Normal
-
Normal the Düsseldorf Ripper
Thriller / Drama / Psychologický
Česko / Makedonie / Velká Británie, 2009, 90 min
Režie:
Julius ŠevčíkHudba:
Jan P. MuchowObsah
-
Thriller Normal je natočený podle skutečného případu masových vražd, které ve 30. letech minulého století otřásly celou Evropou. Výpravný dobový film zachycuje vražedné řádění i dramatický střet uvězněného vraha a jeho obhájce. Šílený a geniální vrah totiž i po uvěznění rozehrává svůj další smrtící scénář a příběh spěje ke strhujícímu finále. V roli „českého Hannibala“ se na plátna kin vrací Milan Kňažko, protivníkem mu je mladý talent českého herectví Pavel Gajdoš v roli ambiciózního obhájce. Hlavní trojici postav doplňuje svým návratem na stříbrné plátno Dagmar Havlová jako tajemná vrahova manželka.
Od února 1929 do října 1931 připravil Petr Kurten (Milan Kňažko) o život 8 lidí a bezpočet dalších napadl. Zabíjel ženy, muže, zvířata. Vše, co mu přišlo do cesty. Způsobil stejnou paniku jako kdysi v Londýně Jack Rozparovač. Nyní se tento legendární vrah vzdal policii. Obhajoby se ujímá ambiciózní mladý právník (Pavel Gajdoš), který je přesvědčen, že Kurten je psychicky vyšinutý. Aby to dokázal, ponoří se do vrahovy šokující minulosti a poznává pozadí nelítostných činů. V průběhu pátrání potkává další velmi tajemnou postavu, atraktivní Kurtenovu ženu (Dagmar Havlová). S přibývajícími důkazy je stále jasnější, že šílený vrah ještě neřekl své poslední slovo. Proč se nepolapitelný a výjimečně inteligentní zločinec odmítá nechat prohlásit za choromyslného? Jakou roli v případu hraje jeho žena a jaká je skutečná role mladého obhájce? Tři dramatické osudy ve složité pavučině konce jednoho věku. Obhájce zjišťuje, že bude muset bojovat, aby vyvázl živý. (oficiální text distributora)
Thriller Normal je natočený podle skutečného případu masových vražd, které ve 30. letech minulého století otřásly celou Evropou. Výpravný dobový film zachycuje vražedné řádění i dramatický střet uvězněného vraha a jeho obhájce. Šílený a geniální vrah totiž i po uvěznění rozehrává svůj další smrtící scénář a příběh spěje ke strhujícímu finále. V roli „českého Hannibala“ se na plátna kin vrací Milan Kňažko, protivníkem mu je mladý talent českého herectví Pavel Gajdoš v roli ambiciózního obhájce. Hlavní trojici postav doplňuje svým návratem na stříbrné plátno Dagmar Havlová jako tajemná vrahova manželka.Komentáře uživatelů k filmu (425)
-
kiddo
Pročítám recenze a komentáře kritiků a nemůžu přijít na to, čím na Normal koukali. Očima to být nemohlo. Nejde o thriller, jde o studii zla, o koketování s ním, o ztrátu ideálů a o poznání lidské povahy a charakteru světa kolem nás. Říct o stylu, že je samoúčelný, to může snad jen nějaké nevnímavé hovado (zdravím Vosmíka a Fuku, jakož i další). Normal pouze ukazuje známé a obehrané věci (zlo v nás) novými prostředky (na příklad: běžné ve filmu je, že manželce konfrontované se zrůdností manžela přes úzkostlivé ovládání unikne nějaká slza. V Normal je tento vypjatý stav Kurtenové vyjádřen promítáním její křičící tváře na její apatické tělo). Svět a pocity postav a poselství celého filmu, to vše je extrémní a pokřivené a vysoce stylizovaný vizuál to vyjadřuje perfektně. A zároveň jsou postavy stále ještě charakterizovány svými činy – např. zdánlivě nelogická snaha právníka prokázat i na závěr Kurtenovo šílenství není nic jiného než jeho touha uchovat si ideály o světě. Rozsudek „psychicky narušený“ by totiž znamenal, že lidé jsou ve své podstatě dobří a zlo jim je cizí. A btw, Havlová je na plátně přesně tak dlouho, jak je to pro její postavu potřeba. Normal je suverénně nejlepší porevoluční film a pro toho, kdo je schopen jej označit za pouhou vyprázdněnou manýru, je nějaké české nové nové vlny opravdu škoda.(28.3.2009)
-
Bluntman
Při sledování jsem měl pocit, jako kdyby byly na plátno promítány části filmů 30. let 20. století, především amerických filmů noir (Marie), německého expresionismu (Kurten) a francouzského impresionismu (Justus), dabovaných do češtiny a obohacených o zvukovou složku. Po skončení jsem si říkal, že se už nemůžu dočkat, až to uvidím znovu a budu si dělat poznámky, protože takhle formálně propracovaný a do nejmenšího detailu promyšlený a v "odkazování se" důsledný film tady dlouhou dobu nebyl. Nejde přitom o formální nápodobu, která má co říct i dnes svým příběhem, jako tomu bylo u HLÍDAČE Č. 47, ale právě stylem. Ale co já vím o úpadku hodnot, o tom, co je normální a co už překračuje hranice šílenství a jak "zrůdy" formuje společnost, která není schopna vystoupit ze své maloměšťácké pohodlné "škatulky"?_____ Fascinovalo mě, jak precizně je vyprávění rytmizované "přípravou na řeč před soudem", že impresionistické pasáže, které se zdály být flashbacky, se vyjeví jako flashforwardy, a že ve vyprávění o zkaženosti lidí žijících v moderní společnosti je nahlíženo na věc z více pohledů, protože vedle vzpomínek vraha vzpomíná i vrahova žena a advokát, jehož dopisy rodině celým dílem prostupují. Ze stylistického hlediska drží vše pohromadě a nic se navzájem netře, naopak se poukazuje na to, jak roztříštěný je časoprostor a jak vychýlené a subjektivizované jsou pohledy postav, které se uchylují ke svým vlastním mentálním projekcím; kompozičně je velice důležité umístění postav v záběru podle jejich morální ušpiněnosti, nezaostřování, rozmazávání kontur v pozadí vyjadřuje jejich vnitřní proměny zvnějšněné stylem, "wong kar-waiovské" snímání z poza prosklených ploch, prostřednictvím odrazů v zrcadlech ad. zase izolovanost od okolí._____ Pokud dokážete odhodit očekávání na základě upoutávek a propagace vůbec, máte nakoukáno a načteno a umíte ocenit umělecký přístup ke starým stylům a trendům, které jsou oprašovány za pomocí moderních prostředků, a máte v oblibě Fritze Langa, Wong Kar-Waie či Davida Lynche, nebudete zklamáni. Ti druzí ať si klidně zůstávají povrchními ignoranty, kteří po filmech dětinsky chtějí, aby jim vyprávěl příběh, mohli se ztotožnit s postavou a pociťovali emoce. Sběhlejší divák totiž ví, že takoví jsou oněmi nenormálními "zrůdami".(26.3.2009)
-
tron
„Nikdy som nebol neviniatko...“ Napriek možno až prehnanej štylizácii je postava monštruózneho Milana Kňažka taká pôsobivá, že som si asi prvý raz v rokoch 2000 – 2011 pomyslel, že je škoda, že tak málo hrá. Jeho sadistická obeť (?) je príliš fascinujúca na to, aby bol NORMAL zlý film. Bohužiaľ, najslabší je scenár, z ktorého som sa chcel dozvedieť viac o jeho postave. Peter Kurten totiž naozaj žil a naozaj vraždil a vôbec mi nepripadalo trápne ani nechcene smiešne, že Kňažko kopíruje Lectera. Naopak, i kvôli drobnostiam (nezabudnuteľne prednesená a mimoriadne krutá hláška ŠUKAT PRASATA) mi jeho „verzia“ pripadala zaujímavejšia, ako samotný Lecter v ČERVENOM DRAKOVI. Tiež som sa chcel viac dozvedieť o dobe, v ktorej sa dej odohráva, o odvážnom pozadí príbehu (miestami akoby sa v nás tvorcovia pokúšali prebudiť podozrenie, že sa možno jedná o politického obetného baránka). Bohužiaľ, veľa som sa nedozvedel. Našťastie to nebolo príliš dlhé (hodina a pol s titulkami) a vďaka Kňažkovi a retrospektívam pôsobivé. V skutočnosti to však mohol byť šok. Takto je to len solídny triler.(28.5.2011)
-
Marius
Prvé dojmy : naprosto zásadný film pre českú porevolučnú kinematografiu a asi najlepšia vec z Česka od Spaľovača. Viac napíšem keď sa spamätám ale imho to zatiaľ najviac došlo kiddo. 10/10(17.10.2009)
-
Subjektiv
Komentář obsahuje závažné SPOILERY, ne vždy dokonale podložené osobní pocity a úvahy (mnohde psané spíše pro osobní potřebu než ostatní), pouze slušná slova a spekulace, pročež by ho neměl nikdo číst. Pro vizuálně výrazné filmy je zřejmě těžké přesvědčit diváka, že pod vší tou nádherou pro oko najde se i potrava pro mozek. Ona tam totiž velmi často skutečně není. S podobným předsudkem, lehce nahlodaným pár zdejšími komentáři, usedal jsem i já do sedačky B7 nejmenovaného multikina. Ovšem již jeden z prvních dialogů, ten o lásce tatínka a maminky, přinutil mě postoj "chlapíka nad věcí" přehodnotit - film v žádném případě není prázdnou manýrou, zpětně se mi zdá, že je v něm jen málo "samoúčelného" a i ono málo je plno podezření, že jsem pouze účel nepochopil. Povrchní pohled říká, že v Normal nejde o nic jiného než o advokáta, který hájí brutálního vraha, jenž ho děsí, a kterého chce ho prohásit za duševně chorého - tečka. Houby. Již zasazení ČESKÉHO SOUČASNÉHO filmu do PŘEDHITLEROVSKÉHO NĚMECKA by mělo každého, kdo nevytáhl z hlavy kritická slova "líbivé" a oblíbené "samoúčelné", trknout, o co tady zřejmě půjde, kterým směrem své závity pootočit. Nechci tím samozřejmě tvrdit, že Kurten je přímo Hitler, ale přinejmenším jedna znepokojivá souvislost je zřejmá. Ono zvrácené Kurtenovo přesvědčení: "Lidé mě budou oslavovat," zdá se být šílené, avšak oslavy jiného masového vraha pár let po něm jsou až příliš reálné. Určitou, byť chatrnou indicii, bych viděl v pomateném Straubergovi odsouzeném za jeden Kurtenův čin. Nemohlo by jít o narážku na Marina van der Lubbeho, který byl běžně líčen jako pomatený a jenž údajně zapálil Reichstag? Těžko říci. V přesvědčení, že nacismus je (dílčím) tématem Normalu, utvrzuje mě i pár odkazů na známé filmy s podobným tématem, např. Trierovy Prvek Zločinu (chápání vraha vede málem k proměně ve vraha) a Evropa. Pro tyto a další filmové odkazy, bych nerad volil slovo "laciné", jak mnozí činí, ale spíše "zřetelné". Nevěřím, že jde o pouhé "hommage" nebo podlézání divákům znalcůn. V každém odkazu vnímám určité popostrčení divákovy pozornosti, nanesení jistého drobného významu či zkratku sloužící k popisu něčeho. Podoba Kurtena s Hannibalem Lecterem přinese rychlé poznání, o koho se tu vlastně jedná. Již jen název filmu Evropa naznačí, že jde tu o téma, jež se bytostně dotýká Evropy. Tématicky spřízněný Vrah mezi námi hrozí se transformovat ve "Vraha v nás"... Protože snad právě o to, že: "Peter Kurten nakonec je normální," jde nejvíce. On je normální, vy jste normální, Wehner je normální, sousedi jsou normální, já jsem normální... A přece brutálně vraždil (a po něm spousta normálních za druhé světové, jak film připomíná). Zjištění, že krutý zločin je normální, vyznívá samozřejmě pesimisticky, stejně jako poznatek, že "Vrah v nás" "čeká" na vhodné podmínky, aby se probudil. Nenechme se zmást tím, že Justus si nakonec, dle svých slov, ruce v krvi nenamočil. On již vidí příčinu v tom, že jeho život ho stavěl jen do situací, kdy bylo snadné Být Nevinný. Divák ví, že nejméně ve dvou případech i on selhal a téměř zabil. Vědomí neradostné, ale zároveň otevírající prostor pro přijetí dosud nevnímané zodpovědnosti a vědomé potláčení nebezpečného v nás, snad i aktivní boj proti stavu, který ničí nevinnost naši i druhých. Být normální k tomu totiž vždy nestačí. Naopak. Proti tomuto pohledu dá se ovšem postavit námitka, že Kurten rozhodně normální není. Společnost ho pouze takto označila, aby jej mohla odsoudit. Lze pak spatřovat v tomto činu ortel (či alespoň předzvěst) nad svou budoucností? Budou od této chvíle tyto věci normální? Budou je dělat normální lidé? Na tomto místě, kde bych normálně začal nový odstavec, snad mohu už s jistotou a nenapadnutelně prohlásit, že Normal je O NĚČEM. Samozřejmě je možné, že ono něco nám nepřijde dost hluboké, či sdělené formou, jež se nám líbí, ale NĚCO to je. Je možné i to, že ono Ševčíkovo NĚCO jsem obalil a uměle prostoupil svým NĚČÍM. To už je nevyhnutelné riziko interpretací, o nichž si přesto myslím, že by se o ně člověk měl, s vědomím, že bude chybovat, pokoušet tam, kde vidí tu možnost. Objevit ne absolutně zřejmý význam v nějakém díle, je vždy radost, zvlášť tehdy, bavilo-li nás ono pátrání. A tak i přes nedokonalost některých dialogů, i přes nepochopení významu některých formálních prvků, hodnotím pozitivně a dodávám i pochvalu skvělému Kňažkovi, Muchowově hudbě, kameře a dalším "spolupodílníkům" na dobrém výsledku. Prosté ****.(31.3.2009)
-
Jossie
Způsob, jakým byl Normal natočen, tak nějak umělecky a snově, mi tak hrozně neseděl k příběhu o bestiálním a bezcitném vrahovi, že mi to zabránilo jít s hodnocením výš.(30.3.2009)
-
EdaS
Ševčík je stylisticky zdatný, ale vyprávět opravdu neumí. Srovnávání s Langem je totálně mimo mísu.(30.11.2009)
-
BadoXXII
Vizuál zaujímavý a herecké výkony dobré. Film však má veľmi slabý scenár.(21.4.2010)
-
Flipper
Vražedná poetika Takýto výrok som vypustil tesne pri záverečných titulkách, lebo priemerný človek si z neho odnesie práve to. Najprv ma napadlo o kópií Hanibala Lectora (Kňažkov výraz), neskôr o Kafkovskom rozložení príbehu (márna snaha jednotlivca), no pravda o tomto filme nie je určite Normal-na. Prezrite si komentáre k filmu. Nemusíte ich všetky čítať aj tak vám CSFD dáva možnosť vidieť len tých ktorý sa tu zaregistrovali najskôr, čiže majú najviac bodov. Aj tak tu vidíme rozdielnosti. Niekto hovorí o masturbácií kamery, všemožných filmov, iný sa zamerali na psychickú, alebo výrazovú stránku filmu, alebo je väčšina naladaná podľa ich momentálnej nálady. Môžme spomínať na expresionizmus, prirovnaní Kurtena k Hitlerovi, atď. Aby som len nehovoril o tom čo iný napísali, myslím, že film je o inom. Pojal by som to v to v rozložení diváctva na dve hlavné mozgy. Mozog A: Dostáva obrazový nesúlad od začiatku. Mrazivá scéna zabitia prvého nevinného dievčatka (pri ktorej mne osobne zastal dych). Reaktívne chce tento následok počuť interpretovane a dostáva len chladné pocity vraha. Čaká však niečo iné: nesúhlas. Nesúhlas s konaním vraždy. Ćo však to takto pokračuje. Vrah necíti ľútosť, mozog nedostáva to čo chce. Potom sa celý film zdá byť len o tom istom a hneď sa nám znepáčia aj kamerové filtre a film nemá šancu na veľké hodnotenie. Je to prirodzená vzbura nervovej sústavy na podávané informácie. Táto myseľ má rada pokoj, je skôr tichá má základ v realite, stabilite a presnosti. Mozog B: Si vražebnú atmosféru vychutnáva. Postupne hľadá za slovami skryté význami, morfuje ich do myšlienok vyznení. Myseľ sa nechá strhávať prípadom, definuje fakty, ktoré zaradzuje k odvetviam: imresionizmu, podobenstvu, náboženstvu, morálke a iným. Nenecháva sa strhnúť predpojatosťou a z filmu si odnesie veľa. Táto myseľ je skôr tvorivá, rada experimentuje, ale aj vzdelaná, bohémska a pritom sentimentálna._____ Zarážajúci je fakt, že obe mysle sa môžu stať vražebnými, ak k tomu budú mať podmienky. V každom sa skrýva vrah, či sa vám to páči, alebo nie. Genetika nepustí, mozog sme získali kdesi v minulosti ohlodávaním morkových kostí a drieme v nás zabijak. Preto ak odčítame všeky pozlátka dostávame výlet do vrahovej mysle. Kto by ju rád videl nech sa páči, no niekto sa tomu obráti chrbtom. Osobne...len taká prkotina: vadila mi erotická scéna vo filme, ktorá vychádza akokeby z modernosti doby, kde musí v každom dnešnom filme byť trochu erotiky. Možno to malo skrytý zmysel, ktorý som nepochopil no trochu mi tam vadila. Končil by som citáciou z verte-neverte: Takže bol to len pokus o blockbuster, alebo premyslený post-noir film?(29.11.2009)
-
Shushika
Škoda, že to nebylo v němčině:-) 5/10(20.5.2009)
-
Shit
Jak se říká, mnoho povyku pro nic, sice technická stránka je na český poměry fakt nevídáná a všechny ty filtry, záběry a nápady celkem hodně naznačujou, že Ševčík rád čumí na americký filmy, jenomže to ostatní, jako příběh, herecký výkony a scénář za moc nestojí a snaha okopírovat Mlčení jehňátek se míjí účinkem, jelikož místo ďábelskýho Hopkinse tu máme Kňažka recitujícího rádoby chytrý dialogy, kterej se sice strašně snaží být mrazivej,ale nemá na to a místo pořádnýho příběhu tu máme plno filozofických keců o ničem(5.2.2010)
-
mysicka
masový vrah vs. mladý advokát.. advokát pohlcen případem.. pohlcen světem, pohlcen dvěmi různými pohledy na dobro a zlo.. temný film, který (ač se vám to snaží nalhat) není thrillerem (podívejte se na dno sebe samých).. něco, co tu ještě nebylo.. možná by se hodilo vyjádřit se k formě, k vizuálnu, k dáše, ke ztvárnění.. taky bych mohla napsat něco o scénáři a pohnutkách kostymérů.. jenže já tady od toho naštěstí nejsem..:)(11.1.2010)
-
Psema
Takový mix Třístovky, do sebe zahleděného artu a Mlčení jehňátek bez pořádného příběhu. Ševčíkovi se nedá upřít vizuální cítění, ale stejně jako ve Snyderově řezanici (vyměňte si Gajdoše za Butlera, akční scény za tlachání v base a voilá) se ta hromada obrazového pozlátka strašně rychle okouká a mimo něj tu není prakticky nic. Herci hrají (až na Havlovou) jako z partesu, ale dialogy, které vypouští z pusy, jsou tak pseudointelektuální, manýristické a papírem šustící, že postupem času pouze iritují. Ševčík může líbat nohy Muchowu hudebnímu talentu, protože bez něj bych se uzíval k smrti. Hezké, na české poměry. Ale to mi přijde v tomhle případě málo. Samozřejmě chápu, že filmoví teoretici budou mít z filmu a jeho průletu skrze německý expresionismus, noir a vlastně i novou dobu pořádný orgasmus. Ale mě to minulo. Úplně. 50%(26.3.2009)
-
Jeanne
Poněkud prázdně působící televizní film. Pár zajímavějších záběrů střídá hromada laciných "uměleckých" klišé...(10.7.2010)
-
arachneuss
Rodí se zrůdy anebo je tvoříme my? Co to je vlastně NORMAL ? Není to Mlčení jehňátek, není to noir a není to blokbuster. Je to mrazivý souboj dvou myslí o snahu prokázat, zda-li ta vrahova je či není NORMALní. Je to Ševčíkova sonda do zákoutí lidské duše, ve snaze najít právě onu NORMALnost mezi šílenstvým, krví a smrtí. Je to herecký koncert abNORMALně vynikajících herců. Je to na tuzemské poměry neNORMALně dokonalá vizuální stránka. Je to příběh o temných zákoutích svědomí a vědomí. Je to valounek ryzího zlata v kupce hnoje. NORMAL je naprosto nový pohled na tuzemskou kinematografii.(26.3.2009)
-
Darren
Vizuálně hodně povedené (až na ty trhané záběry- tahle móda se mi vůbec nelíbí), hudebně jednou fajn a jindy ani moc ne. Herecky taky asi celkem slušné, ale scénář jsem opět slyšel šustit poměrně často. Dějově? Hmm... a co jako? Nuda.... 5/10(11.2.2010)
-
Hitman_47
Film s asi nejprkennějšími hereckými výkony vůbec... režie těžce nezvládnutá a scénář více než blbý. Tenhle film nemá ani hlavu, ani patu. Jediné, co se na filmu dá pochválit je modrý filtr.(29.1.2011)
-
Rogue
Úplně zbytečný vizuál kolem jednoduchého příběhu, který na mě nefunguje ani sám o sobě.(10.4.2009)
-
Fr
Rodí se zrůdy? Nebo je vytváříme?….. Již po 7 minutách mě napadají slova jako TRAPÁCI, CHUDÁCI, VYKRADAČI!! Co to má proboha znamenat? Zrůdná historka o člověku, který ve tmě sní o otevřených ranách a krvavé lázni má tak provařený příběh a nesmyslný vnitřní boj osoby obhájce je zajímavej jako spoďáry starýho …. no to je jedno. Několik abstraktních obrazů jako z Kytice - proč né. V namodralém filtru Kňažko vypadá jako Hanibal Lecter. To už ,,koušu“ hůř. Snaha udělat zajímavou postavu P.Kultena se míjí i přes morbidnost jeho činů účinkem. Pochvalu zaslouží téma (konečně žádný mezilidský vztahy!) a kamera – jsem vděčný za tu trochu zajímavých záběrů a vizuálních nápadů. Ale jinak? Od 50 minuty čekám na konec. Ó Dio Ó Dio. (Zlatý filmy o vztazích! :-) ) Trapný myšlenky, nesmyslná moudra a snaha svoji velkolepost vytroubit celému světu. Jde o to přežít setkání s P.Kultenem. A vyprávět o tom. Já tak činím, ale bylo to o fous!!!! PŘÍBĚH ** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ *(13.12.2009)
-
gr8 escape
Velice dlouho mi trvalo, než se mi podařilo do filmu proniknout. Když se tak ale 20 minut před koncem konečně stalo, nezbylo mi než uznale pokývat hlavou a nechat na sebe plynout tvůrčí genialitu Ševčíkovu. Na podruhé už čistý průstřel a plný počet. Tenhle film u nás nemá obdoby, bohužel tu na něj ale není nikdo připravenej...(28.3.2009)
