Rodinný film, dětský horor, dospělá romance a pohádka o Červené Karkulce. I když žánry na první pohled velmi odlišné, přesto se výborně doplňují ve vizuálně originálním filmu Marii Procházkové Kdopak by se vlka bál. Režisérka Žraloka v hlavě se v něm vrátila k poetice úspěšného absolventského filmu Příušnice. Hlavní hrdinka příběhu se jmenuje Terezka. Zbožňuje pohádku O Červené Karkulce, má starostlivé rodiče, ve školce nejlepšího kamaráda Šimona a takhle by mohla žít šťastně až do smrti, kdybychom se nepohybovali v realitě. Najednou Terezka začíná ztrácet půdu pod nohama, maminka a postupně všichni dospělí v jejím ... (zobrazit celý text)
Zajímavosti o filmu
Dvojice mladých filmových kamarádů spolu ve skutečnosti opravdu chodí do jedné školy. Představitelku Terezky, Dorotku Dědkovou totiž na casting přivedl její kamarád Matouš Kratina, režisérce se líbilo, jak spolu ti dva před kamerou fungují a tak je obsadila oba. (Pumiiix)
Kamerových zkoušek se zúčastnilo tři sta malých herců. (Pumiiix)
Scénář vznikal s přestávkami přibližně rok. (hippyman)
Scénář děti dopředu neznaly, děj prožívaly po kouskách a celek mohly poprvé vidět teprve v kině. (hippyman)
Dětské kresby, které se ve filmu objevují, kreslili sami dětští aktéři. (hippyman)
Pro ČR bylo vyrobeno 23 kopií, pro Slovensko cca pět. Výrazně posílena byla distribuce pro nevidomé. (hippyman)
Kopie pro neslyšící vznikla ve spolupráci Bionaut Films, České televize, České komory tlumočníků do znakového jazyka a ACE. (hippyman)
Dvojice mladých filmových kamarádů spolu ve skutečnosti opravdu chodí do jedné školy. Představitelku Terezky, Dorotku Dědkovou totiž na casting přivedl její kamarád Matouš Kratina, režisérce se líbilo, jak spolu ti dva před kamerou fungují a tak je obsadila oba. 