Občan Havel

Přiznám se, že jsem čekal něco jiného. Něco více upřímného, lidského a do zákulisí "Hrádečku" jdoucího. Něco ve stylu jeho knihy Prosím stručně. To je pohled do prezidentské kuchyně. Tohle ne. Občan Havel totiž ve výsledku není o Havlovi politikovi, ani o Havlovi dramatikovi, ani o Havlovi "muži z lidu v úřadě" a již vůbec ne o obyčejném občanu Havlovi. A vinu bych hledal v tom, že Pavel Koutecký neměl možnost svůj dvanáct let natáčený materiál sestříhat. Nechci vzbudit dojem, že je výsledek nezajímavý či snad nudný. Není. Jen je o půlhodiny delší než by se slušelo a je v něm překvapivě málo momentů, které takříkajíc uzemní (Zeman, kauza Lucerna, pohřeb Olgy, úřednická mašinérie EU "vs" válka v Albánii a pár dalších). Zároveň je až příliš vidět, že se Vašek nedokázal s kamerou zcela sžít. Občana Havla bych přes všechny zápory doporučil (ideálně na televizní obrazovce), byť dělá Havlovi spíše medvědí službu. Pobaví totiž, svým rozsahem a necenzurovaností je až výjimečný, upřímně se několikrát od srdce zasmějete (otcovské oprašování Klause vejde do Zlatého fondu), něco se i dozvíte, ale trvalejší hodnotu tu nehledejte. Není to totiž ani ryba ani rak. A je jedno zda je vám osobnost Havla odporná či mu nasazujete automaticky svatozář. Snad jen pokud je vám ukradený, tak nemá smysl se tímto počinem zaobírat. Tady si každý to své najde, ale nebude toho mnoho. Výsledné hodnocení spíše odráží mé zklamání nad tím jaké to bývalo mohlo být než skutečné kvality Občana Havla jako dokumentu. PS - Mohlo by být zajímavé, vzhledem k množství materiálu, se za pár let s určitým odstupem ponořit do archivu a zkusit to sestříhat jinak. Lépe. (31.01.2008)

Moje špatné hodnocení tentokrát snad ani tak nesvědčí o tom, jak moc považuji film Občan Havel za špatný, jako spíše o tom, jak špatně jsem si ho ke zhlédnutí vybral. Film nabízí, a je téměř jisté, že šlo o záměr, Havla jako tvora, jemuž nic lidského není cizí, pokud to ovšem je morálně indiferentní nebo kladné. Toto "krásné líčení" není dost možná v případě Havlových vlastností nijak nadnesené, ovšem horší je to s rozhodnutími. Každý člověk dělá chyby, každý člověk se čas od času mýlí, případně alespoň zastává kontroverzní názory. A tu, světe, div se, Havlu, zdá se, je tento aspekt lidství upřen. Ne, že by nebyl vlastní Havlovi skutečnému, ale Havlovi dokumentovému je cizí. A proto, když je Havel obviněn z rozbití republiky, není hájen, ale Olga Havlová dělá psí oči a říká, jak se jich toto obvinění hluboce dotklo. Nebyl bych nijak proti tomu, jenže... víc se to neřeší. Tzv. humanitární bombardování Jugoslávie je pro jistotu ignorováno zcela. Proč? Což k němu neměl Havel co říci? Vždyť je to téma bolestné, kontroverzní, zajímavé a do tohoto dokumentu jak dělané. Ale možná by si pak méně lidí myslelo, jaký že je to prima chlapík. Nejsem nijak protihavlovsky zaměřen (ač nemám např. radost z jeho jistých antivědeckých postojů, což dokument mimochodem též ignoruje), ale i tak mám pocit, že výběr materiálu je značně stranný a u dokumentů nemám moc tuto vlastnost rád. Osobně jsem se hodně těšil na pohled do zákulisí prezidentování, ten je ovšem velmi chudý na úkor pejsků, manželek, košil, koncertů, zdravotního stavu (zde se pro změnu ignoruje "léčení kameny") atd. Nu, proč ne, dokument měl přeci jiný cíl, že? Ano, měl. Měl ukázat Havla jako především lidskou bytost, občana. V této snaze v mezích možností film, myslím, uspěl. Ony meze je však třeba pojmenovat. Stačí jediná věta: "Havel vždy ví, že je natáčen." Prosté **. (23.02.2009)

Václav Havel je jistě osobnost, která je výjimečná. Tento dokument ho ukazuje nejen jako ctihodného prezidenta, ale především jako člověka. Člověka, který nadává, raduje se nebo smutní (pasáž úmrtí jeho první ženy Olgy). Škoda jen, že je to trochu chaoticky sestříhané (z počátku). A přece jen, mohli se z těch 13 let vybrat i zajímavější okamžiky, ale co. Slušné 4 hvězdy pro Občana, jehož jméno je v naší republice symbolem svobody. (23.11.2008)

Nemůžu než uznat, že název dokumentu dosti hodně vystihuje obsah. Přišlo mi to poutavé, zajímavé, často i vtipné a nelze opomenout to, že Havel opravdu ví, co říká.. a říká to s velkou grácií. Moc se těším na režisérský sestřih (i při těch 2 hodinách to uteklo až moc rychle..), malou výtku mám - a nejen já, soudě dle některých okolních komentářů - k prakticky žádnému 'otitulkování' jmen lidí nacházejících se v blízkosti Havla. I když vzhledem k 'hladkému' a ničím nerušenému průběhu to bylo možná záměrem. (28.05.2008)

Sinéad O'Connor našemu národu jednou vzkázala, že bychom si měli Havla vážit. Kdyby totiž nebyl v jednu chvíli nasraný, tak bychom neměli to, co máme teď, čili naší zem. Já s ní souhlasím, nevím sice do jaké míry byl ex-prezident nasraný, jestli lítali židle a půlitry nebo to prostě byla jen duševní záležitost. A právě to se snaží nastínit dokument Pavla Kouteckého. První co mě napadlo, byla myšlenka, že Václav Havel má neskutečnou trpělivost, poněvadž snášet za sebou neustálý dech dokumentaristy po dobu 13-ti let je vážně unikum. Navíc v některých situacích jsem byl ohromen, zda má vůbec Koutecký soudnost (např- skon Olgy Havlové). Na druhou stranu debaty, které se mezi politiky vedli byly brilantní a třeba takovej Zeman byl při rozmluvě strhující (ač bych to vůbec nečekal). Jen tak pro informaci, já nepatří mezi ten typ lidí, který je s českou politikou obeznámen dokonale. Popravdě, to co se tam děje, je mi úplně šuma fuma a ač nám učitelé omílají, že správný občan by měl vědět, co se v jeho vlasti děje, tak v některých situacích je i lepší nevědět a raději nepátrat. Každopádně jsem vždycky rád, když se naskytně možnost seznámit se blíže s některou osobností a když se navíc jedná o někoho tak cool, tak jsem ještě radši. Vašek Havlů je prostě pravej českej řízek! (28.07.2008)