Ženská věznice

Za devatero špatnými filmy, za sedmero hrůznými žánry, za patero příšernými režiséry leží království snímků tak obludných, že když o nich návštěvník vypráví neznalému, setkává se kroucením hlavou a nedůvěrou. Již jsem zabloudil do různých koutů té země a vždy se tázal, jaké že diváky láká tamější kinematografie, jaké účely si předsevzala plnit. Vznikla ženská věznice s jasnou vizí ukázat hrůzy, kterých je člověk schopen a odhalit jeho horší než zvířeckou, bestiální povahu? Má sloužit jako metadon pro nesmělé arcisadisty? Hledá čistou estetiku krve a křiku? Snaží se definovat filmové a morální dno? Po řadě odpovídám: neúspěšně, nevím, neúspěšně, úspěšně. Kdybych měl shrnout pozitiva Ženské věznice asi bych se nezmohl na víc, než konstatuji teď: vždy bylo jasné, co se na obrazovce děje. Tragické herecké výkony nadiktovaly jednoduché pokyny, snad scénáře, snad režiséra, snad mizerná paměť a schopnosti herců. Hlavní postava se jménem Jennifer je vzdorovitá a drsná, tudíž se ve všech scénách, krom asi dvou výjimek, tváří vzdorovitě a drsně. Jiná vězeňkyně, Lisa ovládá nasazovat pouze výraz zajíkavé nejistoty a obav. Bachařky nemluví, ale štěkají. Jejich velitelka si silně dává záležet na tom, aby se jevila co nejodporněji, též hrdelně štěká a střídá výraz uspokojeného násilníka s pohledem nenávistně pohrdavým. Muži jsou s jedinou výjimkou vilná, chrochtající prasátka; ukazují křivé žluté zuby, slintají, olizují ženštiny, střílejí a funí. Jejich degenerace mírně omlouvá debilní dialogy, které jim scénář (byl-li jaký), vkládá do úst. Ale co, tématem není komplexita lidské duše, ale nahota, krev, násilí. Hohohó, uřízneme ňadro a budeme z něj sát krev. Jakoby se kojit, hehe, to je psina. A zapíchneme nůž ženě do pochvy. Haha, chápate? Nůž v pochvě! To se smějeme. V pochvě. Co mají ještě úchylní burani rádi? Zápasy v bahně? Bičování? Ošklivé spodní prádlo? Znásilňování? Bobříky? Uřezávání jazyků? Zohavené mrtvolky? Ponižování? Zavírání do klecí a pouta? Zpomalovačky, které nevybízí k větší účasti s trpícím, ale směřují k tomu, abyste si to mohli užít a nepřišli jste o ejakulaci? Jasan! Jenom nevím, jestli někomu ten happyend nezkazil radost. Soudě podle jednoho oslavného komentáře asi ano. A to jsem se ani neptal po tom, jak je možné, že nedostupné vězení hluboko v džungli sousedí s velkým bordelem pro místní smetánku, v níž je stoprocentní výskyt těch nejhorších bastardů lidské rasy. Dokonce ani nebudu rozebírat technickou stránku věci a spokojím se jen s pár výsměšky. V jedné scéně mučení a křepčení kolem nebohé vězeňkyně se zdá, že jeden herec neví, zda-li se nachází v záběru, napůl dál hraje a napůl pohledem žádá pokyny, co dělat. Má věru proč, rám ho vertikálně řeže na dvě půlky. Střih jakoby smazával vývoj posledních sto let a vracel se do počátků kinematografie. Jedna scéna z pronásledování, jeden čas, dvě místa = dvěma různým časům odpovídající osvětlení. Opravdový humus. (27.06.2011)

Je to fakt veľmi slabý film. Ale môžete to brať aj tak, že sa na ňom budete zabávať. Veď herecké nevýkony sú tak úbohé, že hodnotiť ich nemá vôbec zmysel (Hlavne, že ukázali cecky a piče). Dialógy nie sú ani stupídne, ale keď sa nad nimi zamyslíte, tak vám dojde, že ani tie nedávajú veľký zmysel. K tomu, film nemá prvú hodinu absolútne žiadny dej, proste nuda. Potom prichádza poľovačka, kde môžme vidieť pár vydarených gore efektov, ale ti sú dobré iba na mŕtvych telách. Ak sa niečo krvavé deje so živou postavou je to hrôza. Ale z filmu sa dá aj niečo naučiť. Napríklad, že z jednohlavňovej brokovnice sa dá bez prebitia vystreliť až šesť krát... (13.05.2010)

Nekompromisní italský trasher Bruno Mattei servíruje klasický WIP v čele se svou dvorní herečkou posledních let Yvette Yzon, která se v doprovodu dalších dívek ocitne vě věznici hluboko v džungli, kde vládne sadistická dozorkyně spolčená s provozovatelem nočního podniku, přesněji bordelu, ve kterém se zákazníci se svými požadavkami neodmítají. První polovina exploitu se odehrává převážně ve věznici, kde Mattei nešetří nahotou a valí do diváka scény hromadného sprchování jak o život. Snímek se začne lámat, když vybrané dívky putují do nedalekého bordelu, kde si od partičky stálých zákazníků okusí zač je toho loket, mlácení, spoutání či mučení za pomoci hada který si lebedí na dámských genitáliích. Mezitím sadistická dozorkyně vykonává extrémní tresty v podobě bičování či zavírání do klece téměř celé poneřené do vody s předchozí, již smrtí vysvobozenou, potrestanou vězeňkyní. Režisér rozehrává opravdová jatka až když se dívky pokusí o útěk, který si jim naskytne po uspokojení partičky prasat včetně majitele bordelu. Chuť svobody však zanedlouho zhořkně neboť útěk byl až podezřele snadný a mění se na plánovaný lov, který si hodlají užít naši staří známí bordeloví zíkazníci. Brutální závěrečnou jízdu lehce pokazí přeslazený konec. Podtrženo sečteno, u mě za tři hvězdy. (04.02.2010)

Ukázkový zástupce okrajového podžánru WiP (Women in Prison). Známý brakový režisér Bruno Mattei aka Vincent Dawn byl v rámci běžné kinematografie hrozný neumětel, ale občas se mu v daném žánru povedl i nějaký ten funkční kousek a "Ženská věznice" k takovým výjimkám bezpochyby patří. Kvalitou zpracování je to samozřejmě příšerný trash a pro většinového diváka pochopitelně nekoukatelná sračka. Jistě, režie je svérázná, herecké výkony špatné a dialogy směšné, ale v rámci žánrových pravidel to funguje. Je tu vše, co by mělo správné WiP mít - bobříci a kozičky ve sprchách, obrazy hrubého násilí na ženách, holčičí rvačky, sadistické dozorkyně,  perverzní gore výjevy, mučení, znásilňování, útěk, pomsta... Stylem se to kromě digitální kamery v ničem neliší od italských WiP/exploitation fláků z 70.-80. let, takže žánrové fanoušky by film mohl zaujmout. Ostatní ruce pryč! (23.08.2021)

Väčšiu sprostosť som v živote nevidel. Normálne by som zaplatil len aby som to už nemusel pozerať, pretože toto je fakt neuveritelná sračka a to sa ani neoplati hovoriť o veciach ako kamera, hudba, stih, dej .... musim sa isť vyvetrať... ten Mattei musí byť dobre vymletý, keď toto natočil Hodnotím - 0% (24.12.2010)