Bílá stuha
-
Weiße Band - Eine deutsche Kindergeschichte, Das
-
Biela stuha
-
White Ribbon, The
Drama / Mysteriózní
Rakousko / Německo / Francie / Itálie, 2009, 138 min
Režie:
Michael HanekeHrají:
Ulrich Tukur, Susanne Lothar, Rainer Bock, Christian Friedel, Leonard Proxauf, Leonie Benesch, Burghart Klaußner, Steffi Kühnert, Michael Schenk, Ursina Lardi, Thibault Sérié, Maria-Victoria Dragus, Sebastian Hülk, Josef Bierbichler, Detlev Buck, Fion Mutert, Roxane Duran, Miljan Chatelain, Janina FautzObsah
-
Tajemná historie ožívá ve vyprávění bývalého venkovského učitele, který byl přímým svědkem podivných událostí, jež se odehrály několik měsíců před vypuknutím první světové války v jedné severoněmecké vesnici. Vše začalo jednoho letního dne. Jediný doktor v kraji byl zraněn při pádu z koně. Následoval baronův synek, kterého našli zbitého před dveřmi zámku. Podivné a zdánlivě neopodstatněné násilné činy narůstají a s nimi i napětí ve vesnici, kde si lidé pomalu přestávají věřit. Přísná výchova a pevná společenská hierarchie se začínají otřásat ve svých základech a na povrch vyplouvají tutlané konflikty mezi chudými a bohatými, zneužívanými posluhovačkami a jejich pány či dětmi a přísnými rodiči. Až pozdě začne být obyvatelům vesnice jasné, že násilí se rodí přímo v jejich středu. (oficiální text distributora) -
Biela stuha, temná dráma z malej nemeckej protestantskej dedinky v rokoch 1913-1914, ktorou otriasa séria krutých a tajomných rituálnych zločinov, z ktorých sú podozrivé aj deti... Čiernobiely film pátra po koreňoch nacistického teroru a venuje sa téme represívnej výchovy a kolektívnej viny. (fashion)
Komentáře uživatelů k filmu (311)
-
DavidS.
Temná psychologická záležitost, kde je hlavním nositelem napětí sama doba, společenské postavení i konvence...Hutná atmosféra plná skryté hrozby...Silné, zemité postavy...Polovina dětského ansámblu by mohla hrát klidně zplozence pekel...Formálně vytříbené...Jen ta paralela se začátkem první světové války a ztrátou "evropské nevinnosti" jaksi zbytečná, nepotřebná, protože těžiště vyprávění bylo někde zcela jinde a příběh by měl stejnou sílu, i kdyby se odehrával mimo tuto konkrétní historickou událost...(27.2.2010)
-
blackJag
Černobílý, nezaujatý pohled do života německé vesnice těsně před první světovou válkou, předkládaný z pohledu mladého učitele, který je pro směr filmu určující svou narací. Obraz přesně odpovídá atmosféře, otázky jsou nastoleny, odpovědí se člověk dočká jen ve formě náznaků a dohadů. Hanekeho oblíbený strohý pohled odhaluje a zneklidňuje, nepůsobí ale lacině ani mentorsky, nepostupuje jednostranně proti bigotním náladám, nedovolí nám žádné jednoduché soudy. Téměř dvě a půl hodiny, které utečou jako nic a spolehlivě zasadí tíseň do vašich srdcí. 100%(8.3.2010)
-
ZkuKol
Velice podrobný obraz vesnice začátku 20. století. Haneke se zde soustředí na drobnokresbu charakterů, vztahů, schematů přežívání, sociálního systému vesnice. To vše nabourovává drobnými impulsy tak, aby zkoumaný objekt zareagoval, ale nezhroutil se a my ho mohli dále sledovat, jak se s jednotlivými ataky vyrovná (absorbuje, ignoruje nebo reaguje). Černobílý obraz, dlouhé statické záběry, velmi soustředěné herectví a absence hudební složky nám vlastně nabízejí takové oživlé fotoalbum z jednoho roku života v německé vesnici. Jakási pseudozápletka ve filmu je, ale brzy zjistíte, že o ní vlastně vůbec nejde a scénář se spíš sestává z jednotlivých fragmentů místního života a skvěle napsaných dialogů mezi hlavními charaktery, které jakoby mimochodem říkají o celé společnosti a době mnohem víc než by se zdálo (učitel vs. pastor a baron vs. baronka). Celé to vlastně funguje jako zobrazení vyprávění (např. mojich) prarodičů z jejich mládí na vesnici - není intenzivní, nemá to vždy pointu a ne vždy je to zrovna zábavné. Zajímavost se snímku opravdu nedá upřít, sdělení je taky silné a velmi dobře formulované, jen ta pomalost a délka filmu (kterým sice rozumím a chápu) prostě nejdou divákovi vůbec naproti. Věřím, že obrazy z tohoto filmu si budu pamatovat, ale že bych se těšil až si těch 150 pomalých minut dám znovu? Byla jedna vesnička, kde klidný život byl, dokud lékař z koně nespadl a hubu si u toho nenabil... 80%(3.12.2010)
-
Borec3
Když nad "stuhou" přemýšlím, nemůžu se ubránit nesouhlasu s osočováním Hanekeho za jeho domnělý přehnaný formalismus. Vyznění obsahu je naopak jeho formou podtrženo. Zdá se, jako by jediný tvůrčí tah nezůstal nepromyšlený, zvážený tak, aby obsah zvýraznil tučnou linkou. SPOILER Když učitel navštíví rodinu své milé, kamera čeká, pozoruje a zdůrazňuje tíživou atmosféru nejistoty. Psychologická tíživost okamžiku je to, co bylo režisérským prvotním záměrem, dovolil bych si soudit. SPOILER Tímto přesným technickým kalkulem docílil stvoření prostředí, které na své obyvatele dopadá ještě neudržitelnější tíhou. Ptám se sám sebe, jestli dokázal celkový psychologický efekt na diváka předpovídat. Zda záměrně rezignoval na obecenstvo, které touží emoci zažít a procítit a soustředil se na vnímání bolesti intelektuálním způsobem. Otázek zůstává hodně. Jdu si tu sebemrskačskou záležitost pustit znovu.(7.1.2011)
-
Morholt
Hloubkový vrt do duše části německého národa, který alespoň částečně poodkrývá to, proč se z nejvzdělanějšího národa v Evropě stalo to, co se stalo. 90%(14.1.2011)
-
bila.tecka
To zásadní, co mě usadilo do židle, byla zamýšlená nejednoznačnost, která nutila přemítat nejen o motivacích postav, ale především o jejich povahách, morálních postojích, nečernobílé úloze dobra a zla v nás. Malá vesnice v předvečer počátku první světové války byla přehlídkou lidí, jejichž každodenní niterná dramata byla umně skryta pod rouškou často dogmatické poslušnosti. Vůči rodině, rodičům, víře, chlebodárci. Anonymní násilí bez zdánlivé příčiny podtržené pozvolnou černobílou kamerou jakoby mířilo k tomu mnohem masovějšímu, jež začalo sarajevským atentátem...(8.4.2011)
-
Joges
Tvrdý, naturalistický snímek vykreslený do nejmenších detailů. Prostředí předválečné německé vesnice je plné zlosti, otupělosti, brutality ale i lásky a odpuštění. Tvůrci se daří upoutat divákovu pozornost dějovými zvraty a překvapivými scénami. Drobné nedostatky se zde jistě najdou. Jednou z chyb je například rychlý, odvyprávěný konec, proto z mého pohledu Bílá stuha nedosahuje na pětibodové hodnocení. Jinak je film dobrý, vážně dobrý.(5.6.2011)
-
MaMitti
Jako bílá stuha, pečlivě připevněna a umístěna na těch nejčernějších dveří dobře hlídané třinácté komnaty onoho prasvědomí našich předků, září tato hlubinně bolestná sonda mezilidských vztahů z počátku minulého století nad všechny barvy jiných filmů jasněji, vypreparovaná a vyselektovaná z té nejbělejší běloby, jejímž protipólem nemůže být nic jiného než ta nejčernější temnota, snad proto, aby se kruh souvisejících, ze sebe vycházejících a do sebe zapadajících příčin a následků mohl uzavřít, snad proto, aby se mu mohlo dostat relativního počátku a ještě relativnějšího konce. Kam se na tohle hrabou horory typu Přichází Satan…Pro mě nejsilnější zážitek z Hanekeho, ještě teď se celá třesu…(4.8.2011)
-
Roman Albach
Hodně netypický film, který na mě působil spíš jako dokument o německé vesnici před Světovou válkou. Ale velice silný dokument, kdy jsem nebyl schopný odtrhnout oči od obrazovky a čekal, co přinesou další minuty. Tento černobílý film bez hudby se Hanekeovi jednoznačně podařil.(19.3.2012)
-
Martyna
"Fuj" je nejvýstižnější slovo, kterým můžu popsat pocit z tohodle filmu. Občas jsem si všimla, že třeba kamera je opravdu dobrá (a to nejsem zas tak otrkanej divák, abych si těhle věcí všímala vždy), takže silný stránky to mělo, ale je to ... nuda. Místy smutná, a nechutná. Nepotřebuju pointu naservírovanou na lopatě, ale aspoň něco v tom smyslu bych po dvou hodinách uvítala. Nesmyslnou a necitlivou "výchovou" cepovaný děti-pachatelé kroutící se a zatloukající na gauči je nejblíž, co se k pointě dostaneneme, a bohužel jsem čekala o něco víc. Nepotřebuju se ujišťovat natož dokazovat, že "nejsem divák hloupý":), jak se tady někteří nerozpakují, dávám jednu hvězdu a těším se na lepší film.(18.1.2010)
-
Remedy
Bílá stuha odkrývá na pozadí oněch děsivých událost pokřivenou morálku a dusnou atmosféru jedné německé vesnice, která se s počtem narůstajících ohavností ještě vyhrocuje. Křečovitě puntičkářská a mnohdy až zbytečně krutá výchova dětí zaslepuje mysl vesničanů v pátrání po skutečných vinících - neschopnost si vůbec připustit či uvažovat o tom, že by s tím jejich ratolesti mohly mít něco společného... Opravdu velmi působivé drama s výbornými dětskými herci, ve kterém jsou vedle neidentifikovatelného zla výborně zobrazeny mezilidské vztahy a skrývaná nenávist (v tomto ohledu si Haneke nebere skutečně žádné servítky). P.S.: téměř úplná zaplněnost multikinového sálu mě příjemně překvapila.)) 90%(24.1.2010)
-
Lucretius
Při pohledu na vesnické předměty, šaty, nástroje ze začátku dvacátého století jsem měl vždy pocit jisté neutútulnosti, tvrdosti a otázky jak s tím mohli lidé žít a jací ti lidé museli být. Z dobového umění, historie a filozofie si člověk utvoří matný obraz, Hanekemu se ale podařilo tohle vše rozpohybovat. Předem prezentovaná "předválečná" interpretace možná není tím hlavním, spíše realistický obraz doby a prostředí konečného období klasické morálky, těsně před "rozpadem hodnot". V tomto Haneke není daleko od hranic možností filmového zpracování a může s klidem stát vedle Imamury či Tarkovského. Výtce na emocionální nesžití se příliš nerozumím a myslím, že tu nedává smysl :)(30.1.2010)
-
Othello
Na úctyhodné ploše sto čtyřiceti minut odkrývá Haneke vskutku neuvěřitelný kabaret ponížení, pokrytectví, pomsty a krutosti.Nejdepresivnější analýza uzavřené společnosti, na jakou můžete narazit. A to si film sám vytačí bez jakýchkoli odsudků. V tomto díle hrají hlavní roli dveře.(2.7.2010)
-
Ilhan
Nejautentičtější film jaký jsem viděl. Měl jsem pocit, jako bych koukal skrz díru v časoprostoru skutečně na jednu vesnici, na jednu na první pohled nevinou vesnici, kde je však něco prohnilého. Černobílost a absence hudby celou autentičnost ještě prohlubuje a navíc ukazuje v zvrácenost lidí v jejích nejhorších formách. Trochu mi to i připomnělo Městečko Twin Peaks, jen to nebylo tak přehnané a mnohem více realistické.(14.9.2010)
-
Aelita
Veselý filmeček, což je pravda. Ovšem podle mne zcela nepochopený. Recenzenti jako jeden v něm vidí kořeny a původ fašismu v Německu a v Němcích, a ten původ údajně spočívá v trestu a zneužití dětí jejích zřejmě v dětství trestanými a zneužívanými rodiči, které zřejmě byli trestaní a zneužívaní jejích rodiči, které ... a tak do nekonečna. Stop, takhle se ničeho nedopátráme. Hluboké nepochopení podle mne projevuje se v tom, že to, co zřejmě dělají děti (zřejmě, protože film neukazuje s naprostou konečnou platností, že to dělají děti), tedy to, co dělají děti, je vnímáno a vydáváno za zlo, které v dětech vzniká v důsledku páchaného na nich násilí. Jenže - není toto páchané násilí jen jinou - zvrácenou - stránkou nesmírné lásky? Lásky zvrácených výchovou či životem nebo popletených zas výchovou, společenskými normami a náboženstvím rodičů těchto dětí? Nemiluje snad doktor svoji dceru - v dospělém slova smyslu? Nebo pastor své děti? Nezáleží snad pastorovi ze všeho nejvíce na tom, aby se děti dostali ne do pekla, ale do ráje? Do božího ráje. A protože boží ráj je věčný, kdežto pozemský život je jen sama pomíjivost, je menší zlo odtrpět tu na zemi, než věčně trpět v ráji, o čemž je skálopevné přesvědčen pastor. Kdopak mu tohle vyvrátí? A protože hřích a láska je čistě osobní soukromá záležitost, o které se nemá vytrubovat do celého světa, proto i trest (milující přísná výchova) a zneužití (vysoká čistá vonící čerstvostí láska) dětí jejích rodiči se koná za zavřenými dveřmi. A proto i děti to, co jim dělají rodiče, vůbec nemusí vnímat jako zlo, ale jako spravedlnost, zodpovědnost a lásku (což podle mne je na nich právě ve filmu vidět, snad krom toho ptáčka, který také může být pouhým dokladem o poslušném následování), a proto také ve všem napodobují své rodiče, když skrytě a bez tahaní na veřejnost nastolují svoji přísnou "boží" spravedlnost a trestají a napravují přes jejich děti ty, kdo hřeší. Taková malá dětská noční hlídka. ___ Skutečný původ a kořeny zla však není v utlačování, násilí a zneužití, ale v nepřirozeném tvarování přírodní lidské nátury k potřebám civilizace, ba dokonce ani v tom tvarování-pokřivení, ale v tom, jak nás, lidi, civilizace učí vnímat nucenost toho tvarování a udržení civilizačního řádu. Nikoho přece ani nenapadne obviňovat představitele zvířecí říše z fašismu, perverznosti a jiných zvráceností, ačkoliv všichni víme, jaké "zlo" a "hříchy" se v přírodě odehrávají. Obviňujeme jen sami sebe a obviňujeme se navzájem, protože máme pojmy zla, hříchu, násilí atd. atp. Zlo je v tom, že to tak vnímáme. Jak říkám - lidé, i ti civilizovaní, pořád jsou jen součástí vesmíru a přírody a ty nemají žádnou vyšší etiku v lidském pojetí, ale jen "etiku" stanovení hranic a jejích okamžitého bourání. A co je v tom dobro a co je zlo - udržování hranic nebo jejích ustavičné bourání? Co je tu utlačování a co je svoboda? ___ Zlo páchané na dětech, které podle Hanekeho (možná, jestli jsme ho správně pochopili) a podle recenzentů a kritiků v posledku vedlo německé děti k fašismu a provedení holocaustu, je podle mne ve skutečnosti zlem německého katolictví a protestantství. Katolictví s jeho pokrytectvím a brutalitou, ale hlavně protestantství s jeho černobílým vnímáním světa (proto "Bílá stuha" je černobílý film), s jeho rájem a peklem bez očistce, s jeho plynoucí z této radikální polarity světa přísností a nepřijetím pozemských hříchů - homosexuality, potratů, euthanasie, sebevražd atp. Kořenem je náboženské paradigma - zlo a dobro, peklo a ráj, přísnost a láska, hřích a vykoupení, zločin a trest. Trest navíc boží, když sám Bůh netrestá trestající děti, což znamená jen to, že je zvolil jako svůj trestající nástroj - přinejmenším k takovému nebo podobnému závěru mohl dojít Martin (syn pastora) po zkoušce své hříšnosti na mostě. Takže - kdo za to zlo může? Rodiče? Děti? A skutečně všechny německé děti takto vyrůstaly - v násilí a zneužití? Jak napsal ve své recenzi A.O. Scott: "Zapomeňte na hyperinflaci ve Výmarské republice (1921 a 1923), Versailleskou smlouvu a cokoli jiného, co jste se mohli naučit ve škole. Nacismus (podle Hanekeho) byl způsoben zneužíváním dětí. Nebo možná hříšností, která je vlastní člověku. "Bílá stuha" je detektivka, která nabízí filosoficky a esteticky neuspokojivou odpověď - vinní jsou všichni. Což je to samé, jako říci - nikdo." (viz originál recenze: http://movies.nytimes.com/2009/12/30/movies/30white.html?ref=movies ). Tedy kolektivní vina včetně viny "kladného" učitele, který na vše přišel, ale raději utekl a stal se tak jedním z těch, kdo pak mlčenlivě přihlížel nacistickým zločinům. ___ Možná Haneke skutečně neukazuje plody násilí, ale plody umělého řádu, a dost možná tento režisér není ani tak kritik a moralista zla dětí a dospělých, jako spíše radikální ateistický anarchista. A pokud je to tak, trojku mu za to, že popletl kritikům a divákům hlavy a nevyjádřil se globálněji a jasněji. Protože Hanekeho "příklad nacismu je jen dílčím příkladem celkové teze: Lidstvo má tu historii, jakou si zasluhuje. A lepší historii mít nebude, protože není odkud - vše se točí v kruzích, děti vstřebávají bezdušnost rodičů a tradice chování se předávají z pokolení na pokolení. Svojí "Bílou stuhou" Haneke uděluje této planetě definitivní a nezvratnou nulu." Stejně jako melancholický Trier.(6.7.2011)
-
danliofer
Šestihvězdičková záležitost. Haneke v perfektní formě. Filmu nemám co vytknout. Kamera, střízlivě pojatý hudební doprovod, herecké výkony. To vše dohromady ve mně naprosto výtečně rezonovalo s tehdejší dobou, ačkoliv jsem ji nikdy nezažila, ale naprosto věřím, že minulost si není radno idealizovat a člověka v ní už vůbec ne...(20.11.2011)
-
mat.ilda
Musím uznat zvláštní poutavost snímku - i přes "obyčejnou" dobovou popisnost a sáhodlouhou stopáž nenutil k pohledům na hodinky, což bude důkazem velmi dobré filmařiny a přesvědčivého herectví. Na každičké filmové okénko dopadá odlesk prasátka od perfektně vypulírovaných germánských holínek, každý vlas na hlavě má své místo, vše dokonale promyšleno do posledního detailu - přesto nemohu hodnotit více, jak šedesáti procenty, neboť chlad, který z filmu čišel, mě přesně tak chladnou zanechal.(23.2.2012)
-
KOZEL84
No film to teda fakt není lehký.Skoro si říkám:a ted machruj.Od Hanekeho sem předtím viděl jen Funny Games USA a nelíbilo se mi,protože podle mě Haneke tlačil až moc na pilu a dialogy mi přišly až moc nucené a ani trochu reálné.Tohle chce chvíli čas než člověk pozná všechny charaktery a film ho opravdu vtáhne a začne zajímat.Každopádně temné podtony a pocity že tu něco není v pořádku jsou viditelné hned.Haneke nehodlá nosit vysvětlení na stříbrném podnose a radši mistrně naznačuje i pomocí odstupu a vypravěče,kterým je mladý venkovský učitel.Staromilská ''přísná'' výchova rodičů s jejím vlivem na utváření osobnosti dětí,touha mstít se i když si opravdu nejsme jistí vinou dotyčného člověka,sobectví,neschopnost odpouštět a sadistické potěšení ze způsobování utrpení druhých mnohdy slabších.At' už fyzické nebo psychické.''Proboha proč jednoduše neumřeš?''Opravdu skoro geniální film který by podle mě asi natočil Lars von Trier kdyby byl němec.Silný film který sledovat bylo jako opravdu číst knihu,jak přesně vystihla Larelay.(9.3.2010)
-
jamalka
Zajímavý film, který ve Vás zanechá mnoho otázek, na které si musíte odpovědět především vy sami. Dílo vyprávějící o podstatě zla, o citovém chladu, přetvářce, lhostejnosti, pokrytectví. Každý byl někdy dítětem...(6.5.2010)
-
sona123
Obsah trochu zavádí, protože to, že se to odehrává před první světovou válkou, bych řekla není až tak podstatné (ale po přečtení zdejších komentářů se mi chce dodat - no dobře, třebas ano, ale myslím nemít to datované, nic by to neubralo na možnostech výkladu). Kromě toho, že se to tedy odehrává v určité době, což už podstatné je. Konec - to je lehké rozčarování, zejména sledujeme-li detektivní linii. Ale jinak spokojenost. Neuvěřitelně to připomíná Dogville, akorát se to neodehrává v kulisách namalovaných na zemi, ale v jedné vísce kdesi v Rakousku (Německu? To mi uteklo). Film? Děsivý, jedna hrůza za druhou, ale není divu, ono když se někde něco brutálně potlačuje, třeba pod hlavičkou křesťanské (protestanské?) morálky, musí to nějak ven. A tady se tedy dějí věci. Pokud snesete, nebo máte dokonce rádi filmy, kde se ne všechno přežvejká a vysvětlí a ukončí a tak, pak směle do toho, čeká vás divácký zážitek, daný nejen černobílou barvou (a ona tu má vlastně své velké opodstatnění, že). PS. A že to byl Haneke, to jsem zase zjistila až na konci a vůbec bych ho nepoznala - Pianistka bylo enormě silné kafe (nechutné), Funny Games US též, ale ten film miluji, ale tímhle se vyšplhal na vrchol.(13.3.2011)
