• LiVentura
    ***

    Snad dozněv úspěšných komediálních skupin z britských ostrovů..?!!(26.9.2008)

  • Thomick
    ****

    Můžu hodnotit pouze Abbotovu éru, čili první dvě (mini)série, a přes počáteční rozpaky nakonec konstatuju solidní míru spokojenosti. Musim přiznat, že mě - celýho zhýčkanýho brilantně pointovanýma mono- či dialogama z Yes, Minister - tahle brutální smršť nadávek a koncentrovanýho chaosu opravdu nemálo zaskočila ... nicméně svuj velkej přínos Thick of It má. Jde ještě hlouběji a zároveň trochu jinačim směrem. Přestože se točí kolem jednoho z ministerstev a míhá se i kolem samotnýho č. 10, vyobrazuje v první řadě "mravenční práci" dělníků v pozadí (což je přirozeně eufemismus, jde přece o sitcom). Zároveň jak svou hloupou, tak svou manipulativní verzi karikatury Iannucci s Armstrongem uchopili docela jinak než tvůrci kultu Jim Hackera, respektive Sira Humphreyho: zde si Hugh Abbot vesměs uvědomuje, že ví prd, a na nic moc si (na rozdíl od Hackera) nehraje; zatimco jej nepeskuje tak chladnej, vychytralej a vždy nad věcí "jakože nadřízenej", nýbrž obyčejnej hulvát bez čitelný strategie. Teprve následný maskování Abbotovy hlouposti, potažmo Tuckerovy mocenský kličky, už na Yes, Minister nápadně odkazujou; jinak toho ale opravdu moc neni. Co mi zde fatálně scházelo - a chvályhodně zvolený zaměření na mediální obraz politika, na PR, by to jedině vhodně doplňovalo - byla předevšim relativní ignorace soukromí hlavních postav, o kterym se tak maximálně tlachá. Přitom známý Hackerovy diskuze s manželkou v Yes, Minister představovaly příjemný osvěžení, rozptyl a zároveň tak tamější satiru dělaly poněkud plastičtější. --- Každopádně přes, nebo spíš právě pro tolik odlišnou formu se nakonec nemůžu rozhodnout, co je nadčasovější - jestli Yes, Minister, nebo Thick of It. Osobně nicméně preferuju rezervovanější, diplomatičtější přístup. Ale je mi jasný, co by mi na tohle famózní neruda Peter Capaldi odvětil ... En em ef pí - not my fucking problem!(3.1.2014)

  • ywo666
    *****

    Úžasná vec. Zmes Yes, minister a greengrassovskej réžie. Chaotická, polodokumentárna kamera občas vadí, ale keď sa na ňu zvykne seriál je boží. Ja som najprv videl film In the loop, ktorý som hodnotil plnými hviezdami. Tu dám len štyri, al keby to pozrim obrátene tak by som prehodil aj hviezdy. Lebo seriál je na rovnakej úrovni ako film. A ten je presne medzi 4* a 5*. Inak ma extrémne baví prostredie politického PR. Postavy sú husté, ale realistickejšie ako to býva v komédiach. Každý jeden diel má aspoň husté hlášky ktoré ma fakt dostanú. Malcolm Tucker si sira Humphreyho dáva na raňajky. Naopak ministry (Hugh a James) sú veľmi podobný. A veľký rozdiel je, že toto je tvrdé R takže Capladi namá problém chŕliť vety kde je 90 slov nadávok. Špecifické, ťažko stráviteľné, nie pre každého. Ale pre mňa bohovská zábava. PS: koniec je pekne drsný a obsahuje niekoľko zaujímavých výstupov. Musím dať 5*. Ale pozerajte to na vlastné nebezpečenstvo!!!(20.4.2013)

  • erased
    *****

    Aneb jak by vypadal Yes, Minister po dvaceti letech. Námět neschopných politiků jako loutek v rukou těch několika vyvolených tahačů nitek asi neomrzí nikdy. Když je pak klasický recept okořeněný salvou kreativních nadávek a skvělého Humpyho nahradí snad ještě lepší Malcolm Tucker, je na nový kult zaděláno. Ty reakce, které budí i pouhé zmínění jeho jména v budovách vlády jsou něco, co se prostě musí vidět. Ale byla by škoda, kdyby to bylo jenom kvůli němu, i ostatní postavy totiž mají stále co nabízet. Hugh z prvních dvou sérií je tragická postavička do takové míry, že se ho snad nedá nemilovat, Nicola z dalších dvou se zase naopak nedá než nenávidět. A spolu s týmy, který za nimi a za opozicí stojí, tvoří bezkonkurenční nadávací mašinu. Přičinění poradce přes nadávky (swearing consultant) u psaní scénáře se na kvalitě těch samotných smrští "eF star star CUNT!" výtvorů podepisuje a nevím o žádném filmu ani seriálu, který by právě v jejich provedení měl konkurenci. Ukončení seriálu je tak neskutečná škoda, ale celá poslední řada je tak 'jiná' a zároveň zábavná, že by se na ni snad ani kvalitou navazovat nedalo.(31.8.2013)

  • Splasher
    ****

    Psal se rok 2004 a BBC se rozhodla bilancovat. Vyhlásila anketu pro své diváky o nejlepší britský sitcom (výsledky). Advokátem pro Yes Minister (Jistě, pane misnistře) byl vybrán Armando Iannucci. A ten si položil otázku: Jak by vypadal dnešní ekvivalent tohoto brilantního díla? A sám si i odpověděl. Už by to nebyla sžíravá satira na státní správu, ale na mediální obraz politiků. A tedy rostoucí význam jejich poradců a spindoctorů. BBC se netvářila moc nadšeně a poskytla jen minimální rozpočet na 3 díly a pozdně večerní slot na BBC4. Přece jenom politika je nepopulární téma i pro komedie. Iannucci se rozhodl využít několika tvůrců, s kterými se znal již z dřívějšího pořadu Gash (2003). Protože necítil žádný tlak, rozhodl se natáčet bez kompromisů (čímž určitě odradil řadu diváků). Jmenovitě extrémně dynamickou dokumentární kamerou, zachycující řadu extrémně vulgárních dialogů. Dodnes Iannucci vzpomíná na první den Capaldiho na castingu a jeho špatnou náladu, kterou promítal do svých replik. ___ Na rozdíl od Kanclu se hned první promítání setkalo s úspěchem a seriál patřil k nejsledovanějším titulům BBC4. Následovala rychle druhá sezóna s třemi novými díly. V roce 2006 byl seriál oceněn BAFTou jako nejlepší sitcom uplynulého roku a Chris Langham byl oceněn za nejlepší komediální výkon. Světlou budoucnost však narušilo obvinění Langhama. BBC seriál odstavila a nakonec došlo jen na 2 speciály v roce 2007. Ale poprvé už i na BBC2 a opět s nominací na BAFTAs. Když přišel i úspěch filmové verze In the Loop (Politické kruhy), BBC již na nic nečekala a objednala plnohodnotnou třetí sérii (8 dílů). Navíc již stabilně na BBC2 a v premiéře i na BBC HD. BAFTAs roku 2010 již patřila jednoznačně The Thick of It, když seriál a herci proměnili hned tři nominace. Čtvrtá série je určitě tou poslední, možná ale dojde na nějaký ten speciál. ___ O tom, že je Malclom Tucker životní rolí Petera Capaldiho, asi nikdo nepochybuje. Stačí aby nasadil svůj "bollocking" výraz a člověku běhá mráz po zádech. Frustraci ze své špinavé práce a nekompetentnosti podřízených PM si vylévá pomocí ještě špinavějšího slovníku, který mu dali do vínku páni tvůrci. Třetí a hlavně čtvrtá sezóna pak ukazuje, jak to vypadá, když se politické vody rozvíří až příliš. I při sledování poslední sezóny hodně Britů nevěřícně kroutilo hlavou nad podobou nových epizod s právě probíhající agendou (viz jídlo ve školách, ministerstvo zřizující vlastní banku, etc.). Finále pak tvoří reakci na stále probíhající Leveson Inquiry a propojenost médií s politikou.(5.11.2012)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace