Česká RAPublika

Hana Hegerová (miluje hyphy). ♥ Kvůli ní jako pomyslné třešničce (sic!) na dortu (viz: https://www.youtube.com/watch?v=TB4BKRFKilY) jsem do tohoto dokumentu šel, nakonec však bylo všechno jinak a já nelitoval ani jedné jediné minuty s tímto dokumentem strávené. S chlapci byla sranda, nadto šlo poznat, že v té hlavě něco mají (ne že bych o tom pochyboval, jelikož se kluci věnují hip-hopu... a hip-hop je pouze gesto mladického vzdoru a nerozvážnosti), zvlášť James Cole mě mile překvapil, bylo mi zkrátka cti být v jejich společnosti. Všechny hvězdičky světa schůzce na matrice za účelem změny jména (úřednici nemají smysl pro humor), "konfrontaci" s lingvistkou, "konfrontaci" s vážnou hudbou, výletu do Karviné, výletu do Jungmannova rodiště a samozřejmě setkání s Hanou Hegerovou. 80% (15.04.2021)

Pro mě největší překvapení na KVIFF... takhle jsem se v kině dlouho nebavil, bavil mě (překvapivě) českej RAP, který vůbec neposloucham. Kluci byly fajn a byla s nima prdel:D... Zajímavě natočené, různé dialogy s lidmi, kteří mají různé názory - staří, mladí - intelektuálové, kterí jsou nepřístupní mladé generaci a lidé kteří vědí, že tohle je taky druh umění. Možná nejsou členové Mensy, ale proč jim to vyčítat? Jak ostatně všichni řekli - tohle budou dělat dokud je to bude bavit a o tom tenhle film je! 90% (07.07.2009)

Pěknej a zajímavej vizuál, pár dobrejch témat dobrejch postřehů ale nějaký ty kamínky v kolečkách zůstaly. Tři plus jedna za Coleho (ten v tom má malinko jasno a s Bukowskym mě dostal) a Hanu Hegerovou. "Je to jasný, JO je to všecko jasný.....je to JASNÝ že je v tom hroznej rozpor v každym slově....ANO..." (22.04.2009)

Tak po prví půlhodině jsem si řekla: " Trailer je už hodně dlouhý, kdy už to začne." Nemůžu říct, že by se mi tento poněkud trailerovsky vyhlížející, mnoho začínající, ale nedovysvětlující počin nějak zvlášť líbil, ale bavila jsem se. Jistý uživatel píše, že ti, co poslouchají/dělají rap odsuzují všechno ostatní. Soudím, že při scéně konfrontace DJů s komorním triem asi tak trochu chrupkal. Tam bylo dobře vidět, kdo koho odsuzuje a koho považuje za nejlepší. Na druhou stranu konfrontace s matrikářou byla hodně trapná. (09.12.2008)

Lehce zeširoka a lehce mimofilmově. Ale začnu u vkladu tvůrců. "Na dřeň" to rozhodně nebylo. Spíš zajímavé klouzání na povrchu. Celkově je Rapublika dobře sestavený dokument. Prolínání se skladbami, které v plejlistu vidíme už na začátku filmu, je výborný nápad, který dává snímku určitou sevřenost. Zařazení jednotlivých vstupů už trochu pokulhává. Na začátku se dozvíme, že gesta už nefrčí a hip-hop má být bližší životu toho, kdo ho dělá. Což je v zápětí jak v rovině posturiky, tak v samotné rétorice důsledně popíráno. Zároveň to ale naznačuje, že dokument se bude zajímat o to, jak vidí rap Češi, kteří ho v současnosti tvoří. Což je nakonec to, co ve filmu nejvíc absentuje. Zčásti je to vypovídací neschopností protagonistů, zčásti režisérským vedením. Konfrontace s různými druhy prostředí a skutečnosti slouží spíš jako zábavné vsuvky. A to dokonce i scény, které měly určitý potenciál (setkání s jazykovědkyní). Scény jako "přejmenování Jamese Colea" působí zcela samoúčelně a jen dokládají, že hip-hop je pro české interprety z větší části póza. Co ale pro mě mělo největší vypovídající hodnotu, byly generační střety. Mám z toho pocit, že česká společnost prošla za uplynulých dvacet let tak výraznou proměnou hodnot, že dorozumění není fakticky možné. Nejlíp se to ukázalo při setkání s filharmonisty, kde to vypadalo, že jedna strana vůbec neposlouchá druhou. Obě hledaly argumenty, aniž by poslouchali, co druzí říkají. Přesto, když se obě hudební složky spojily, vznikl z toho nejlepší kus, který ve filmu zazněl. To je asi ten největší paradox. (10.04.2010)