Vilniaus getas
Obsahy(1)
Litva, 1942. Posledních několik tisíc Židů přežívá v sedmi blocích vilniuského ghetta, dokonale izolovaných od okolního dění druhé světové války. V tomto malém světě šéfuje sadistický mladíček Kittel, nacista jenž rozhoduje o životě a smrti člověka prostým pohybem palce. Kromě toho má však v oblibě umění, a tak když v jedné z Židovek objeví bývalou operní hvězdu, neváhá nechat uvnitř ghetta obnovit divadelní soubor. O představení je obrovský zájem, ale atmosféra je kvůli přítomnosti Němců příliš napjatá. Někteří Židé z dění v táboře dokonce profitují. Když však Německo začne na východní frontě prohrávat, osud ghetta je zpečetěn... (dopitak)
(více)Recenze (27)
Inter arma silent musae a slavík v kleci nezpívá, na druhou stranu se pod praporem Thalie bojuje s větší nadějí než na poli Martově a slavík prý zpívá nejlíbezněji s hrotem trnu v srdci. Jakožto dle norimberských zákonů židovská míšenka prvního stupně jsem se obávala spíš o zbytky své objektivity než zklamání z kvality, ale naneštěstí se moje filmově kritické já opět změnilo v rozbitou desku, donekonečna omílající "proč je tak skvělej příběh tak zabitej zpracováním." U německé strany, vypořádávajícící se se stíny své minulosti pravidelně a se ctí, to zamrzí dvojnásob, o litevské kinematografii toho vím asi jako o obrábění kovů, ale tak jako tak mi podobné spoléhání na to, že silné téma odvede pozornost od diskutabilního odvyprávění, trochu připomíná doznání členů Beatles, že kolikrát na koncertech jen předstírali, že zpívají a mydlí do nástrojů, protože pro jekot fanynek bylo stejně houby slyšet. ()
Hm... Tak co tady tímto zase chtěl básník říct... (?!?!?) . . . >Kabaret Ghetto< . . . Stylizovaná, jakože umělecká obžaloba "Holocaustu"? Žánrová mystifikace rozmazávající problém selhání židovských elit za dob nacistické zvůle? Vykalkulovaná snaha vytřískat kapitál z tématu utrpení celého jednoho Národa za Druhé světové války? Zřejmě A i B i C je správně... :-/ . . . No, mně se tedy tenhle typ fabulované pseudohistorické hry na umění nelíbí pranic. A víc to nebudu komentovat, protože by se i našli takoví blbci, co by mě nakonec pomluvili jako tzv. >popírače< ! . . . Jedna hvězdička tedy za tu vizuálně vcelku zajímavou divadelní stylizaci a ta druhá (kdyby to šlo, byla by Davidova) jen jako symbol pokory a ustrnutí před tím opravdovým utrpením skutečných nevinných, kteří nepřežili a ze kterého jak vidno i víc jak šedesát let po válce lze si dělat (v tom lepším případě jen kulturní) byznys, že... (Třeba pane Lustigu...)... :-/ - - - P.S. Ad ty žánry - Prý historický! Prý válečný!! Tak to už tam chybí fakt snad jen ten "muzikál"!!!... .-] - - - - - (Poprvé viděno 7.7.2009 na ČT2, komentář zde jako třetí - 7.7.2009) ()
Film má několik silných momentů, ale v celkovém kontextu je neurovnaný, buď neumělý nebo odbytý, to se mi nepovedlo rozeznat. Není uvěřitelný po historicko-dokumentaristické stránce a jako fabule právě tak. Možná, že je pro toto téma nešťastná už kombinace: německo-litevský. Dá se to vidět, neodpuzuje, ale zázraky nečekejte. ()
Toto vizuálně líbivé nic si na skutečné drama jenom hraje. Ani se mi nechce uvěřit, že by mne tak závažné téma mohlo ve výsledku urazit. ()
Za prvé, Gens coby zachránce židovských obyvatel vilniuského ghetta byl nápadně fyziognomicky podobný Oskaru Schindlerovi. Za druhé, také v Ghettu sledujeme snahu jednotlivce zachránit celou skupinu, i za cenu vlastních ústupků a ponižování se. Za třetí, je to koprodukce a na výrobě filmu se více než málo podílela Litva, proto bych nemluvil o čajíčkovém odvaru Schindlerova seznamu, ale o solidním pokusu o vlastní verzi (velmi) podobného námětu. Zpracování mi nepřipadá "téměř televizní - laciné", ale to může být věc názoru. Každopádně ostře nesouhlasím s curunirovým hodnocením hereckého obsazení, ve své roli mi neseděl jen Sebastian Hülk alias velitel ghetta Kittel, a to jen protože mi příliš připomínal Kryštofa Hádka v Tmavomodrém světě. Svou postavu ale zahrál skvěle (velitel ghetta, který rozhoduje o životě Židů ukázáním palce - jako císaři v antickém Římě), stejně jako všichni ostatní (diváky asi nejvíce upoutá právě hluchoněmá mimka, kterou její kolega - břichomluvec používá coby živou loutku). Ghetto pro nás může představovat dosud nepoznaný a tedy neokoukaný pohled na válku z jiné strany, než bývá obvyklé. Můj dojem z filmu se postupně proměnil, především impozantní (a smutný viděný i vytušený) závěr tomu hodně pomohl. Chtěl jsem dát stejně jako u Schindler´s list, ale ovlivněn koncem to dopadlo takhle. Poznámky k filmu: Selekce třetího dítěte.___ Drsná lichva o počet ušetřených životů Židů, při které Gens doslova nabídl opilému Kittelovi prsa Hayyah (Erika Marozsán má opravdu moc krásná ňadra).___ Dobré divadelní představení, při kterém stačí Němcům jen náznak odporu - tu vyskočí, zbraně namíří, ein zwei...___ "Tak to byla píseň za deset gramů fazolí!"___ "Připal mu." A bum... ()
Kromě prostoru divadla mají hrdinové vymezený i čas. Právě divadelní stylizací se Ghetto odlišuje od jiných filmů s židovskou tematikou. Za celý příběh vypovídá závěrečná scéna, ve které se mísí lačnost, hlad, touha, víra i zmar. Padlí hrdinové mi připadali pořád jako divadelníci a čekal jsem, že se zvednou a budou se klanět tleskajícímu obecenstvu. A kromě ústřední dvojice židovské zpěvačky a německého důstojníka je stěžejní tandem břichomluvce a jeho mimky. Vzlyk mimky v samotném závěru dává přes veškerou tragédii příběhu i jakousi naději – záchrany nového života. ()
Film, ktorý popisuje život vo vilniuskom ghete počas druhej svetovej vojny, pričom sa sústreďuje na vzťah nemeckého dôstojníka Kittela (Sebastian Hulk) a židovskej speváčky Hayi (Erika Morozsán) až do osudných dní konca vojny. Film sa ale dá označiť za čajíčkový odvar Schindlerovho zoznamu, možno vinou svojho lacného skôr televízneho spracovania slabo využíva svoj potenciál a disponuje množstvom zbytočných a zďlhavých pasáží. Ani po stránke hereckého obsadenia nijak nevyniká, snáď jediné čo ma na tomto filme trocha zaujalo bolo duo židovských hercov muž+žena, pričom tá vyzerala ako bábka a v dojemnom závere (snáď iba kvôli jeho pôsobivosti dávam 3*) svojimi hereckými kreáciami obetovala a zachránila tak životy mladého páru a ich dieťaťa. (1. komentár k filmu) ()
Dnes se můžeme jen domýšlet jestli jde o skutečný příběh nebo smýšlený, který se odehrává na pozadí historické události. Tyto příběhy mají vypovídající hodnotu o své době, ve které se staly. Vždycky zasáhnou člověka na pravém místě. Faktem zůstává, že bylo okolo litevského Vilniusu povražděno 55.000 Židů. Přežilo jich 15.000 a ti byli deportování do malého ghetta, kde se tísnili v sedmi uličkách. Jejich osud už byl předem zpečetěn. Divadlo bylo jen jakýmsi útěkem z kruté reality, malá naděje jak si prodloužit život. Vilnius padl v červnu 1941 do rukou německé armády. Osvobozen od okupantů byl v červenci 1944. ()
V tomto filmu stojí za pozornost jen postava Jakoba Gense, která byla velmi dobře zahraná s akcentem na vnitřní rozpor člověka, který jedná krutě, aby zachránil, za což se mu nemůže dostat ničeho jiného než pohrdání. Jinak je to vcelku obyčejný a ničím nezaujímající film. ()
Film sa nemusel na nič hrať a nebol pod tlakom veľkých mien. Pôsobil tým pádom prirodzene a reálne a to sa mi páčilo. Zaujímavo a trošku inak spracovaná tematika geta a dobrý výber hercov. ()
Scéna, na které se hraje o život … Silné téma, vypjaté okamžiky, hustá atmosféra - a různorodost charakterů v prostředí, kde doslova všechno závisí na blahovůli a momentálním rozmaru jednoho diktátora. ()
Asi je to tím, že Litvu znám. Asi je to tím, že vím, že ve Vilniusu zbyla ze 101 synagog jen jedna. Asi je to tím, že jsem letos objevila místo, kde bylo shromaždiště židů před transporty... proto ve mně tento film tak silně zarezonoval... divadlo ve filmu... divadlo v době, kdy mohlo někomu zachránit život a taky nemuselo... Asi je to tím, že vím, že se to stalo... proto mě film dostal více, než jiné na podobné téma... k tomu silná hudba a silné herecké výkony všech zúčastněných... a závěr, kdy břichomluvecká loutka zachrání život novorozenci tím, že se pro něj obětuje... asi je to tím, že vím... ()
Hodně dobrý film, výborný scénář, herci a závěr. ()
Průměrný snímek, který dokáže vtáhnout do děje. ()
Proč jako tento orginální "nehollyoodský počin" má tak nízké hodnocení. Z hlediska uměleckého byl film velice zdařile dokonán. Dokonale symbolicky zobrazuje realitu a nikoho nepřikrašluje. Viďte seňore Spilbergo!!! :) ()
Dosti těžkopádně odvyprávěnej příběh, kterej měl rozhodně na víc. ()
Takové obyčejné vyprávění o židovském ghetu ve Vilniusu. Jedinou silnou scénou je závěrečný masakr. Jinak je film jednoduchý, s minimální výpravou a slabším obsazením. Z tohoto lehkého průměru vyniká snad jen role německého důstojníka. ()
Bylo to tak nějak divně-východní. Moc zpěvu a pasáží o ničem. A pravděpodobnost děje... no, že by si tam Němci nechali skoro nadávat, to se mi nezdá. A režisérovi se ve mně nepodařilo vzbudit absolutní žádnou lítost nad osudy těch lidí. ()
Nové,neobvyklé a neotřepané zpracování, nicméně obsah pořád stejně tragický...Tady přece nejde o historicko-dokumentaristickou stránku - vzhledem k tomu, jak se v současnosti historická fakta mění a přizpůsobují současným potřebám, bych toto vůbec neřešila.Tento film pro každého fakt není. ()
Možná by to šlo i lépe. Ovšem pro evropské filmy mám slabost. Navíc ovšem strašné vzpomínky vylezly. Překrásné písně zazněly. I výpravu považuji za velkorysou. (ano, přiznávám: celé to vypočítavě hrálo na city - ale to snad správné umění, má, ne?!) ()