Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Renton
    ****

    Scénář: Stuart Beattie, David Elliot, Paul Lovett .. Budoucnost patří nanotechnologiím. Tohle bylo jejich promo. A pořádná akční nátěřka. Hlavně druhým hračkářům, Transformers: Revenge of the Fallen, které o hlavu (nikoliv plnou rozumu) převyšuje. Stephen Sommers a Lorenzo di Bonaventura si tuhle digitální stupiditu vymazlují na plné pecky. Snadno skousnutelné především díky vražednému tempu a rytmizaci, které tu povrchnost, vágnost příběhové kostry a obecnou neuvěřitelnost zadupává pod slupku atraktivních efektů, sexy postav, hlášek a neustálého sprintu za další explozivní akcí. Místy se sice dostavuje až přehlcenost, kterou ještě zahušťují flashbacky, ale nic nedrhne, Praha se bortí, ledovce tají, zadeček Rachel Nichols se vrtí.. Beru všechny negativní soudy, mne taky Sommers (vyjma první Mumie) nebere, ale tahle nátěrka prostě ušla. Přepálené béčko, přepálená sedmdesátka.(1.10.2009)

  • tron
    **

    „Ten výbuch som prežil. Ako tak.“ Blbosť, v ktorej nič nedáva zmysel (dialógy, postavy, príbeh) a kde postavy stvárajú neuveriteľné veci, odporujúce fyzikálnym zákonom a sedliackej logike. Blbosť je jedna vec, DVOJHODINOVÁ blbosť ale druhá. Hoci sa pokladám za fanúšika akcie a v detstve sa ku mne dostali dve čísla komiksu „G.I. Joe“, ktoré v slovenskej mutácii vydal Semic-Slovart, Sommersov nešťastný v mojich očiach napriek tomu prekročil pomyslenú hranicu a stal sa... nezaujímavou koninou. Pokiaľ by boli Arnold Vosloo, Dennis Quaid a Brendan Fraser na plátne častejšie a snímka by mala o 30 minút menej, MOŽNO by som išiel až na 60%. Ale spomenutí herci sa prakticky len mihnú (hlavný priestor dostali finančne a inak lacní neznámi mladí herci a Marlon Wayans) a trvá to 2 neznesiteľné hodiny. Akcie je extrémne veľa, trikov detto (až sú rušivé a paradoxne nudné) a ak sa aj chvíľku nedajbože nič nedeje, Sommers do dialógovej scény napchá akčnú retrospektívu, takže ZASA akcia. Ale aby som mu nekrivdil, akcia je miestami neskutočná (čo je plus... asi), efekty mohli byť EŠTE horšie a občas som sa dokonca pousmial („Sme ďaleko od Miami.“). A určite je to lepšie, aspoň pre mňa, ako VAN HELSING. To bola, aj keď sa tomu ťažko verí, ešte väčšia blbosť.(27.5.2011)

  • Isherwood
    ****

    Zlý asiat, drsný černoch, hláškující černoch, bondovský záporák, jeho mrdatelná asistentka, charismatický generál, a dalších čtyřiadevadesát důvodů plus jeden navrch, proč nemít rád současný Hollywood. Tenhle film představuje pro jeho odpůrce dokonalý sklad munice i zbraňového arzenálu. Když se rozhlédnu kolem, plně chápu, proč takové kvantum diváků tlouklo hlavou o sedačku před sebou. Jenže… čekat od Sommerse cokoliv duchaplného je výsměch vlastnímu zdravému úsudku a já tomu filmu podlehl už od prvních vteřin. Když po půlhodine nastane akce, kterou by si jiný režisér nechal jako závěr, tetelil jsem se blahem, v momentě, kdy se zachraňuje 1 (slovy: jedna) Eiffelovka a zboří se přitom polovina (matematicky: ½) Prahy, uvažoval jsem, jestli existuje něco jako tvůrčí soudnost a zdravý rozum. A přitom stále není konec. Star Wars! Nejšílenější, nejneuvěřitelnější a nejzábavnější vysokorozpočtová demence, kterou může současná kinematografie nabídnout. Překopírujte své rozezlené komentáře ke dvojce Transformerů k tomuhle, padnou sem jak ulité. Bolí mě hlava, fakt že jo.(14.8.2009)

  • Shadwell
    **

    Začal bych vtipem: Víte, co se mi nejvíce líbilo na G.I. Joe? Trailer na novou romcom s Kačkou Heigl a Butlerem, který běžel před filmem. ____ Pět poznámek – ke střihu, vertikalitě, sexualitě, multikulturalismu a instrumentalismu: ____ 1, V polovině a na konci šedesátých let řada amerických filmů experimentovala s rychlejším tempem střihu. Dnes je střih u většiny filmů rychlejší než v jakémkoli jiném období. Ve skutečnosti může rychlost střihu brzy dosáhnout svého stropu; je těžké představit si celovečerní film, kde by trval záběr v průměru méně než 1 sekundu. Lze tuto hranici nějak prolomit a překonat? Lze, takovým malým podvodem, protože hranice jedné sekundy se zachová, ale akce se přesto bude zdát rychlejší. Jak? Jednoduše, akce se neodbude sekvenčně, ale simultánně, tzn. že se rozdělí do dvou až třech míst a mezi nimi se přestříhává. Kupříkladu souboj ninjů a přestřelka mezi vojáky se tak neodehraje postupně za sebou, ale přestříhává se mezi tím. Stejným způsobem se řešila hranice minimální délky záběru v závěrečné obří sekvenci v Transformers 2. Stejným způsobem se to řeší i zde. Abych se ale přiznal, tak tenhle typ řešení akce nepovažuji za šťastný. Nejde tu vůbec o přehlednost, nebo nepřehlednost akce, ale o to, že takovéhle přestříhávání ruší potěšení z kontinuity akce, z její výstavby, a akce tím ztrácí parametry „malého příběhu". Když si vybavím všechny americké akční filmy z 21. století, sedlo mi stoprocentně opravdu jen máloco. A tak stejně jako pojmenoval Havel proslulým skvostem „humanitární bombardování“ intervenci do bývalé Jugoslávie, i G.I. Joe akcí přetéká, ale je to jen jako, takové humanistické, neškodné, nijaké... taková humanistická genocida diváka. ____ 2, Američané přistáli na Měsíci léta Páně 1969. Do stejného období spadá počátek rychlejšího střihání v amerických filmech, viz bod jedna. Náhoda? Nikoliv náhoda, nýbrž počátek vertikální éry, utužené o pár let později „vertikálním" opuštěním Země ve Star Wars. I G. I. Joe je filmem vertikálním. Odpovídá tomu vertikální poster rozdělený na nebe a peklo, nebo spíše nadsvětí a podsvětí bez morálního významu. Jen peklo je umístěno nahoře, protože to je pro teenagery víc cool. Dále je ryze vertikálním problémem potýkání se s gravitací (černoch se chce hrozně moc stát pilotem; Eiffelova věž zase doplatí na přitažlivost) nebo neustálé přecházení mezi hydrosférou (id - oceán nevědomí), povrchem (ego) a atmosférou (superego - svědomí, božský dohled). Vertikalitě odpovídá i rozdíl v záběrování mužů a žen – u mužů se začíná záběr nahoře na hlavu-mysl, u žen zpravidla dole na zadek-povrch. První záběr na muže a ženu se tedy v G.I. Joe liší. V prvním případě pohlížíme „do“, kdežto ve druhém „na“. ____ 3, Na posteru si dále můžeme všimnout, jak na něm jsou ženy natočeny bokem, aby vyniklo poprsí a hýždě, zatímco muži anfas. Když se poprvé ve filmu objeví hologram, je na něm Dennis Quaid ve 2D. Ani ne o pár minut později se na hologramu zjeví tuším Sienna Miller... ve 3D. Kupodivu se ani v jednom z vtipů nešprýmuje o suspenzorech, přitom jsou povinnou součástí hi-tech obleků. Mužské pohlavní orgány prostě stále patří do oblasti intimity a soukromí, zatímco ženské pohlavní znaky a orgány jsou už dávno „veřejným majetkem“, nad jejichž masovou přítomností ve veřejném prostoru se už nikdo nepozastavuje vyjma několika feministicky orientovaných kritiků, kteří naprosto marně upozorňují na zneužívání a deformaci obrazu ženy, na devalvaci ženy do pozice objektu apod. A za druhé si můžeme povšimnout, že mužští hrdinové tu často vystupují „bez tváře“, není jim vidět do obličeje, mají ho částečně zakrytý nebo znetvořený, na rozdíl od ženských protagonistek. Mužská postava je zde pouze jakousi nekonkrétní siluetou, kterou vyplňujeme vlastními rysy, vlastní identitou. Absence tváře umožňuje, podobně jako v pornografických filmech, mužskému divákovi identifikaci s hrdinou příběhu, zatímco ženský obličej zůstává co nejvíce odhalený pro potěch oka. ____ 4, Americká hyperkorektnost za vlády Billa Clintona je nejvíce patrná asi z prvního Matrixu, kde po boku stanuli černoch a dva běloši, žena a muž, kdy muž (Keanu Reeves) je ke všemu míšenec. I G.I. Joe touží xenofobii nějak obejít, vždyť tu máme bělocha, asiata, černocha i post-koloniálního half-černocha Saïd Taghmaouia. Jenže volba herců tady odpovídá spíše nutnosti po snadno zapamatovatelných a od sebe odlišitelných hrdinech, kde nulovou hloubku vyvažuje signifikantní a čitelný „venek“, podle něhož postavu ihned poznáme. Proto patří mnohem větší uznání režisérům, kteří ve svých filmech pracují třeba jenom s bělochy a jsou nuceni je odlišit vnitřně. Nadto se stojí zamyslet nad tím, jestli není nějaká souvislost mezi Marlonem Wayansem a šimpanzem ze Speed Racera? Ano, oba „primáti“ jsou zdrojem humoru. ____ 5, G.I. Joe není, jak se občas tvrdí, náborový leták, který má ukázat klukům, jak bude vypadat armáda ve věku, kdy už budou dost staří, aby se mohli nechat naverbovat. Ve skutečnost je G.I. Joe konverzí počítačových her, zejména Gears of War a Dead Space, viz všechny ty pulzní pušky, dvě odlišné frakce, „vypnutá“ krev, kooperativní multiplayer, rozmanitost misí, videoherní trenažer střelby, „oživování" mrtvých, briefingy z prezidentské kanceláře nebo Karolína Kurková (přesně takovýhle modelky hrály ve filmečcích z Command and Conquer). Herní estetice odpovídá i neustálé zpochybňování manuálů, konkrétně potřebu manuálu ta které postava zpochybní ve filmu třikrát. Naráží se tu zjevně na dobu, ve které kvete pirátství a ve které je dostupnost manuálu vyloučená a hráč musí, stejně jako Channing Tatum a Marlon Wayans najatí narychlo Quaidem, objevovat vše po svém.(14.8.2009)

  • tombac
    ****

    Minulý rok jsem jásal u Doomsday, letos jsem měl jiným způsobem pusu do "O" u téhle bejkárny. Minule jsme slintali nad zadečkem Rhony Mitry, teď budeme pouštět sliny při pohledu na dekolt a sexy tvář Sienny Miller. Pro našince je tu i vojanda Kůrková... Sommersovi se to celé digitální peklo zčásti vymklo z rukou, ale na to sere pes, zábavné to je dost. 7/10(6.8.2009)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace