Alenka v říši divů

Burton nevyprávěl, nýbrž prostě odvyprávěl. Nejčastěji kladenou otázkou z mé strany bylo, proč vlastně snímek není animovaný komplet, když je všechno umělé jak interiér čínského auta. V té přehršli ‚burtonovského vizuálu‘, kompletně v CGI, se ztrácí všechno… až na Miu Wasikowsku, která táhne celou tu zmatenou (!!) taškařici ke konci, který je tentokráte doslova vysvobozením. Sterilní, nudné, kýčovité, plastové… dokonalý repelent divácké empatie. (16.05.2010)

Hodně špatné. Mám ze starého dobrého Tima pocit, jako by začínal točit pohádky pro děti po vzoru Rodrigueze. Když jsem se v kině usadil do stereotypní sedačky CineStaru, byl jsem nejprve po dvaceti minutách stopáže přesvědčen o skálopevných čtyřech hvězdičkách. Každou další půlhodinou mé osobní hodnocení klesalo... Dobré jsou tu vlastně jen tři věci: kouzelná Elfmanova hudba, která mne uchvátila od úvodních titulků, dále objevování nového světa ala Avatar pro děti, a nakonec patřičně vyšinutý Johnny Depp. Všechno ostatní je z mého pohledu prachobyčejným podprůměrem! Co na tom, že je celý snímek tak neuvěřitelně "počítačově pěkný", když jsou veškeré dialogy krutopřísně nudné, děj nezáživný a gradace nulová? Posledních několik minut jsem vyloženě přetrpěl - viz taneční kreace páně kloboučníka. Trapnost střídá nudu. Burton natočil děsně efektní pohádku s tunou sexy scének, ale absolutně bez srdce. Hlavní hrdince jsem nezbaštil jedinou scénu! (10.03.2010)

Tim Burton navštívil Disney Studios a ani tato živá voda nezpůsobila, že by Disney již více nebyl mrtvý. Scénář od osvědčené studiové harcovnice sice činí Alenku něčím jiným než jen prostým zfilmováním Carrollovy knihy, ale divák nedostane o moc víc než emancipační štulec, který měl možná opodstatnění právě v době sjetého Lewise, ale rozhodně ne dnes, a který je navíc očekávatelný od samého začátku této hodinu a tři čtvrtě trvající přehlídky zcela zbytečného "za každou cenu 3D" pimprlového divadla. Alenka nicméně drží historické prvenství - poprvé mi Johny Depp přišel nesnesitelný, a to jsem viděl i Eda Wooda. Uznání si Šílený Klóbrcmajstr nicméně zaslouží, a stejně tak i ostatní herci, ať už viditelní nebo jenom akustičtí - Mia Wasikowska je zvláštním způsobem křehká a silná zároveň, většinu filmu se jí daří působit správně dospívajícím dojmem, a je rovněž netuctovým způsobem hezká. O Heleně Bonham Carter snad není třeba mluvit (nakecá toho víc než dost, a zase z toho budete tak na větvi jako ve Sweeney Toddovi nebo Fight Clubu...dobře, trochu jinak než ve Fight Clubu, ale fajn rozhodně je:)) a z Bílé Královny Anne Hathaway jsem dostával křeče do bránice, jak mě ta její extrémně pozérská kreace panny ze středověké tapisérie bavila. Pak by se asi slušelo více zmínit ještě Crispina Glovera, který je ještě divnější a úlisnější než v Charlieho Andílcích (ano, JE to možné), a můžeme přejít k tomu jak si Burton ponechal svůj výrazný vizuální styl, díky čemuž občas vidíte záblesky Sleepy Hollow nebo Velké Ryby, a jak je scénář opentlen docela povedenými vtípky, kterých je možná (skoro jistě) daleko víc, než jsem mohl postřehnout, protože jsem četl všeho všudy první polovinu Říše Divů. To, zda máte načteno či nikoliv, je dost zásadní problém - já jsem třeba až do poloviny filmu (kdy se Alenka dostane na hrad Srdcové Královny) absolutně nechápal, co se to hergot děje, a jak spolu jednotlivé scény souvisí. Moje hodnocení tak je téměř jistě zkreslené - jediné řešení je zas o něco doplnit literární vzdělání a pak se podívat znovu. Jakkoliv mi ovšem repríza není proti mysli, jak se znám, zabere to dlouhý čas:) Nechť je tedy těch 60%, které teď dávám, bráno s rezervou. (29.07.2010)

Tim Burton u mě každým svým posledním filmem ztrácí kredit a něco ze svého vizionářského kouzla. Karlík byl ještě v mezích dobrého vkusu, u Sweeneyho jsem už pochyboval a nyní přišla Alenka. Klasické Burtonovské postupy a témata tu nezvykle selhávají a stávají se tak možnou alternativou halucinogenních látek pro narkomany. Měl jsem obrovské problémy se soustředit a nedokázal jsem se ani vcítit do žádné z postav. Všechny mi byly díky přespříliš umělému vzhledu lhostejné (ukradené) a působily neosobně, až na jednu výjimku. A tou nemůže být nikdo jiný než (ne, není to Johnny Depp) Mia Wasikowska, která jako jediná působí živým dojmem a trošku zahřívá studené prostředí říše divů. Škoda jen, že zde nemůže předvádět svůj nesmírný talent (všem doporučuji seriál V odborné péči), Alenka je totiž charakter plochý jako Keira Knightley bez push-upky. Nebavil mě dokonce ani Johnny Depp (snad poprvé) a upřímně mi jeho postava vadila. Doufám tak jen, že obrovský finanční úspěch zajistí Timovi vysoké rozpočty pro osobitější filmy. (01.10.2010)

Alenka v říši LSDigidivů, která je více animovaným snímkem než-li hraným, zato s nepřekonatelně silným hereckým čtyřlístkem. Burtonova incize klasického příběhu prováděná pravda tupějším skalpelem a sešitá do těžko popsatelného a rozporuplného patvaru, který z jednoho profilu skvěle baví, zatímco se z druhého děsivé rozpadá a vzniklé nudné díry ani sebelepší hučkař nezalátá. Burton příběh místy přefukuje jinde zase upouští tak, že Alenka připomíná nepřirozeně se vznášející balonek nafouknutý smilexem, který ohrožoval Gotham city v prvním Batmanovi. Možná, že je Alenka spotřebním narychlo namíchaným koktejlem s digitální faunou a florou a neschopností vtáhnou diváka do příběhu, ale na druhou stranu tohle Burtonovo zaprodání se CGI trikům nedopadlo tak úplně nejhůř. Mít srdce ve znaku ještě neznamená mít ho na dlani. A ono Burtonovo lhaní si do vlastní kapsy mně vlastně i pobavilo. (26.02.2010)