Alenka v říši divů

Na to, že se jedná o příběh z říše divů, tak moc neoplývá fantazií. Celý film je prostě poněkud bez života. Většina postav se mně líbila (kočka Šklíba nejlepší, Tydlidýn a Tydlidum také pobavili, Červená královna příjemně překvapila), ale jako celek to nedrželo pohromadě. Leckdo si mohl myslel, že ze spojení Tim Burton a Lewis Carroll vznikne bezmála jeho nejlepší dílo, ale Alenka se podle mě řadí naopak k těm nejhorším. Burtonova osobitost se vytratila a místo ní jsou tu... barvičky. Nejvíce mě toto zjištění zamrzelo, když jsem zhlédnul Fantastického pana Lišáka, což je naprosto ukázkově zfilmovaná dětská knížka. ___ Režie byla nevýrazná, posledních pár minut, když se Alenka vrátila z nory, působilo pak dokonce jako naprostá režijní bezmoc. Kamera se mi nelíbila. Herci byli převážně nadprůměrní, vlastně jediné pozitivum filmu. Johnny Depp, to je kapitola sama pro sebe. Jeho postava je synekdochou celého filmu - typicky burtonovská proprieta, trochu legrační, trochu šáhlá, ale je tak ošklivě zmalovaný, že bych byl radši, kdyby už Tim vystřízlivěl a začal točit pochmurně. Film je v podstatě tím, čím byl v roce 1939 Čaroděj ze země Oz, až na to, že ten byl zábavnější, působil upřímně. A ještě mě napadá srovnání s Hvězdným prachem, který ale proti Alence působí jako dílo hodné aspoň pěti Oscarů. ____ Jo a trailer na Trona byl tak blbej, že to ani nejde popsat:) (26.02.2010)

O tom, že pan Carol absolvoval Matfyz, není pochyb. Bez pětilebkového matroše a smaženice z lisohlávek by Alenka byla jen dalším běžným dnem medvídka Pů. Timmy zjistil, že sedmileté holčičky špatně kouří a s takovou by si casting moc neužil, a tak nám v pohodě naservíroval Alenčinu dvacetiletou dablérku, což nepochybně vedlo k lepšímu položení se do role zlé červené královny u paní Carterové. Hluboký Džony ukázal, jak by vypadal Střihoruký Edward, kdyby mu ruplo v bedně. Bílá královna se svým blonďatým přelivem a hustým černým obočím alá Brežněv oslňuje charmem chánovských krasavic. Jako celek je to sice trochu rozostřené, ale jinak kompaktní, barevné a kdybych si já blbec vyzvedl u vchodu do kina brýle, prý dokonce plastické. (04.10.2010)

Příběh je to kouzelný, plný barev a úžasné fantazie. Nejvíc se mi líbil levitující kocour s překrásným a širokým úsměvem, jenž dokázal sám sebe zneviditelnit. Nebo takový bílý králík alias mrskač nádobí či pokrmu po komkoliv. Taky možná díky Helence a Johnnymu tomu dám plný počet hvězd. Anne mi tam trochu vadila s těmi svými tlustými rtíky. Nevím proč, jsem jí asi přesycena coby hezké tvářičky romantických filmů. Celým filmem nás provází skvělá hudební složka jejíž závěrečnou podobu jsem měla tu čest si i osobně s orchestrem zazpívat na jednom letním koncertě filmové hudby. Naučit se to v angličtině a v té rychlosti bylo šílené! :-) (19.04.2015)

Nejslabší Burton, po němž dost možná zauvažuji o přehodnocení Planety opic. Co s dobrým castingem a pár burtonovskými pomrknutími, když přirozeně pohledná i půvabná Mia Wasikowska (a kdyby jen ona) nemá navzdory probleskujícím schopnostem takřka žádný herecký prostor (opakuje se tak situace Worthington/Avatar) a Burton namísto o vyzkoušení volajícím experimentování s látkou vsadil na jistotu. Unylé vyprávění, v kterém vizionář Burton rezignoval na jakékoliv režijní kočírování, vlastní nápady i poetiku a nekompromisně odškrtává scénu za scénou, přičemž kromě letmého míjení postav dochází k absolutní neujasněnosti, o čem film vypráví, jaká je jeho hlavní výpověď a kdo a jací jsou, byli nebo hodlají být jeho hrdinové, resp. hrdinka. Sen nebo realita? Pomohlo Alence toto bizarní dobrodružství dospět či se jen rozhodovat samu za sebe (a jak, když je celý její úděl v příběhu předem nastavený a všemi je do něj postrkována?) nebo si snad navždy uchovat dětskou duši a provázející vzpomínky na pouti dospělosti? Burtona bohužel více než pokládání těchto a souvisejících zásadních otázek (jež by za řádného provedení znamenaly zřejmě původně zamýšlený osudový, neopakovatelný a v závěru tesklivý příběh á la Cesta do fantazie), které se mu spíše mimoděk do vyprávění připletly, zajímá prvoplánové fantaskní tajtrlíkování a vskutku náročná a obdivuhodná, i když možná až příliš neživá, resp. neskutečná výprava a naprosto zbytečné 3D, které se v potenciálně zajímavých momentech (pád do nory) mění v koncepčně zbrklý vizuální bordel, jindy zas umocňuje slabší dojem z digitálních postav v jejich interakci s herci (prostorový efekt je např. takový, že herec je v popředí, zatímco dig. postava „přilepena“ za ním a nejednou tak vyvstane na mysli přes 20 let stará Falešná hra s králíkem Rogerem) a dává jasně najevo nevýhody postprodukčního 3D (viz. rozmazané objekty v popředí atd.). 5/10 (10.03.2010)

Panoptikum té nejbizardnější fantazie s režií a scénářem na zakázku, které se od ostatních Disneyovek téměř v ničem neliší. Trikově působí Alenka jako nepovedený vtip (i když ono tak v době Avatar působí téměř vše), v kterém je z jedniček a nul i psí rodinka, což ve finále vypadá otřesně. Nebýt kocoura Šklíby a vynikající Mii Wasikowsky, tak usínám nudou. Burton by měl konečně nad sebou zamyslet. Už i ta Planeta Opic měla lepší atmosféru. (08.03.2010)