Reklama

Reklama

Hodný, zlý a divný

  • Jižní Korea Joheunnom nabbeunnom isanghannom (více)
Trailer 1

Obsahy(1)

Největší komerční hit tohoto roku a z hlediska divácké návštěvnosti desátý nejúspěšnější film v dějinách jihokorejské kinematografie navazuje na tradici tzv. mandžuských westernů. Tato v zahraničí neznámá a v Koreji zapomenutá kategorie označuje snímky zasazené do prostředí Mandžuska ve třicátých letech dvacátého století, které tematicky odpovídaly americkým westernům. Režisér Kim Ji-un již ve svých předchozích filmech, jako Rány pod pás, A Tale of Two Sisters či A Bittersweet Life (poslední dva byly uvedeny na prvním ročníku Filmasie), chytře mixoval žánry, případně konfrontoval různé stylové polohy tematicky spjatých subžánrů. Tentokrát v akčním dobrodružném spektáklu spojuje inspiraci legendárním eposem Hodný, zlý a ošklivý Sergia Leoneho s dravou nevázaností klukovsky idealizovaných mandžuských westernů a vyprávěcí strukturou současných blockbusterů. (Filmasia)

(více)

Recenze (258)

verbal 

všechny recenze uživatele

Tak nám ťamani začali kurvit už i klasiku! Sledovat tento kimchi western bylo jako hledět na bizarní remake Planety opic, kde Charlton Heston převlečený za orangutana prchá před partou idiotsky se chovajících humanoidů, kteří před klapkou zapomněli navštívit maskérnu. Natočeno je to sice pompézně a nepochybně to bylo i nebudhisticky drahé, nicméně pozorovat Kim Ir Istvůda a Lee Wong Klifa v jejich nových reinkarnacích se mi jevilo, jako by si třeba takový Bořivoj Navrátil střihnul Četníka z Lipna v nejnovější Soukupově taškařici! Takže další případné asijské pokusy, jako například Pro hrst wonů, Zakrslá banda či snad dokonce Win En Tou žlutý gentleman s chutí vynechám! ()

Blizzard 

všechny recenze uživatele

Na rozdíl od zahájení letošní Filmásie snímkem Ashes of Time Redux, u kterého byly (nejen) mé pocity lehce rozpačité, se její konec ve znamení filmu The Good, the Bad, the Weird dle mého názoru vyvedl mnohem lépe. Když to vezmu pěkně od podlahy, vizuální zpracování dosahuje kvalit korejského (nad)standardu, hudba je sice místy vykradená, ale scénám sluší a tak ji ani nemám potřebu více kritizovat. Zápletka není nijak zvláště komplikovaná, ve hře je jedna odcizená mapa ukrývající poklad, tři základní postavy snažící se ji ukořistit (jedna z nich ji úspěšně ukradne a tak se pozornost ostatních zaměřuje právě na jejího nositele, stejně asi tak jako Sauronova vůle na prsten nebohého Froda) a do toho se namotá ještě pěkná řádka dalších zlodějů, vojáků a vůbec všeho co má ruce a nohy. Ti všichni se snaží mapu získat za každou cenu, liší se jen svou schopností a délkou přežití. Ve své podstatě je to taková Honba za diamantem na poušti v asijském stylu s výborným hereckým obsazením, spoustou kulek, ale i velkou dávkou známého korejského humoru v netradičním žánrovém spojení. Tento počin se ani nesmí brát nikterak vážně, je to totiž ulítlá akční přestřelka, kterou beru s nadhledem, ale i přesto hodnotím o něco výše, nežli velí zdravý lidský rozum. Jednak je to díky oblíbeným hercům a možná i díky tomu, že i přes svou delší stopáž, film uběhne příjemně rychle a zároveň vůbec nenudí a takové pozitivum prostě vždy potěší. (9/10) [Filmasia 2008] ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Western Hodný, zlý a ošklivý považuji za nejlepší ve svém žánru a stěží překonatelný, proto mne ohlášený jihokorejský film s nápadně podobným titulem (a dějem) přiměl k radosti i ostražitosti. Prvé bylo oprávněné, druhé nikoliv. Je to trochu vtipnější, hodně akčnější a je to BOMBA! Dezorientace v postavách a jejich cílech trvala jen do zjištění, že netřeba znát detaily, že by dokonce nebyly nutné ani ty anglické titulky. Za tenhle film mluví akce. Krvavě nekompromisní, velmi nápaditá a s „choreografií“ vrcholných hongkongských majstrštyků. Pozadí macguffinovské mapy, která dává akční mechanismus zas a znovu do pohybu, není dočista nezajímavé (Korea Korejcům), ale stejně jako briskní náhledy do minulosti hrdinů jsem ji vítal hlavně jako možnost odpočinku od neustálého střílení. Posledních dvacet třicet minut doporučuji k několikerému přehrání hollywoodským filmařům, aby zřeli, jak na dlouhotrvající akční scény. Klimax také nejlépe dosvědčuje úctu tvůrců k dílu Sergia Leoneho. Krom nervního prostřihávání na detaily tváří jsou v něm zakomponovány prvky z celé dolarové trilogie (střílení do klobouku, kovový štít) i pozdějších Kapes plných dynamitu. The Good (supercool klaďas), The Bad (ještě víc cool záporák) and The Weird (generátor vtipů, jehož divnost vyplyne teprve s finálním odhalením) je současně moderním akčním westernem i zdvořilou poklonou westernům špagetovým. Jestli má upadající westernový žánr nějak pokračovat, pak podle vzoru této pecky, ne narezlého Vlaku do Yumy. Jenom se obávám, že ne všichni budou tak shovívaví k faktu, jak moc zde jde o efekt a jak málo o vše ostatní. 90% Zajímavé komentáře: Adrian, May, kiddo, kitano, kikuka ()

Cervenak 

všechny recenze uživatele

Možno najpoctivejší spaghetti-western od čias, kedy Franco Nero ako Keoma vyprevadil žáner do hrobu. Okorenený tým, že sa neodohráva v mexickom pohraničí, ale v Japoncami okupovanom Mandžusku. To ale nestačí, aby som hýkal nadšením. Zhruba v polovici filmu (pri už asi tretej prestrelke na trhovisku - to tú dekoráciu museli naozaj využívať tak dlho?) som si už vravel, že tej vystrieľanej munície je priveľa a nápadov naopak primálo a že ak sa niečo nezmení, začnem sa vážne nudiť. Našťastie vzápätí sa filmom začali mihať náznaky naozajstného deja, nastúpila japonská armáda a reči o nezávislosti. Skrátka to začalo dávať zmysel. Samozrejme to nenabralo také rozmery ako v leonovskom predobraze, ktorý sa v druhej polovici preklopil z čisto zábavného westernu na takmer protivojnovú drámu, ale predsa len to vyhnalo film nad priemer. Predzáverečná naháňačka na púšti je nadupaná, hlavne etuda na tému "jeden strelec proti celej japonskej divízii". Nakoniec je to slušných 7/10, ale pôjdem dole, pretože druhýkrát by som ten film už nezvládol. ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Nebyl jsem spokojený, a to i přesto, že jsem se na film docela i těšil, když jsem o něm zaslechl. Popravdě je ale hrozně těžké, aby western plný korejců mohl fungovat a nechci to kritizovat kvůli mé neoblíbenosti westernů, některé co jsem viděl stáli za to, ale dvakrát tento styl nevyhledávám, každopádně na tento film jsem byl zvědavý. Akce jsem dostal plno, i s příběhem se autoři poprali opravdu dobře, ale už ten název jsem nedokázal dost dobře pochopit, kdo je dobrý, kdo zlý a kdo divný? Jinak řečeno, nedokázal jsem si naplno sednout se žádnou z těch postav, a to když se nedaří, tak celý film ať táhne do prdele. Nechci proti tomu nic mít, ale svojí délkou, a snahou být originální což oceňuji, ale všeho moc škodí, stejně jako u tohoto filmu. Stačí to shrnout do jedné věty. Asie a western ve spojení sice může být zajímavý, byť originální, na druhou stranu, ale také hodně divný a je jen otázka u koho to spojení bude fungovat a u koho ne. U mě tedy bohužel nefunguje. ()

T2 

všechny recenze uživatele

Rozpočet $10miliónovTržby USA $128,486Tržby Celosvetovo $44,261,209║ Spočiatku vydarený prehmat odvolávajúci sa na staré spaghetty westerny, ktorý prvú polovicu slušne baví a ponúka zbesilú akciu, potom to už je troška na silu tlačené do cieľa a postráda to patričné grády. /videl v kine: 65%/ (videl na festivale Cinematik 2012) ()

Djkoma 

všechny recenze uživatele

Měli jste už někdy pocit deja vu? Já ho měl během The Good, The Bad and the Weird (lepší by bylo The, Bad, The Bad and The Bad...) celkem často a pocit "to jsme už někde viděl" se vytratil až po skončení filmu. Je to škoda, protože od korejských tvůrců bych čekal ještě více stylu a sám bych uvítal menší důraz na mnoho žánrovost (ach ta komedie...). K tomu stačí přičíst zbytečnou délku, podivné tempo, (podle mě) citelně prostříhané scény a celé to je tak na slaboučké 3*. Některé scény mě svou nelogičností rozesmáli. Například jedna z postav (asi hodný, kdo se v tom má vyznat?) zezadu odstřelí 30 vojáků na koních, předežene je a najednou běží proti další hromadě vojáků na koních, kteří tentokrát běží proti němu (fakt, že všichni honí někoho na motorce ani nemusím dodávat). Mimochodem nejlepší skladbou soundtracku je ... tramtadadá... skladba z Killa Billa v závěru filmu. Krom toho tady se muselo vystřílet víc střeliva (kdo nabíjel? Postavy moc ne...) než v zachraňte vojína Ryana... Osudové finále, v kterém se všechny hlavní postavy protnou je... natahované snad více než u Leoneho:) a působí i trochu jako parodie... Celkově pár velmi pěkných scén nezachrání film, který jste už dávno viděli a ani o tom nevíte. Mimochodem nejlepší skladbou soundtracku je ... tramtadadá... skladba z Killa Billa v závěru filmu:). PS: milovníci korejců určitě půjdou s klidem na 5* ani nevědí proč:). ()

Renton 

všechny recenze uživatele

Scénář: Ji-woon Kim, Min-suk Kim .. "..Slepenec několika akčních scén pospojovaných humornými eskapádami. Rezignace na epičnost (většinu filmu se točíme kolem jednoho tržiště) a budování charakteru postav, ty jsou spíše pozérskými karikaturami. Možná to byl záměr, ale mě to nebavilo. Gradace příběhu i jednotlivých scén (ubíjející předzávěrečná honička) neexistuje, překvapivé finále už pro mě spíš nuda. Rytmický hudební doprovod efektně nasnímaných akčních scén tomu občas dodá šmrnc, ale většinou mi to připadalo jako by se mě někdo snažil opít rohlíkem - "tak tam šoupneme tu pecku z Kill Billa, to maj lidi rádi. A necháme to hrát 10 minut - pro sichr.".." _ Že vám ten text něco připomíná? Ano, tyto slova použil již můj kamarád a já s ním bezvýhradně souhlasím. _____ Za sebe už jen dodám, že Ji-woon Kim si bere rád do rukou sousta, které nedokáže uspokojivě zpracovat. Nudil duchařskou báchorkou Janghwa, Hongryeon, drhnul při mafiánské osudovce Dalkomhan insaeng a nezvládl ani westernovou vykrádačku/poctu The Good, the Bad and the Ugly s prohozením poslední postavy za jednoduchého korejského protivína. Technickou preciznost v čele s vymazleno kamerou podpírá oblíbený hudební doprovod, ovšem nohy podlamuje utahanost a žánrová přeplácanost. Westernům prostě není v jednadvacátém století (zatím?) přáno. ()

KarelR 

všechny recenze uživatele

Vynikající blockbuster. Fajn postavy, spousta humoru a hlavně nářezové přestřelky, kterým kraluje snad dvacetiminutová pouštní honička, v níž zazní song z traileru. A vy prostě víte, že jste v akčním nebi. Ji-un Kim propojil Leoneho poetiku divokého západu s východním smyslem pro likvidaci bezejmených pistolníků, a dal tak vzniknou filmu, který bychom všichni tak rádi viděli přijít z Hollywoodu. Ale kdo ví, jestli se jej ještě někdy dočkáme. Každopádně doufám, že brzy přiletí datum české premiéry, abych mohl zajít znovu. Podobných filmů je v posledních letech zatraceně málo. 9/10 ()

Adrian 

všechny recenze uživatele

Mandzuria, 30 roky min. storocia. Korejski pristahovalci / uprchlici z domovskej krajiny suzovanej japonskou kolonizaciou prichadzaju hladat novy domov do Ciny - hlavne v priemyselne sa rychlo rozvijajucej Mandzurii. Niekde na tomto uzemi sa vsak udajne nachadza aj obrovsky poklad, po ktorom prahnu viaceri... . Reziser Kim Ji-woon vyuzil historicke fakty, nielen Leoneho zanrove klasiky, korejsky Break up the Chain z 1971 (ako i subzaner tzv. "mandzuria western" popularneho v Koreji v 60. rokoch min. storocia) na natocenie vypravneho orientalneho westernu (reziserovo vlastne pomenovanie svojho diela), do ktoreho zasadil vsetky oblubene artefakty daneho zanru - zeleznica, spektrum lahko identifikovatelnych archetypov postav s koltami "proklate nizko", pompezne akcne sekvencie, atd. Sam priznava, ze v hlave uz dlho nosil a zostavoval konkretne sceny, ktore potreboval oramovat pribehom. A vysledny film mu dava za pravdu - nastastie, ale i zial zaroven. Spatne totiz nie je vobec tazke odhadnut, ktore boli tie vysnivane sekvencie - dve velkolepe, akcne a dynamicke rozmiestnene na zaciatku a ku koncu filmu su totiz natocene vskutku vyborne a zasluzene putaju vase zrakovo-sluchove zmysly (skladba Don´t let me be misunderstood sa nastastie dostala tak do traileru, ako i do filmu). Ovsem pribeh medzi nimi az prilis casto pripomina iba vyplnovaciu vatu (a to som si vedomy napr. viacerych, nielen smerom k historii, zakomponovanych podtextov). Tam kde v akcii sledujeme zive ustredne trio, v neakcnych sekvenciach su to miestami az polomrtve figurky, o ktore som stracal zaujem az nezdravo casto. Pred divakovym zrakom defiluju i viacere sceny (napr. opiova zakladna), ktore pre dalsie smerovanie pribehu nemaju takmer ziaden vyznam a zbytocne natahuju uz beztak hutnu stopaz. Film sa tak rozpada na sled scen, bez silneho puta sudrznosti. Uprednostenie prvoplanovych scen na ukor budovania (pre postavy a ich charakter) vyznamovo dolezitych linii sa ukaze nestastne v samotnom zavere, kedy motiv Finger-Choppera posobi ako oslabeny vedlajsi efekt, nez ako v skutocnosti planovany hlavny motiv konania jednej z postav (aky to rozdiel oproti profilacii postavy Harmoniky skrz seriu pozorne podsuvanych flashbackov vo Vtedy na Zapade). Tento kimchi western je tak vo vysledku jagavym pozlatkom, ktory ovsem svojou ziarou dlho nezohreje. Hmm, a porovnanie Parka s Kim Ji-woonom? Myslim, ze ide o porovnanie rovnako neadekvatne ako porovnavat napr. Finchera s Bayom. Ano, Kim Ji-woon je rozhodne dobrym korejskym Bayom... ;-) . 7/10 ()

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

Infantilní, přeplácené a (přesto) zábavné. Nejvíc na škodu je, že nikdo z hlavního tria nepobral ani špetku charismatu či aspoň zajímavosti své postavy. Stačil by jediný Tucův pohled a tihle tři se navzájem postřílí o tu nesmírnou čest olízat mu ty jeho špinavé hnáty a pak hned přiskočit k vedle stojícímu Blonďákovi vypulírovat mu boty od prachu cest. ()

Shadwell 

všechny recenze uživatele

Nepochybně jeden z nejlepších asijských filmů vůbec, který náleží mezi tzv. filmy pohybu, neboť se „pohybuje“ žánrově, stylisticky i vypravěčsky, což si myslím zaslouží menší rozbor (tři témata = tři odstavce). ____ (i) Žánrově proplouvá tahle chytrá podívaná mezi Bollywoodem a tradicí amerického klasického westernu. První zastupuje burleskní komiku, druhé epickou tragédii. Jenže syntéza obou přístupů obrala film jak o vyloženě komický tyjátr, tak osudová témata, proto se hledači maxim a čistých žánrů mohou cítit poněkud ošizeni. Vyplývá to za prvé z toho, že Asiati velké příběhy nikdy moc vyprávět neuměli, a za druhé z toho, že scénáře tam vznikají velice improvizovaně na tzv. brainstormingových sezeních, čehož důsledkem je rozháranost, neučesanost a neukázněnost co do celistvosti jejich filmů. Proto musí hledat divák epiku a idee v samotných sekvencích, a nečekat, že na něj po skončení filmu dopadne příběh a zachvátí ho promyšleností, táhnoucí se vývojem napříč celým dějem. Odpovídá tomu i tenhle film, na jednu stranu dílo děsně stylový, na stranu druhou bez patřičné váhy a bez sdělení. Ovšem tohle všechno, jakkoliv může se jeviti coby zápor, má i svou výhodu. Jde o to, že řada asijských filmů vychází z malých témat ohraničených malých prostorem a snaží se z tohoto udělat témata velká, což, přiznejme si, působí někdy trapně a nepatřičně. Naopak tenhle film na to jde obráceně; nastoluje zásadní otázky kolonizace a stěhování národů v Mandžusku, rozprostírá před divákem nehostinnou, „leoneovsky-tíživou“ krajinu, ale vnesením odlehčenosti do příběhu dává najevo, že si nechce hrát na überepochální dramata (dva příklady odlehčenosti za všechny: pan Divný s potápěčským kesonem na hlavě a za druhé si lze všimnout, že i střelba má takový specificky jemný, srandovní a nehřmotný zvuk). Což je minimálně sympatické a současně žánrově velice opojné. Jak tedy řečeno, film se rozprostřel mezi Bollywoodem (úvodní vlaková loupež odkazuje na indický spektákl Dhoom 2) a americkým westernem, nikoliv však italským. Jde o to, že spaghetti-western představuje cílený prostředek k interpretaci sociální a politické problematiky soudobé Itálie i světových politických systémů, válečných konfliktů nebo kolonialismu v zemích Jižní Ameriky. Zkrátka Italové v sobě mají hluboce zakořeněnou křesťanskou morálku a levicový, do kinematografie čitelně přetavený neorealismus, zatímco protestantská americká kultura apriori politická není. I proto k ní má tahle podívaná mnohem blíže, neboť v ní vidím sjednocení apolitického Vodního světa a Mad Maxe; dvou filmů, u nichž vzniká stejně jako u tohoto filmu otázka, zda jde o retro-futuristické příběhy, do nichž byla vložena klasická futuristická estetika, respektive se v jejich době se podařilo zrealizovat více z tehdejších možností a snů, nebo ono zdání retro-futurismu vyvolává v divácích mazaný tvůrčí tým vhodně zvolenou stylistikou (zatímco tedy film tematizuje minulost a za rámec volí Mandžusko r. 1930, kameraman na něj nahlíží současnýma očima, přičemž obě tendence se přetahují, čehož důsledkem je vytržení příběhu z kontextu historických souvislostí a „zmatené" publikum). Jestli ale ten film přece jen o něčem vypovídá, pak o bezcitnosti lidských vztahů v Korei, jejichž přímým ukazatelem je tamní početná skupinka tzv. hikikomori asociálů, a rovněž film vypovídá o marné a především pokrytelné snaze natáčet buddy příběhy, viz John Woo s diptychonem Lepší zítřek a dvojicí Killer / Hard Boiled. Kdo se zajímá o antropologii a zná Edwarda T. Halla, ví, že i nejmenší změna vzdálenosti mezi dvěma bytostmi má rozlišovací význam; když spolu na jevišti hovoří dva Siciliáni, musí od sebe stát v jiné vzdálenosti než dva Piemonťani. Když spolu hovoří dva Asiaté, je jakákoliv vzdálenost pod deset metrů planou snahou nacházet zpřetrhané vazby mezi lidmi. ____ (ii) Druhý odstavec hodlám věnovat stylistice. Konkrétně vynikající kameře, protože bez nadsázky každý druhý až třetí záběr provází nějaká unikátní finesa, která by nemusela být, ale je, a každé z trojice postav přísluší jedinečná volba snímání (zábavné akce Dobrého jsou snímaný povětšinou v celcích a delších záběrech, Špatného emocionální hraní ve velkých detailech a Divokého pohyblivosti odpovídají různý úhly a pohledy), čímž se práce obou kameramanů (pod filmem jsou podepsaní dva hlavní) zřetelně rozchází s klasicky otrockým a neinvenčním záběrováním, jaké můžeme pozorovat v řadě filmů, dokonce i u některých filmů blockbusterových. Klíčové je tady pochopit, na jakých základech stojí filmový jazyk; totiž na montáži, na pohybu v záběru a na pohybu kamery. Tenhle film praktikuje nejvíce pohyb kamery a nejméně montáž (tj. střih, ale ve smyslu uměleckém, nikoliv strojové spojování sousedních záběrů). Sic řada praktiků tvrdí, že skill souvisí naopak s ovládnutím montáže a důmyslným skládáním scén přes kratší záběry. To není případ tohoto filmu, jehož vizuál se vyznačuje (mimo líbivého, sytě přeexponovaných obrazu) velice promyšlenou součinností kamery a herců. Jde o to, že první polovinu záběru má vždy navrch kamera (viz onen pohyb kamery výše), která herce jakoby předběhne a ustanoví prostor a rám obrazu, do něhož vstupuje herec až v druhé polovině záběru (viz onen pohyb v záběru výše), respektive až v druhé polovině záběru si herec začne přisvojovat oko divákovo (protože herec v tom rámu obrazu může být i v první polovině, ale prim ponechává kameře). Kamera ovšem zůstává v roli v obou polovinách, proto jsem nahoře mohl tvrdit, že je ze všech tří způsobů nejvíce využíván právě pohyb samotné kamery, a ne pohyb v záběru (tj. to, co se děje před objektivem na plátně). Jediným stylistickým prohřeškem filmu tak zůstává průměrná hudba. Jediný vzruch přinese vykradený šlágr z OST Kill Billa u konce. Jako chápu, že v Koreji dosud nevychovali svého Howarda a Zimmera, ale vykastrovat kvalitní vizuál nekvalitním audiem náleží mezi neodpustitelný hřích. ____ (iii) V posledním odstavci zbývá pohovořit o vypravěčských nuancích. Mazaný koncept filmu vychází ze tří postav a z jejich tří perspektiv, jež se často prolínají. Napadá mě v této souvislosti hra Commandos, jež ukazovala hráči u nepřátel zorný úhel vidění; jakýsi trojúhelník vycházející z jejich očí a symbolizující, kam vidí a kam už ne. Jakmile jste vstoupili do nepřítelova výhledu, následoval „alarm“, stejně jako následuje v tomto filmu, kdykoliv se jedna ze tří postav octnete v blízkosti některé další. Na rozdíl od klasického schématu dvou postav, tedy honícího a honěného, jako to známe třeba z The Heat nebo z Predátora apod., je součinnost tří postav sice méně osudová a méně zacílená na konečná řešení (protože postavy se běžně potkávají během příběhu, z čehož mj. vychází ona lehká komičnost), ale o to podnětnější z hlediska přecházení mezi první a třetí osobou. Jde o to, že dění sledujeme vždy očima jedné postavy, kterou sleduje i vypravěč, kupříkladu očima pana Zlého, který tak zastupuje první osobu („já“ divák = postava, kterou vidím). Do zorného pole pana Zlého ale vstoupí pan Divný, následkem čehož převezme úlohu první osoby, z pana Zlého učiní osobu třetí a dalších deset minut sledujeme dění zase očima pana Divného, přičemž pana Zlého opustíme. Potřebujete-li to odborně, pak stylistika je zde prostředkem narace, neboť právě kamera nabízí možnost vyprávět příběh z hlediska různých postav, které tímto „fokalizuje". A pokud se někdo ptá, jak se v ohromné asijské prérii mohou postavy tolikrát srážet, a to bez zjevného stopařské úsilí, pak právě „bollywoodská etika“ z prvního odstavce je mu odpovědí. S tím a onou komediálností rovněž souvisí, že účelem postav není vykonat, ale konat; ne vyhrát, ale hrát si; ne rozplétat zápletku, ale ukázat zápletu. Proto spadají veškeré motivační činitele v čele s mapou do tzv. MacGuffinu, jakási vábničky pro postavy, zosobňující falešný cíl, o něž ve skutečnosti vůbec nejde. A v neposlední řadě dovolují ony časté přeskoky mezi postavami, zvláště k panu Divnému, udržet minimálně dvě epické veličiny v podobně pana Zlého a pana Hodného, jež v kontrastu s panem Divným vystupují nad rámec obyčejných lidí někam k westernovým ikonám. Něco jako když Statham ve svých filmech doslova znásilňuje okolí a jako jediný na sebe bere podobu alfa samce, třebaže to je pouhá a klamná iluze – Statham zůstává obyčejným člověkem, jen okolí nabývá tak šeredné podoby (hloupí nepřátelé, ženy děvky, servilní kamarádi), že Statham jeví se v této „společnosti" coby superman, sic ve skutečnosti je jen jakýmsi jednookým králem. A tohle platí i pro ony tři pistolníky, nejvíce pro pana Zlého, jemuž ovšem nelze upřít dokonale homosexuální „queer-camp“ look, ač chlapák Eastwood by si nad nim tak maximálně odplivl, když by mu ten jeho depilovanej zadek rovnou neprocedíkoval olověnými broky. () (méně) (více)

Rob Roy 

všechny recenze uživatele

Slepenec několika akčních scén pospojovaných humornými eskapádami. Rezignace na epičnost (většinu filmu se točíme kolem jednoho tržiště) a budování charakteru postav, ty jsou spíše pozérskými karikaturami. Možná to byl záměr, ale mě to nebavilo. Gradace příběhu i jednotlivých scén (ubíjející předzávěrečná honička) neexistuje, překvapivé finále už pro mě spíš nuda. Rytmický hudební doprovod efektně nasnímaných akčních scén tomu občas dodá šmrnc, ale většinou mi to připadalo jako by se mě někdo snažil opít rohlíkem - "tak tam šoupneme tu pecku z Kill Billa, to maj lidi rádi. A necháme to hrát 10 minut - pro sichr." 50%. ()

May 

všechny recenze uživatele

Lee Byeong-heon je nejen naprosto typickym kladnym hrdinou, ale jeste typictejsim zaporakem. Minimalne pro me osobne se timhle filmem rozhodlo o vecnem sporu, jestli ma talentu navrch Park Chan-wook nebo Kim Ji-un. Narozdil od Parka, ktery se pro me v Cyborg Girl sam topil ve vlastni prekombinovane snaze stupnovat nadseni ze svych filmu, tak jak tomu bylo do te doby, se Kim drzel pri zemi, aby oslovil, co nejsirsi spektrum divaku. Film bude docela jiste nejzdarilejsim (a nejspise i nejnavstevovanejsim) korejskym filmem roku a ve srovnani s vetsinou ostatnich filmu - bude i nejlepsi za hodne dlouhou dobu. Zprvu jsem si nebyla jista, jak se k filmu stavet, abych mu nijak nekrivdila. S kazdou nadchazejici minout je ale jasnejsi, ze se vubec nejedna o western zasazeny do asijskych realii, coz je predstava, ktera mnohym lidem nahanela husi kuzi, ale o opravdu uprimne nadseni a vzdani pocty poradnym prestrelkam a nalade, ktera ze starych westernu srsi. Umne vymyslena omacka kolem tak ani v nejmensim nebije do oci a uz vubec nenavozuje dojem napodobovani cehokoliv. Kim Ji-un je (nejen)korejsky reziser budoucnosti. Tak napadita, natolik jina kamera a strih v korejskem filmu neni a nikdy ho ani nebylo videt. Jeho filmy byly vzdy vyjimecne, ale The Good, The Bad, The Weird je filmem dokonalym v kazdem ohledu. Je to film delany pro kazdeho; je ohromne vtipny, brilantne vypraveny, ma nejen pribeh ale i pointu, kloubi v sobe surovost i nadhled a presto se mu dari vyvarovavat se klisovytym momentum. Podobne jako byl na oko konzumnim filmem Bong Jun-uv The Host, je i The Good, The Bad, The Weird s kazdym dalsim videnim hlubsi a propracovanejsi a i on zveda cele plne saly lidi ze zidli. ///Bohuzel do dnes (2008/09) neexistuje zadny ustaleny sestrih filmu a i v kinech se objevuje vice variant, ja mela moznost videt dve , druha byla snad jeste o trochu lepsi nez ta prvni, ovsem co (nebo spise co vsechno) se objevi casem na internetu, tezko rict... ()

Fr 

všechny recenze uživatele

,,...a poveze sebou mapu, která je pro nás velice důležitá. Tvůj úkol je tu mapu ukrást“.... Tak si to představte, že i na korejském divokém západě přestávají platit dobré zvyky a zloděj pronásleduje zloděje. Byl jsem příjemně překvapenej, protože americká ,,vizáž“ spojená s asijským smyslem pro brutalitu filmu sluší! Korejci si přihřívají polívčičku proti nenáviděným Japoncům a my Češi se můžeme pobavit u akce, která je dělána s nadsázkou a po technická stránce ji není co vytknout! Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Nechápu, proč při přepadaní vlaku sahají banditi ,,děvám“ mezi nohy. 2.) Lákají mě netradiční způsoby zabíjení. 3.) Mám rád scény, kdy je od krve i kamera. 4.) Je dobře, když při přestřelce na koních ,,tvrdí“ muziku dělostřelectvo. PŘÍBĚH *** HUMOR * AKCE *** NAPĚTÍ * ()

EvilPhoEniX 

všechny recenze uživatele

Korea opět září a skvěle oživila mrtvý žánr WESTERN! The Bad a zároveň nejlepší postava z filmu Byeong-heon Lee je martial artist expert a stroj na zabíjení. The Weird je zodpovědný za komediální prvky a the Good je originální lovec odměn. Akční scény jsou fantastické a je jich dostatek. Kdo je unaven z klišé a má chuť na závan čerstvého vzduchu, tak tenhle Korejský Blockbuster je správná volba. 80% ()

B!shop 

všechny recenze uživatele

Ackoliv se rozhodne nejedna o spatnej film, spis naopak, presto jsem podle traileru cekal vic. Pribeh o honbe za mapou a nasledne za pokladem je sice hodne jednoduchej, ale v tomhle pripade naprosto dostatecnej, takze mi prislo zbytecny, komplikovat to takovym silenym mnozstvim postav. Nicmene v tech hlavnich se clovek za chvily zorientuje, protoze je kazdej dostatecne odlisnej. Ale nazev filmu zrovna dvakrat nesedi, vylozene hodna postava tu neni, naopak zly a podivny jsou prakticky vsichni. Nicmene jelikoz se tvurci inspirovaly Leonem, coz je ostatne na par scenach videt, tak asi chteli podobne cool nazev. Jinak film ma necelejch 140 minut, takze tu jsou logicky nejaky hluchy mista, ale jinak je to prekvapive slusna jizda, kde jsou neustale nejaky prestrelky a to ne ve stylu, ze by prislo par lidi a postrileli se, v kazdy figuruje spousta postav a vetsinou prestrelka neni kratsi nez 10 minut a obcas tu jsou i docela fajnovy napady. I hudba se celkem povedla, akorat obcas se k deji moc nehodi a pak film trochu vyzni jak parodie. Ale celkove od korejcu slusnej prispevek do westernovyho zanru, i kdyz lehce prekombinovanej. ()

Flipnic 

všechny recenze uživatele

Vybroušený akční diamant, který se od jednoduché komedie pohybuje až k naprosto superakčnímu snímku, kde není nikdo šetřen, krev stříká na kameru, akční scény dosahují téměř "korejského" vrcholu (honička a souboj na koních, doprovázená dokonalou nakopávací hudbou u konce filmu mne totálně uzemnily ...), úžasné tři hlavní postavy, jejichž super-ega dosahují naprostého vrcholu, známé herecké tváře, které nemohou zklamat a v podstatě nonstop akce od začátku do konce. Režisér, který vytvořil pro mne jeden z nejlepších akčích filmů v dějinách - A Bittersweet Life (2005), je opravdový pan umělec a opět naprosto nezklamal. Tohle je SKVOST, nemám k tomu jedinou výhradu ... ()

RHK 

všechny recenze uživatele

Jeden ze 125 nejlepších neanglicky mluvených filmů - 125 Greatest Foreign Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. HODNÝ korejský rejža nám nadělil v bláznivě ZLÉ akční verzi Leonovy klasiky Hodný, zlý a ošklivý spousty DIVNÝCH lupičů. Zpočátku má HODNÝ divák při sledování tolika ZLÝCH bojovníků docela DIVNÝ pocit ve střevní oblasti, ale druhá půle filmu ho odmění fantasticky natočenou šíleně akční jízdou k neznámému pokladu, o který kromě tří hlavních padouchů soupeří nepřeberné stovky dalších (postupně již mrtvých) lidí včetně několika zločineckých band a japonského jezdectva a dělostřelectva. Obě HODNĚ sevřené půlky by asi filmový ZLÝ poklad udržely, kdyby však nebylo poněkud DIVNĚ vyprázdněného závěru tohoto easternu... Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=Zjm9gAjgRuU ()

Jossie 

všechny recenze uživatele

Western a Korea, to jsem si nemohla nechat ujít. A ke všemu jejich pojetí kultovního snímku. Ale jako většinou korejci nezklamali, bylo to zábavné a nevšední, ale doteď nevím, kdo měl být zlý a kdo divný - protože to je v tomto filmu dost sporná otázka. ()

Související novinky

Tahle země není pro Arnolda

Tahle země není pro Arnolda

13.07.2011

Po skandálu, na který se už mezitím téměř zapomnělo, Schwarzenegger tvrdil, že svůj návrat na filmová plátna odkládá. Ukázalo se, že ne na dlouho. Studio Lionsgate oficiálně potvrdilo, že… (více)

Nej filmy roku 2008

Nej filmy roku 2008

25.12.2008

Mezi ČSFD uživateli s nejvíce body jsme udělali malý průzkum, které filmy se jim v roce 2008 líbily nejvíce a které nejméně. Nejedná se o žádné „ČSFD Oskary“ ani žádnou oficiální statistiku, jde… (více)

Filmasia 2008

Filmasia 2008

30.11.2008

Čtvrtý ročník festivalu asijských filmů se uskuteční 4. – 7. prosince v pražských kinech Světozor a Aero a přinese filmy z Číny, Koreje a Japonska. Z nejznámějších režisérských jmen se v programu… (více)

Reklama

Reklama