poster

Zapomenuté transporty do Běloruska

  • Slovensko

    Zabudnuté transporty do Bieloruska

Dokumentární

Česko, 2008, 85 min

Režie:

Lukáš Přibyl

Scénář:

Lukáš Přibyl

Kamera:

Jakub Šimůnek
(další profese)
  • gudaulin
    ****

    Narozdíl od Zapomenutých transportů do Pobaltí tady Lukáš Přibyl dává větší prostor někdejší sovětské straně, tedy místním židům, jejichž postavení bylo přece jen díky znalosti prostředí a vazbám mino ghetta snesitelnější. Zároveň popisuje silné partyzánské hnutí v Bělorusku a podíl našich židů na něm a daří se mu i popisovat mimořádně složitou situaci, kdy se na odboji podílely naprosto protichůdné skupiny, ať už z hlediska politických názorů nebo etnicity. Opět tématicky hrozně silná látka, kdy zamrazí ze závěrečného konstatování, že ze 7000 našich židů se navrátilo pouze 22 živých. Celkový dojem: 80 %.(27.10.2010)

  • Sandiego
    ****

    Pro mě ne tak silné a paradoxní jako Lotyšsko, ale přesto snímek působí stejně intenzivně a objevují se zde nová témata jako partyzánský odboj, Slováci, sovětští vs. západní Židé, takže vůbec nemám pocit, že by se něco opakovalo. Přibyl opět provedl úctyhodnou a cennou práci.(18.10.2010)

  • Ampi
    *****

    Zažitky z tohoto dokumentu by vydali na drsný hraný film. Vyrazy jako dušehubky, vlci lidojedi mluví za hodně.(8.5.2008)

  • zette
    ****

    Obavy se nepotvrdily, po Lotyssku druhy vyborny dokument.(20.10.2010)

  • MaMitti
    *****

    Jsem pro petici s názvem – tento projekt povinně na druhý stupeň základních škol, přidá se někdo? Moc si vážím toho, že se Lukáš Přibyl pustil do nelehkého úkolu a zmapoval pro nás celkem opomenutou část historie. Většina lidí žije v domnění, že hlavní lágry existovaly v Německu a Polsku, o tom, že se ghetta a s tím související záležitosti (gasfahry, klasické plynové komory) vyskytovaly vlastně po celé Evropě (byly i v Itálii), se příliš neví. Dokument byl odzbrojující – perfektně sestřihaný, působivý hudební doprovod. Osobně nesouhlasím s názory typu – silné téma, průměrný dokument – nevím, jak jinak zpracovat toto silné téma než právě prostřednictvím normálního obyčejného dokumentárního způsobu. Vzpomínám si na dokument o Katyni, který byl zpracováván poněkud neobyčejně, alespoň co se hudební složky týká a musím říct, že to na mě nepůsobilo příliš pozitivně, spíš rušivě. Já jsem tedy z okruhu lidí, kterým se k tomuto tématu hodí toto zpracování. Koneckonců, chci napsat hlavně ještě jedno – děkuju pane Přibyle!(19.10.2010)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace