Bouřlivé výšiny

Andrea Arnold má jako režisérka naprosto evidentně úžasný smysl pro estetičnost filmu, který jí v kombinaci s výbornou kamerou film vytahuje jen tímto hodně vysoko. Nedovedu si to představit bez vizuální stránky na takové úrovni, ale vzhledem k tomu, že příběh není převyprávěn špatně, jen trochu zdlouhavě a s dobrými hereckými výkony, to dopadá velmi dobře. (08.01.2017)

Na CSFD snad není jiná adaptace dle slavného románu, která by měla více filmových verzí, a já se prostě musim pochválit, že jsem si napoprvé vybral tak zatraceně dobře. Jak to ta ženská dělá, že mě i napotřetí dokonale zhypnotizuje svým nezaměnitelným tvůrčím talentem? Cítím se pokaždý jako uhranutej a připadá mi, jako by to celý bylo točený jen a jen pro mé oči. Neskutečně hmatatelná živočišnost, jedním slovem magie. Až jednou Andrea v budoucnu přijde se syrovým hororem, vesmírnou sci-fi anebo putovní fantasy, odnese si v únoru toho krásnýho roku domů pytel plnej Oscarů. Fakt. (03.02.2017)

Adaptace, která se místy snaží být velmi autentická, místy zas moderní a aktuální. To první mi sedlo dokonale; život na Větrné hůrce je neidelizovaný, sídlo nepůsobí nijak přehnaně zámožným dojmem a ze všech scén je přímo cítit ona izolovanost od okolního světa. To druhé dopadlo už o poznání hůře. A nejde tu ani o to, že se z cikánského chlapce stal černoch nebo že úvodní titulky mají odporně moderní font, jako spíš o to, že celá druhá polovina knihy z děje vypadla a že mi ta kamera neustále snímající detaily trávy, vlasů už během první poloviny filmu začala lézt na nervy. Ale nenechte se odradit; právě na vizuální stránce je totiž těnto film postaven a právě ona většinou v recenzích schytává pozitivní reakce. (15.11.2011)

Producentům naprosto rozumím, posledních pár let se britským adaptacím klasické literatury daří, Fish Tank byl taky dobrý, tak proč do toho nejít! 1) nevím jestli je tak film natočen, ale formát 4:3 na velkém plátně je peklo 2) když se natočí nudný film, pokusy o umění to nezachrání 3) ne každý, kdo natáčí přírodu je Malick a 4) když vsadím na úspornost dialogů neznamená to, že postavy budou jen vysvětlovat své chování. Film pro mne bohužel neměl atmosféru, herci byli šedý průměr a jejich hrdinové mě absolutně nezajímali. Po hodině filmu jsem měl dojem, že už tam sedím půlroku a doslova jsem tlačil film ke konci. Kamera je až trapná, jak nešikovně se snaží napodobovat Terrence a scény dvouminutového záběru mlhy, ze které někdo na konci možná vyjde ve mě doslova probouzely zabijácké choutky. Přitom, když na závěr přidali kapku hudby, stalo se to o 50% snesitelnější. Nejsem ignorant a jsem seznámen s předlohou, ale neustálý vítr z toho povedenou adaptaci literární klasiky prostě neudělá. Kronika jednoho vztahu jenž je otravná nejen všudypřítomným větrem... 30% (27.03.2012)

Co se týče děje - velmi slabé, ale práce kamery výborná. Naprosto podtrhuje atmosféru, již jsem cítila při četbě knihy. Detailní záběry na přírodu působí poeticky, ale zároveň realisticky. Kaya Scodelario je sice krásná, ale její způsob herectví se nijak neodlišuje od její role v seriálu Skins. Adaptace z roku 1992 s Juliette Binoche a Ralphem Fiennesem mě zaujala víc. (02.11.2012)