Obsah
-
Zapomenuté transporty je jméno cyklu čtyř devadesátiminutových dokumentů historika a politologa Lukáše Přibyla, v nichž se autor věnuje transportům do méně známých koncentračních táborů a ghett na území Lotyšska, Běloruska, Estonska a východního Polska. První ze série dokumentů se věnuje koncentračnímu táboru Salaspils a životu v rižském ghettu. Přibylův dokument je mozaika vzpomínek přeživších českých Židů, deportovaných do Lotyšska v roce 1942. Celý obrazový materiál tvoří pouze dobové autentické záběry a fotografie nalezené v archivech, soukromých sbírkách i pozůstalostech v rodinách po bývalých příslušnících SS. Nemá vypravěče ani průvodní slovo, je sledem osobních zážitků, vyprávěných jejich přímými účastníky. Úplně vás mrazí v zádech, když jednoho muže slyšíte vyprávět o oblíbené zábavě velitele tábora, který téměř při každé návštěvě zastřelil několik vězňů - slovy svědka: "Chodil do tábora jako do bažantnice". Jiný muž zas přežil jako zázrakem raport, při němž za banální krádež nechali postřílet každého druhého nastoupeného. Jeho kamarádi po pravici i po levici už bohužel takové štěstí neměli. V táboře zabíjela nejen brutalita a zvůle esesmanů, ale i tvrdé zimy, při nichž teplota nezřídka klesala i ke dvaceti stupňům pod nulou. Navzdory veškeré hrůze a strádání si lidé v táboře a ghettu snažili uchovat alespoň střípky normálního života, dle hesla "Carpe diem" se jim občas povedlo uspořádat i večírek s tancem. Krádeže na pracovních postech mimo tábor byly pro vězně nejen existenční nutností, ale také jediným druhem odporu. (oficiální text distributora)
Zapomenuté transporty je jméno cyklu čtyř devadesátiminutových dokumentů historika a politologa Lukáše Přibyla, v nichž se autor věnuje transportům do méně známých koncentračních táborů a ghett na území Lotyšska, Běloruska, Estonska a východního Polska. První ze série dokumentů se věnuje koncentračnímu táboru Salaspils a životu v rižském ghettu. Přibylův dokument je mozaika vzpomínek přeživších českých Židů, deportovaných do Lotyšska v roce 1942. Celý obrazový materiál tvoří pouze dobové autentické záběry a fotografie nalezené v archivech, soukromých sbírkách i pozůstalostech v rodinách po bývalých příslušnících SS. Nemá vypravěče ani průvodní slovo, je sledem osobních zážitků, vyprávěných jejich přímými účastníky. Úplně vás mrazí v zádech, když jednoho muže slyšíte vyprávět o oblíbené zábavě velitele tábora, který téměř při každé návštěvě zastřelil několik vězňů - slovy svědka: "Chodil do tábora jako do bažantnice". Jiný muž zas přežil jako zázrakem raport, při němž za banální krádež nechali postřílet každého druhého nastoupeného. Jeho kamarádi po pravici i po levici už bohužel takové štěstí neměli. V táboře zabíjela nejen brutalita a zvůle esesmanů, ale i tvrdé zimy, při nichž teplota nezřídka klesala i ke dvaceti stupňům pod nulou.
Navzdory veškeré hrůze a strádání si lidé v táboře a ghettu snažili uchovat alespoň střípky normálního života, dle hesla "Carpe diem" se jim občas povedlo uspořádat i večírek s tancem. Krádeže na pracovních postech mimo tábor byly pro vězně nejen existenční nutností, ale také jediným druhem odporu. Komentáře uživatelů k filmu (14)
-
Hellboy
Zajímavý dokument o tématu, o kterém nikdy nebude řečeno dost, natožpak vše... Vlastně jediné, co mě vadilo, byl hudební podkres ve formě bubínků, který opravdu rušil a nějakej dement, kterej pořád vzdychal..(23.7.2008)
-
bassator
43rd KVIFF 2008 - OFFICIAL SELECTION - OUT OF COMPETITION - Hlavní program - Mimo soutěž, AUDIENCE AWARD - Divácká cena deníku Právo (Divácká cena: 1234) - 1.37/366(16.8.2009)
-
WANDRWALL
Dokument pro hodně náročné a otrlé diváky!(15.5.2011)
-
Slarque
Poctivá dokumentaristická práce, při které se autor věnoval sedm let shánění archivních materiálů a natáčení rozhovorů. To se pak dá čekat, že z toho něco nesflikuje dohromady za víkend, ale celé to bude mít nějaký tvar, hlavu i patu. Příběh skupinky čtyřiceti šesti přeživších dívek z tisícihlavého transportu je vyprávěn pěkně chronologicky od prvního transportu až po osvobození. A protože archivního materiálu je opravdu celkem dost, nejsou to jen televizně působící mluvící hlavy. Film silný nejen tématem, ale i jeho podáním.(29.10.2008)
-
Lyncha
Jak hodnotit dokument, který sledujete se zatajeným dechem a ještě několik dní si říkáte: Jak se tohle mohlo dít? Jak to ty holky dokázaly - chovala bych se v té situaci stejně, nebo bych byla sobecká a neriskovala život pro kamarádky? Ale proč to člověka tolik zaujme? Je to opravdu výborným zpracováním tématu, nebo spíš jeho chytlavostí? Jak může někdo zůstat chladný, když slyší výpovědi o této době, o těchto lidech? Dokument obsahuje výpovědi žen, které přežily transport z Čech do Estonska (z 1000 Židů z tohoto transportu se konce války dožilo 46), dobové fotografie dokreslující jejich slova a vložené krátké texty s nejdůležitějšími historickými daty pro přesnější zasazení vyprávění do prostoru a času. Vyprávění bylo velmi emotivní, osobně bych uvítala delší faktografický úvod nebo závěr, nejsem historik a potřebuju trochu polopatičtější uvedení do děje než dokumentarista obeznámený s konkrétní situací.(14.7.2008)
-
rastlinka
Zatiaľ najsilnejší zážitok zo štvorice cyklu. Sila žien, ktoré to VŠETKO zvládli a ešte si dokázali zachovať v daných podmienkach nadhľad a zmysel pre súdržnosť je neuveriteľná. Klobúk dolu dámy, ste obdivuhodné. A vtisli ste nám slzy do očí.(10.12.2010)
-
kinderman
Záslužnou práci L.Přibyla musím hodnotit nejvyšší známkou (čert vem vzdychání po originalitě, čekal snad někdo surrealistické animované vsuvky?) v tomto díle navíc uložen mikropříběh tragické lásky brněnské Židovky a lagerkomandanta, který by se jinak (po smrti pamětnic) ztratil jako ona příslovečná slza v dešti.(1.11.2010)
-
Jim_Beam
Dlouho jsem váhal mezi 4 a 3 * a nejprve jsem dal i 4. Problém tohoto filmu je v tom, že téma je velice silné, a tak svádí člověka k vysokému hodnocení, pokud jde však o způsob zpracování, jedná se při nejlepším o zcela tradiční dokument, který nijak nevybočuje z průměru.(9.7.2008)
-
ravenir
Ne až tak syrové, jak Bělorusko a Lotyšsko, ale za poslední song 'Jag det en vejlig rosa' 120%(27.10.2010)
-
MaMitti
Jestli jsem u „Běloruska“ říkala, že se mi to moc líbilo (teda myšleno relativně vzhledem k tématu…), tak u Estonska jsem měla jednou takový pocit a zážitek. Naprosto unikátní, vyjímečné…Ta pozitivní (dá-li se to tak nazvat) sdružená energie žen, které si prošly nespočtem transportů, byla cítit i po letech, i přes tu obrazovku. Hudební doprovod byl více než zajímavý, byl v naprosté symbióze s „transportem do Estonska“, celkově pak nejhlubší zážitek (včetně právě zmiňované hudby) byl na samém závěru dokumentu skládající se z několika fotek, při kterých se zastavuje krev v žilách a jen srdce buší a kdyby to šlo, i to by se na pár okamžiků zastavilo…Jak tam zmiňuje jedna z přeživších – pochopit to nejde, já sama to nechápu a to jsem to prožila, to není k pochopení….Obdivuhodné právě proto o to víc je, že ženy nezatrpkly a bez výjimky každá do jedné na mě působila plností života, duše i ducha.(29.10.2010)
-
farmnf
Hrozně hustý. Nejstrašnější mě přišlo Estonsko. Lukáš Přibyl udělal pro boj proti fašismu víc, než prázdné žvanění politiků za celých 65 let. Možná ho za to jednou někdo oběsí, ničemu bych se nedivil.(14.2.2011)
-
Tominecek
Odkaz pořadu na stránkách tvůrce "Zapomenuté transporty".(11.10.2010)
-
mi-ib
"V krutém prostředí se musíte stát taky krutými, jinak nepřežijete." Jedná se o dokument typu - vyprávění pamětníků, které je doplněné hlavně o fotografie z doby a prostředí, kterého se vypravování týká. Možná, že u moderního dokumentu bych čekal víc, ale zrovna u tohoto tématu mi to přijde jako ideálí forma. Lukáš Přibyl udělal práci za nás, když zachytil svědectví "našich" rodičů, prarodičů a praprarodičů, s kterými se my sami většinou ani o minulosti nebavíme, nebo už zkrátka nežijou. Jde o neuvěřitelně důležitý čin, a když jsem se díval na ty pamětníky, kteří jsou jistě jedni z mála posledních, řekl jsem si, že to dokázal možná v nejvyšší chvíli. Doufám, že i tenhle dokument se aspoň trochu bude podílet na tom, aby lidi tak rychle nezapomněli na zvěrstva tohoto typu a třeba aspoň o chvíli oddálí čas, kdy se něčeho podobného zase dočkáme.(15.10.2010)
-
petr.trep
Všechny díly hodnotím stejným počtem *, protože všechny jsou naprosto unikátní a velmi chválihodnou prací, tento díl cyklu mi však přijde ze všech nejvydařenější.(25.10.2010)
