Bimong
Dream
Obsahy(1)
V patnáctém filmu nás Kim Ki-duk zve do říše snů. Příběh dvou lidí, kteří žijí svůj druhý život ve snech, přivede k sobě nejen je, ale řadu podivných shod a událostí. Otázkou je, zdali najdou jako lék proti snům lásku nebo smrt. (DeLaMorte)
Recenze (25)
║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $535,872║ ()
Uviaznutie vo vzajomnom prepojeni nekonciacej duality, ktorej zrkadlenie nachadzame takmer v kazdom zabere filmu. Prave toto neustale podsuvanie mi prislo zbytocne nasilne tlacene dopredu. Este nedavno si Kim vystacill iba s naznakmi a zvysok nechal na divakovi. Prinasalo to lahkost a hravost, ako let onoho motyla. Bimong, aj napriek originalnym prvkom, tuto lahkost nema. Druha polovica filmu je preslapovanim na mieste, neschopnost (alebo neochota? -> fikcia odrazajuca realitu) vykrocit niektorym smerom. Kim, uz prosim vykroc... ()
Film by se nemel jmenovat "Smutny sen" ale spise "Posahana mysl Kim Ki-duka". Mohl to byl hezky film, mel atmosferu, mel pribeh, mel napad a kupodivu mel i smysluplne a vtipne(!) dialogy (pominu-li absurdne vypadajici komunikaci japonce vs. korejcu, kteri na sebe mluvi ruznymi jazyky a tvari se, ze je to uplne normalni). Pribeh o protkani se reality a snu a dalsich mysterioznich prvku, ktere ne vzdy davaji tak uplne smysl, je ovsem okorenen o cosi, co at se na to koukam z jakekoliv strany, vypada stale jen jako samoucelna snaha sokovat. MOZNY SPOILER: Rekla bych, ze neni zcela tak normalni, aby si, byt lide prochazejici si skutecne krusnymi chvilemi, ve snaze oddalit spanek (podotykam ze cca po jednom, dvou dnech nespani) vrazeli dlato do hlavy nebo vyrezavali do tela ornamenty, ovsem Kim Ki-duk to vidi jinak a patrne mu prijde takove samoucelne nasili vporadku. Nevim, co si o tom filmu mam myslet; mel sve svetle okamziky, ale ty naprosto stupidni ho srazeji nikoliv do prumeru ale do odpadu, jelikoz vsechna snaha zaujmout jen podporuje teorii, ze Kim Ki-duk je egoistickej uchyl, co se s kazdym dalsim filmem snazi jen znovu z prachu vystavet byvalou kvalitu a to za kazdou cenu. Neurcite 5/10 ()
Popravdě nevím, co si mám o filmu jako o celku myslet, budu ho nějaký čas vstřebávat... Ale jedno je jisté: Ki-duk přestřelil a svým arogantním přístupem k divákovi mě rozžhavil doruda. Ona často zmiňovaná iracionální symbióza japonštiny a korejštiny mi přišla s ubíhající minutáží vcelku nepodstatná, zápletka poutavá, melancholická hudba krásně dotvářela osudovou atmosféru s nádechem mysteriózna, v jiných snímcích obvykle výrazní herci se do rámce příběhu typově hodili a vyústění mě díky nim zajímalo... A zhruba po dvou třetinách to všechno Ki-duk (s úsměškem) začal splachovat do septiku, přičemž do výšky vyšplouchlo několik nechutných hoven. Ano, ta sebetrýzeň, její způsob a důvod třeba... Co to, sakra, mělo znamenat?!! Proč se dostaly ty dvě ženy do jedné místnosti?!! Nebudu popírat, že na Ki-dukovu adresu v tu ránu letělo několik nadávek, protože Bimong se mi v těchto sekvencích hnusil. Až vychladnu, filmu to přidá bod k dobru, takže rovnou dávám slabší dvě hvězdy. Ale, Ki-duku, varuji tě, přiště se ze mě znovu nepokoušej dělat dementa, nebo tvůj "štyk" pošlu rovnou do odpadu. ;( 3/10 ()
Je to nadpriemerná poetická dráma od Kim Ki-Duka. Má výborný príbeh o mužovi, ktorý si uvedomí, že je prostredníctvom snov prepojený s úplne neznámou ženou, keďže jeho sny ona v námesačnom stave prevedie do reality. To im očakávane prináša len množstvo problémov a tak sa spoja, aby sa s tým lepšie vysporiadali, no okrem problémov so spánkom musia riešiť aj odlišný vzťah ku svojim bývalým partnerom. Spracovanie nie je najhoršie, ale mám z neho úplne rozporuplné pocity. Spočiatku to vyzerá veľmi dobre, síce bežnej tvorbe režiséra sa to už na prvý pohľad dosť vymyká, ale v tomto prípade to ani moc neprekáža, keďže zápletka aj tak pôsobí pomerne originálne a výborne, ponúka veľký potenciál a nájde sa tu viacero zaujímavých prvkov, ktoré pripravujú na zaujímavý zážitok. Lenže filmu to vydrží len do polovice a potom to celé veľmi upadne. Všetky zaujímavé línie sa pohnú zlým smerom, postupne sa to už začne opakovať a dokonca to už pôsobí len čím ďalej hlúpejšie a nelogickejšie a nanešťastie práve tým nudným spôsobom. Až ten záver si ma získal, ale už je predsa len neskoro. Aj napriek odlišnej zápletke a prístupu si tu režisér zachoval svoju poetiku, ale nanešťastie tiež len v rozporuplnej kvalite. Niektoré prvky sa mi dosť páčili, hlavne ten záver, ale mnohé mi nesadli a vôbec sa tu nehodili, hlavne to samoúčelné a hlúpe násilie, ktoré v daných scénach nemalo čo robiť. Herecké obsadenie je výborné, skvelé medzinárodné duo mojich obľúbencov v zložení Lee Na-Young a Joe Odagiri, len tie ich postavy mi v druhej polovici už pomaly začali vadiť a okrem nich tu už nikto nemá moc priestoru. Réžia a technická stránka sú celkom slušné, Kim Ki-Duk je tu síce trochu iný a nanešťastie aj horší, než obvykle, ale aj tak mi stále vyhovuje. Veľká škoda tej druhej polovice, ktorá to dosť pokazila, inak by to bol výborný film, čo mi potvrdila nielen prvá polovica, ale aj záver. No aj tak to na ten lepší priemer stačí. 62% ()
Tak zpracovat tenhle film mi dalo práci na asi deset minut, což se mi už dlouho nestalo. Výsledek mě celkem nadchnul. Jakkoli obsahuje samoúčelné scény (to by ani nebyl Vykuk aby si je tam nevrazil), jakkoli se v některých bodech vlastně nic neděje - nejhorší na tom všem prostě bylo, že to nakonec dalo smysl. A celkem dost silný, rozhodně dost silný k tomu, aby ve mně znovu oživil naději, že se čas, kdy filmy spoléhají na hloupost diváka, zase ztratí a kvalita se občas objeví. Hodně, hodně zajímavý film na pomezí abstrakce a skutečnosti. Dost velký zápor bych viděl v tom, jak Vykuk dělá z diváka idiota a ani se nepozastaví nad tím, že jeho hlavní herec neumí korejsky - divák to asi zkousne a nejspíš to byl i bizarní účel - ale ruku na srdce, vidět ten film v dabingu, tak o tom ani nevím a film to neovlivní... ()
Sen dle mého názoru začíná tam, kde skončil jeden z Ki-dukových předcházejících filmů – 3-iron. Mám na mysli téma splynutí dvou duší, akorát v případě tohoto filmu již není tak poetické, jako tomu bylo právě v 3-iron. Tam splynutí duší navíc fungovalo jako katarze, zatímco zde to představuje výchozí problém, kterému postavy po celou dobu filmu musejí čelit. Ono snažení v poslední třetině eskaluje v násilí, které ke Kim Ki-dukově tvorbě neodmyslitelně patří. Je zde užito i symboliky, která by měla divákovi pomoci v interpretaci poněkud nejasného konce.___ Nejdřív jsem z toho filmu nebyl moc odvázaný, neboť mi to celé přišlo lacině vykonstruované a příliš prosté, ale postupem času jsem tomu přicházel na chuť a ačkoliv dojem prostoty přetrvává, za tu lacinost se zpětně omlouvám. ()
Emoce, jaké Kim Ki-duk představuje, mi musí absolutně sednout, aby si mě skrze ně film získal. Když se to povede (3-iron, Jaro, léto, podzim, zima... a jaro, Ostrov), omotá si mě okolo prstu. Když ne (Čas), i 90 minut je pro mě téměř utrpením a většinou banální příběhy to nezachrání, spíše naopak. Bi-mong zvládl obojí. Pocity, postavy, "souznění" odrovnalo... příběh zaujal. Hudba je výborná a podobně snovou atmosféru jsem díky ní naposledy zažil asi u Věčného svitu. Je to především její zásluha, že atmosféra nutné insomnie je téměř hypnotizující. Krásná Na-yeong Lee a sympaťák s image zálesáka Jô Odagiri jsou pak ideální pro to, aby utáhli ve dvou lidech téměř celou stopáž. Jen málo mi chybělo k naprosté spokojenosti. Téměř tradičně mě jen minul konec, který se pokouší z příběhu udělat "něco víc", ale můj dobrý dojem rozhodně pokazit nedokáže. Na to je těch předešlých 80 minut až moc silných. ()
Nápad, ktorý mohol vyústiť do hravého filmu, vyústil do podivného ťaživého sna - jedného z tých, v ktorom sa vám sníva, že spíte a sníva sa vám, že spíte a tak ďalej, takže sa musíte zobudiť niekoľkokrát, aby ste sa naozaj zobudili a v konečnom dôsledku aj tak celkom presne netušíte, kde ste a či ste fakt hore. Aj keď by som sa oprostila od prvotnej zákernosti - že hlavná hrdinka by hneď v úvode skončila v ústave, film so sebou prináša niekoľko ďalších vecí, pri ktorých sa mi nestačili závity vyrovnávať. Najmä, kam zmizla "odborníčka na sny"? ()
Rozporuplny to kousek. Na to, ze se jedna o dilo z dilny Kim Ki-duka zpracovavajici me oblibene dream tema, to az takova bomba neni. Vicemene je to jakasi dualni Nightmare on Elm Street na asijsky zpusob. Dve spojene duse, ktere kdyz upadnou do spanku, jeden z nich proziva nocni muru a druhy namesicne vykonava to, o cem sni ten prvni. Urcite zajimavy namet, ze ktereho se ale dalo vytriskat vic a ktery je az prilis pomaly. 6/10 ()
Majster Ki-duk Kim opäť spravil slušne dobrý a zaujímavý film prepletený istou mysterióznosťou. Hlavný hrdina a hlavná hrdinka sú istým spôsobom spojený a to čo sa jemu sníva, tak ona počas spánkového režimu robí, čo jej samozrejme nie je po vôli a v konečnom dôsledku ani jemu. Film má pre mňa nepochopiteľne nízke hodnotenie a môjmu obľúbenému režisérovi sa proste podaril. Ako vždy Kim (skrátene) používa krvavé scénky, aby sa dostal hlbšie pod kožu svojho diváka. Obe postavy či už ženská, alebo mužská mali svoje zámery a postupom času sa k sebe viac a viac približovali a chceli pomôcť jeden druhému. Mám vcelku rád filmy, v ktorých vystupujú len dve hlavné postavy a nikto ďalší veľa priestoru nedostáva a ak trocha dostane v podstate to interaguje (ach jaj moc odborné slovo dajme tomu, že inak súvisí) s hlavnými postavami. Koniec je naozaj famózny taký snový, pekný, ten sa mi na celom filme páčil najviac, lebo len niečo symbolizuje a to mám rád na filmoch tohto skvelého režiséra. Pre niekoho ten vynikajúci koniec nestačil, aby spravil tento film vynikajúcim a pre mňa to bolo, ako keby ma báseň rozplakala, až na koniec, až potom čo by som ju pochopil. ()
Nudny Film, Kim Ki Duk chce patrit medzi artovych reziserov - velikanov ako Bergmann ale nema na to. Dialogy su plane, tempo az uspavajuce, kulisy na hovno ... som mal velky problem vobec dopozerat to : 40 % ()
Já si říkala, že v tom filmu slyším japonštinu, i když podvědomě mi naskočila myšlenka, jak mi tentokrát ta korejština hezky zní:-) Film si mě získal originálním nápadem zpracovaným po Kim Ki-dukovsku. Na konci mě u titulků trochu pobavil ten zdůrazněný 15. počet v pořadí. Samozřejmě, kdo čeká, že se Kim Ki-duk ve svých filmech nějak upozadí, že své ego potlačí, musí být vždy nutně zklamán. Já si osobně nedovedu jeho filmy bez jeho ega představit. Ztratily by totiž dost na šťávě. Na druhou stranu mi přijde, že Kim Ki-duk umí velmi obratně lavírovat na hraně, kdy by přemíra režisérského ega film zabila, což jsem ale u něj doposud nezaregistrovala. Sen nevybočil z jeho rukopisu a dostalo se mi plnými doušky toho, na co jsem u autora zvyklá a ještě s bonusem nečekané pointy. ()
První dvacetiminutovka, kdy je nastíněna premisa děje je velmi zajímavá - člověk by až řekl, že Ki-duk Kim zkouší nějaký žánrový film, mysteriózní horor. Ale pak vyplave na povrch jeho ego a začne cpát do filmu své trademarky, brutalita se už moc opakuje, vždy se pouze změní nástroj, jednou luk, golfová hůl, dláto a je zle. Zbytek je tudíž pouze do sebe zahleděná nuda. 40 % ()
Černá a bílá, noc a den, život a smrt, láska a nenávist, sen a realita. Ač jde o dvě strany, vždy jde o dvě strany téže mince. Jedno se prolíná v druhé a naopak. Kim to vzal ad absurdum se stylem sobě vlastním. Přesně tak jak ho známe a jak ho mám rád. Originální příběh o dvojici, který v bipolaritě uvízl a nedaří se mu z ní uniknout. ()
Každý film Kim Ki-duka je pro mne svým způsobem klenot...v případě BIMONG ovšem postrádám lesk tohoto klenotu i když myšlenkově špatný není možná až moc pomalý ano i na mistra žánru pomalý...nic nemění na faktu to,že se těším na další dílo ()
Velmi originální a výborně zpracovaný námět. Zmatek, který to v člověku vyvolává je podle mě účel, stejně jako nesmyslná dvoujazyčná komunikace. I v té vidím svůj účel. Zprvu mě to dost překvapilo, ale nevěřím, že Kim to udělal přesně takhle jenom ze srandy. Nálada opět pochmurná.. Velmi zvláštní snímek, ale vyloženě mě bavil, hltala jsem každý záběr. A zase po Dechu a Drsňákovi mě Kim donutil přemýšlet a to tak, že i dobu po shlédnutí. Paráda. ()
Pre mňa napadom a myšlienkovo najlepši Kim, no zvyšok zaostava. Škoda, mohla z toho vypaliť skutočne veľka bomba. Takto je to len veľka petarda. ()
Tentokrát jen velmi krátce musím vyzdvihnout docela silnej závěr a nádech mystery, kterej u posledních počinů chyběl... ()
Dlho predlho som nevidel ziadny korejsky film a Dream sa mi zdala ako najlepsia moznost pripomenut si zlate casy objavovania korejskej vynimocnosti a filmovej originality, ktorej kraloval prave Ki-duk Kim. Staci sa pozriet na zafarbenie jeho rezijnej filmografie na csfd, a aj uplnemu novacikovi musi byt jasne, ze tento clovek ma v hlave trochu viac. Bohuzial sa mi zda, ze ho uspech premohol a v hlave sa mu zacali rodit veci chore viac, ako bolo doteraz unosne. Zjednodusene a pre obycajnych ludi povedane, Dream je najvacsia sracka aku som mal moznost v poslednom case vidiet. Nema pribeh, nema hercov, nema hudbu a zo vsetkeho najviac nema atmosferu. Vsetko mi prislo ako rozpravocka pre deti (popripade pre Kimovych fanatickych fanusikov) zabalena do obalu nezrozumitelnosti, snaziaca sa o ohurenie divaka sokujucim vyvojom udalosti. Prd. Ignoracia logiky aspon v minimalnej miere robi z pribehu jednotvarnu frasku smerujucu k nevyhnutne brutalnemu (ocakavanemu) koncu, ktory vsak podla mna vyludi na tvari viac pochybovacny usmev ako ohromenie. Tak na pol hviezdicky ale dat kimovi odpad sa mi este nepodarilo, tak teraz ho tu ma a zasluzeny. A este jedna rada - ak nechcete zaspat, nech vas ani nenapadne zasvietit svetlo alebo vybehnut na ulicu na cerstvy vzduch, ucinnejsie a logickejsie je trieskat si kladivom po nohach alebo pichat si spendliky do hlavy. Presne tak to robia asi ti, ktori hodnotia 5* - to je snad vtip. ()