Kisaragi

Film pro mě byl pouze náhodným výběrem, vůbec jsem tedy nevěděla, co čekat. Ukázalo se ale, že to byla dobrá volba. Vypadá to jako setkání nejvěrnějších fanoušků, kteří chtějí uctít památku milované zpěvačky, pozvolna se při tom dostanou k přemýšlení, jak se asi mohla stát její vražda. Avšak nakonec může být vše jinak... Zpočátku to vypadalo na tlachání o obdivované Miki a na vzájemné závisti ohledně co největších sbírek, postupně se to ale rozjíždělo a nedovolilo mi se nadechnout. Jen jsem zírala, usmívala se a byla napjatá, jak to skončí. Doporučuji. (21.12.2009)

Okrem tarantinovskeho Reservoir dogs mi pride este na mysel aj 12 angry men v zmysle vymedzeneho filmoveho priestoru pre predkladany pribeh. A hoci smerom ku koncu vdaka neustalemu rozvijaniu deja prekopavanim a doplnovanim skladacky sa vytvara ciastocna sablonovitost toho, co mozno ocakavat, cele je to stale velmi chytro, napinavo a hlavne divacky putavo poskladane dokopy, korunovane zaverom spajajucim v sebe necakane silne emocie ako i lisiacke pomrknutie na divaka. Na priestor jedneho bytu, s ktoreho sa dostaneme mimo len obcas v stylovo krasne vyvedenych flasbackoch, navyse vyborne nasnimane. 80-90% (01.04.2008)

Jak už tady napsala Maemi, nevěděla jsem, co od toho čekat, ale příjemně mě to překvapilo. Jedná se o poměrně netypický druh komedie, který by se dal označit za "detektivní" - Zpočátku to vypadá na obyčejné setkání fanoušků zesnulého J-idolu (J-idol jsou slavní japonští "idolové" - ženy nebo muži, kteří v podstatě nejsou ani dobří herci ani zpěváci, ani třeba nic pořádného neumí, ale jsou zkrátka pěkní nebo roztomilí, na čemž se zakládá jejich popularita), ale pak se to postupně dostává do trochu pochmournější (ale zároveň vtipné) nálady, kdy se ukáže, že každý z oněch fanoušků má s nerozřešenou smrtí hvězdičky Kisaragi Maki nějakou spojitost a rozběhne se koloběh řešení její záhadné smrti, obviňování, a samozřejmě taky vtipných situací. :) Zkrátka, tehle film hodně překvapil a pobavil. A Oguri Shun byl ve své roli hodně sympatický. Nedá se jinak, než pět hvězdiček. ~(4,8★)~ (27.08.2010)

Struktura děje o vyplouvání dávných křivd a tajemství kolem sešlých postav v jedné místnosti hodně připomíná Duvivierův majstrštyk Marie-Octobre (1959). Za chvíli jsem si řekl, a proč ne, aplikovat v současné době tento typ námětu na setkání jedinců znajících se doposud jen přes internet a konkrétně fanoušků jedné (teď již mrtvé) mediální celebrity, bylo celkem originální. Přes jistou pachuť, kterou u mě film vyvolával od počátku, mě bavilo a napínalo sledovat, kam se setkání s přítomným napětím vyvine a musím říct, že některá odhalení byla o to víc zajímavá, že hodně vypověděla nejen o fanoušcích, ale rovněž o samotné celebritě jménem Miki Kisaragi. Měl bych dvě až tři výtky: tou první je mírná natahovanost v druhé polovině, tou druhou pak výstřední „sklepácké“ herectví většiny protagonistu, od svérázného přehrávání přecházející ve vybraných okamžicích až do těžkého afektu. Ocenil bych daleko civilnější pojetí a také důstojnější podání závěrečné pointy, která sice byla zajímavá, ale nejsem si jist, nakolik (ne)byla myšlena jen jako totální mystifikační úlet. [60%] (17.01.2023)

Dobře natočená konverzační komedie, utahující si z japonských nadšenců pro dívčí idoly. Vyzdvihnout je třeba originální a velmi nápadítý scénář, ze kterého přímo čiší, jak tvůrce bavilo jej psát. Navíc japonci jsou zde skutečně velmi japonští (pěkně ukázaná specifika japonského chování a myšlení) a někoho může potěšit i relativně srozumitelná japonština. (16.05.2008)