New Yorku, miluji Tě!

"Proč ta veveřička honí tu druhou? ... Protože jí miluje .... A proč pak utíká? .... Protože se bojí." (14.08.2010)

Jak už to tak u filmů, jež jsou mozaikou mnoha malých příběhů, a na nichž se režijně podílelo mnoho tvůrců, bývá, každý divák si tu najde části, které se mu budou líbit a které naopak bude považovat za zbytečné. Hodnotit ale podobný typ filmů jako celek zkrátka nelze a nezbývá než konstatovat, že New Yorku, miluji Tě za zhlédnutí stojí, alespoň kvůli těm několika povedeným částem. (05.02.2010)

║Rozpočet $14,7milióna║Tržby USA $1,586,837║Tržby Celosvetovo $2,254,728║ (23.12.2009)

I druhá zastávka potulného romantického cirkusu plného velkých příběhů, sdělení i režisérů, je lákavá nejen kvůli metropoli, v niž se odehrává. New York je tu jednotícím prvkem, společnou kulisou, zatímco Paříž byla loni svou pestrostí právě oním elementem, který větvil a košatil příběhy jednotlivých postav. Tam kde je Paříž zasněná a příjemně předvídatelná, tam je New York melancholický a klikatí se v nečekaných zvratech, nedořečených a nedořešených výpovědích... všechny cesty ale vedou do srdce, takže je to opět jen a jen procházka krevním oběhem. Tentokrát trochu pomalejší, vizuálně i duševně vykoupaná v bourbonu, ale o nic méně opojná. (09.02.2010)

Americká verze Paris je taime. Méně vynikajících a talentovaných tvůrců i herců ve více provázaném příběhovém maratonu. Osobně New York zbožňuji více než Paříž, ale tyto příběhy nemají nutnou sílu a ani nevytvářejí tížený dojem z návštěvy jedné z nejpůsobivějších metropolí světa. Paříž představila příběhy, rozkouskované, ale vkusné a silné a nezapomněla dodat svou vlastní krásu i historii. New York nabídl pouze vizi města plného lidí s příběhy, které se prolínají, stejně jako si oni sedají do stále stejných taxíků. Nechci hodnotit každý segment samostatně, protože zde působí oproti Paříži více jako celek, ale bohužel vyznění je slabé, až prázdné. Potěšil mě velmi můj oblíbenec Ethan Hawke, který prostě válí:). New York, I love you je civilní, jednoduše propletená a nenáročná podívaná bez dostatečné porce emocí a silných příběhů. Chtěl jsem více vrstev New Yorského světa, chtěl jsem příběhy od spodiny až po bohatou vrstvu, chtěl jsem pár záběrů na dominanty... Vždyť tu není ani Ground Zero... Chtěl jsem více emocí. PS: kdyby se to jmenovalo Cigarette, I love you, nikdo by nemohl protestovat, protože tady je víc kuřáků (proboha, NY musí být zamořen zahozenými nedopalky:)) než slova fuck ve filmech Quentina Tarantina. (09.02.2010)

New York je pre mna ovela znesitelnejsi ako Pariz. Rozbeh bol trosku pomalsi, ale potom to prislo... Za seba mozem povedat, ze pre mna bolo najemotivnejsie duo Bradley Cooper a Drea de Matteo a absolutna dokonalost bola sekvencia Shaia LaBeouf a Julie Christie. Nesmiem vsak zabudnut ani na Cloris Leachman a Eli Wallacha, pretoze ti excelovali nie len herecky, ale i hlaskami. Nemam co vytknut, ja som maximalne spokojna. PS: V celom filme som videla viac ludi s cigaretou ako za 30 americkych hollywoodskych filmov dokopy :D (22.01.2010)

Prve dve poviedky som nejak nevedel nasadnut na to NY metro, ale potom som ten "one way ticket" konecne zasunul do spravneho otvoru a na vlne roznych nalad sa nechal spolahlivo prepravit az do zaverecnej stanice. Na spoznavacom zajazde mestom, ktore osobne nebudem mat asi nikdy potrebu navstivit mi doslo, ze onen pribeh poznavania cudzincov na ulici i vdaka fajciarskym intermezzam sa da krasne obratit aj spatne k filmu a jeho vypovedi, nie ani tak o ludoch ako o meste samotnom. Ano, jeho dejiny su pisane hlavne osudmi milionov, ktori kracali a denne kracaju ich ulicami, ale dokopy tvoria onen krasny celok difuzne pospletany jednotlivymi dielikmi ako napr. odzbrojujuco dojemny a v opare osudovosti zapecatany smutok Julie Christie a Shiu, alebo az tekutost priezracneho pohladu v ociach Shu Qi tak krasne vyjadrujuce bolavu pulznost mesta, ktore nidky nespi, kde v pominutelnosti okamihov je mozne zbadat prchavu velkost i bolestne vravoranie. NY, I love you je iny ako jeho europske dvojca od Seiny, uz len z prosteho dovodu, ze obidve velkomesta maju inu historiu a vdaka tomu i sucasnost. A mam mozno stastie, ze hoc vyznanie Parizu mi bolo o nieco blizsie, vedel som sa potesit aj s jeho americkym protipolom. (23.01.2010)

Je to jako drahá bonboniéra ze které někdo snědl všechny bonbóny - vkusné, ale prázdné. Líbivá hudba a kloboučky většiny pánského hereckého ansámblu nahazují "inteligentní" atmosféru New Yorku jako města umělců a otevřených lidí. V Paříži jsme viděli i odvrácenou tvář města, zde se ničeho takového nedočkáme. To celkové prolínání povídek se mi taky moc nelíbilo a působilo to na mne spíše rušivě. Nejhorší, ale je že se mi opravdu líbily jen dvě povídky (ta s vozíčkářkou a pak ta jak Ethan Hawk balí Maggie Q u cigarety). A zaujala mě ještě ta se zesnulým malířem. Zbytek šel mimo mně a i když byli herci dobří všude, prostě mě na to nebavilo koukat. (06.02.2010)

New York, město letmých setkání, místo, kde se z epizodické náhody stává poetická /MK/, jakoby se Velké jablko urodilo pro filmový materiál se svou pestrobarevnou směsku lidí, z nichž každý odněkud přišel. Nevyrovnaná, ale přesto dokonale souznící mozaika, která mě omámila (nevzpomínám si, kdy jsem naposledy viděla na plátně tolik sex. napětí jako u story Bradley Coopera), rozesmála (Eli Wallach je můj nejmilejší filmový staroušek a půtky s manželkou roztomile záludné) , rozněžňovala (dívenka z parku, co má tisíc otázek), rozplakala (Shia, Julie a tajemný pokoj nebo příběh jednoho portrétu), přemítala nad hrátkami scenáristů ( dvě rozkošně zlomyslné story se zapalováním ohněv venku, které mají původ v tom, že v NYC se musí kouřit před barem/putykou a především Prom Night story s komickou pointou) a mezi tím vším snílkovská dívka s videokamerou, která mezi jednotlivými částmi lehkonoze poletovala jako motýl na cestě mezi Central Parkem a Chinatown... 80% Cause everyone's your friend in New York City And everything looks beautiful when you're young and pretty The streets are paved with diamonds and there's just so much to see But the best thing about New York City is you and me (21.01.2010)

A pak že Shia LaBeouf neumí hrát.. Jedině příběh s ním mi v hlavě zůstane.. (10.01.2012)

// New York, I like you New York. (24.06.2011)

New York mě bere za srdce, ani nemusí jít o romantiku. Nejsem v tomto žánru expert, PARIS jsem dosud neviděl, ale tento film se mi líbil. Nenucený, nevlezlý, nápaditý, vtipný, dobře obsazený, s citem nadrobený. (11.02.2010)

Velmi příjemný snímek, který, na rozdíl od inspirativní Paříže, má minimum neslyšících (tedy hluchých) míst a jednotlivé postavy se v něm potulují celým dějem i nad rámec svého příběhu. Přiznám se, že se mi toulky po New Yorku moc líbily, přestože toto město v podstatě nesnáším a baletící polonahý černoch mi na pár sekund vzal chuť do života. (21.08.2011)

Vzhledem k tomu, že jsem Paříži dala tři hvězdičky, tak opravdu nevím, jak s tím naložit teď. Mezi filmy je podle mě zhruba dvojstupňový rozdíl, ale na jednu to zase není, takže dvě. Tentokrát jsem si po většinu času říkala, co asi mě podle tvůrců mělo na jednotlivých segmentech zaujmout. Ten s tím puberťákem v Central parku mi přišel v celkovém kontextu jako pěst na oko, jiné zase vypadaly, že by potřebovaly delší stopáž, aby se dokázaly správně rozležet. A jiné by se přede mnou zase nerozležely, i kdyby na to měly tři hodiny a fungl nové kanape. Nejvíc mě zaujala překrásně malířsky komponovaná rozprávka Shekhara Kapura a potom extempore Ethana Hawkea. Dál se mi ještě líbil úsek o malíři, ale to hlavně proto, že se mi líbila ta malba. Jinak nic, prošumí, vyprchá, ve mně nezůstane. (23.06.2010)

Míň povídek, míň nápadů a o dost méně lásky. Jak napsal jeden ze zámořských kritiků, New Yorku, miluji tě by mělo mít dodatek "ale jen jako kamaráda". A já bych ještě přidal "kterého stačí vidět jednou za deset let na třídním srazu". Druhý mozaikovitý zářez nejenže postrádá výraznější tempo (Natalie Portman by za kameru vážně lézt neměla), nýbrž i vizuální a obsahovou pestrost, kterých jsem si tolik vážil u láskou prošpikované Paříže. Zapomeňte na skrze čas plujícího Tykwera, srdíčko hladícího Chadhu, přestylizovaného Nataliho a další tvůrce čtyři roky starého skvostu. New Yorku vládnou uspávající monotónnost, bezzubé pointy a obrázky z výprodeje. Když druhou nejlepší povídku natočí Brett Ratner, je holt něco špatně. (13.01.2010)

[imdb: 7.2/10] | me: Množstvo výborných hercov alias krásny obal. Vnútro je však rozpačité. Niektoré príbehy (vačšina) sú príliš intelektuálne, umelecké a snažia sa navodiť vizuálne pestrú atmosféru, pričom dej je v celku o ničom (... určite nesie nejakú hlbokú myšlienku, ktorú je však ťažké v tej celkovej mozaike nájsť). Ďalšie sú ľudsky zábavné, fajn a na nič iné sa nehrajú. V celku je to však moc hĺbavé a urozprávané prelínanie (rôznych) príbehov, v ktorých si určite každý aspoň jeden pútavý nájde. Mne to však nestačí ... (11.02.2010)

Láska v rozličných podobách, dechberoucí pointy, paleta emocí... ale genius loci se na plátno nepřenesl. Jeďte raději znovu do Paříže, New York vám srdce nerozbuší. 60% (26.01.2010)

Milá (new) York, poznal jsem tě v temném sále. Mrkla jsi na mě z plátna svým prvním framem ze své promítačky, ze které proudí hřejivá krev v podobě filmového pásu. Já, nesmělý klučina neveděl, co udělat dřív. Usmát se na tebe? Oslovit tě? Nebo jen netrpelivě čekat? Byla jsi to ty, kdo udělal první krok. Oslovila jsi mě. Z tvých úst se linula hudba a slova. Zahřála jsi mě na srdci. Ukázala jsi mi to, co já nikdy nepoznám. Lásku. Lasku, která může mít mnoho podob. Řekla jsi mi to, co já nikdy neuslyším. Já to řekl mnoha filmům jako jsi ty. Dokonce jsem to řekl i holkám. Ale nikdy to nebylo oboustranné. Tys mi však ukázala něco víc. Že lidé umírají bez toho, aniž by je někdo miloval. Umírají v osamění. Nechci umřít sám, chci poznat lásku aspoň jednou v životě. Ať mám na co vzpomínat, až mi budou dojíždět závěrečné titulky. Miluji tě! Musel jsem ti to říct New York, musel jsem to říct aspoň někomu. Věřím, že se v životě uvidíme ještě jednou. Ale tentokrát nebudu ten osamělý klučina... Oslovím tě první já. Tvůj Kryšpín (30.01.2010)

Za 15 melónov sa točia poriadne filmy. A nie 5 minútové videoklipy (ešte keby), ktoré sú len preto také, aké sú, aby film Paris, I love you - mal svoju americkú verziu. A to samozrejme na 300%. Pár pekne napísaných dialógov (spisovaťel balí nevedomky šlapku, prechádzka starého manželského páriku), ale toť asi všetko, čo ma nenudilo. PS: škoda zneužitia elitnej hereckej gardy pre neadekvátne kvalitný projekt) (30.03.2010)

Z povídkové antologie New Yorku miluji, tě! na Vás možná nedýchne ta specifická, zvláštní atmosféra a kouzlo jaké v sobě má Paříži, miluji tě, ale i tak se vedle ní může směle postavit a obstát více, než dobře. Hvězdně obsazená mozaika lidských příběhů, které se navzájem prolínají, dokáže vykouzlit úsměv na tváři, pobavit i chytnout za srdce. Tady snad vůbec poprvé jsem viděla Haydena Christensena, jak dokázal projevit něco jako skutečné hraní:) Jeho krátká scéna s Andy Garciou mě dostala. Those stares...:) Nejvíce mě pobavil vtipný segment s Elli Walachem, smích zaručen. Jako kdybych slyšela rozhovory důchodců ze sousedství:) Za srdce mě nejvíce chytla povídka se Shiou a Julie Christie, dojala mě až k slzám. Shia je mimořádný, ty jeho oči... dokáže jimi vyprávět a neplatí to jen v tomto filmu. Má v nich všechno to, na co se slova nezmůžou. It really touches my soul. Jak zmiňoval kdosi na YouTube: "His eyes are so sad, I don't know how you can play something like this..." Nejvíc to zase dokázal okecat Ethan Hawke a nejlepší pointa je skryta ve vztahu mezi Robin Wright a Chrisem Cooperem. Hezká, příjemná romantická podívaná, která dokáže vyvolat emoce, navodí správnou, melancholickou náladu, aniž by přitom jakkoliv tlačila na pilu. (03.04.2016)