Agora
-
Agora
-
Ágora
(Španělsko) -
Agora
Drama / Historický / Dobrodružný / Romantický
Španělsko, 2009, 127 min
Režie:
Alejandro AmenábarHudba:
Dario MarianelliObsah
-
Píše se rok 391 po Kristu a Egypt se nachází pod nadvládou upadajícího římského impéria. Násilné, náboženské nepokoje pronikají ulicemi Alexandrie až za brány slavné městské knihovny. V jejích zdech zůstává uvězněna i vynikající astronomka a filozofka Hypatia (Rachel Weisz), která je i se svými věrnými stoupenci odhodlaná knihovnu bránit. Dva muži jsou ale odhadláni bojovat nejen o záchranu veškeré moudrosti antického světa, ale také o lásku krásné Hypatie. Vtipný, bohatý a privilegovaný Orestes (Oscar Isaac) a Davus (Max Minghella), mladý otrok, který se zmítá mezi tajnou láskou ke své paní a vidinou svobody, kterou by získal, kdyby se přidal k nepřátelským křesťanům… Film Agora vypráví nejen o moudré Hypatii a jejím životě, ale také o době, kdy ze starověkých chrámů odcházeli staří bohové a nastupovala nová náboženství. (oficiální text distributora) -
Egypt pod rímskou nadvládou, 4. storočie n. l. Príbeh skutočnej ženy, Hypatie z Alexandrie, prvej ženy filozofky a astronómky západného sveta. Hypatia (Rachel Weisz) je pohanskou filozofkou. Jej dychtivosť po vedomostiach je bezodná, jej múdrosť je zdrojom úcty i závisti. Na kulisách kresťanského povstania stojí Hypatia, ktorá vkladá celú dušu do snahy zachrániť vekmi požehnanú múdrosť starovekého sveta prežívajúcu v Alexandrijskej knižnici.
Druhý príbeh rozpovie Hypatiin otrok Davus (Max Minghella), ktorý sa do svojej výnimočne bystrej a príťažlivej panej zamiluje. Davusa tlačia z oboch strán mlynské kamene jeho tajnej lásky k Hypatii a predstavy slobody, čo by mohol získať pripojením ku kresťanskému hnutiu. Nad obomi sa sťahujú búrkové mračná ťažkého zápasu. Tento zápas otestuje ich hodnoty, ich vôľu. A nik už z neho nevyjde nezmenený...
Scenárista a režisér Tých druhých a oscarového Hlasu mora, Alejandro Amenábar, sa vracia po štvorročnej pauze. (murakamigirl)
Komentáře uživatelů k filmu (570)
-
Scylla
Silný zážitek! Skvěle natočený snímek o nepříliš diskutovaném období lidstva. Divák, který čeká monstrózní popcornový blockbuster, bude těžce zklamán. Naopak na své si přijdou ti, kdo dávají přednost skvělým hereckým výkonům, perfektní výpravě, krásné hudbě (Marianelli) a poutavému ději z dob krutých a dávno minulých. Násilí plodilo jen další násilí, vždycky tomu tak bylo a vždycky tomu tak bude. Pod zástěrkou víry se lidi zabíjeli a usilovali o moc napříč celou historií... děsí mě fakt, že se člověk ze svých chyb dosud nepoučil... (silné 4hvězdy)(19.2.2010)
-
marvan
Amenábar si stejně jako v předchozích filmech vybral ambiciózní téma. A stejně jako v předchozích případech se nemůžu zbavit dojmu, že si dané téma nevybral ani tak proto, že by se ho osobně dotýkalo, ale právě z důvodu těch ambicí. Bezesporu pozoruhodné historické období i postavy se tu prezentují v černobílém vnímání na úrovni běžného mainstreamu, ovšem zahaleného do rádoby hlubokomyslného oparu. Neříkám, že ten film je špatný, jen mě irituje, jak se snaží vypadat jako něco víc, než doopravdy je. Ale to platí o Amenábarově tvorbě vůbec.(27.5.2010)
-
Mikita
Váhám. Téma je dostatečně silné a krvavý vývoj náboženství ve sporu s vědou je znázorněn dost povedeně. Velmi mě potěšily záběry svrchu, kdy je vidět lidské "mravenčení". Naopak vesmírné záběry mi k dané historické době moc nesedly, přesto to bylo to nejzajímavější, co se na plátně dělo. Méně známé historické střípky jsou podávány stravitelně, ale na takový film mi to přišlo málo. Výsledný dojem tahá vzhůru hlavně posledních pár minut filmu, a tak pro mě prostý mix historických událostí s dvěma zamilovanými muži a ženou s hlavou v oblacích, nepřináší nic víc, než příběh plný informací bez většího citového dopadu. 45% (Po odležení.)(23.2.2011)
-
Decker
Téměř jako vždy skvělá Rachel Weisz. Film je citlivě a chytře natočen. 80%(10.3.2011)
-
st.jim
Moc vědecké, náboženské a nekonečně dlouhé až místy nudné. Asi to nebyl zrovna můj šálek....(13.4.2010)
-
Ellise
Pěkný film, s jednou ženou v hlavní roli a spousta muži. Těžko byste tam hledali jinou ženu, než Rachel Weisz. Snad pravdivé ukázání reality, jak se to stalo, až si říkám: Jsem ráda, že žiju v 21. století.(6.6.2010)
-
MadBigMax
Všechna ta zloba a utrpení nicotné oproti velikosti vesmíru. Krátké satelitní prostřihy ''z venku'', jako by poodhalovali, že na ta všechna jatka a boží slova nehledí žádná nadpozemská entita, ale opět jen samotný člověk, personifikované kamení a cáry papíru. Amenábar s Gilem postavili proti sobě dva soupeře, pragmatickou filosofii a náboženství, ve své době mající podobnou podstatu: proklamování své věci na nepodložených faktech, což samo o sobě je nosné téma umocněné tehdejší všeobecnou surovostí. Co se vymyká, je jak si Amenábar pohrál s filmovou řečí a vyšperkoval svůj film neakčními a přesto ''kulervoucími'' okamžiky. I přes svou citelnou hollywoodčnost mě film potěšil a svými dvěma hodinami mi zpříjemnil dnešní večer.(9.7.2010)
-
Crawler-D
Hypatie je pravým reprezentantem oduševnělého učence, snad i díky tomu, že ji ztvárňuje Rachel Weisz. Tvůrci kápli na velmi zajímavou osobnost v lidských dějinách. Ženu, která se vymanila z prokletí svého pohlaví a vyrovnala se mužům, a to prosím bez nějaké filmařské licence, ale podle různých dostupných pramenů skutečně byla respektovanou astronomkou a matematičkou, která ve své práci těsně navazovala i na příslušné výroky filosofů a vedla učení, jemuž se podřizovali i muži. Jediné, co i sami tvůrci otevřeně přiznali jako vlastní dodatek, je láska jejího otroka, kterou obecně spolu s láskou a pokornou víru v její vědomosti jiného muže využívají jako tragický obluk hodný antických děl. Ovšem podstatné a vydělující jsou na tomto filmu dvě věci. Jednak to, jak jasně a dramaticky vykreslují její měnící se pozici v době, kdy jedno náboženství válčí s druhým, jedno vítězí, druhé prohrává a křesťanství z toho nevychází lidumilně a ona stojí mimo to a uvědomuje si pomíjivost takových idelogických sporů. Druhak je to její studium věcí nebeských, dokonalého výtvoru božstev, kteréž se ani v nejmenším nestará, co se děje na zemi a že Amenábar důsledně poukazuje na to, že tato historie, stejně jako jiné, je jednou z mnoha na té velké planetě. A jen hěvzdy přetrvávají nad tímto lidským chaosem a hemžením.(21.7.2010)
-
Aquarius
Veľmi to pripomínalo niektoré motívy ktorým sa venuje Umberto Eco vo svojich románoch.(4.8.2010)
-
SG_ever
Poutavý příběh, který se sirovou přesností vypraví jednu domnělou pověst nestíhá nudit a dokáže strhnout k fandění "těm dobrým" a odsuzování "těch špatných" . Určitě ne přelomové, avšak velmi poutavé dílko. (80%)(7.8.2010)
-
Sokkk_y
V první řadě - antický svět miluji. V druhé řadě - Starý Egypt miluji. Ve třetí řadě - Filmy o antickém starém Egyptě miluji. A v poslední řadě - Film Agora miluji. Emotivní snímek nám ukazuje zánik jedné obrovské éry, která trvala tisíce let, a kterou lidstvo dodnes nemůže pořádně pochopit. Éru plnou objevů, nových pohledů na svět a učení. Pak ovšem bohužel přišlo křesťanství, kdy lidstvo upadlo na dlouhá století do bláta, ale to zase patří někam jinam.... K samotnému filmu: Amenábar si nádherně pohrál s oběma stranami celého příběhu, který se skládá z děje a filozofických úvah Hypatie. Obě složky nádherně rozvíjí do různých detailů tak, že s člověkem film jako celek cloumá o sto šest. Například při ničení Alexandrijské knihovny jsem měl takový pociz bezmocnosti, že jsem málem opustil kinosál, a to se mi opravdu nestává prakticky vůbec! Dále zde máme perfektní Rachel Weisz, pro níž je ten Egypt už asi osudový. Ve spojení s Oscarem Isaacem a Maxem Minghellou tak vzniká úžasná "svatá trojice", která (alespoň pro mě) podala hodně slušné výkony. Když k tomu ještě připočtu scenérie a hudbu, tak tu máme prvotřídní historický film, který nutí inteligentího člověka položit si otázky: Kde jsme dnes mohli být, nebýt křesťanství? A co islám? Neprochází momentálně tím, čím procházelo křesťanství před 1700 lety? Já jen doufám, že se lidstvo poučí a nedopustí to, co dopustili římští císaři.... ovšem chtíč po moci je asi větší než víra.(10.2.2011)
-
Lord.Jim
Naprosto úžasný film. Co dodat? Snad jen že: Svět je zvláštní místo pro život".(18.2.2010)
-
Josefin
Alejandro Amenábar mi udělal opravdu radost, dobré historické filmy mám ráda. O jeho kvalitní režii nemám pochyby a dokonale zvládl zpracovat tenhle příběh v kostce a přesto zajimavě. Skvělé výkony Rachel Weisz, Maxe Minghella, Oscara Isaaca nelze než vyzdvihnout. Interesantní příběh, plný nasilných naboženských nepokojů a života moudré astroložky Hypatie. Já si vrněla blahem s jakou lehkostí a noblesou je to podáno.(17.7.2010)
-
Marooned17
Úžasný film, který mě zcela odrovnal, jako letos ještě žádný. Neuvěřitelně dobře zpracovaný a podle dostupných faktů i historicky přesný film, který nabídl velmi zajímavý pohled do období konce antického světa. Při jeho sledování se ve mě celou dobu probouzel bezmocný vztek a zoufalství a na konci jsem si myslel, že dostanu infarkt a to ještě byli evidentně scénáristé k hlavní hrdince Hipatii, kterou dokonale ztvárnila Rachel Weizs, poměrně milosrdní. Až mě to vhánělo slzy do očí. Skvělá hudba dikázala podtrhnout emotivní děj. Právě nemainstreamové zpracování scénáře, kdy je dáván velký prostor vědeckému výzkumu, debatě a antické vzdělanosti na pozadí tragických událostí dělá z tohoto filmu klenot. Křesťané jsou sice vylíčeni v relativně záporném světle, ale bohužel i další strany se dopustily osudových chyb. Film dobře ukazuje, kam až může vést fanatická víra a její zneužití pro politické cíle, křesťanství tedy skutečně z dějin nevychází dobře. Ještě teď je mi špatně a asi ještě dlouho bude. 100%.(23.7.2010)
-
Klenotka
Samozřejmě, že to není historicky přesné. To nikdy žádný film být nemůže. Obzvlášť o postavě, o níž se toho dneska zase tolik neví. Otrok David je pochopitelně zcela smyšlený a Hypatie neměla takhle "klidný" konec, ale o to ani tak nejde. Z filmového hlediska jde o výborný zážitek, kdy Rachel Weisz jako Hypatia hrdě vyjde na ulici, ačkoliv ví, že to není bezpečné. Velké lokace či interiér knihovny mi na chvíli vyrazil dech. Není to ani tak o obviňování křesťanství, jako spíš o tom, co dokáže síla davu, která se nechá strhnout jedním člověkem, toužícím po moci nebo fanaticky v něco věřícího. Křesťan, pohan, žid, všechno jedno. Všichni si ve jménu něčeho vyššího chtějí žít svoje životy a ti druzí jim v tom překážejí. Hypatia tady není úplně hlavní hrdinkou, spíš jednou z účastnic, a hlavní postavou je svým způsobem otrok David. Za hodně zajímavý tah ze strany režiséra považuju záběry na Zemi z ticha a tmy vesmíru, tu a tam ukazující maličkost naší planety, kde se odehrávají války a boje o něco, co možná není a kdy už ani nikdo pořádně neví, za co bojuje. A mezi tím jedna žena, které je to vlastně jedno, protože si chce jen studovat své hvězdy a věnovat se myšlení. Jenže myslet není dovoleno a ještě dlouho nebude. A vesmír to zvenku jen tiše pozoruje... Plný počet nedám proto, že chybí nějaká delší dějová linka, kdy přecházíme jen od jednoho zaslepeného boje k jinému, a mírně přepísknuté stopáži. Jinak ale za silné čtyři.(13.3.2011)
-
Andre3000
Z mého pohledu opět diskutabilní dílko. Na jednu stranu hezký historický a naučný pohled na zdejší dobu, na náboženšství a strasti s ním spojované. Na druhé straně nechápu, proč musí všude strkat lásku a dá se říci souboj o srdce dámy. Mě to přišlo jako rušivý element. Celkový příběh byl také takovým hledáním o čem film vlastně je...věda, náboženství, láska, nepochopení, krutost, nebo všechno dohromady?(2.5.2011)
-
Slartibarkfast
Dlouho jsem se rozmýšlel nad hodnocením tohoto snímku. Po první půlhodině jsem totiž pochopil, že příliš záživné drama se nekoná a vše je jen historický popis jedné postavy a její doby. Bohužel ani tady scénáristé nečerpali příliš z věrohodných zdrojů a popustili uzdu své fantazii. Navíc ani nedali příliš prostoru samotné Hypatii, která jen sem tam vykoukla s nějakým převratným poznatkem. Zbytek byl o fanatické přeměně uctívačů pohanských bohů v uctívače velkého Chesuse. Epické dramatické scény židů a křesťanů střídalo pobíhání fanatické filosofky. Nakonec se mi to i líbilo, ale přes tři hvězdy se to dostat nemohlo. Takže smířlivých 65%(23.11.2011)
-
Primitive
Pro historii, tudíž i pro (dobré) historické filmy, mám odjakživa slabost, takže jsem se velmi těšil. Zklamám určitě nejsem, ba přesně naopak! Agora mě uchvátila již od prvních minut. Stejně tak mě okouzlila úžasná Rachel, která film posouvá, řečeno místní terminologií, o hvězdičku výše. I když by se (hlavně přibližně ve 3/4 filmu) našly mouchy, právě díky hlavní představilce, osobité režii (užití záběrů z ptačí perspektivy a vesmíru nemělo chybu) a silnému závěru nemůžu hodnotit jinak než za plný počet. Více historických snímků jako Agora, prosím!(19.2.2010)
-
vendysek
Velkolepé historické filmy příliš nemusím, ale u Agory mě celkové spojení hodně bavilo. Protože je především o myšlence křesťanského snu, jedince ve spárech tohoto snu a nejde jí tolik o akci v historii, ale o to, co historická akce napáchala. Bez satelitních záběrů by bylo toto drama jistě významově chudší; poslední záběr působí vskutnu mocně.(13.4.2010)
-
bartias
Bez nadsázky historický politicko-náboženský thriller skvěle zachycuje komplikované a vůbec ne mírumilovné vztahy mezi křesťany, židy a vyznavači antických božstev ve staré Alexandrii. Díky zručné režii se epický příběh s ne zrovna dynamickým rozpětím několika let neroztahuje, drží pohromadě a zůstává napínavý, i když místy také velmi komplikovaný. Rachel Weisz v hlavní roli (post)antické filozofky je vynikající. Je i její zásluhou, že Agora nenásilně ale účinně připomíná známou pravdu o tom, jak zaslepení fanatikové dovedou bránit vědeckému bádání i ubližovat obyčejným lidem.(12.7.2010)
