Poslední dům nalevo

Crawenov základný kameň v podobe pôvodného filmu a navyše aj pozícia producenta, boli pre mňa dostatočným lákadlom, aby som na film zašiel do kina. Tak perfektne vyváženú thrillerovú zápletku s dokonalou porciou horrorového napätia som naposledy pocítil práve pri Crawenovom režijnom počine 'Red Eye', takže som presne vedel, odkiaľ vanie vietor. Ale napokon ani grécky nováčik na poste režiséra si neviedol najhoršie, príbeh roztáča svoju thrillerovú líniu pekne pomaly a pomalý rozjazd mu celkom svedčí. Miestami poriadne pritvrdí naturalistickými scénami, nešetrí krvou a ale naopak šetrí s porciou klišé, ktorú prakticky eliminoval na minimum. Najväčším sklamaním bola nevýrazná hudba a ešte menej výrazní záporáci, od ktorých nevyžarovala takmer žiadne negatívna charizma, ktorá by znásobila pocit znechutenia z ich úchylných činov. Celkovo - spokojnosť. 75%. (10.08.2009)

Dosť silná káva pre slabšie povahy. Prisahám, že až takú intenzívnu jazdu som nečakal. Možno krvavú áno, ale nečakal som tak silný tlak na moju nervovú sústavu. Niečo podobné som naposledy videl v Jazere smrti. Po vražde a dosť nechutnej scéne znásilnenia budete priať bande kriminálnikov smrť z celého srdca. Že k tomu dôjde, nikto od začiatku nemôže pochybovať. Scéna záchrany dcérinho života na stole, alebo manželský pár, ktorý utopí jedného z banditov v kuchynskom drese, je dosť nervy drásajúci zážitok. Nič originálne, nič čo by ste už nevideli, ale tak na dvihnutie tlaku dokonalé. Za ten znekľudňujúci pocit počas celého sledovania musím dať štyri hviezdičky. Film 80%. (09.03.2010)

Po delší době opět nějaký horor co mě dokázal zaujmout, i přes délku, hlavně určitou originalitou a výbornou režií. Po dvou těžkých popáleninách nový Pátek 13tého a hrozný Krvavý Valentýn je tady sice další předělávka kdysi již natočeného hororu, tentokrát ale vše odsejpá jak má. Popravdě jsem téměř vůbec netušil co se z příběhu o dvou dívkách, které se nechtěně dostanou do spárů těžkých kriminálníků dá vytřískat. A abych byl upřímný moc jsem ani v tento film nevěřil. Výsledek: Výborná hudba, která podkresluje všechny důležité scény a přitom není nikterak rušivá. Absence jakýchkoliv trapných lekaček a kdovíčeho ještě. Minimum obětí, zato maximum brutality. Scéna s drtičem odpadu, hlava v mikrovlnce, bestiální znásilnění to vše může u některých diváků způsobit notné žaludeční potíže. Zkrátka a dobře celý štáb se vyřádil a je radost sledovat, když se přistupuje k látce takhle zodpovědně. 75% (22.06.2009)

Kardinální otázka: jak je možné, že film, kde muži znásilňují ženy, hodnotí lépe ženy než muži? (dle IMDb) Vysvětluji to následujícím (-spoilery-): Horor na rozdíl od lehčích mainstreamových žánrů neumisťuje ženu do patriarchálního rozvrhu světa a nepřisuzuje ji v něm pasivní roli, ba naopak, kupř. „final girl“ není nic jiného než feministická ikona emancipující se ženy. Konkrétně tento film pak pracuje s revenge subžánrem – založeným na ublížení a následné pomstě –, jen s tím rozdílem, že oboje nevkládá do jedné ženy, jak je zvykem, ale do dvou, do dcery a do matky, které tímto můžeme chápat jako tutéž osobu. Dobrá, ale jak se tím vysvětluje vyšší hodnocení, které filmu udělují ženy? Jednoduše, ublížení (znásilnění) představuje maximální možnou submisivitu, to jest touhu ženy být ovládnuta a najít silného a spolehlivého muže, naopak pomsta zastupuje maximální možnou dominanci, tedy touhu po oné emancipaci. Horor nabízí ženám potěchu v takovém rozsahu, o němž se mužům může jen zdát. Horor je ženský žánr. Ovšem výše řečené je ve filmu přepsáno něčím ještě mnohem silnějším – důrazem na rodinu, ale zejména vyzdvihnutím mateřské lásky a ženských instinktů (dokonce i záporačka vnitřně ucítí, když se zbídačená dívka doplazí zpátky k rodičům). Poslední dům nalevo je de facto variace na onen notoricky známý autobus, který matka pozvedne, když pod ním leží její dítě. Nadto se ve filmu přepisuje Oidipův komplex, odvěké stigma klasického Hollywoodu (jistý badatel ho údajně našel ve všech filmech této éry), neboť vztah mezi matkou a dcerou se zdá být mnohem intenzivnějším než mezi otcem a dcerou. A co jiného je záporačka, pobíhající s odhalenými „Venušinými“ prsy než apel na rodinu. Chtěla by také poctivého muže a děti. Chtěla by kojit. Jenže není koho. Vážně oceňuji, kterak se tu přímluva za konzervativní hodnoty mísí s oslavou liberalismu. ____ Proč jsou horory tak přitažlivé? Protože horor je žánr velice přízemní a zemitý (bahno, voda, země v centru dění), ale současně revoluční a subverziví (proti-systémový) a idealistický – o velkých věcech se tu vypovídá způsobem, který je nám všem dobře znám. Horory překračují naši vlastní zkušenost, ale neopouštějí člověka a neukazují mu nic nového. ____ Dokonalý a precizní film. V každém detailu (rovněž však v polodetailech, celcích a v polocelcích). (22.06.2009)

Serou vás puberťáci? Máte občas nutkání je vylískat, nakopat nebo rovnou odstřelit? Nebo (nedejbože!) i znásilnit?! Přesvědčte se nejdřív, že jsou sirotci! A pokud neovládnete svou zabijáckou obsesi a vezmete si do prádla puboše, co má rodiče, pečlivě si projděte jejich dům a odstraňte veškeré předměty, co by jim mohly posloužit jako zbraň, až po vás půjdou - znáte to: nože, krbové náčiní, hasící přístroje, mikrovlnky... Pak teprve jděte na férovku, vybaveni bandou krveříznivých kámošů a pořádným kvérem! Solidní thriller s tlupou nedovtipných padouchů, trojkou zhulených teenagerů a všehoschopnými tatínkem a maminkou. Pár okamžiků překvapilo mile, něco zklamalo, ale ve výsledku jsem se dobře bavila. 71% Akorát mi nejde na rozum, z jaké lepenky si amíci kašírují domy: mě doma někdo hodit proti zábradlí, polámu se já - nic jiného, jako zbraň bych mohla využít leda vlastní žebro :-/. (01.02.2011)