Alenka v říši divů

Rozporuplné přijetí ALENKY V ŘÍŠI DIVŮ je sice dáno převážně tím, nakolik ji kdo shledává (ne)burtonovskou, ale v tom dle mého nespočívá podstata problému nejslabšího filmu Tima Burtona. Sice by se mohlo zdát, že po účtujícím krvavém holiči je výběr dané látky pouhým přešlapováním, ale spíš jde o snahu posunout se někam výrazně dál. Koncept je totiž založen ne na tom, že se výstřední postavy dostávají do pro ně neznámého světa, který na ně není připraven, ale na navracení se na staré, v tomto případě ale "neznámé" místo. Obrat tentokrát spočívá v záměně mužského melancholického hrdiny za ženskou hrdinku, která se teprve učí chodit v burtonovském světě, a v závěrečném postavení ideologie předchozích režisérových filmů na hlavu, protože na místo toho, aby se kritizoval kapitalismus a konzumerismus, tak se jede vstříc ke světlým kapitalistickým zítřkům. Jenže, a v tom pro mě ALENKA selhává nejenom jako adaptace, ale i jako film sám o sobě, nemá prokreslený fikční svět a stejně tak žádnou vnitřní logiku, postavy nejsou dostatečně motivované nebo mění motivaci zrovna podle toho, jak se to snímku hodí. Především je to celé špatně odvyprávěné, s překvapivě nezdařile inscenovanými scénami, jež měly být nejspíš variací/parafrází některých kanonických z předchozích Burtonových podvratných poct určitému žánru/kinematografickému období. Formální struktura ALENKY V ŘÍŠI DIVŮ vychází nikoliv z disneyovské klasiky či mnoha adaptací Carrollových knih, ale původního ČARODĚJE ZE ZEMĚ OZ; ovšem vyprávění se tříští do sledu 3D efektů, které neslouží vyprávění. Ve své nefunkčnosti a při ohledu na filmografii tvůrce, s níž je tohle dílo v rozporu minimálně s ideologickou stránkou a v konceptu, na rozebírání a diskuzi podnětné dílo. (06.03.2010)

Kýčovitost, kterou je však Burton proslulý. U mě se nejedná o nic světoborného a nic víc než pouhopouhou dobrou pohádkou pro celou rodinu, ale první dojem byl natolik vynikající, že to hodnocení už nejspíše ponechám. Ovšem jak jsem si nyní potvrdil, jedna projekce ob pět let bohatě postačí. PS : Už neplivat na Johnny Deppa, už je to nuda. A já ho v těch rolích pořád žeru...81% (19.04.2015)

Příběh je to kouzelný, plný barev a úžasné fantazie. Nejvíc se mi líbil levitující kocour s překrásným a širokým úsměvem, jenž dokázal sám sebe zneviditelnit. Nebo takový bílý králík alias mrskač nádobí či pokrmu po komkoliv. Taky možná díky Helence a Johnnymu tomu dám plný počet hvězd. Anne mi tam trochu vadila s těmi svými tlustými rtíky. Nevím proč, jsem jí asi přesycena coby hezké tvářičky romantických filmů. Celým filmem nás provází skvělá hudební složka jejíž závěrečnou podobu jsem měla tu čest si i osobně s orchestrem zazpívat na jednom letním koncertě filmové hudby. Naučit se to v angličtině a v té rychlosti bylo šílené! :-) (19.04.2015)

Rozprávková Alica mi je rovnako vzdialená ako jej knižný, či filmový originál, preto som sa k tomuto spracovaniu postavil bez očakávaní a bez predsudkov. Burton sa znova rozbehol oproti stene, do ktorej mohol buď v plnej rýchlosti naraziť a rozbiť si hlavu, alebo ju s hravosťou preskočiť a pokračovať v behu plnom prekážok, ktoré musí vo svojich filmových projektoch prekonávať. Subjektívne sa mu tie, ktoré mu po nohy hádzala Alica s prehľadom podarilo prekonať a ja som si tak užíval jednoduchý a pritom tak zložitý príbeh, plný nádherných farieb, hravosti a fantázie. Postáv, na ktorom stál tento film nebolo veľa, ale každá mala v sebe toľko osobnosti, že by sa o nej dal natočiť samostatný film. Dokonale bol vyvážený balans medzi rozprávkovosťou a dospelosťou príbehu a hudba, ako som predpokladal, len umocňovala pôžitok z každej scény. Mia Wiaskowska bola ideálnou voľbou čo sa týka všetkého okrem dokonalosti jej hereckých schopností, na ktorých bude musieť ešte trošku popracovať. Depp bol kategóriou samou o sebe, o tom som nemal najmenších pochýb a vlastne všetci, ktorých si Burton do svojich snímkov vyberie splnia takmer do bodky svoje úlohy. 90%. (17.09.2010)

Příběhy odvozené od příběhů zakotvených v portfóliu studia Disney, jenž přinášejí cosi nového, vítám (jako příklad berme kromě Alenky i Sněhurku nebo Zlobu). Takto Disney přišel se svou verzí Alenky v říši divů v roce 1951 a o téměř 60 let později příběh rozšířili o jeho pokračování. Nyní se setkáváme s Alenkou, která už není holčičkou, ale devatenáctiletým děvčetem na vdávání. A co náhoda nechtěla, opět ji vylákal bílý králík do světa Srdcové královny, Kloboučníka a jiných roztodivných stvoření. Lewis Carroll by se asi divil, kdyby mu roku 1865 řekli, nakolik bude jeho Alenka inspirativním stvořením. Burtonovky nijak zvlášť neprožívám, některé se mi líbí více, jiné méně, v případě Alenky jsem spokojená, že je jeho partička na svém místě: Elfman v nahrávacím studiu, Depp a Bonham Carterová před kamerou. (24.08.2019)