クワイエットルームにようこそ
Welcome to the Quiet Room
Obsahy(1)
Asuka se probouzí upoutaná v psychiatrické léčebně. Neví, kde je, ví jen, kdo je. Pro zaměstnance je případ, pro ostatní kolegyně... je kolegyní. Jestli Asuka vykročí z Tichého pokoje, jak zde nazývají izolaci - a jestli se do ní nevrátí - je jen a jen na ní. (Sysel_CZ)
Recenze (40)
Film úsměvně vyšinutý jako Tetsu a obyvatelé psychiatrické léčebny (včetně sester a doktorky Shirai :), do které se dostane depresivní Asuka. O hořce vyznívající sekvence v něm není nouze, přesto z něho prýští uvolněnost a positivní nálada, jež ve finální fázi silně atakují diváka. Menší srovnání s Parkovou Cyborg Girl není už vzhledem k lehce legračnímu panteonu svérázných postaviček určitě mimo, leč na místě je konstatování, že Tichý pokoj má příběh, japonsky citlivé pojetí a formální hrátky v něm téměř nenajdeme. 9/10 ()
Občas citově kruté, ale také i bláznivě komediální, s výborným příběhem, který mi místy připomínal Přelet nad kukaččím hnízdem, takový je pro mě Welcome to the Quiet Room filmový debut, ve kterém si zahrála velkou hlavní roli Yuki Uchida. Zase trošku jiné pojetí prostředí psychiatrické léčebny, než u jihokorejského filmu I'm Cyborg, But That's Ok . Díky velkému množství komediálních prvků, je vážná atmosféra příběhu z psychiatrické léčebny pojata zajímavou uvolněnou formou, na kterou se příjemně dívá. 85 % ()
Je to dosť dobrá komediálne ladená dráma z psychiatrického prostredia. Má celkom dobrý príbeh o mladej novinárke, ktorá sa preberie na samotke v psychiatrickej liečebni a snaží sa zistiť, prečo sa tam dostala, keďže neverí tomu, že by sa skutočne pokúsila spáchať samovraždu, ale zatiaľ sa zoznamuje s novým prostredím a jeho obyvateľmi. Spracovanie sa mi páči, síce filmy z prostredia psychiatrickej liečebne moc nevyhľadávam, keďže podobné zápletky a aj toto prostredie ako celok mi neprídu práve najatraktívnejšie, ale toto mi sadlo. Hlavná hrdinka pôsobí už od začiatku dostatočne zaujímavo, aby som bol zvedavý, ako sa s takýmto nečakaným stavom vysporiada. Tentoraz aj toto prostredie pôsobí výborným dojmom, mnoho zaujímavých pacientov, pričom sa ani moc nejedná o nejaké extrémy, ale skôr sympatické postavy, rovnako aj personál sa vydaril a všetky tie vzťahy medzi nimi, toto ma skutočne bavilo. Viac než dobre zvládnuté sú aj situácie mimo liečebne, kde sa postupne odkrýva celá pravda o hlavnej hrdinke, poteší viacero vydarených scén a tak ma to väčšinu času skutočne bavilo. Jedine až tá posledná štvrtina sa o niečo zhorší, celá predchádzajúca časť ma bavila rozhodne viac, ale ani s týmto nemám väčší problém a u mňa prevládajú dosť dobré pocity. Sadlo mi aj žánrové zaradenie, tu neprevláda ani jeden žáner, neustále sa to drží niekde medzi komédiou a drámou, pričom samozrejme občas prevláda jeden a potom zase druhý, navzájom si neprekážajú, ale pôsobí to tak prirodzene. Preto sa tu nájde dostatok zábavných scén, kedy sa dá zasmiať, ale aj tých vážnych. Herecké obsadenie je na tom dobre, veľmi sympatická hlavná hrdinka, ktorá tu skvelo sadla, k tomu správne uletený jej priateľ a plno vydarených, takmer výhradne ženských postáv, toto zloženie liečebne mi prišlo až prekvapivo príjemné. S réžiou a technickou stránkou som nadmieru spokojný, dobrý vizuál, kvalitné zvládnutie žánrov a tá správna dávka uletenosti, tu nemám problém. Čiastočne podobný I'm Cyborg, but that's ok z juhokórejskej produkcie tiež nebol najhorší, ale Welcome to the quiet room mi prišlo o triedu lepšie. Vydarená zábava, ktorá vylepší náladu. 75% ()
Psychedelické komediální drama z psychiatrické léčebny. Novinářka Asako se jednoho dne probudí připoutána na lůžko a vůbec netuší, kde je a co tam dělá. Začátek mi přišel strašně roztěkaný a chvíli mi trvalo, než jsem si na ten styl zvyknul. Hlavně v druhé půlce jsem se do filmu vnořoval stále hlouběji s tím, jak zjišťujeme, co se stalo. Silněji na mě působili dramatické části, ale ani jako komedie to není špatný a několikrát mě tichý pokoj pořádně dostal. Pokud se vám bude tichý pokoj líbit, tak se zkuste podívat na I´m cyborg, but that´s ok od Park Chan-wooka, který se rovněž odehrává v psychiatrické léčebně a i když je dost jiný, rozhodně je podobně svůj jako tichý pokoj. ()
Psychiatria pohľadom pacientky. Novinárka, ktorá má problémy so spánkom a stresom z dodržania šibeničných termínov uzávierky sa dopuje liekmi na spanie a pivom. Žije s uleteným tv šašom, ktorý výdatne vyhuľuje trávu, skrývanú v matrioške. Vyrehotaná prítomnosť muža a jeho ešte uletenejšieho kámoša jej kľudu nepridáva. Navyše má traumu z materstva i detstva. Jedného večera sa niečo zlomí a hrdinka sa ocitá v tzv. tichej izbe - izolačke, pripútaná na lôžko. Postupne sa zoznamuje s prostredím izby i nemocnice. To, čo sa javí ako neskutočné, šialené a paranoidné, vrátane chovania ošetrujúceho personálu, sa postupne napravuje nielen v jej mysli, ale rovnako aj v mysli diváka filmu. Pomáhajú jej nielen sestričky a lekári, ale hlavne jej spolupacientky. Niečomu napomôžu, niečo pokazia aj návštevy jej čudácky trpácky smiešneho partnera a jeho kamoša. Napokon i na prvý pohľad terorizujúce pravidlá oddelenia, či manipulatívno využívačné správanie niektorých pacientiek, sa ukážu ako v niečom užitočné. Odľahčenie množstvom dostatočne šľahnutých scén prispieva k plastickému obrazu toho, ako to liečebniach narušených duší vyzerá. Chcelo by sa povedať, že typicky japonsky šibnutých scén, lenže tu vzhľadom na prostredie, sú tie scény úplne trefné, , na rozdiel od mnohých iných filmov z rovnakého prostredia. ()
Veselé a smutné zároveň. Dobré je na tom, že nevieme prečo je hlavná hrdinka v liečebni a až postupne sa to dozvedáme od jej vyšinutého priateľa. Druhé pozitívum je osadenstvo, jedna sa každodenne rozlúči s personálom a snaží sa odísť jedinými dverami ktoré sú však vždy zamknuté, druhá si podpaľuje vlasy a to veľmi efektne =), atď... ()
Komedie a drama se tam střídají, jak strany při čištění zubů, v jednu chvíli se smějete na celé kolo a později se vám chce skoro brečet z jejího života. 75% ()
Příliš geniální, než abych to dlouze popisoval. Tenhle film mě dostal, a nevím, jestli k tomuhle filmu musíte mít dispozice nebo je pro všechny. Mě prostě dostal... ()
Nadherny snimek. Ta balance mezi komikou, tragedii a posmutnelou katarzi je primo genialni. Co vic dodat. ()
Dva odporné xichty ( Tetsu a Komono ) mi akurát kazili celý film! ()
Myslím, že není na místě srovnávat tento film s korejským I'm Cyborg, But That's Ok jako s filmem, který je mu podobný, ale když už, tak tyto filmy srovnat jako naprosto rodílné. Protože krom prostředí - psychiatrické léčebny - mají jen málo společného. I'm Cyborg, But That's Ok byl pro mě naprosto šílený film, ve kterém od začátku až do konce nebylo jasné, co je výplod šílené mysli pacientky a co je skutečnost, a bylo těžké v tom všem hledat nějaký smysl. Takže ve výsledku mi tento film nic neřekl a stal se pro mě jen bizarní záležitostí bez skutečné myšlenky. Naproti tomu, když sledujeme v Quiet room ni yôkoso postavu Asuky, můžeme být zpočátku možná trochu zmatení, co se s ní stalo, jestli je skutečně šílená nebo ne, ale brzy chytíme nit. A i když se ve filmu vyskytují i mírně podivné scény, vždy jde rozeznat, co je skutečnost, a o tom to právě je. Jen takhle se filmu podařilo divákovi něco říct, vyjádřit nějakou myšlenku, a to originálním, zábavným, chvílemi i trochu dojemným způsobem. Ať už by dokázalo podivné prostředí psychiatrické léčebny jakkoliv přirůst k srdci, ať už bychom si jakkoliv zvykli, a možná si udělali i nějaké přátelé, je to jiný svět. A pokud máme skutečně žít, musíme se od tohoto světa odpoutat, vzít svůj život do vlastních rukou a vykročit směrem k realitě. To je to, co mi film řekl, a je možné, že stejně jako já by se s postavou sžilo i více diváků. Protože to není ani tolik film o šílených lidech z léčebny, jako spíš film o životě, tak jak ho může vidět každý z nás... Líbilo se. Líbilo se hodně. ~(4,8★)~ ()
Páčilo sa mi, keď sa vo filme brnklo na smutnú strunu. To ostatné vôbec. ()
Přelet nad kukaččím hnízdem nebo Narušení v japonském podání. Tudíž občas dost zábavně střelené (některé osazenkyně jsou fakt čísla), přesto v dobrém poměru namíchané s těm dramatickými a výžnými situacemi a scénami. ()
Taká japonská variácia Girl, Interrupted, ale podaná samozrejme v tom ich bláznivom štýle. Lenže aj napriek odľahčenému tónu a pár infantilným vtipom, sú tragické príbehy všetkých tých pacientiek na psychiatrii aj dostatočne smutné. Hlavná hrdinka si dlho nechce priznať, že ta skončila oprávnene, takže až kým si to neuvedomí, tak tam zažije kopu vtipných a aj smutných príhod. Bavilo ma sledovať všetky pacientky a celkom by ma zaujímalo, ktorá ďalšia z nich sa odtiaľ niekedy dostane, ale to sa samozrejme už nikdy nedozvieme. Celkovo to je po každej stránke vydarený film. 8/10. ()
Probudí se takhle holka v pokoji bez oken, k posteli je připoutaná a vůbec nic si nepamatuje. Zdravotní sestra jí řekne, že se pokusila o sebevraždu, holčiny přítel jí barvitě popíše, jak ji ráno našel přiotrávenou. Jenže něco tady smrdí... a nebude to jen Tsetsuova travka, kterou schovává v matrjošce. Jen nechápu, proč, když to vlastně bylo drama, proč to celé chvílemi vyznívalo spíš jako parodie na podobné filmy z psychiatrických léčeben... ()
Není to špatný film, ale trošku rozvláčný a nudný. Ač podobný námět, kvalit Přeletu nad kukaččím hnízdem ani Parkova Kyborga nedosahuje. ()
Nevěřil bych, že to jde, ale konečně japonská ujetost, ve které se dá najít i příběh a vážnější scény nepůsobí nikterak nepatřičně... ()
Velice zajímavý počin o ženě, která žila v domnění, že se nějakým nedopatřením ocitla na nesprávném místě. Jednoho dne se totiž probudí v psychiatrické léčebně a pomalu zjišťuje co vše za tím stojí. ■ Líbilo se mi kolik pestrých okamžiků a barevných charakterů (zprvu ukrytých v černobílých ulitkách) tento nenápadný snímek ukrývá. Welcome to the Quiet Rooom je převážně komediální a i přesto, že je mi japonský humor ve značné části cizí, tak tady mi jako rušivý element vůbec nepřišel. Dokonce jsem žasnul jak byly přechody mezi komediální a vážnou stránkou skvěle zvládnuty. Ty působily přirozeně a neničily obsáhlost a hloubku dosavadních scén. ()
9/10 - Dojemný, příjemný a zábavný je tento Tichý pokoj. Příběh Asuky, která vzpomíná na šmodrchanici událostí, které ji dostali mezi opravdu roztomilé a bizarní postavičky v jednom blázinci je podán s opravdu velkým citem, ale zároveň neztrácí na pořádné komediálnosti. Vyzdvihnout je třeba také obyvatelstvo pokoje, Yuki Uchida v hlavní roli je správná sympaťačka se vším všudy, jindy dětsky rozkošná Yu Aoi překvapuje nevšední rolí a Satoshi Tsumabuki jako Komono i na malém prostoru naprosto válí. Vypadá to, že Japonsko válcuje hollywoodskou produkci i na poli komedií. ()
Parádní film - po všech stránkách. Na Asii trochu zvláštní, místy nesmírně vtipný, místy nesmírně smutný. Doporučuji všem, tak příjemnej a milej film jsem dlouho neviděla. ()