poster

Umění plakat

  • Dánsko

    Kunsten at græde i kor

  • anglický

    The Art of Crying

  • Slovensko

    Umenie plakať

Drama

Dánsko, 2006, 106 min

Scénář:

Bo Hr. Hansen

Producenti:

Thomas Stenderup

Střih:

Anne Østerud
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • tron
    ****

    „Doľahla naňho realita života. Keď sa vám to stane, plačete.“ Filmovému fanúšikovi sa sem-tam stane, že nevie, či sa má smiať, alebo byť vážny; niektoré filmy ponúkajú veľa na prvý pohľad zábavných scén, ktoré sa však v zlomku sekundy menia na boj o život (TRAINING DAY), prípadne niektoré postavy dokážu rozosmiať a v ďalšej scéne šokovať (Ledgerov Joker z TEMNÉHO RYTIERA alebo každá druhá rola Joea Pesciho). Avšak to, čo ponúka dánske UMENIE PLAKAŤ, je sila. Dej sa odohráva na vidieku, kde každý pozná každého. Stredobodom zápletky je malý blonďavý chlapec, ktorého otec sa po nociach vyhráža samovraždou, kvôli čomu mama berie silné lieky na spánok, takže kým vyslobodzujúco sníva, duševne chorý otec znásilňuje vlastnú dcéru a keď sa tá dostane do psychiatrickej liečebne, na jej miesto dobrovoľne prichádza malý brat („Aby otec nebol smutný.“). Odvážne a veľmi dobré.(11.12.2008)

  • Hwaelos
    *****

    Dobro a zlo jsou konstrukty. Uměle vytvořené kategorie lidské existence. Pro dítě jsou to abstraktní pojmy, které nechápe a jen pozvolna se jim učí. Umění plakat ukazuje, jak pokřiveného obsahu mohou nabít pod zvráceným vedením rodiče, totiž boha malého dítěte. Tím, že se Allan stal vypravěčem tohoto bolestného příběhu, si to můžeme uvědomovat i my, diváci. Severská kinematografie je proslulá prostou upřímností ve vyprávění takovýchto příběhů. Češi, zdá se mi, tohoto umění nikdy nedosáhli. Snad je to proto, že jsme oním "švejkovským" národem, který nade vším potřebuje mít nadhled. Je však skvělé, že nám Dánsko a Švédsko tuto reflexi poskytují. A je smutné, že ji i v 21. století potřebujeme.(28.7.2010)

  • JANARYBA
    *****

    To byla síla...Jaké pokřivené vztahy můžou ovládat jednu "běžnou spořádanou rodinku" .A jak jednoduše lze udělat z oběti sexuálního zneužívání blázna. Nakonec maminky jsou většinou svaté, vždyť ony "nikdy nic netuší ", jinak by musely řešit (a nakonec se špatné svědomí dá přebít alkoholem). Syn, který byl taky obětí, mě nejdřív připadal jak malá tatínkova zrůdná karikatura. Chtít ale na dětech jeho věku nějaký jejich vlastní názor a natož potom činy, je nereálné. Škoda, že trošku víc nerozvedli i tatínkovo dětství a rodinné vztahy, třeba byl taky obětí a kopíroval chování svého "tatínka". Naprosto šokující pro mě ale bylo předání zneužívané dcery do pěstounské péče ( tak to jí skutečně pomohli!). Nevím, v jaké míře dětem v současné době pomáhá, že se přeci jen téma zneužívání tak nedrží pod pokličkou jako to bylo dřív.(30.12.2008)

  • Flego
    *****

    Umenie plakať je ozaj umením. Nielen v pravom slova zmysle ale i filmovom. V tom pravom slova zmysle je to určite jednoduchšie, plačeme pri rodinných nešťastiach, trápeniach ale i inscenovaných sebaľútostných problémoch... Vo filmovom slova zmysle je Umenie plakať výnimočný film, ktorý si zaslúži divákovú pozornosť. Nielen felliniovským spracovaním, ale i severskou dávkou citového chladu, humoru a človečenstva.(4.8.2010)

  • rawen
    ****

    Jak by řekl Petr Čtvrtníček: "To je soda..." 8/10(20.6.2008)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace