poster

Poustevna, das ist Paradies!

  • anglický

    A Town Called Hermitage

    (festivalový název)

Dokumentární

Česko, 2007, 74 min

Scénář:

Ondřej Provazník
(další profese)
  • bassator

    42nd KVIFF 2007 - DOCUMENTARY FILMS - OUT OF COMPETITION - Dokumentární filmy - Mimo soutěž(12.8.2009)

  • zette
    ***

    Ten dokument je zajimavy hlavne diky atypickemu vyberu postav, ktere byly zvolene jako zaklad tohoto filmu. Mozna skoda, ze prostor nedostali i "obycejni" lide. Bludny Holandan asi sotva predstavuje zakladni vzorek obyvatel Sluknovskeho vybezku. Ani se nedivim namitkam nemecke strany, ktera se za sve dva obcany stydela:-). No, o Poustevnach se moc nedozvite, ale zabava zarucena.(8.2.2016)

  • jenjan
    *****

    Skvělý, český dokument, který pomocí několika lidských příběhů nastiňuje život obyvatel příhraničního městečka Dolní Poustevna a jeho okolí uvnitř i za hranicí Šluknovského výběžku. Kromě krátké retrospektivy do období druhé světové války se ve filmu střídají obrazy jednotlivých účinkujících, kteří volně seznamují diváka se svými pocity, radostmi, starostmi atd. Zdá se, že tvůrci minimálně zasahují do toku těchto příběhů a naopak se vyvarují necitlivému, účelovému směřování postav. Toto velmi osvěžuje tento dokument, který pozvolně, bez "šokujících" vyústěních a zjištěních plyne až ke svému smířlivému konci.. Etnická a národnostní rozmanitost postav "poustevny" dodává tomuto podařenému dílku etnologický a kulturně antropologický rozměr...a hlavně, nepředkládá řešení, jen dokumentuje!!! A já už vím, kam pojedu na výlet...(15.4.2008)

  • Rhed
    ****

    Dokument nezůstal bez odezvy. Zástupci přeshraniční německé spolkové země si stěžovali, že jejich obyvatelé byli prostřednictvím dvou výletníků vylíčeni jako nepracující ztroskotanci, kteří do Česka jezdí za levnými nákupy a ještě levnějším sexem. Nespokojeni byli i starousedlíci z Poustevny, kteří nadávali na všechno a na všechny - například i na chovance ústavu pro mentálně postižené, vystupující v dokumentu.(31.10.2008)

  • snob
    *****

    Mé krásné, turismem a vietnamci obsazené rodiště. Kdo by nezaplakal dojetím. Cože? Nikdo, nu, vlastně ani já ne. Ale je hezké vidět lidi které znám, na obrazovce, pohybující se, mluvící, trapně se chovající. Ach. Proč jsem se nenarodil radši v Macoše. Lepší vzpomínky bych si pěstoval v hlavě.(29.7.2010)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace