Adrénaline
Horor
Francie, 1990, 77 min
Režie:
Alain Robak, Barthélémy BompardHrají:
Barthélémy BompardKomentáře uživatelů k filmu (4)
-
Flipnic
Opět jeden z naprosto neprávem zapomenutých a "ztracených" filmových počinů, který rozhodně stojí za pozornost!! Film je složen ze skladby kraťasů, které působí, jako by byly o 30 let starší, než jsou. Působí temně, bizardně, ošumtěle ... ale také vtipně!! Naprostá bizardnost až surealismus se mísí s brutalitou, černočerným humorem a násilím. Některé kousky vás doslova donutí políbit koberec (či linoleum, záleží, čím je váš byt vybaven) v křečích smíchu!! Tedy pokud máte alespoň určitý běžný smysl pro černý homor. Moji favorité jsou rozhodně "Vyhrál ste náš dům" a poslední kousek "box". To jsem nechápal a řval smíchy! Geniální, ujeté, bizardní, atmosférické, temné, šílené ... doporučuji všem!! ("bouračka na křižovatce" také stojí za to!! :-)) ).(30.10.2011)
-
Bloody13
Francouzi se filmových experimentů nikdy nebáli, a Adrénaline je toho skvělým příkladem. Podivuhodný slepenec třinácti krátkých povídek, na nichž se vyřádilo sedm (!) autorů, mezi nimi i Alain Robak, režisér povedeného gorefestu Baby Blood. Mnohdy se o příběhu nedá ani mluvit, ale co segment, to bizardnost. Některé jsou sice trochu slabší (shodou okolností se to týká těch černobílých), ale většina z nich je opravdovou lahůdkou pro milovníky černého humoru toho nejhrubšího zrna. Povídky jako Graffiti a Sculpture Physique útočí nebývalou silou na vaše bránice, naproti tomu Revestriction připomíná noční můru, Interrogatoire, Urgence a Corridor zase vynikají ostrou pointou. Je tak téměř nemožné, aby si každý divák nevybral tu svou. P.S: Flipnicovi díky za tip.(30.11.2011)
-
cunesk8
Parádní záležitost. Krom jednoho příběhu jsem se neskutečně bavil. Sem tam bizar, sem tam krutý buchec smíchu. :D Příběh v metru naprosto neskutečně natočen, geniální křižovatka, You win our house, Pravačka, levačka......95%(30.10.2011)
-
Vaklaf
Naprosto parádní soubor krátkých nočních můr a " bad tripů", které sice většinou nejsou nijak přehnaně originální, ale je to taková prdel, že je to prostě radost. A musím říct, že u některých jsem se cítil dost stísněně, i když závěr byl vždycky pěkně černohumorný. Takže z mého pohledu ideální poměr.(2.11.2011)
