Harry Potter a Relikvie smrti - část 2

Perfektné zakončenie celej série, či už od audio-vizuálnych efektov, temnej atmosféry alebo výborného deja. Videné v kine 3D a spokojnosť nesmierna. Jediné čo mi trošičku prekážalo bolo 3D prevedenie, ktoré bolo úplne zbytočné.................... . Soundtrack Alexandre Desplat: 1. Lily's Theme [2:28] ,2. The Tunnel [1:09] ,3. Underworld [5:26] ,4. Gringotts [2:24] ,5. Dragon Flight [1:44] ,6. Neville [1:40] ,7. A New Headmaster [3:26] ,8. Panic Inside Hogwarts [1:53] ,9. Statues [2:24] ,10. The Grey Lady [5:51] ,11. In the Chamber of Secrets [1:37] ,12. Battlefield [2:13] ,13. The Diadem [3:08] ,14. Br (15.07.2011)

Harry Potter je značně monotónní a natahovaná filmová série, jejímž předčasným vrcholem byl třetí díl, tedy Cuaronův Vězeň z Azkabanu - což není vůbec překvapivé. Pouze první čtyři knihy obstojí jako samostatná díla - každá má jednu určitou nosnou hlavní zápletku (pátrání po Kameni mudrců, legenda o Tajemné komnatě, nebezpečí plynoucí z uprchlého vězně, turnaj kouzelnických škol), zbylé tři knihy jsou pak značně natahovaným a dějově dohromady splývajícím maglajzem o "konečném boji dobra proti zlu". Připočte-li se k tomu fakt, že pouze třetí díl měl na starosti režisér, o němž se dá říct, že měl vyšší ambice než knihu nenápaditě rozpohybovat na plátně, je rozpačitost celé filmové ságy odkryta. Některým hardcore fanouškům to evidentně stačí, nic proti nim, nicméně je vtipné sledovat, jak snad každý z nich upřednostňuje (a současně odmítá) jinou epizodu. To by se dalo brát i jako důkaz o rozmanitosti jednotlivých epizod, já z toho však mám spíš pocit, že je to důkazem objektivní neuchopitelnosti celé ságy, takže v podstatě záleží jenom na tom, jak se jaký který fanoušek před jakým kterým filmem vyspal. No a k samotným Relikviím smrti 2 už jen krátce (protože dlouze to imho nemá význam). Snesu mdlé herectví v letních blockbusterech, snesu zkratkovitý a epizodní scénář, ale že je po vytoužené porážce Pána zla (na kterou všichni X let čekali) mezi lidmi v Bradavicích nálada, jako kdyby zdejší famfrpálový tým skončil na důležitém turnaji až třetí ze čtyř, a že důležité postavy umírají jen tak mimochodem mimo záběr bez jediné kapky emocí ... TO JE TEDA SÍLA! No a Epilog je stejně pitomej, jako ho napsala Rowlingová, takže zrovna kvůli němu si film nadávky nezaslouží :-D (20.07.2011)

JISTĚŽE JE TO V TVÉ HLAVĚ, HARRY. TO NEZNAMENÁ, ŽE TO NENÍ SKUTEČNÉ. Potter roste s publikem. Druhý díl sedmého dílu už není povinné uvedení do děje, ale pořádná jízda. Všechno, co jsem této sérii vytýkal, že v tomto filmu obrsousilo na maximálně snesitelnou míru (rodinná historie, dovysvětlovávání.) Yates to zvládl. Přesto vám po skončení nepřipadne, že jste viděli něco i částečně důležitého pro filmovou historii. 90%. (21.07.2011)

Předchozí díly pod režijním vedením Davida Yatese přestaly být zajímavé z estetického hlediska a nabývaly na pozoruhodnosti svým zaměřením se pouze na - nesmírně početnou, nutno poznamenat - fanouškovskou skupinu. Narativní doťuknutí celé ságy už ale nestojí za pozornost ani z tohoto hlediska, protože se od fanouškovského diskurzu upustilo, a začíná být hodno zájmu až díky kritickým ohlasům, na nichž se výrazně podepsal hype "epického zakončení vyprávění pro celou jednu generaci". Zatímco první část posledního dílu by se s trochou nucené snahy dala obhájit jako odvážný narativní experiment, "dvojka" selhává jako samostatné vyprávění, jako završení příběhu kouzelníka s jizvou na čele i jako adaptace. Syndrom druhých polovin se zde projevuje velkou měrou, protože film nemá začátek, prostředek i konec a přechody mezi jednotlivými akty jsou až příliš nucené a neobratné. Nevadilo by to, kdyby daný přístup byl opodstatnitelný v rámci série, ale na místo strukturování vyprávění do větších celků mají sekvence podobu uzavřených adventurních úkolů s jasnými deadliney. Na předchozí díly se odkazuje jenom situováním na konkrétní místa a užitím stejných záběrů ve flashbacích. Je ode mě jako nečtenáře posledních dvou knih odvážné tvrdit, že ve výsledku nejde ani o dobrou adaptaci, ale pokud kvůli neukázáním scén úmrtí kladných postav postrádají činy přeživších během bitvy motivické opodstatnění a nezmínily se věci, které se zde najednou objeví a zužitkovávají, nemůže jít o ukázku dobrého převodu textu z jednoho média do druhého. A i ten vyzdvihovaný styl, který se vyznačuje netradičními úhly záběrů (rakurzy), decentralizovanou kompozicí a "nahrazení" konvenčního snímání dialogových scén (záběr/protizáběr) obkroužením postav v prostoru, se stalo v posledních letech v rámci blockbusterové kinematografie normou (viz batmanovská sága od jinak hodně stylisticky konzervativního Nolana, oproti němu formální progresivnost Abramse). Je dobře, že Harry skončil, protože až na výjimky z pravidla představoval zpátečnického představitele blockbusterové kinematografie, přizpůsobujícího se tak leda moderním trendům (opravdu je poznat, která akce má narativní opostatnění a která slouží jen jako atrakce kvůli 3D). (20.07.2011)

Zhruba do polovice rovnako nudný, scenáristicky i režijne nezvládnutý blábol ako VII/1. Yates možno zvláda atmosférický moment, ale vygradovať dramatickú scénu nevie a dať jej epický feeling už vôbec nie. Celá bitka o Rokfort/Bradavice je tak čistá zívačka. Potom, zrazu, od Snapeovej slzy, to začne byť dosť dobrý film s perfektnou atmosférou a emóciami. Celkovo ale zostáva pocit nezainteresovanej, unavenej rutiny. Yates piatym dielom začal dobre, ale postupne spadol až hlboko pod Columbusa. Slovenský dabing samozrejme absolútne príšerný. (29.07.2011)