• Thomick
    ****

    Můžu hodnotit pouze Abbotovu éru, čili první dvě (mini)série, a přes počáteční rozpaky nakonec konstatuju solidní míru spokojenosti. Musim přiznat, že mě - celýho zhýčkanýho brilantně pointovanýma mono- či dialogama z Yes, Minister - tahle brutální smršť nadávek a koncentrovanýho chaosu opravdu nemálo zaskočila ... nicméně svuj velkej přínos Thick of It má. Jde ještě hlouběji a zároveň trochu jinačim směrem. Přestože se točí kolem jednoho z ministerstev a míhá se i kolem samotnýho č. 10, vyobrazuje v první řadě "mravenční práci" dělníků v pozadí (což je přirozeně eufemismus, jde přece o sitcom). Zároveň jak svou hloupou, tak svou manipulativní verzi karikatury Iannucci s Armstrongem uchopili docela jinak než tvůrci kultu Jim Hackera, respektive Sira Humphreyho: zde si Hugh Abbot vesměs uvědomuje, že ví prd, a na nic moc si (na rozdíl od Hackera) nehraje; zatimco jej nepeskuje tak chladnej, vychytralej a vždy nad věcí "jakože nadřízenej", nýbrž obyčejnej hulvát bez čitelný strategie. Teprve následný maskování Abbotovy hlouposti, potažmo Tuckerovy mocenský kličky, už na Yes, Minister nápadně odkazujou; jinak toho ale opravdu moc neni. Co mi zde fatálně scházelo - a chvályhodně zvolený zaměření na mediální obraz politika, na PR, by to jedině vhodně doplňovalo - byla předevšim relativní ignorace soukromí hlavních postav, o kterym se tak maximálně tlachá. Přitom známý Hackerovy diskuze s manželkou v Yes, Minister představovaly příjemný osvěžení, rozptyl a zároveň tak tamější satiru dělaly poněkud plastičtější. --- Každopádně přes, nebo spíš právě pro tolik odlišnou formu se nakonec nemůžu rozhodnout, co je nadčasovější - jestli Yes, Minister, nebo Thick of It. Osobně nicméně preferuju rezervovanější, diplomatičtější přístup. Ale je mi jasný, co by mi na tohle famózní neruda Peter Capaldi odvětil ... En em ef pí - not my fucking problem!(3.1.2014)

  • Krustyburg

    Sledováním tohoto seriálu jsem se chtěl uklidnit po jednom hektickém dnu v práci. Kdo to někdy viděl, pochopí, proč se mi to nepovedlo.(19.9.2008)

  • DaViD´82

    Fuckity verze Jistě, pane ministře/premiére kanclovitého střihu pro jednadvacáté století v satiře, která je tak trefně pravdivá i mrazivá, až vlastně není vtipná. Rozhodně tedy nejde o britcom klasikého střihu, to již spíše o jakýsi "politfuckcom". Ostatně fuckování (nejen) z Malcolmových úst tu zní s kadencí, kterou by mohl tiše závidět i Kalašnikov. Škoda, že to u nás běželo pouze v nepoužitelné verzi, kdy titulky Petra Šarocha byly spíše jeho verzí toho "jak by on udělal politickou satiru" než (třeba i hodně volným) překladem pronášeného.(19.1.2014)

  • Rex Mundi
    ****

    Drsnejšia, modernejšia a tvrdšia variácia na Jistě, pane ministře :-)(19.2.2012)

  • ywo666
    *****

    Úžasná vec. Zmes Yes, minister a greengrassovskej réžie. Chaotická, polodokumentárna kamera občas vadí, ale keď sa na ňu zvykne seriál je boží. Ja som najprv videl film In the loop, ktorý som hodnotil plnými hviezdami. Tu dám len štyri, al keby to pozrim obrátene tak by som prehodil aj hviezdy. Lebo seriál je na rovnakej úrovni ako film. A ten je presne medzi 4* a 5*. Inak ma extrémne baví prostredie politického PR. Postavy sú husté, ale realistickejšie ako to býva v komédiach. Každý jeden diel má aspoň husté hlášky ktoré ma fakt dostanú. Malcolm Tucker si sira Humphreyho dáva na raňajky. Naopak ministry (Hugh a James) sú veľmi podobný. A veľký rozdiel je, že toto je tvrdé R takže Capladi namá problém chŕliť vety kde je 90 slov nadávok. Špecifické, ťažko stráviteľné, nie pre každého. Ale pre mňa bohovská zábava. PS: koniec je pekne drsný a obsahuje niekoľko zaujímavých výstupov. Musím dať 5*. Ale pozerajte to na vlastné nebezpečenstvo!!!(20.4.2013)

  • - Bohatý slovník Malcolma Tuckera (Peter Capaldi) si občas propůjčí samotní politici. Nejvýraznějším případem je neologismus Omnishambles, který lídr britské opozice Ed Miliband použil při kritice rozpočtu na rok 2012. Později byl použit i novináři při kritice Mitta Romneyho, kdy jeho počínání označili za Romneyshambles. (Splasher)

  • - Dle Iannucciho byla část dialogů improvizovaná. Herci nebyli limitováni snímáním kamer a měli dovoleno vycházet ze záběru při dialozích. (Splasher)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace