Rozervaná objetí

Zlatá Palma - výběr (07.06.2009)

Asi se budu trochu opakovat, ale Almodóvar jednoduše dokáže natočit i ten nejstupidnější a nejprofláklejší námět s nadsázkou, originalitou, stylem a noblesou, že rázem přestává být stupidním. V Rozervaných objetích se jedná o příběh jak vystřižený z telenovely, který ale chytrou režijí, výbornými hereckými výkony a umným střihem povýšil na umělecké dílo. Část odehrávající se na Lanzarote je pro mě osobně jenom onou pověstnou třešničkou na dortu. (09.09.2011)

44. MFF KV .. Scénář: Pedro Almodóvar .. Film o natáčení geniální komedie (její finální stříhání a průběžná ukázka musí rozesmát každého) a tvůrčích peripetiích, které zničí žárlivost. ___ Nádherný a barvitý snímek a úžasná španělova pocta kinematografii a síle vyprávění. (09.07.2009)

Tradicne silny pribeh, ktory by mozno v rukach ineho rezisera vyznel absolutne banalne, ale pod kridlami majstra Pedra je z neho opat majstrovsky kusok. Preco sa mi filmy Pedra Almodovara tak neuveritelne pacia? Pretoze maju dusu, srdce a hlboku pointu. Jeho vykreslenie reality a hlavne vnimanie sveta su pre mna nieco nadpozemske a dufam, ze sa pozemskymi nikdy nestanu. A panovi reziserovi musim podakovat este za jednu skutocnost, a to, ze skrz jeho filmy vnimam aj uzasny herecky talent Penelopy Cruz, ktora rastie kazdym jednym zaberom, kazdou jednou replikou, kazdym jednym vynimocnym scenarom, ktory sa jej dostane do ruky. Ku koncu filmu som mala az sialene uzkostny pocit, ktory mi sice pri Volver chybal, ale opat mi ho Los Abrazos Rotos prinavratili. (05.09.2009)

Všechny Rosamundy Pilcherové a Danielle Steelové by se měly začít obávat o svůj kus žvance, Almodóvar se totiž dal na červenou knihovnu. Nudnou a v telenovelách stokrát viděnou červenou knihovnu akorát se jí snaží zamaskovat pod označení art. Nebýt Penélope, tak by tomu za pár let v televizi slušel spíše dopolední čas na Primě než okupování prostoru Filmového klubu na ČT2. (06.09.2009)

Poutavý a hezky vystavěný příběh mě postupně přestal zajímat a čekal jsem na konec. Famózní Penelope Cruz je středobodem filmu a když tam není, tak mi to prostě nic neříkalo. (06.06.2010)

Netuším, jak hodnotit film o (osobní i profesní) slepotě, který v Almodóvarově filmografii představuje přiznané přešlapování na místě a který je plný sebereferenčních prvků k režisérovým-scénáristovým předchozím dílům, k jejichž rozjuchané poetice či akademičnosti se nechce navracet, i otevřených odkazů na kanonizované snímky, jež slouží jako návod, jak ROZERVANÁ OBJETÍ "číst". Po ŠPATNÉ VÝCHOVĚ, což byl remake ZÁKONU TOUHY, a VOLVERU, návratu ke KVĚTŮM MÉHO TAJEMSTVÍ, stojí před další etapou své filmařské dráhy, a tak účtuje s tou minulou: přestože je scénárista opětovně hlavním hrdinou, scénář tentokrát není tematizován jako dramatický prvek vyprávění, protože tím je samotné natáčení filmu; melodramatická a neo-noirová linie příběhu pozbývá dramatičnosti (protože pointy jsou předem známy a divák nekonečných seriálů pro ženy je vystaven pomalu plynoucímu počinu) a napětí (protože okázalá výtvarnost co do kostýmů a rekvizit i prostředí je prázdným estétstvím tu upomínající na pop-art, támhle zase na noir). Záměrné vyprázdňování a upozaďování almodóvarovského rukopisu ("peeping tomovský" voyeurizmus,homosexualita, černý humor, téma žárlivosti, vraždy, pomsty) slouží k demonstraci myšlenky o umění imitujícím život (a životu imitujícím umění) a nutnosti dokončit film, přestože je to návrat ke starému - ale zdokonalenému. Formálně (flashbacková struktura vyprávění a osobni i profesní život postav není matoucí, přitom stylisticky jde o nejvyvedenější almodóvarovku - časté jízdy a přeostřování) i tematicky (bez sexuální a náboženské i politické kontroverze, samoúčelných a lacině provokujících explicitních scén a homosexuálních výstřelků) jednoznačně nejumírněnější Almodóvar ve svém uměleckém tápání a bilancování vlastní tvorby neskončil u pouhé anekdoty jako Woody Allen v HOLLYWOOD ENDING, ale nedosáhnul ani na vrchol v podobě Felliniho 8 a 1/2. (22.09.2009)

"Daruj krev!" a "Dívky a kufry" bych viděla stokrát raději než tuhle předvídatelnou telenovelu bez překvapení, jež se zaměřuje čistě na příběh, který jsme navíc v různých alternacích viděli snad tisíckrát. (10.09.2009)

Velmi dobře zpracovaný film o nešťastné lásce, žárlivosti, zradě a o tajemstvích zdánlivě zapomenutých. Almodóvar zasadil tento příběh do třech časových linií ve kterých bylo poměrně jednoduché se orientovat, což bývá u jiných filmů někdy problém. Nádherná vztahová záležitost, kde vyčnívá role přesvědčivě zahraného Harryho, či Matea v podání Lluíse Homara. A pochopitelně Almodóvar moc dobře ví, proč obsadil opět Penélope Cruz do role Leny, které ta role opravdu sedla jak na míru šitá. Dalším plusem byl soundtrack Alberta Iglesiase a mně se navíc moc líbila písnička Werewolf od mojí oblíbenkyně Cat Power. (13.09.2012)

I tenhle Almodóvar se mi časem trochu rozležel a zpětně oceňuji skvostnou dějovou provázanost a roubení. Chtěl bych ale intimnější atmosféru z VOLVER. 70% (15.07.2010)

Možná pro každého tvůrce přijde jednou chvíle, kdy zatouží vyznat lásku své práci. A bez ohledu na věk, um a zkušenosti bývá vyznání lásky spojeno s koktáním, ruměncem a rozpaky, až na ten detail, že tady nepostihlo umělce, ale diváky. Jasně, Vše o mé matce nebo Mluv s ní to není, ale neštěkali bychom v tom případě, že A.P. točí pořád jedno a totéž? Je to totéž a není; nechybí vášně, žárlivost, osudová tajemství, zničující síla tvoření, barvy, až oči přecházejí a Penelópe, ale současně výsledná koláž tvoří jiný obraz, než na jaký jsou pravidelní návštěvníci Almodóvarovy galerie zvyklí. Někdo tím bude zaskočen a bude snímku vytýkat melodramatičnost, banalitu a neoriginalitu, já ale patřím k těm typům, které víc potěší vánoční překvapení v podobě šály a rukavic než když půl roku dopředu vědí, že dostanou Rolls-Royce, a k těm potížistům, kteří si při prohlášení "tohle jsme viděli už tisíckrát" nejsou schopní vybavit jediný snímek. Zato jsou schopní úpěnlivým pohledem přimět svého spolunávštěvníka kina, aby zaplatil částku za nepřítomné další dva diváky nutné k tomu, aby se hrálo, a přispět tak k vítězství Almodóvara nad krizí (za cenu mrtvých duší). A druhý den vyhrabat z lednice poslední letošní rajčata a s domácím gaspachem se usadit na zahradě, na kterou dopadají sluneční paprsky posledního slunečného dne letošního roku. (13.11.2009)

Nevím, zda mě alespoň jednou Almodóvar dokáže nadchnout natolik, abych jeho počinu dal s čistým svědomím 5*, poněvadž ani v tomto případě nejde o výjimku, ale Rozervaná objetí řadím k těm zdařilejším režisérovým dílům. Zpočátku jsem hlavnímu představiteli tu slepotu moc nevěřil (na což je moje divácké oko zvláštně citlivé), ale nakonec mě o ní dokázal přesvědčit. A šlo o velmi dobré drama o jedné nešťastné lásce a tragédii, se zajímavým příběhem a výbornými hereckými výkony. Ve výsledku slušné 4* a mírné zklamání z toho, že Penélope Cruz nedostala více prostoru. (27.06.2013)

Almodóvarská óda na kinematografii ("Daruj krev" vládne) a další z jeho nadmíru povedených, kvalitně odehraných a na hraně reality/fikce červené knihovny mistrnně balancujících vztahových karambolů (zde dokonce zvláštním způsobem napříč časem) v jednom. (44. MFF KV - 4.7.08) (12.07.2009)

Tento film se dá vnímat několikerým odlišným pohledem. Může být v divákových očích rozvleklým thrillerem, romantickou klasikou, dramatem vášně, jednorozměrným okouzlením nezaměnitelným španělským koloritem. Zdá se mi, že při bližším pohledu byl nebo mohl být ovlivněn či tematicky souvisí s jiným dnes méně známým Antonioniho filmem IDENTIFIKACE ŽENY. Silná biografická nota, která u Almodóvara v žádném případě neznamená doslovnou ilustraci vlastního života nebo řešení si vnitřních problémů, jako tomu bývalo např. Felliniho či Bergmana, ale spíše stopování dojmů a prchavých záchvěvů bouřlivých španělských dějin minulého století, které režisér i scénárista v jedné osobě zčásti přímo zažil, ale také zaznamenal ve vzpomínkách širší rodiny či přátel a známých. Někudy tudy postupuje cesta pochopení možného skutečného smyslu tohoto bouřlivého romantického dramatu vyhrocených retrospektiv. Polovina devadesátých let bylo dobou postupného generačního vymírání bunkru, tj. zbytků frankismu, jako společenského tématu i hodnotové orientace rychle se obnovující španělské občanské společnosti. Hlavní postava, režisér, který tragickou nocí přichází o vše, je doslova vklíněn do svého životního údělu, lásky, bezuzdné a vášnivé, hlubokého vztahu, který pohlcuje celý jeho život, jakkoliv jeho budoucnost je nejasná; oslepnutí znamená i přervání jeho dosavadního "života v obrazech" a omezení na scénáristickou, paběrkující tvorbu, která stačí na obživu a faktické živoření-zoufalství a rezignaci. Vše mění zpráva o odchodu jeho smrtelného nepřítele a objevení se jeho syna. Čtrnáctiletá mlha pomíjí, nejasnosti, které ho obklopovaly, se vyjasňují. S nimi se projasňuje i neorganicky přervaný Blancův vztah k herečce kontroverzních kvalit a blízké ženě. Znovu se otevírá možnost tvorby symbolizované setříháváním dotočeného, avšak výrobně nedokončeného filmu. Slabé nebo kontroverzní místo tohoto díla je právě zde. Banalita námětu je i současně jeho silou, silou míry tvůrčího vkladu i obsahu, který s ní splývá. Skvělé herecké výkony, jimž vévodí patrně nejlepší španělská herečka současnosti Penélope Cruzová, jsou doprovázeny dalšími srovnatelnými kreacemi herců u nás naprosto neznámých, ale proto ne menších (Blanca Portillo jako hrdinova nejbližší spolupracovnice, Lluiís Homar jako hlavní mužská postava Mateo Blanco-Harry Caine, Jose Luis Gomez jako záporák Ernesto Martel). Přesvědčují podle mého názoru o druhé, pozitivní možnosti, o tom že Harry Caine zemřel a naopak Mateo Vlanco vstal z mrtvých. Almodóvar tu přibližuje jakoby mimochodem mnohé z tvůrčí kuchyně moderního umělce-dramatika i režiséra. Sytá filmová řeč, vynalézavá kamera krajinných horizontů i milostných intimních scén, plných vášnivých objetí, to vše přervává vazby, které daly název filmu. I rozervané lze spojit. I tak je možné charakterizovat poselství tohoto nevšedního díla. (05.09.2009)

Almodóvarska svojskosť nie je mojou šálkou kávy a dokázal mi to už pri snímke Volver. Rozhodne zaujímavý film, ktorý ani chvíľku nenudí, scenár je inteligentný, hoci sa občas prepožičiava prostoduchej zápletke čoby vystrihnutej z mexickej telenovely, ale....... na druhej strane je príliš odosobnený, chladný, neprípustný, bez emócií - a plejádu synonym by som mohla vymenúvať donekonečna. Almodóvar nesklamal ani neočaril - a tým pádom ho neviem zaradiť do jasnej kategórie umocňujúcej moje pocity, hoci už teraz viem, že mojím obľúbencom sa asi nestane nikdy. (04.03.2010)

Nejlepší telenovela, promítaná netradičně na velkém plátně, jakou jsem měl možnost vidět. Výborně fungující kýč, kde největší zlo představuje pubertální homosexuál.9/10 (11.07.2009)

Emocionálně nesourodé a typicky španělsky neurvalé, plné vášně. Někdy je to fajn, především když Almodóvar jde ven z interierových záběrů a plynule je překlápí na ty barvité, naložené exter. celky plné výtečně sladěných barev a polovičatých vět. Říkáte si, že ta atmosféra je vyjmečná a má to i hlavu a patu, jenomže pak přijde další střih a tuna dialogů, z čehož půlka je tu úplně zbytečně. Opakuje se to, co vždycky. Moc se mluví a málo jedná. Penelope jediná mluvit ani nemusí a pořád bude na jedničku s hvězdičkou. (23.09.2014)

Vždycky, když mám pocit, že žiju jako v telenovele, tak se podívám na Almodóvara a hned je mi líp, protože to se mnou tak špatné ještě není. (17.02.2014)

BAFTA Awards - 1 nominacia: Najlepsi cudzojazycny film (18.05.2011)

Rozervaná objetí - další z filmů, jehož název pochopíte teprve po jeho zhlédnutí. ____ Ptáte se, o čem je tento film? Odpověď se může zdát jednoduchá, ale není tomu tak. Je to film o lásce, ale v těch nejrůznějších podobách. Od majetnické a nebezpečné posedlosti láskou (nebo spíše jednou osobou) přes lásku dvou naprosto normálních lidí, po lásku k filmu. Ano, v natáčecích scénách je to hodně poznat. Mimochodem, jsem opravdu jediný, komu to trochu připomnělo film Americká noc? Tenhle film jsem si opravdu užil. Uplynul mi rychle a definitivně jsem si potvrdil, že Penélope není jen velmi pěkná ozdoba do filmů, ale že se z ní stala opravdu skvělá herečka. Můj druhý Almodóvar a opět plný počet. (25.01.2010)