Gran Torino

Na samou mez uvěřitelnosti okleštěná kritika četných nešvarů současných Spojených států, kterou je zajímavější přijmout coby Eastwoodovo rozloučení s kariérou herce. Přesněji s tím, koho jako herec ztvárňoval. Jako režisér zbytečně neriskuje, pohybuje se po bezpečné půdě a dokonce využívá dramatického „triku“ z Million Dollar Baby (zlom v poslední třetině), s níž Gran Torino spojuje též absence výrazného antagonisty. Zlo je těžké identifikovat, zachytit … potrestat. Clint je hlavní a jedinou hvězdou, filmy dominuje do té míry, že ostatní postavy, včetně potenciálně konkurenceschopného kněze, působí jako figurky na jim kontrolované šachovnici. Věrohodnost, hlavně vykupitelského závěru, schytává těžké podpásovky. Na pohled festovní drama stárnoucího (ex)patriota při bližším ohledání vyjevuje, z jak nepevného, skoro se chce napsat „ve výprodeji koupeného“ materiálu bylo stvořeno. Jednou stačilo. 70% Zajímavé komentáře: imf, DaViD´82, jojinecko, Lavran, Antek, ScarPoul, curunir, gu-staff, Skleni, vitac. (17.04.2009)

Clintova rozlučka, aneb Vratné lahve podle amerického drsňáka. Má to sklony sklouzávat ke klišé a kalkulu, ale postava nerudného dědka, který na stará kolena dojde spásy (?), má takové grády, díky nimž budete dvouhodinové mentorování a lamentování nad starými dobrými časy hltat plnými doušky. Objektivně by toho šlo vyčítat spousta, ale subjektivně mě to vzalo natolik, že žádné výhrady mít nechci. (16.05.2009)

Amerika se mění a nelze si toho nevšimnout (stejně tak, jako se mění současný západní svět - viz univerzální postřehy o nic nerespektující materialisticky orientované mládeži atd.). Tenhle nepostřehnutelný civilizační pohyb zachycuje celá řada konceptuálně znalých filmů a zobrazuje ho z různých hledisek. Gran Torino chce na status quo Ameriky nahlížet paradigmatem složité rasové a etnické problematiky, což je rámec relevatní a v jeho intencích lze spatřit hlavní gró složitého multikulturního etnického kotle. Tak se podle scénáře setkávají starý, dávno naturalizovaný Polák, reprezentující ten nejlepší (dnes už spíše mýtický) odkaz pionýrů - prvních bílých osadníků jdoucích směrem od východního pobřeží k západnímu (příznačná Eastwoodovská aluze na jeho oblíbený westernový žánr, ze kterého umělecky vzešel), prostě tvrdý chlap - podobnou anotaci si nesou vlastně všechny bělošské postavy jeho generace (italský holič, irský stavbyvedoucí...). V opozici k nim je bílá generace jejich dětí a vnuků, již dělí pozměněný žebříček hodnot a možný nedostatek patriotismu. A proti nim stojí zástupci nové Ameriky, kteří si již nenesou skoro nic, co by je identifikovalo s americkým národem (neznají jazyk, neboť si stále drží svou mateřštinu, nenesou si společné zvyky a tradice, jelikož stále lpějí na svých původních, a nehlásí se ani ke své nové státnosti, neboť jsou stále ještě více cizinci než Američany). Clint Eastwood vytváří svou postavu z jakéhosi sociálního konstruktu výše zmíněného a jakoby varioval vyzkoušené modelové schéma ze své někdejší postavy Drsného Harryho (od které ovšem ušel notný kus cesty), pokouší se na příběhu ,,drsného" Walta Kowalského iniciovat prvoplánovou sociologickou sondáž. Jaká je současná Amerika? Xenofóbní či stále ještě otevřená? Jsou ,,staré dobré časy" mýtem nebo skutečností? Reflektuje scénář cosi konkrétního nebo jenom fabuluje? Ať je to tak či tak, za svou osobu konstatuji jedno - Clint Eastwood (hlavně poslední dobou) hraje a točí jako bůh! Podobné filmy: Tahle země není pro starý, Taxikář, Crash, Jednej správně (29.01.2009)

Clint, jak stárne, vyslovuje se nějak přímočařeji. Jako by si uvědomoval, že už toho je víc za ním než před ním a neni na obkličky čas. V Gran Torino lze od chvíle, kdy se na plátně objeví starej a hodně divnej patron skřípající zuby, předvídat, jak to s cynismem, rasismem a hrdinstvím v tomhle filmu poběží, Clint už to takhle prostě má. Vysílá poselství a chce si být jist, že dorazí ke všem. U takovejch filmů se nedá nebrečet. Moc dobrý 4,5 *. (30.01.2009)

Clint Eastwood se nebál použít již párkrát provařené téma rasismu a pouličních gangů a neměl ani strach z poměrně lineární dějové linie, on totiž vsadil na způsob uchopení celé věci. Nejprve vykreslit zatvrzelý a svérázný charakter starého válečného veterána a pak pohled na "neznámou" společnost přistěhovalců a začínajících gangsterů jeho očima. Nic velkolepého, okázalého nebo jakkoliv přehnaného, Gran Torino je jemný, uhlazený (kvalitní režie) a velmi citlivý příběh. Walt Kowalski, ač ví o životě a smrti více než o ní kazající kněz, teprve odhaluje, že není bambusák jako bambusák. Utváří si přátelství tam, kde by to nejméně čekal a jedná se srdcem na správném místě až do samého konce... Nádherný lidský film. 9/10 (28.12.2008)