Disco

Neumím se programově popadat za břicho jenom proto, že se tři čtyřicátníci (nezaměstnaný, odborář a podpantoflák) navléknou do blyštivých kostýmů a začnou roztáčet své discomlýnky. Na druhou stranu ani neumím zastírat, že mne přitom cosi nutilo k přiblblému úsměvu. To cosi patrně byla učitelka France a ten úsměv mohla vyvolat třeba představa soukromých lekcí, ale nechme to tak, že za to může film. (02.03.2013)

Průměrná komedie s mnoha přidanými hodnotami. První - Emanuelle Béart, jenže to je přidaná hodnota u každého filmu, ve kterém se objeví. Druhá - výborně zvolené písničky, staré diskotékové šlágry. Třetí - pár opravdu povedených hlášek. Čtvrtá - umění Francouzů (podobně jako Češi) střílet si sami ze sebe prostřednictvím zápletky se stávkou v přístavu. Pátá - Gérard Dépardieu v roli zkrachovalého cirkusáka je fakt skvělý. Šestá - Frank Dubosc, ačkoli mi není příliš sympatický, se mi do téhle role ideálně hodil, výborně doplňován Samuelem Le Bihanem. Sedmá - proč by se musely všechny komedie s hudebním nádechem odehrávat jen v atraktivním prostředí Saint-Tropez, Cannes, Fréjus apod.? Velká pochvala pro tvůrce za Le Havre, průmyslové, nijak opěvované město, ve kterém však žije spousta lidí, kteří se také chtějí bavit! Osmá - z Disca čiší dobrá nálada, nemohu si pomoci. (26.10.2009)

Diskotékové mlýnky melou v rytmu hitů 70. a 80. let a představují to, co je současná francouzská komedie. Moc se nezasmějete, ale je to pohodové asi hlavně díky hudební složce. Franck Dubosc hraje ty loosery dobře, Emmanuelle Béart, Gérard Depardieu jsou další plus. Vlastně je to celé lepší než se dalo podle názvu čekat. (03.11.2016)

Nápis na obale slibuje francouzskou Horečku sobotní noci. Nu, tak tančí se tu, nějaké příběhové paralely bychom také nešli, ale až tak žhavé to skutečně není. Didier je francouzský looser, něco přes třicet let stár, bez práce, zadlužený, otec syna Bena, který žije ve Velké Británii s matkou, a kterého by moc rád viděl. Kdysi byl Didier leaderem skupiny Bee Kings, ale od doby, co umřel kapelník Boney M. nechce mít s diskem nic společného. Až se objeví tlustý Depardieu, taneční který ho přemluví k účasti na taneční soutěži, kde výhrou je cesta do Austrálie. Tam by se Didier teoreticky mohl se svým synem Benem setkat, a tak do toho jde naplno - včetně pomády... Jeho upřený modrý pohled si v mnohém nezadá - tedy nemá zadat - s Travoltovým. Není to až tak špatné, jak to vypadá. Některé scény a výjevy jsou sice skutečně přehnané a klišovité až hanba, jiné však nepostrádají punc jako by 70. let i reálií. Když dojde na city, je to podobné - chvíli realistické, a za chvíli buď červenoknihovnové, či přehnané. (19.12.2008)

Nemajetný Didier (Franck Dubosc) má téměř nulový kontakt se svým malým synem, žijícím s matkou v Anglii. Do karet mu nahraje legendární postavička Jean-François Jackson (točí vůbec Francouzi filmy, v kterých se neobjeví Gérard Depardieu), který obnovuje taneční soutěž, jejíž hlavní cenou je zájezd pro dva do Austrálie. Jestli chce Didier zařídit pro svého synka nezapomenutelné prázdniny, nezbude mu než obvolat svoji starou taneční trojici Bee Kings, vytáhnout ze skříně staré tričko s Bee Gees a znovu prožít horečku sobotní noci. No, tak to nebylo dobrý – Francouzi byli odjakživa králi evropské komedie, bohužel králi, kteří postupně předávají svůj trůn Velké Británii. (09.03.2011)