Rozervaná objetí

Tak, jako Diego v průběhu filmu vymýšlel scénář o upírech, tak si představuji, že Almodóvar vymýšlel scénář k tomuto filmu. Aneb plácám pátý přes devátý, ono to dohromady něco udělá, dáme tam nějaký odhalení, nějaký rodičovství, nějaký milenectví, zamícháme a nahodile poskládáme. Takhle nějak působí samotný příběh, který je samozřejmě dobře ztvárněný a zahraný, ale těžko z toho uděláte něco víc, když máte neforemní a překombinovaný scénář. Zatím jeden z nejslabších Almodóvarových filmů. 6/10 (16.05.2014)

Každý režisér má slabé chvilky. Pedro Almodóvar občas zklouzává trošku k limonádě, ale obvykle jde spíš o záměrnou nadsázku a já si naprosto nestěžuju. Ovšem stvořit takovýhle telenovelácký paskvil přecpaný klišé odshora dolů (spoiler, pokud jste naivní: poslední kapka, kterou jsem vzhledem ke katastrofálnímu vývoji celé téhle stvůrnosti víceméně čekala, bylo oznámení: "Je to tvůj otec."). Nejstarší (Černá roucha) a nejnovější (tohle) Pedrovy filmy, co jsem viděla, si můžou podat ruku - jsou to nesmysly, přičemž první z těchto dvou je aspoň potrhlý. Snad se nám maestro nevrací do dětských let, jinak si v jeho příštím díle Penelope asi bude hrát s panenkama... (28.07.2010)

Nevím, jestli u mě ještě pořád přetrvává okouzlení z Volver, nebo měl Almodóvar protentokrát obětovat své potěšení z adorace Mony Leny ve prospěch veřejného blaha z příběhu. Penélope střídá jména, postavy i pozice, Lluís Homar má zamrzlý nejen pohled, ale i úsměv, a zbytek nestojí za řeč. Zápletka „milostný x-úhelník, verze 15 3578“ nepřináší nic, co bychom už x-krát neviděli, žádné překvapení se nekoná. Jak už tu zaznělo, nadprůměrný díl odpolední telenovely, ale slabý odvar Almodóvara. (28.07.2016)

Přepsáno v dubnu 2020. Film Rozervaná objetí jsou více potřebou točení, než mistrovským uměleckým dílem. Do popředí se bezostyšně prodrala melodramatická linie, temperament telenovely jde za svými divokými zvraty bezohledně, trpí tím zejména šarm výstřednosti a osvobozující přirozenost pohybu. Pedro Almodóvar díky svým zkušenostem stále umí směle rozeznít rozpolcenost niterných pocitů, je zde ironie i cynismus a politická korektnost zdatně podporuje vynaložené úsilí, ale je také profesorský, rozvernost Žen na pokraji nervového zhroucení a pocty režisérským velikánům náladu nezvednou. Hlavní postavou skvostné vzpomínky na nejšťastnější a nejuspokojivější část osobního života je Mateo Blanco alias Harry Caine (zajímavý Lluís Homar), filmový režisér a slepý spisovatel. Současnost není svázána bolestí minulosti, proto se její připomínka stává inspiračním impulsem a návratem k vlastní osobnostní podstatě. Vzájemná přitažlivost se zde nedokáže přizpůsobit žádnému omezení. Hlavním zájmem tělesné touhy je Magdalena Rivas (velmi zajímavá Penélope Cruz), žena, která byla okolnostmi života přinucena k mileneckému svazku finančního bezpečí. Vášeň si ale nevybírá chladnokrevnou úvahou vlastního prospěchu. škádlivá variace na Ženy na pokraji nervového zhroucení potěší, ale neuchvátí. Významnou postavou je Diego García (velmi příjemný Tamar Novas), mladý diskžokej a Harryho nadaný asistent filmových scénářů. Jeho zvědavost je počátkem melodramatického uragánu. Nakonec i on je bojem katarze odměněn. Výraznou postavou je Judit García (zajímavá Blanca Portillo), Mateova produkční, Harryho agentka a Diegova starostlivá matka. Je svědomitá, proto ty výčitky a strach svědomí Dostojevského zločinu a trestu. Důležitou postavou je Ernesto Martel (velmi dobrý José Luis Gómez), finančník, Magdalenin uchvatitelský milenec a producent Mateova posledního filmu "Dívky a kufry". Té vášni melodramatického výkřiku dodává potřebou příchuť. Z dalších rolí: otce nenávidějící syn, zamilovaný do Matea, Ernesto Martel Jr. alias Ray X (Rubén Ochandiano), Magdalenina chudobná matka (Ángela Molina), kuplířka luxusních společnic Madame Mylene (Kiti Mánver), diskrétní odčítačka ze rtů (Lola Dueñas), sladké Harryho rozptýlení (Kira Miró), či herečky Mateova posledního filmu Dívky a kufry (Chus Lampreave, Rossy de Palma a Carmen Machi). Rozervaná objetí zřejmě uspokojí všechny skalní příznivce výstředního Španěla, přesto si dovolím tvrdit, že Pedrovi došel poetický dech, vhodně ho nahrazuje bohatými zkušenostmi, ale jistá křečovitost tím nezmizí. (09.09.2010)

Výborný a silný příběh, který se mi sice nedostal pod kůži, jak nejspíše měl, ale zaujal mě a vůbec jsem se nenudil. Herecké výkony jsou úchvatné, hlavně pro mě čím dál tím více sympatické Penélope. Sice jsme takových příběhů už viděli desítky, ale když je to ták krásně podáno od pána Almodóvara, že i toto velmi potěší. (23.09.2009)