 rozhněvaných mužů, který byl natočen podle divadelní hry, jsem viděl asi měsíc před ruským remakem 12 Nikity Michalkova. Je velmi zajímavé oba filmy srovnat. Amerických Dvanáct vyniká klaustrofobickým prostorem jedné malé místnosti, ze které není po celou dobu, snad kromě záchodu, kam utéct. Rukých Dvanáct umístil Michalkov do rozlehlé tělocvičny, čili prostor rozšířil do relativně otevřeného "dýchavična", na druhé straně plně využívá nejen veškerého možného prostoru (viz. ještě lépe oproti původnímu filmu zfilmovaná scéna rekonstrukce chůze revmatického starce), ale i předmětů, které tělocvična nabízí (medicinbal), k mnoha napínavým, ba dokonce i překvapivě vtipným scénám. Michalkov navíc podpoří závěr filmu velice chytře rozvinutou pointou příběhu, kterou americký film vůbec nenabízí. Nejdůležitějším aspektem Michalkových Dvanácti je ovšem fakt, že celý mezilidský konflikt, který se v tělocvičně odehraje, je naroubován na rusko-čečenské vzrtahy, na ruskou politiku a sociální vztahy a na nynější tvář Moskvy. Toto příjemné rozšíření mi decentně kazily příliš násilně vložené válečné scény, které mě vytrhávaly z koncentrace na ústřední dvanáctku rozhněvaných mužů v tělocvičně. Význam oněch scén ve filmu chápu a tak tuto malou stylistickou neshodu mezi mým pohledem na věc a režisérovou vizí házím za hlavu ve prospěch vyznění filmu jako celku.(3.11.2008)

  • genetique
    *****

    (Čiastočne) mením môj skeptický pohľad na remaky najlepších rebríčkových filmov. Videl som originál, uchvátil. Videl som remake, ohúril, oslnil, fascinoval, nadchol, učaroval, okúzlil. Lumetova klasika z roku '57 ostane navždy jediná, Michalkov jej ale týmto filmom vzdáva patričný hold. Kostra príbehu ostáva takmer rovnaká, ale je veľmi šikovne a nenápadne obalená úplne odlišným portfóliom udalostí, na ktorých príbeh stavia. Michalkov okrem toho, že (na rozdiel od pôvodného filmu) použil veľmi citeľne podporujúcu zložku, akou v tomto filme hudobné podfarbenie jednoznačne bolo, citeľne sa od svojho vzoru odchýlil najmä zábermi zo života obvineného. Takže okrem toho, že som bol počas filmu neustále dobíjaný neskutočne skvostnými a precíznymi hereckými výkonmi, tak bola rozmanitosť deja veľmi elegantne a trefne spestrená sekvenciami zo spomienok na kruté chlapcovo detstvo. Prakticky celý film je ale upletený z jedného dlhého, šťavnato napísaného dialógu, v ktorom nechýbajú miesta, pri ktorých mi stuhla krv v žilách, dojemné ľudské scény, či trefné odľahčenie vyostrenej atmosféry. Stopercentný zážitok trošku skresal samotný záver (tú poslednú finálnu hollywoodsku minútku si mohli tvorcovia odpustiť), ale nič to nemení na tom, že táto, o polstoročie mladšia ruská kópia, sa mi páčila omnoho viac, než jej starší, čiernobiely brat. 95%.(26.9.2009)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace