Gran Torino

Měl jsem trochu obavy, co to bude. Clint Eastwood v roli drsňáka v 78 letech? Bál jsem se, že to bude vypadat spíš jako parodie. Ale ono to překvapivě pořád funguje. Já Eastwoodovi všechny ty jeho drsný hlášky žral i v takovym vysokym věku (jinak podle mě vypadá tak o 15-20 let mladší) a prostě jsem měl před sebou zase toho drsnýho Harryho. Sice už je tempo pomalejší, ale film rozhodně nenudí. Clint Eastwood se navíc nenechal zastrašit žádnejma multi-kulti kokotama a pěkně se tam opřel do různejch etnickejch menšin. Ale hodnocení 91% a 16. nejlepší film všech dob je pro mě trochu záhadou... Za sebe bych dal tak 75%. (22.11.2009)

No, vlastně jsem do toho šel s tím, že mi film nespíš nesedne úplně ve všem, ale je fakt, že kromě konce, který bych zkrátil (pohled na Waltovu hvězdu a konec), filmu nemám téměř co vytknout. Osobně jsem měl trochu strach z amerického patriotismu, který nesnáším, ale tenhle film mi ho vyjevil v přijatelné a vlastně docela pochopitelné (nechci psát přímo oprávněné) formě. Snímek nasadil obrovsky rychlé tempo (Waltovy ironické a jízlivé poznámky jsem fakt žral :-)), které sice postupně zpomalovalo, ale vlastně to bylo dáno tím, že film začal hrát na vážnější notu. Clintův herecký koncert, to každopádně, ale rozhodně nesmím opomenout jeho režii; naprosto jasně jsem pocítil, co chtěl tímto filmem říci a ať už to mi to je, nebo není zcela po chuti, udělal to dost zajímavou a neotřelou formou. Dávám silné 4* a určitě doporučuju. (11.04.2009)

Staronový Clint se s ničím nepáře a zde to platí dvojnásob. Drsné hlášky, sarkastický humor, zbraně, gang(y), rasizmus, dva domy, jeden starší labrador (ten náš je hezčí, zato divoký jako Walt Kowalski) a nakonec jedno Gran Torino z roku 1972. Toto oldschool drama o válečném veteránovi s pošramocenou duší, který zprvu odmítá asijské spolubydlící a nazývá je často označením "gooks", které se používalo americkými vojáky za války, po Changeling opět dokazuje, jakým je Clint kvalitním hercem a stále lepším režisérem. Jeho nevraživost ke všemu živému kolem něj je podána vtipnou formou a tak sice Clint prská na všechny strany, ale divák se spíše dobře pobaví a zároveň film nenudí. Změna je život, Walt se ale postupně mění a film si v sobě nese podtext, který nám říká pomož druhým a dojdeš tak k vykoupení. Postupně přituhuje a Walt, který má již mír v duši se musí rozhodnout, jak naložit se svým životem. Film je ze začátku konverzační přestřelkou vtípků a narážek, ale nakonec se z něj vyklube drsné drama, které je precizně natočené, skvěle zahrané a jako bonus si Clint i zazpíval. Poctivý kus odvedené práce a na starého pardála je to úchvatný výkon. (9/10) (01.01.2009)

Není tam nešťastná láska, tak ode mě nemůžete čekat plné hodnocení. Ale kdybych měla mluvit úplně oproštěně od obvyklých pubertálních vtípků, tak stejně nedám pět hvězdiček. Film je to velice kvalitní, pomalý, rozjímavý, na nic si nehraje. Ale asi tak jako závěrečná, tolik vychvalovaná písnička, nemá v sobě to něco, co by mě oslovilo, co by mě po dokoukání zanechalo na krajíčku (se slzami či jinými emocemi), o čem bych ještě přemýšlela. Určité téma je nastoleno, ukázáno, zhodnoceno. Jo, je to tak. A co s tím můžu udělat? Nic. Blbý. (30.03.2009)

Zřejmě nejzáhadnější dílo roku 2008 – vypovídá o minulosti Clinta Eastwooda, nebo o současné Americe? První variantu bych se do filmu projektovat zdráhal. Sledovat Gran Torino s vědomím leoneovské a callahanovské série a omamovat se sebereflexivními prožitky z žánrově a historicky rekontextualizovaného hrdiny narazí přesně ve chvíli, kdy si člověk uvědomí, že scénář nebyl psán Eastwoodovi na tělo a že se ho mohl chopit kdokoliv jiný. Třebaže tedy Eastwood postavou Kowalského prorostl, až ji vymazal a nahradil sama sebou, chápu Gran Torinu jako obraz Ameriky, nikoliv Clinta Eastwooda. Nabízí se ovšem ještě jedno, mnohem elegantnější řešení: Totiž že Clint Eastwood je Amerika. Korelace jednotlivých rovin (minulost Eastwooda a současnost Ameriky) má především funkci metaforickou – jak obsahem, tak vzájemnými vztahy, které ukazují, že žádný problém moderního světa nelze vytrhnout z kontextu doby a společnosti. (09.03.2009)