Architekt odpadu

Dokument postavený na zajímavé myšlence zpracování odpadu jako materiálu pro stavbu domů. Mimoto představuje alternativu relativně soběstačných domácností, které si pěstují ve skleníku vlastní suroviny, vytápějí se sluncem, využívají přírodní zdroje energie a mají zdroj pitné vody. Myšlenka jako taková pokroková a nepochybně pro budoucí generace užitečná a logická. Nicméně mi vadilo, že místo aby se víc zabývali domy samotnými, bylo to prokládáno nudnými právnickými spory o prosazení zákona, atd. To je sice možná součástí celého procesu inovace zajetých systému stavění, ale docela nezáživné na sledování. (04.07.2011)

"...Věří, že pokrok přichází s chybami, které člověk udělá. Ne každý to však vidí stejně jako on." Tak zhruba začínají slova tohoto odzbrojujícího dokumentu o architektovi-experimentátorovi Michalu Reynoldsovi, kterému stačí pár následujících minut, aby vás pro svůj pohled získal. Mě tedy rozhodně získal. Tento film dokáže přinést očividné důkazy o tom, že jeho vize a zdánlivé fantazie fungují, že to prostě JDE! Poté, co ukáže, na jakém principu jeho převratné, trvale udržitelné bydlení funguje, je jeho práce postavena před největší výzvu - přírodní katastrofy a byrokracii... Strašně moc bych si přál, aby právě takhle nějak ta naše budoucnost vypadala a aby bylo víc takových lidí, jako Michael Reynolds. Tady můžeme vidět, že i přes možné počáteční těžkosti a omyly to není nemožné, jde jen o to chtít! (30.08.2011)

jednou větou vizionářský film o vizionářích s realizovatelnými vizemi... a když si uvědomíme, že na počátku všeho byla je a bude vize, tak tohle vše dohromady je opravdu silotvorné... nejde jen o osobu Michaela, o to, zda z něj někdo dělá něco více nebo méně... podstatné je, že ten člověk léta a léta něco dělá... a dělá to sakra dobře... šlo ale i o sílu filmu samotného... provokuje ...vytváří chuť něco dělat... jinak než káže pitomej systém, který každému z nás leze krkem, protože oficiálně jsme "na svobodě", ale ve skutečnosti žijeme v pěkně tvrdé base, která si v ničem nezadá s peklem téměř absolutní nesvobody... kontrola, kontrola a zase kontrola... vymezené území, diktát co budu jíst, co si budu oblékat, jak myslet... jsme ještě schopni sehnat něco nejedovatého k jídlu? můžeme nějak najít věci na sebe, na kterých není krev nebo svinstvo nebo, ani nevíme co všechno tam může být... a svobodně myslet? ... každý den naše hlavy schytávají informační balast, který nechceme... systému chce nemyslící tvory... utahat nás k smrti, abychom už prostě nechtěli myslet... líbila se mi část o souboji s byrokracií... prorazit průkopnickou cestu na svobodu... i když tentokrát ještě vyhrají systémoví pomatenci... bože... a pak ten střih a práce ve zničené zóně s lidmi nezatíženými starostí, co si kdo pomyslí, ale co dělá... nádšení... a další kontrast a zase a znovu manipulace strachem... a paralýza... a další nekonečná dřina a snaha... a vítězství... zkoušejme to a zachovejme si svobodu selhat, abychom mohli vymyslet něco lepšího... tak... takhle mě to vzalo... super... (23.01.2014)

Reynoldsův trpělivý boj v senátu je vskutku obdivuhodný ale divácky to není moc atraktivní...Po obsahové stránce je to film dost plytký.Osobně jsem se těšil, že se dozvím něco o samotných stavbách-teda něco víc než, že jsou stavěné z plechovek a flašek-rád bych se dozvěděl něco o principech díky kterým ty stavby fungují.Ale ono nic pořád dokola slyším jen, že to ohřívá slunce a pořád sleduju týpky jak buší hlínu do pneumatik-do toho pan architekt pořád smutně a naléhavě varuje, že planeta se užuž rozpadá. A ty řečičky, že to je stavba vlastně skoro zadarmo(protože je to přece z odpadu)jsou taky pěkný blábol.Teda nevím jak v amíkově ale mě se-jen z letmých pohledů na ty stavby, všechnu tu techniku, materiál, dělníky-v očích rychle protáčely statisícové bankovky......Nápad to je zajímavý a inspirativní ale jeho prezentace skrze tento dokument je žalostná. (21.08.2012)

"Snažím se zachránit si zadek a to je mocná síla." V době, kdy se svět potýká s nedostatkem energie a doufá, že se neutopí v haldě odpadků, přichází Michael Reynolds s návrhem energeticky soběstačného levného bydlení vytvořeného z lehce dostupného odpadu. Místo toho, aby mu byl okamžitě udělen grant, medaile za zásluhy a poplácání po ramenou, přichází na řadu spolehlivě zkostnatělý úřední šiml s razítkem, který si užívá své důležitosti. Mně se líbilo zejména to, že Reynolds není žádným postávačem u rýsovacího prkna, nýbrž člověkem, který rychle vymyslí řešení problému, oblékne si pracovní rukavice a jde se patlat v betonu. Jsem zaujat myšlenkou na stavbu domu, ve kterém je v zimě teplo, v létě chládek a krb v místnosti stojí jenom pro ozdobu. Obávám se však, že můj nepříliš tvůrčí mozek nepochopil použitý princip technického řešení. (11.07.2017)