Gran Torino

Už hodně dlouho mě žádný film tak nevtáhl do děje. Walta jsem si oblíbil od první minuty. Ty jeho drsný hlášky jsem mu hltal jednu za druhou. Gran Torino ukazuje svět přesně tak, jak ve skutečnosti vypadá a nekompromisně graduje až k velkému finále. Čekáte další Million Dollar Baby? Ani nápad. Tady se na citové vydírání vymlouvat nebudete. Je to mistrovské dílo. (22.12.2009)

Zřejmě nejzáhadnější dílo roku 2008 – vypovídá o minulosti Clinta Eastwooda, nebo o současné Americe? První variantu bych se do filmu projektovat zdráhal. Sledovat Gran Torino s vědomím leoneovské a callahanovské série a omamovat se sebereflexivními prožitky z žánrově a historicky rekontextualizovaného hrdiny narazí přesně ve chvíli, kdy si člověk uvědomí, že scénář nebyl psán Eastwoodovi na tělo a že se ho mohl chopit kdokoliv jiný. Třebaže tedy Eastwood postavou Kowalského prorostl, až ji vymazal a nahradil sama sebou, chápu Gran Torinu jako obraz Ameriky, nikoliv Clinta Eastwooda. Nabízí se ovšem ještě jedno, mnohem elegantnější řešení: Totiž že Clint Eastwood je Amerika. Korelace jednotlivých rovin (minulost Eastwooda a současnost Ameriky) má především funkci metaforickou – jak obsahem, tak vzájemnými vztahy, které ukazují, že žádný problém moderního světa nelze vytrhnout z kontextu doby a společnosti. (09.03.2009)

"Nejsem nejpříjemnější, ale nejlepší ženská na světě si mě i tak vzala." Tebe taky, Walte? Jak já ti rozumím a doufám, že jako rasistický dědek s věčně nakvašeným výrazem taky najdu smysl svého bytí. Ale byl bych nerad, kdyby to bylo kvůli multikulti sousedům. S těmi zatím nemám nejlepší zkušenosti. Ale třeba se to jednou změní. No snad ne, vždyť já si tady jen tak milosrdně lžu. Vlastně ti vůbec nerozumím, Walte. Ale fandím ti. (22.07.2011)

Bol som dojatý k slzám. Celý čas som si vravel, že je to iba veľmi dobrá "dôchodcovská eastwoodovka", ale záver ma dostal do kolien. To, čo celý čas vyzeralo priamočiaro a predvídateľne, zrazu nabobtnalo do ďalších vrstiev a všetky prvky v príbehu do seba krásne zapadli. A tá trochu ťažkopádna réžia k tomu vlastne tiež perfektne pasuje. Ak je toto naozaj Clintova rozlúčka s hereckou kariérou, je to excelentná bodka. Skvostne zúročil svoje tradičné úškľabky a frajerské cedenie slov cez zuby, a nakoniec si vystrihol snáď najlepší, najzmysluplnejší a najprekvapujúcejší pištoľnícky súboj svojej kariéry. Toto je jeden z tých filmov, ktoré vo vás dozrievajú a postupne si uvedomujete ich skutočné kvality. Na DVD si ho budem s blaženým chrochtaním púšťať znovu a znovu. (05.02.2009)

K těm zaručeným kinohitům, které obec fanoušků považuje za vážné kandidáty pro nejlepší snímek roku, mívám rezervovaný postoj. Obvykle dávám přednost filmům mimo hlavní proud a často mě dokáže nadchnout vyložený filmový outsider. Nicméně v případě Gran Torina musím konstatovat, že jde o velmi slušné melodrama, kde Clint Eastwood zúročil své dlouholeté zkušenosti na poli režie i herectví. Ne že by starý dobrý Clint byl tak skvělý režisér, je to spíš velmi kvalitní a spolehlivý řemeslník, který dobře zná své limity a svůj film kormidluje do vod, kde se cítí jako doma. Jeho postava je vlastně přímým pokračováním jeho nejpopulárnějších hrdinů, tzn. lovce hlav ze starých westernů Serga Leoneho a především drsného inspektora Harryho Callahana. Přidejte Callahanovi 40 let a máte tu nerudného důchodce a ctitele pravých amerických hodnot Walta Kowalskiho. Děj je sice po převážnou většinu stopáže předvídatelný a jeho poselství je každému jen trošku zkušenému divákovi jasné po několika minutách, ale Eastwood dokáže svůj film obohatit řadou milých, divácky vděčných scén, jako je zasvěcování asijského výrostka do mluvy správných chlapů nebo úsměvné multietnické střety mezi nevrlým Američanem a jeho asijskými sousedy. Tam, kde režisér udržuje tragikomickou polohu, je jeho příběh a podání uvěřitelné a navýsost sympatické, tam, kde se vkrádají prvky osudového dramatu a sebeobětování, sklouzává film na pokraj sebeparodie. Např. v momentu, kdy bezmála 80-letý stařík s prokouřenými plícemi napadenými rakovinou srazí k zemi a dá nakládačku o tři generace mladšímu členu zločineckého gangu. Jinak obecně platí, že filmy Clinta Eastwooda a jeho hrdinové jsou tak dokonalou esencí těch nejryzejších amerických hodnot, že by se jeho filmy měly povinně promítat na sjezdech republikánské strany. Patří k nim střelné zbraně, tvrdý kovbojský postoj, vyhraněný patriotismus a sociální konzervatismus. Pokud je ale dokáže režisér zlehčovat a doplňovat např. parodií politické korektnosti, kdy se se starým přítelem z holičství dělají drsné narážky na své národnosti je to nejen stravitelné, ale i fajn. Celkový dojem: 80 %. (27.04.2009)