Všichni jsou v pohodě

Doják. Doják až hrůza. A to od začátku do konce. Ale De Nirem se nechám dojímat ráda. A i když jsou herci jeho dětí přece jen pořád o třídu níž, zahráli to skvěle úplně všichni. (Hlavně Rockwell by měl hrát mnohem, mnohem víc). U konce s obrazem a konečných titulků s fotkami, co De Niro pořídil, se mi opravdu zamlžily oči. (25.11.2010)

Ostatní herci (kromě ústředního De Nira) schytali díky scénáři epizodní role. Tatínek někam přijel, pozdravil se s dcerkou, byl tam dvacet minut filmu a zase odjel. A takhle prostřídá všechny tři známá jména, z nichž jsou obě dámy krásné a Rockwell jako jediný aspoň i zajímavý. Jeho postava je sympatická, upřímně zahraná a když mu na konci vhrknou slzy do očí, každá žena by mu nejraději skočila kolem krku. (07.11.2010)

Něco na ten způsob tu nedávno bylo, ovšem civilnější a ne tak polopatický. Niro je sice v pohodě, ale v tomhle duelu ho Nicholson spolehlivě válcuje. Zkrátka jsou tu všichni v pohodě až moc - i ten nevyvedenej malíř pokojů.... a konec tentokrát není na facku, ale rovnou na pořádný dělo. 50% (16.04.2010)

"Ptám se sám sebe, proč mi všichni lžete?" Mám své děti rád a budu šťastný, když budou v životě spokojené. Je mi přitom celkem jedno, jestli budou žít na Jižním pólu s osobou stejného pohlaví, různého vyznání či barvy pleti. I zvídavý důchodce Frank na tom byl podobně. Ten se nedočkal svých ratolestí na domluvené sešlosti a proto vyrazil na životu nebezpečnou výpravu zkontrolovat jejich stav. Mě to tedy dost zaujalo, neboť v současné době jsem rodičem i dítětem, takže jsem dostal šanci popřemýšlet o chybách obou stran a pokusit se teorii nenásilnou formou proměnit v praxi. A to není málo. (12.05.2016)

Škoda, že Jones neudržal nervy na uzde a neponechal príbeh v uveriteľnejších tónoch. Na druhej strane sa mu darí až prekvapivo dostať pod kožu De Nirovej postave a jeho problémy nevyznievajú vôbec triviálne. Aj napriek relatívnemu happy endu (kto vie, čo bude po tej večeri, keď sa všetci znova rozpŕchnu domov) pôsobí scenár úprimne a aj ono celkové vyznenie môžeme brať ako súčasť hry a melanchólia je predsa emocionálnou výbavou dôchodcov. Taktiež sa k nemu dostaneme poriadne tŕnistou cestou, hlavná postava si toho dosť užije. Pokiaľ máte De Nira zafixovaného ako herca jednej úlohy, tak vám Everybodys fine vrelo doporučujem. Taký malý polonezávislý (jedným slovom Miramax) film, ktorý na prvý pohľad možno pohľadí na duši, na ten druhý však ukazuje veľmi tienisté stránky životného obdobia, ktorý si ešte mnohí ani nepripúšťame, že môže vôbec prísť. (23.12.2013)