Mučedníci jsou bezpochyby jednou z událostí minulého roku. Dostali na lopatky cenzurní komisi ve Francii, takže premiéra musela být odsunuta. Film byl totiž zařazen do takové kategorie, která by mu umožnila promítání pouze ve specializovaných kinech (tedy pornokinech) a v televizi by se uchytil taky jen ztěží. Mučedníci se stali přesně tím kultovním filmem, který máme všichni tak rádi. Je již nyní opředen řadou historek od těch „banálních“ o lidech omdlévajících během projekce až po tvrzení, že Bob Weinstein majitel práv pro americké území se vydržel dívat zhruba dvacet minut. Pokud bychom měli nastínit děj, abychom nic podstatného ... (zobrazit celý text)
Bolestivý to zážitok, na ktorý sa nespomína s radosťou. Filmársky veľmi dobre zvládnuté, s nepredvídateľným scenárom. Pokus o myšlienkovú hĺbku v závere sa síce míňa účinku a ani náhodou z filmu nerobí seriózne dielko, ale na rozdiel od Eliho Rotha sa tu o ňu niekto aspoň pokúsil. Bez tohto pokusu o myšlienkový presah by bola obdobná miera utrpenia hlavnej postavy divácky neakceptovateľná a načisto odpudivá.
Esence scénáristické debility, která odmítá udělat z postav něco více, než jenom figurky na šachovnici jedněch jatek. Ty samy o sobě patří k tomu lepšímu, co mám na současné francouzské exploatační vlně tak rád, jenomže když první půlku zoufale koukáte na to, jaké jsou hlavní hrdinky blbky a tu druhou zase, jací blbci jsou ti naokolo, tak nějak se začnete těšit na konec. To pak ale přijde závěrečná pointa a já jen bezmocně přemýšlím nad tím, kolik toho má asi nakoukáno západní kritika, která z toho tolik jančila. Mě to teda nechalo naprosto chladným, zoufale nudilo a tak nějak… nasralo. Laugier je hodně slušný řemeslník, o tom žádná, ale jako scénárista stojí za hovno!
Scénář: Pascal Laugier ..
Fritzlfactory na profesionální úrovni, ale nakonec ne tak velké martyrium. Řemeslně výborně natočené s perfektní dokreslující hudbou. Dramatickou stavbou děje se scénář nijak nepáře, od úvodu se něco děje a příběh postupně rázně mění polohy - sestupně, kdy religiózní motivy dojem patřičně srážejí. Místy jsem tak zaskřípal zuby, ale nijak razantně, byť nad ledasčím tradičně kroutím hlavou. ____ Dále možné spoilery: _ Různá náboženství přináší spousty pohádek o posmrtném životě – dobrých či špatných. Co rozkrývá tahle mučednická pointa? Prostě té vůdčí důchodkyni Anna řekla, že po smrti nic není! Nečeká naši duši nekonečné radování (nuda, ne?) ani nekonečná muka (taky nuda, protože přijde apatie a byl bys i ty trpitel, který si může vysnít ráj:-)). Prostě přijde jen klid (=nic). Tak si ta bába rovnou vystřelila mozek, protože konečně dostala relevantní odpověď a v kontextu nesmyslného mučení zjistila, že její dosavadní život postrádal smysl a nemá ho cenu dále prodlužovat. Že se nepodělí s ostatními je taková hořká pilulka pro pokračovatele (anebo jim tím naznačí, že je to „na druhé straně super“ tzn. oni se také postřílí a nebude žádných pokračovatelů tohoto nesmyslného experimentu). Stejně totiž nic nenajdou a nikam po smrti (kromě tlení ve studené zemi) nedojdou. __ Protože: 1) pokud by byl život po smrti super, dojdou tam nakonec všichni a že si ona zkrátí čekání bez prozrazení „pointy“ ostatním stejně nic neřeší. 2) pokud by byl život po smrti peklo, nechápu, proč by si tam akcelerovala cestu. Ještě že tyhle varianty neexistují ;-)) Tím pádem je konec pesimistický, pohádka se nekoná. Režisér asi bude taky naivně v něco pobožného věřit, proto tomu konci říká optimistický, ale není. ____ Slova jsou na nic, všichni lžou.
Horor, jehož síla je nejen v atmosféře, ale i v nevědomí, co přijde v dalším okamžiku. nejdříve přichází drsný příchod na scénu působící naléhavě. Pak divák jen čeká, co má jako přijít dál, protože netuší, jak by tohle šlo natáhnout na 97 minut, ale vzápětí je překvapen a možná i ohromen (pro někoho laciností, pro druhé jednoduchostí) zlomu nastavujícího další směr filmu. Už z plakátu to vypadá na trochu krvavý hororvý masakr s dvěma spoře oblečenými dívkami, což hodně klame. Výsledek je totiž úplně jiný a jak je vidět i z hodnocení, nepadne každému. Především druhá půlka, v které se prakticky nehneme z jedné místnosti může být pro někoho hororová pro druhé nudná a zbytečná. Já však hodnotím film jednoduše z faktu, že je skvěle natočený a mě silně zaujal na celých 97 minut. Krom toho hledat ve všem logiku a "svou" pointu je špatný postup v natolik nelogickém světě jako je ten náš:).
Z technickej stránky výborne, dramaturgia /koncepcia príbehu/ veľmi presná, vždy keď prichádza nasýtenie určitým žánrom, prejde sa plynulo do ďalšieho, ktorý spätne v sfére logiky a rozumového myslenia opodstatňuje existenciu predchodzieho. Inšpiratívna je aj komplexnosť, akou film rekapituluje hororové subžánre a ich vývoj za posledné obdobie - od duchárskych tmavých dlhovlások z Ázie /často fyzicky zdeformované, ktoré do všeobecnej popularity prišli s japonským Ringu od H. Nakatu v 1998/ až po opačný protipól - snaha o realizmus - zaklieštená tak v príbehu ako i vyobrazení násilia a v neposlednom rade aj presvedčivý prerod diváckej zainteresovanosti - od počiatočného chladného pohľadu pozorovateľa zvonka až ku vnútornému spoluprežitiu s hrdinom /hrdinkou/. Problém a dosť podstatný mám so záverom - jeho nejednoznačnosťou. Nie preto, že by to bolo nepochopiteľné a ja by som pociťoval potrebu sa detinsky tvrdohlavo dožadovať jasného záveru s pozície dieťaťa, ktoré musí byť za ručicku vedené režisérom až ku koncu, ale preto, že režisér tou nejednoznačnosťou dáva určitej skupine "pozitívne naladených" divákov priestor naďalej snívať istý, takmer dvetisíc rokov starý a ľudstvom tak chcený "chlácholivý" blud... .
Revoluční hororový počin, který dal současnému trendu brutality smysl. Filmařsky precizní ("nástup s brokovnicí" je stejně tak úderný a syrový jako to nejlepší od Tarantina) a bez debilních filtrů a rychlých střihů, výborný zvuk a nepředvídatelný scénář, který se ubírá cestami, které byste nečekali (několikrát se mi při sledování stalo, že jsem si řekl - a co se sakra bude jako dít teď, kam bude příběh pokračovat?). Nebudete se muset chytat za hlavu nebo uchechtávat, jak se ty postavy chovají blbě (protože na to nemají prostor). Důkaz, že to jde a jeden z nej letošních zážitků v kině. Navíc Martyrs zasahují dále než jen do hororového žánru, stejně tak se dají označit za "strhující drama".
________________ chvíle ticha, zaslouženého ticha. A až pak můžou přijít slova, ale pátrám, pořád a stále, která použít. Brutální? Ano, ale proč se opakovat. Hloupé? Ne, takových je všude okolo mnoho. Zbytečné? Ano i ne. Ano z toho důvodu, že chápu, že většina obecenstva se u filmu raději usmívá nebo pláče než aby skousla zuby a celý film pomalu nedýchala a říkala si "Proboha, proboha, proboha..." a ne z toho důvodu, že nelze točit jen ta úsměvná díla, nelze film brát jako oddech, já osobně beru jako obrovskou odvahu natočit něco takového, ptž tohle je film a realita v jednom, teď mi to nedá spát a budu přemýšlet "Co když se tohle děje někde okolo, sakra, sakra" ale ne, nemůžu, vzdávám holt mistrovské práci režie, mistrovským hereckým výkonům a přeji tomuhle snímku upřímně od srdce, aby nebyl odsuzován a naopak, aby byl vynášen, ptž dle mého si to zaslouží, filmařina vskutku bravurní, avšak opravdu ne pro všechny. Ale co vlastně je?
Mierne sklamanie. Hodinu je to výborne natočený a netradične komponovaný horor s vysokým faktorom "čo to všetko znamená a kam sa to bude uberať ďalej?". Gore síce neoslní (deti považujúce Twilight za napínavý horor asi zvracajú, nás, čo sme vyrástli na úchylných Talianoch, trocha práce s brokovnicou a žiletkou a jedna hlavička rozfašírkovaná kladivom rozhodne nezaskočí), ale technicky je to bezchybné. Potom však príde zvrat, ktorý sa snaží tváriť sofistikovane, ale v skutočnosti je postavený na dosť primitívnom, ba absurdnom nápade ("Pozrite na ich oči.." - no tak!!!). A nasleduje polhodina nudného torture porna, ktoré by snáď zaujímavejšie natočil aj Eli Roth. Škoda. Ako hrátka s jednoduchým "prišli sme sa pomstiť tým úchylom" by ma to asi uspokojilo viac než tieto pokusy o hĺbkový presah.
Né úplně chápu onu vyhajpovanou pověst Mučedníků (omdlévání v sále? alenotak) a né úplně mě tenhle snímek bavil (až na originální pointu zde není nic, co by nějak zvlášť překvapilo - navíc, empatie mám na rozdávání, až to mnohdy zdravé není, leč Laugierovi se ji ve mně nepodařilo vůbec aktivovat). Ale to dokonale deprimující (pro mě ne, já to vim už dávno) "poselství" na konci bylo vskutku velmi milé. (3,5*) ... Update: Tak jsem po chvilce polemiky došla k závěru, že spíš než "deprimující", byl ten konec prostě jen nezvládnutý.
Boze, preco ten film neskoncil este pred tym kvazi zvratom? Vtedy by si odo mna zasluzil aj pat hviezd... Ale posledna pol hodina bola vyslovene hroza... Nie z toho, co robili Anne, ale z primitivizmu, akym sa nas snazi scenarista oblbnut tou blbou pointou. Som nastvana... Na to, ako hrozne sa da domrvit jeden vyborny film. Skoda.
V třicáté minutě se divím, co na téhle obyčejné historce všichni mají. V šedesáté minutě začnu obdivovat masky a nepředvídatelný scénář. V sedmdesáté minutě ve mně začne hlodat. V devadesáté minutě sedím jako zasažená bleskem. Půl hodinu po skončení deprimovaně čumím do zdi. Hodinu po skončení se vzdávám, přiznávám, že něco takového jsem ještě v životě neviděla a jdu si to pustit znovu. Brilantní kus filmařiny.
V nejlepším slova smyslu velice nepříjemný zážitek, který na divákovi celou dobu vyžaduje aktivní spoluúčast, přehodnocování viděného, přeladění se na jiný subžánr... a nakonec ho za to potrestá, protože pravdy se nikdy nedobere. Nepříjemný nikoliv proto, co všechno se vyobrazuje (nejsem otupělý vůči násilí, jenom jsem z italských gore filmů a exploitationů zvyklý na větší maso), ale proto, že svou výstavbou nás film nutí se neustále ptát, co vedlo k takovému násilí, aniž by po nás primárně chtěl si uvědomit, na jakou konkrétní dobovou situaci reaguje a na co má prezentované násilí poukazovat. Naladit se na jiný mód vnímání téměř každou scénu není nejlehčí, ale žánrové či subžánrové přechody z duchařského napínáku přes monster film k exploitaionu se silnou ženskou hrdinkou až k torture pornu jsou velice důmyslné, opravdu důsledné a udržují pozornost i napětí. Konec je vybídnutí k diskuzi, ať již o směřování exploitationů, evropského horroru či o skutečných případech v domech vězněných dětí svými rodiči, protože se divák buď k pozitivnímu či negativnímu vyznění přidá dle toho, co si do filmu a žánru projektoval. Nesouhlasím s tím, ale způsob, jakým jsou prezentovány dobové proměny (sub)žánru a tomu je nutné uzpůsobit i divácké vnímání, považuji za geniální. Ale nic pro maloměšťáky, kteří se neradi nechají rozrušit a zlobí se, že jim film nedal to, co očekávali. Francouzské FUNNY GAMES, jen vychytralejší. P.S. Ahoj Edo! :-)
Skvělá úvodní část je korunována perfektním vyvrcholením, aby pak vše zabilo vysvětlování a snaha o hlubší pohled. Jo a nuda. Trošku více: blog.obitus.cz/2009/03/martyrs.html
Řemeslně sice zručná, ale stále jen sadistická sračka zaštíťovaná rádobypřesahem díky pointě-nepointě. Pření se o to, co daná stará rachejtle na konci zjistila, nemá žádný smysl. Jeden by řekl, že tu máme chytřejší uživatele... :P
S tim omdlíváním to zas nebudeme přehánět, přesto se mi ježil chlup víc, než u všech duchařin komplet. Nejspíš proto, že takovou situaci si moje hypofýza umí představit.
Ani konec kupodivu nic nepokazil
