Gran Torino

Clint natočil reality-show o vlastním důchodu, kombinovanou s odloženým scénářem pátého Ramba. Hraje to na city, střílí to snad na příliš očividné bolístky (nejen americké) společnosti, ale Eastwoodův žulový kukuč a všudypřítomné "grrr..." nelze zesměšňovat ani brát doslova. Musíte do toho prostě vklouznout. Gran Torino může působit jako oscarová sázka na jistotu, ale při bližším ohledání najdete velmi osobní přemítání nad životem. Člověka, herce, akčního hrdiny. Možná by si tahle bohulibá činnost zasloužila kvalitnější pozadí (banda korejských gangstas je vážně příliš černobílá), ale Clint je středem prvního i posledního záběru. A všech mezi. Za kamerou, před kamerou, nekompromisní v každém ohledu. Kdybych dal míň než osm z deseti, objeví se o půlnoci u mojí postele s kulovnicí a bude se mě ptát, jestli má nabito. Na to vážně nemám nervy. (27.03.2009)

"Drsný Harry" s jednou nohou v hrobě rekapituluje svůj život a zaobírá se otázkama života a smrti. Clint se pustil do provařeného námětu s přímým tahem na branku, ale s přesahem a nebrakovým nádechem, který umí filmům vtisknout snad jen on. Řídí se prostým heslem "co si sám neuděláš, to nemáš". Zahrál si svou nejlepší roli za dlouhá léta, natočil se ve své nejlepší roli za dlouhá léta, produkoval si svou nejlepší roli za dlouhá léta a částečně napsal a nazpíval svou nejlepší píseň za dlouhá léta. Škoda, že také nenatočil svůj nejlepší film za dlouhá léta. Ale i tak je to výborný biják. A o to jde přeci až v první řadě, ne? PS: Nedokázal bych z hlavy říct film, kde by měl prostý podkresový song k titulkům takový dopad. Ona je vůbec ta píseň lepší celého filmu. Říká úplně to samé a stačí jí na to sotva pár minut. (15.12.2008)

Tak tohle mě neskutečně smetlo. Celou dobu ten film jede v jedné a té samé melancholické náladě, a to ať už se zrovna střílí kulky, nebo sarkastické hlášky. Gran Torino plyne přímočaře k jasnému finále, jež je ale kupodivu jednou z předností filmu. Sem by se opravdu žádné překvapivé zvraty jednoduše nehodily, všechno skončí tak jak má. A u závěrečných titulků dostane divák skvostnou píseň, která svým mocným účinkem celkové pocity z filmu ještě znásobí. Pro mne rozhodně jeden z nejlepších filmů roku. (27.12.2008)

Na Gran Torino se dívám z dvou úhlů pohledu. Na jedné straně jde o jednoduchý neoriginální příběh bez jediného neočekávaného zvratu, s koncem jasným už po pěti minutách. Je to prostě film plný klišé, právě proto svoje hodnocení nedávám tak vysoko. Na druhé straně je to ale skvěle zahraný a zrežírovaný film, který člověka opravdu dostane. Utekl docela rychle a obsahoval mnohem méně stupidního poselství, než moje neoblíbené Million Dollar Baby. Forma zase jednou zvítězila nad nuzným obsahem a Eastwood se s hereckou kariérou rozloučil snad nejlépe, jak mohl. (04.09.2009)

Není tam nešťastná láska, tak ode mě nemůžete čekat plné hodnocení. Ale kdybych měla mluvit úplně oproštěně od obvyklých pubertálních vtípků, tak stejně nedám pět hvězdiček. Film je to velice kvalitní, pomalý, rozjímavý, na nic si nehraje. Ale asi tak jako závěrečná, tolik vychvalovaná písnička, nemá v sobě to něco, co by mě oslovilo, co by mě po dokoukání zanechalo na krajíčku (se slzami či jinými emocemi), o čem bych ještě přemýšlela. Určité téma je nastoleno, ukázáno, zhodnoceno. Jo, je to tak. A co s tím můžu udělat? Nic. Blbý. (30.03.2009)