Ramsay's Kitchen Nightmares
Áno, šéfe Veľká Británia
Obsahy(1)
Uznávaný šéfkuchár Gordon Ramsay prichádza do reštaurácií, ktoré majú veľké problémy. Či už s jedlom ako takým, alebo jednoducho s tým, ako prilákať čo najviac zákazníkov. Nutné zmeny v chode reštaurácie spôsobujú konflikty medzi Gordonom a majiteľom respektíve súčasným šéfkuchárom. Po tom, ako prebehnú zmeny, televízny štáb odchádza a vracia sa po nejakom čase naspäť, aby zistil, či sa podarilo podniku odraziť od dna. (TV JOJ)
(více)Recenze (50)
Keďže som tu v poslednom čase niekoľko krát silne degradoval žáner zaoberajúci sa televíznou gastronómiou, tak som si povedal, že by som sa mal preklikať ku nejakej tej výnimke. Aby si náhodou niekto nemyslel, že trpím nejakým kuchynským komplexom alebo že som bláznivý anorektik. To nie, ani náhodou. Dobrú žranicu milujem. Ale relácie o varení a vecami s ním spojenými stále považujem za veľmi nízku kategóriu televíznej zábavy. Avšak i tu existuje zopár programov, ktoré sú celkom dobre spracované. Napríklad tento - "Ramsay´s Kitchen Nightmares". Šéfkuchár Gordon Ramsay má silnú charizmu a macho gule. Jeho reality show má nápad a náboj. Patrí do prvej ligy v televíznych gastro projektoch. *** ()
Tak takhle má vypadat zabavná reality show, u které se nestydíte za to, že posloucháte drby o spoluhráčích z vily VyVolených. Má to příběh, má to padouchy (líný šéfkuchař, namyšlený vedoucí restaurace), má to moudré hrdiny zachraňující podnik (ať žije fuckující Gordon!), má to šťávu. Každý díl je zasvěcený jinému druhu podniku, čemuž Ramsay uzpůsobuje "záchranný" plán. U každého dílu dychtivě čekáte, zda se z hloupého kuchtíka vyklube šéfkuchařská labuť. Nebudeme si hrát na to, že je to moc reálné. Být moudrým divákem znamená vědět, jakou hru s námi hrají, a (ne)přistoupit na ni. A u kuchyňských nočních můr to vůbec není těžké. ()
Žasnout lze jen nad tím kolik lidí sežere tento pečlivě připravovaný, uměle dodělaný a řádně připepřený pokrm. Stačí přidat pár konfliktů, sprostých slov, dostatečně drsných záběrů a z postaršího, obtloustlého individua uděláme poloboha z kuchyně a žrádlo pro stádo je hotové. Nic proti soutěžím ve vaření, nic proti radám zkušenějších a konstruktivní kritice nedostatků, ale takováhle ubohá umělá reality-show je jen Big brother v kuchyni. Těžko pochopit, jak někdo může uvěřit autenticitě emocí lidí, kteří mají kameru před ksichtem. Je to tak naivní, jako očekávat při pohledu na zvíře v kleci obraz jeho přirozeného prostředí. Ale samozřejmě nejde jen o kamery a případnou nervozitu, tady se pod bičem autorů předvádějí pečlivě vybraní narušení exhibicionisté. Nejde o vaření, nejde o restauraci, jde jen o ty konflikty - a v tom případě bych si rovnou mohl pustit Ulici nebo Ordinaci. ()
Na povrch se tato reality show tváří, že je o zachraňování krachujících restaurací. Většina zábavy ale plyne z Gordonových improvizovaných sprostých vůbuchů a z bláznovství některých kuchařů a majitelů. Narozdíl od americké verze si ještě udržuje určitou atmosféru reálných situací, nicméně existují lepší pořady o vaření, lepší pořady o podnikání, lepší pořady s Gordonem Ramseym a hlavně lepší způsoby jak trávit svůj čas, než koukat na tohle. Já sice viděl všechny epizody, ale bral jsem to jako vzdělávání v oboru, o kterém nic nevím, ale mám v něm možnost podnikat. Nikomu jinému bych tento pořad nedoporučil. Mimochodem, naprostá většina restaurací nakonec stejně zavřela. ()
Mám-li věřit šéfkuchaři Ramsaymu, tak úroveň gastronomie, umění mistrů vařeček a myšlení big bossů britských restaurací je ještě mnohem horší než v naší domovině. Z toho mám dost. Nicméně etiketa se v tomhle byznysu příliš nenosí a tak si můžeme užít Mistrova organizátorského stylu, kuchařského umění i kanálového slovníku dle libosti. Ale pokud mám srovnávat slavný britský originál s ubohou českou kopií, tak Zdenda Pohlreich je u mne přeci jen o kousek výš. ()
Reklama