Ano, šéfe s Gordonem Ramseym

Kdo je Ramsay? Neúspěšný fotbalista, úspěšný hrubián a kuchař, v podstatě spíš asi hrubián, než kuchař. Neberu mu to, že vaří skvěle, ale to kde je, má zásluhu hlavně v jeho chování jako z fotbalového stadionu, je schopný hostovy ve své restauraci říct ať jde do hajzlu, když příjde se stížností, že na jídlo čeká již 45 minut a ještě urážet jeho fyzickou schránku(ženě nadává, že by měla spíš jít na liposukci než chtít jíst v jeho restauraci). Lidé se tímto způsobem zábavy baví, já čekám kdy někomu třeba natáhne pěstí, to je taky přece zábavné. Gordon začal ale s velmi dobrým světovým konceptem, do nefungujících otřesných restaurací přišel a poukázal na to jak se to nesmí a nemůže dělat, jak má fungovat čistota, jak prodat jídlo, jak ho připravit. Na jeho licenci navázal dle mého názoru nejlepší TV pořad vůbec Ano, šéfe! a za to je nutné poděkovat. (22.06.2010)

Troufám si říct, že už jsem vidě dostatek dílů, abych byl schopný tento pořad zhodnotit. Ano, zbožňu ji jej. Nejen, že je to opravdu sranda, ale navíc Ramsay i ví co dělá a člověk se několik zajímavých (ačkoliv pro mě neužitečných, jelikož si nehodlám otevírat restauraci) informací dozví. "You fucking idiots! You could kill someone!" "It's fucking lamb!" (27.03.2011)

Zatímco Zdeněk Pohlreich (ač ho žeru) šokující zjištění mnohdy raději řeší jen s kameramanem někde za rohem, Ramsay se s tím nepáře a s personálem si to vyříká pěkně od plic a na místě. A mnohdy i se samotnými hosty. Když všem nadá do tlustých prasat, divák zírá. Nad stavem ostrovního restauratérství se můžeme usmívat stejně jako nad tím naším, hlavní hrdina moc dobře ví, jak to v byznysu chodí, a především ví, jak to v něm vypadat nemá. Pohlreicha jsem hltal každým dílem, britskou verzi zase tak nakoukanou nemám, nicméně hlášky „našeho“ šéfa mi přijdou víc smrtící a trefné zároveň. Poznal jsem českou i britskou gastronomii z obou stran myslím docela pečlivě, takže každý díl o záchraně uvadajících podniků má pro mě speciálně osobní příchuť. (13.06.2014)

Nápad se zachraňováním uvadajících restaurací je sám o sobě zajímavý, ale bez schopného průvodce a dobře vytipovaných "putyk" by brzy padl na hubu jako mizerné pokusy o reality show na českých televizích. Gordon Ramsay je ale borec s vyzáží věčně vypruzeného buldoga a když nastoupí na scénu, je to jako když otevřete v zatuchlém bytě okna a dovnitř vpluje čerstvý vzduch. Tenhle mezinárodní gurmán má shomanství v sobě a nekonečné fuckování povznáší výš než třeba Judd Apatow a jeho crew. U Ramsaye je jasné, že všechno, co vyřkne, jde takříkajíc od srdce a je na něm pokaždé vidět, že trpí, když se dělají věci v kuchyni či na place blbě. A o to jde. Díky Ramsayeovi má divák pocit, jako by se účastnil celé záchranné mise on sám a prahne po tom, aby se místní "čtyřka" vrátila do pozice lokální jedničky. Nízký počet epizod na sezónu navíc zaručuje, že si Ramsay může vybrat skutečné perly, u nichž je třeba nasadit rozdílné postupy zaručující nekonečné možnosti zábavy. Je to poučné pro obě strany, zábavné jakbysmet a v rámci škatulky naprosto bezkonkurenční. Pohlreich je fajn, ale Ramsay je boží. (18.03.2009)

Ó sám génius a mistr Gordon James Ramsay, kterej dokáže ze zaplivaný knajpy udělat prosperující podnik. To on se jako první objevil v takovym pořadu než ho zbytek světa zkopíroval. S odhodláním sobě vlastním a pusou plnou vulgarit se opře do majitelů, zjebe je jak malý děcka, personál naučí od A do Z všechny věci a spoustu dalšího. Co se jeho slovníku týče, je proti němu Pohlreich kluk z nedělní školy. Jemu nestačí naučit je polívku, kterou by se proslavili. On klidně vyhodí kuchaře nebo servírku, seřve majitele, změní název podniku nebo rovnou celej styl kuchyně. Ale očividně to pomáhá. Ani jeden díl mě nenudil a nutno dodat, že si vybral fakt chuťovky. Ovšem ne vždycky to končilo happyendem, ale když jsou lidi blbý. Spoustu mě toho o provozování podniku naučim a já doufám, že se mi to jednou bude hodit. Po pěti sériích nemam na co koukat...ale naštěstí jsou i jeho verze kde je v USA...woohoo!! (17.11.2009)