13. komnata Vlastimila Venclíka (TV film)
Dokumentární / Krátkometrážní
Česko, 2007, 26 min
Hrají:
Vlastimil Venclík, Zuzana BurešováObsah
-
Vlastimil Venclík je známý jako režisér a autor scénářů a divadelních her. Člověk vnímavý, citlivý a empatický. Říká, že se mu život a práce prolínají. Své zkušenosti a zážitky zpracoval v řadě děl. Ať už to byla okupace v roce 1968, která se stala motivem jeho absolventské práce oboru režie na FAMU a znamenala pro něj okamžitý vyhazov. Těžká autonehoda o několik let později se promítla do dvou her, zostřila jeho vnímání postižených lidí. V témže roce ztratil náhle i oba rodiče, opět svou bolest přetavil v hledání kvality vztahu s rodinou, významu bezpeční a zázemí. Nejhorší tragédie na něj však ještě čekala. V roce 1993, krátce po maturitě zahynul jeho devatenáctiletý syn. Zastal se napadených lidí a sám se stal cílem násilného útoku. Na jeho následky po dvanácti hodinách zemřel. Ten, koho se zastal, neprojevil ani tolik odvahy, aby přišel svědčit k soudu. Téma násilí a boji proti němu se pak stalo nejsilnějším motorem Vlastimila Venclíka. Zpracoval je filmově, literárně jako memento, ale věděl, že to nestačí. Proto založil Nadační fond Filipa Venclíka, který od roku 1999 spolupracuje s Bílým kruhem bezpečí. Jeho cílem je finančně pomáhat obětem trestných činů. Vlastimil Venclík ví, že peníze nemohou nahradit zmařený život, ale jen ten, kdo to prožil, může potvrdit, že finanční nejistota při soudních řízeních ještě prohlubuje deprese a bolest. Naopak například možnost změny prostředí může tyto stavy zmírnit. Druhým cílem činnosti V. Venclíka je předcházet násilí zušlechťováním mladých lidí. Proto vznikla literární soutěž Filipa Venclíka. Není náhodou, že se tak stalo právě na střední škole, kterou Filip absolvoval. Probouzet vnímavost a solidaritu je jejím cílem, který se, zdá se, daří. Násilí je všudypřítomné, zažil je od té doby několikrát i režisér Venclík. Vyhrožování od Filipova vraha přímo z vězení, anonymní telefonáty po odvysílání některých dokumentů. Přesto je Vlastimil Venclík rozhodnutý to nevzdat. Se smrtí syna se nikdy nemůže smířit, ale přesto dokáže dál žít a pracovat.
O tom, jak to dokázal, hovořil s redaktorkou Zuzanou Burešovou. (oficiální text distributora)
Vlastimil Venclík je známý jako režisér a autor scénářů a divadelních her. Člověk vnímavý, citlivý a empatický. Říká, že se mu život a práce prolínají. Své zkušenosti a zážitky zpracoval v řadě děl. Ať už to byla okupace v roce 1968, která se stala motivem jeho absolventské práce oboru režie na FAMU a znamenala pro něj okamžitý vyhazov. Těžká autonehoda o několik let později se promítla do dvou her, zostřila jeho vnímání postižených lidí. V témže roce ztratil náhle i oba rodiče, opět svou bolest přetavil v hledání kvality vztahu s rodinou, významu bezpeční a zázemí. Nejhorší tragédie na něj však ještě čekala. V roce 1993, krátce po maturitě zahynul jeho devatenáctiletý syn. Zastal se napadených lidí a sám se stal cílem násilného útoku. Na jeho následky po dvanácti hodinách zemřel. Ten, koho se zastal, neprojevil ani tolik odvahy, aby přišel svědčit k soudu. Téma násilí a boji proti němu se pak stalo nejsilnějším motorem Vlastimila Venclíka. Zpracoval je filmově, literárně jako memento, ale věděl, že to nestačí. Proto založil Nadační fond Filipa Venclíka, který od roku 1999 spolupracuje s Bílým kruhem bezpečí. Jeho cílem je finančně pomáhat obětem trestných činů. Vlastimil Venclík ví, že peníze nemohou nahradit zmařený život, ale jen ten, kdo to prožil, může potvrdit, že finanční nejistota při soudních řízeních ještě prohlubuje deprese a bolest. Naopak například možnost změny prostředí může tyto stavy zmírnit. Druhým cílem činnosti V. Venclíka je předcházet násilí zušlechťováním mladých lidí. Proto vznikla literární soutěž Filipa Venclíka. Není náhodou, že se tak stalo právě na střední škole, kterou Filip absolvoval. Probouzet vnímavost a solidaritu je jejím cílem, který se, zdá se, daří. Násilí je všudypřítomné, zažil je od té doby několikrát i režisér Venclík. Vyhrožování od Filipova vraha přímo z vězení, anonymní telefonáty po odvysílání některých dokumentů. Přesto je Vlastimil Venclík rozhodnutý to nevzdat. Se smrtí syna se nikdy nemůže smířit, ale přesto dokáže dál žít a pracovat.Komentáře uživatelů k filmu (3)
-
TheRaven
Má tam kousek od nás chalupu.(12.6.2008)
-
IllIlIlIIl
Divácká přitažlivost závisí zejména na osobnosti, o které zrovna díl je. Ale přesto hodnotím tento cyklus jako celek a ne pouze jeho jednotlivé díly. 50%(12.1.2009)
-
Fifer
Velmi silný díl. Vl.Venclík se po roce 89 neztratil, ale jako režisér už se, tak jako většina zakázaných, vrátit nedokázal. Což je veliká škoda, protože jeho krátké filmy z 60.let jsou opravdu velmi slibné. Nezvaný host je skvělý, ovšem jeho předchozí 6 minutový film Svatební noc leží uzavřený v archívu, přestože je to doslova mistrovský kraťas.(23.3.2012)
