poster

Vojna a mír (TV seriál)

  • Itálie

    War and Peace

  • Itálie

    Guerra e pace

    (Itálie)
  • Francie

    Guerre et paix

    (Francie)
  • Německo

    Krieg und Frieden

    (Německo)

Drama / Válečný / Historický / Romantický

Itálie / Francie / Německo / Rusko, 2007, 4x105 min

Režie:

Robert Dornhelm

Komentáře uživatelů k filmu (31)

  • PaRi
    **

    No koukám, že to tu někdo zahltil pěknými fotografiemi z tohoto TV filmu a že se v hodnocení nešetří hvězdami, ač komentáře tu zatím mnoho není. Podle mého hodnocení už můžete tušit, že rozhodně nebudu sdílet nadšení komentáře přede mnou. Klasika stále láká. Troufnout si na Tolstého nesmrtelné dílo v dnešní klipovité době a po oskarovém Bondarčukově zpracování ze šedesátých let minulého století, to chce notnou dávku odvahy nebo nezřízeného sebevědomí, že je čas po 45 letech uchopit tuto látku lépe, než to zvládli samotní Rusové. Výsledek? Nic víc, než průměrné televizní zpracování. Tak trochu závidím současné generaci mladých, že většinou neví, neznají a tím nesrovnávají a tak jistě toto televizní dílko přijmou. Slušná výprava, hodně komparsu v kostýmech, pěkné autentické interiéry Petrodvorců v Petrohradě a jiných zámků, kameraman se snaží (evidentně Bondarčukovo dílo viděl – opisuje chlapec, ale místy dost toporně). Inu, na tuhle inscenaci, i přes koprodukci, nebylo holt tolik financí, jako kdysi měla komunistická sovětská kinematografie. Prokletí nás, co víme a známe, je právě v tom srovnávání. A tak mě absolutně nebavilo dívat se na čistokrevnou Francouzku, jak se ve svých 26 letech snaží představovat sedmnáctiletou Natašu, Ital Alesio Boni mne nemůže ani na chvíli přesvědčit, že je ruským knížetem, stejně tak postavu Piera Bezuchova, skvěle zahranou ve vlastním díle Bondarčukem, tato TV inscenace nepřekonala ani náhodou a mohl bych pokračovat ještě dlouho. No, můžete si říci – jedná se o románové postavy, tak co. Příšerný je ale i výběr hereckých typů u skutečných historických postav. Režisérovi se zřejmě nedoneslo, že car Alexandr nebyl v době bitvy U Slavkova padesátiletý, jako herec, který ho představoval, ale bylo mu 28 let a platil za krasavce své doby, že Napoleon nevypadal jako blbeček, ale byla to jedna z nejcharismatyčtějších osobností dějin (zřejmě režisér nikdy neviděl Napoleona v podání Roda Steigera a patrně vůbec neviděl žádný dobový Napoleonův portrét, jinak by nemohl stvořit bezbarvou panoptikální postavičku z venkovského maškarního bálu, kterou divákovi předložil). Evidentně se panu režisérovi také nedoneslo, že bitva U Slavkova byla v prosinci na zasněžených pláních se zamrzlými rybníky a ne na svěží zelené trávě. Nevím, zda má v tomto televizním zpracování význam připomínat, že generál Mack neřekl svoji historickou větu: „Vidíte nešťastného Macka,“ Kutuzovovi, ale Napoleonovi, když se mu vzdával před obleženým Ulmem, a to v parádní uniformě a nikoliv hrdinsky zakrvácen! Kde by taky ke zranění přišel, když se vzdal bez boje, za což byl postaven před vojenský soud, odsouzen a degradován! Legrační bylo též pojetí samotné bitvy U Slavkova, kdy se celodenní bitva tří císařů smrskla pouze na boj Rusů a Francouzů a to v provedení, které si moc nezadalo s ochotnickými vystoupeními různých historických vojenských klubů. . Inu, je již nepsaným pravidlem, že režiséři historických TV inscenací většinou kálí na historická fakta. Konečně znají své publikum a ví, že 95% divákům je to jedno, hlavně, když je tam nějaká láska, kostýmy a tváří se to jako reál, jak konečně dokazují udílené hvězdy zde v hodnocení. Nevím, ale proč takovýmto veledílem zapleveluje ČT svůj druhý program, který přeci jen si ještě udržuje skladbou programů určitou úroveň a utrácí peníze za něco, co bych spíše očekával na obrazovce Novy či Primy. Rozhodně nehodlám utrácet čas u dalších dílů. To si raději pustím legendární dílo Sergeje Bondarčuka. Náročnějším divákům to doporučuji také. Vyšlo na DVD a na internetu ho jistě seženete koupit nebo zde v bazaru.(21.1.2010)

  • nmarca
    ****

    Na televizní dílo velmi slušně vypravená produkce, zachovávající všechny hlavní linie Tolstého eposu, občas s lehkým nádechem italské telenovely. Věrohodně vystavěné hlavní postavy, ruské exteriéry, trochu ukvapený konec... 70%(10.2.2010)

  • Pavel_Pan
    ***

    Musím se znovu podívat na slavnější filmové adaptace a trochu zapomenout na předlohu a pak budu možná hodnotit lépe.. Podle mne byl ale vývoj postavy Bezuchova autory nepříliš neu(po)chopený.(13.2.2010)

  • Tosca
    ***

    Překvapivě celkem zdařilé televizní zpracování, pokud neočekáváte, že si s tím Italové a spol. poradí líp než Rusové a pokud nesrovnáváte nesrovnatelné: tedy Bondarčukovovo velkolepé zpracování, které nebylo televizní, ale šlo o čtyři samostatné filmy pro kina, později uváděné v televizním sestřihu! Výprava je na TV sérii velkolepá, bitevní scény samozřejmě nic moc, historické omyly se najdou, ale jinak se série celkem věrně drží předlohy až na jistá zjednodušení a "modernizaci". Pochopitelně se vytratila lyričnost, Napoleon i car Alexandr jsou zde dost podivní, naopak dobře je vykreslen gen. Kutuzov. Osobně se mi moc nelíbí představitelka Nataši, naopak dobří se mi zdají Bezuchov i Bolkonskij a zejména Malcolm McDowell jako nerudný starý Bolkonskij. Také většina dalšího obsazení je vcelku dobrá. Celkově tedy nejsem rozhodně zklamán, protože jsem nic úžasného nečekal, takže mě to spíše mile překvapilo. Vskutku hodně podrobný obsah Tolstého Vojny a míru, která má asi 1600 stran, je k přečtení zde: http://cs.wikipedia.org/wiki/Vojna_a_mír(4.2.2010)

  • MariusDee
    ****

    Jistě, Bodarčukův počin před čtyřiceti lety mohl být filmařsky, respektive umělecky hodnotnější. Rovněž výpravné exteriérové scény byly rozmáchlejší a skutečnější, celé to mohlo působit jaksi velkofilmově. Nemůžu si však pomoci, ale mám dojem, že celému tomu filmařskému kolosu padly za obět charaktery jednotlivých postav, jejich hloubka, citovost. Působily na mne odtažitěji. A přitom právě romantismus kladl na vhled do nitra člověka takový důraz. O to milejší pro mne byla tahle televizní adaptace, která ač není výpravně tak velkorysá a nedosahuje ani po filmařské stránce takové kvality, je mnohem citlivější při ztvárnění hlavních postav. Konečně to nejsou jen figury, ale ožívají přede mnou. Pokud se člověk povznese nad chvilkovou přesládlost některých scén, dokáže se s postavami mnohem lépe sžít a soucítit s nimi, což si myslím, bylo i hlavním záměrem samotného Tolstého. Krom toho se mi také líbí kostýmy, interiéry a okénka do kultury tehdejší doby, je to vše velmi kouzelná, byť zkratkovitá, exkurze do života ruské smetánky počátku 19. století.(7.2.2010)

  • NoIdentity
    ***

    Nevím jestli takhle chladně má působit i knižní podoba (bohužel jsem jí nečetl) ale tady to prostě a jednoznačně nefunguje. Emotivní scény nejsou emotivní... Válečné scény nejsou válečné... A takhle by se dalo pokračovat. Dejme tomu, že na televizní podobu je tam kus poctivé odvedené filmařské práce, ale aby mě to chytlo za srdce, to stěží. Občas jsem měl tendence ironizovat velmi strohé věty, které ačkoli měly nést poselství citu, obvykle onen cit vůbec neobsahovaly. Nechce se mi věřit, že by v té době lidé v Rusku žili takhle bez emocí. A co mi na tom všem přišlo nejhorší je český dabing. (to už pochopitelně nemá nic společného s autory) Některé ženské hlasy mě dováděly téměř k šílenství. (Soňa, Máša a další) Čekal jsem prostě daleko, ale daleko víc...(12.2.2010)

  • lera ivanova
    *

    Světlovlasá Nataša, šedesátiletý Alexandr I. a podobné odchylky od románových a historických faktů se mi zdají pro kvalitu filmu irelevantní. Ať jsou sebečetnější a sebeabsurdnější. Scénáristům by se klidně mělo promíjet i to, že dějové zápletky předloh k nepoznání překrajují do něčeho filmovatelnějšího. Bolelo však, že v tomto filmu byly úspornější a filmovější varianty dějových linií, vytvořených Tolstým, dováděny do point nesmyslně-nerealistických – aneb the good ended happily, the bad unhappily, that's what fiction means – vizte, nakolik černobíle a „po zásluhám“ to oproti románu dopadlo s kněžnou Marií, Soňou, knížetem Kuraginym… Plus do osudů snad všech ústředních postav nacpali – ne vždy sedící – motiv rozporu mezi povinností, pokorou vůči otci a carovi atd. na jedné straně, a nespoutanými city, dělám-si-co-chci na straně druhé. A vůbec, pod značkou Vojny a míru by se přece jen nemělo prezentovat něco, co je v rozporu se samotnou podstatou knihy. Ve filmu nenajdete zhola nic, pro co se román cení a čte – a kdyby Tolstého psaní odpovídalo tomuto filmu, upadlo by do tutového zapomnění. Ostatně, on je tenhle film děsný i bez přihlížení k románu. Odkazováním ke knize naopak láká víc: člověk může poznávat „staré známé“ postavy... Kdyby ale film neměl spojitost se závazně kvalitní klasikou, mnohem víc by vyniklo, jaká je to ve skutečnosti bezobsažná pseudohistorická mikrotelenovela. || Autorovi scénářů pro Viscontiho nebo Tenkrátu v Americe Enricu Mediolimu se při spolupráci na tomto filmu někam zakutálel vkus. Tvůrci filmu zkonvenčnili spoustu scén, jako kdyby se báli, že složitost Tolstého popisů divák neunese. Kde si u Tolstého vychutnáváte cit upřímně vystižený, nejednoznačný, jako v životě, tam je ve filmu osekáno na cit neživě jednoduchý, klišovitý. Kde románové postavy jednají psychologicky zajímavě a komplexně, tam ve filmu narazíte na vážně vážně vážně otravnou melodramatičnost a myšlenkovou mělčinu. Tolstoj byl mistr náznaků, a tady se všechno říká natřikrát – opět, modelový divák tohoto filmu je tupec, kterému jen tak nedocvakne, na koho to asi ta Nataša myslí. || Tolstoj v románu výslovně psal, že nánosy patriotických a vznosných žvástů okolo význačných událostí vždy vznikají až zpětně, třeba v historiografii, a jeho velikým přáním bylo zobrazit, jak lidé prožívají válku či smrt ve skutečnosti. Tato snaha však zůstala nepovšimnuta tímto filmem, ve kterém strádající a umírající lidé blábolí „cítím, že opouštím tuto zem“ a „Rus je ztracena“ – bezduché fráze, které v normálním životě neříkáme. || Román se okatě nese v duchu rovnosti všech lidí ve vztahu k historii. To je to zajímavé: neexistují tu ti hrdinové, na které jsme zvyklí z historických románů! Dějiny, a život sám, tu nejsou utvářeny jednotlivci. Pod různými úhly se Tolstoj vysmívá domnělé moci a genialitě vojevůdců a carů a ukazuje jejich neschopnost skutečně ovlivnit chod dějin. Císař a kol. jej zajímají, ale jako lidé, ne nad-lidé všemocní. A teď to porovnejme s filmem: ta-dám-veledůležité vyznění každého imperátorů a napoleonů gesta a slova; ve světě tohoto filmu je v moci jedné ženy měnit cizí osudy – rovná se tvrzení, proti kterému Tolstoj nejen ve své beletristické, ale i filozofické a pedagogické činnosti zarputile argumentoval. || Mrzí mě moc, jak to tu dopadlo s hereckým obsazením. Mám silné podezření, že skvělí herci jako Alessio Boni, Ken Duken, Dima Isayev, Malcolm McDowell, zde odzbrojení a znecitlivělí úskalími příšerného scénáře, ve skutečnosti měli na to, vytvořit ke dnešnímu dni vrcholné verze vojnoamírovských postav! || A do toho všeho nevkusu zní jako výtka velmi krásná hudba. Dojalo mě, že Natašin první bál odtancovali na Chačaturjanův valčík z Maškarády. (A oni mi vzápětí mé dojetí utnuli trapným soap-operovským „Pokud se otočí…“ Viz, co si Andrej řekl v originále.) Plus čuprové lidové. Plus soundtrack Jana A. P. Kaczmar(e)ka – zcela autonomní dílo, na rozdíl od filmu vyzařující cosi, čím je samotný román – pocit osudovosti, nostalgie, uchvácení událostmi a starostmi velkými i malichernými, a láska pro obojí. || A tím končím své komentování, dokud nenabylo objemů Vojny a míru:) || P. S. Mezi místními komentáři jsem si všimla pohoršení nad scénou příjezdu Macka. Můžeme porovnat, jak to napsal Tolstoj: V ruském štábu všichni nedočkavě řeší, jak to teda asi dopadlo pod tím Ulmem, když vtom přikráčí jakýs rakouský generál, vyparáděný, s nějakým černým obvazem na hlavě – héroicky zkrvavený rozhodně není:) – a povídá Kutuzovovi – „Vous voyez le malhereux Mack.“ Že by Mack pro velký úspěch říkal svůj bonmot každému na potkání?:)(11.11.2010)

  • LadyEsik
    *****

    Ohromující a úchvatný film :) (bohužel nemůžu hodnotit, jak se drží knihy, protože knihy jsem nečetla) Všechno a všichni jsou tam propletení jak při telenovele, ale je to vážně strhující a i proto zajímavé :) Má to 4 díly po 1,5 hodině. Trošku se mi nelíbila herečka Nataši, protože podle mě spoustu věcí neuměla zahrát. Vypadalo to jako pravý opak. Jinak je to propojení historie, války a lásky :)(19.4.2011)

  • Nefarie
    **

    Toto dielko sa az tak nepodarilo. Nie je to vyslovene zle, na televiziu vemi slusne spracovanie...ale. Jedina vojna,ktora sa odohrala bola medzi scenaristami a skoncilo sa to mierom, nanestastie pre film. Prvy kamen urazu je sama Natasa...mne neskutocne nesympaticka, podivna blondina, studena ako cencul a nezaskodilo by jej trochu pribrat. Jej drahy knieza o dost lepsie ako aj chudak Pierre, ktoremu mohli dat o dost viac priestoru, a ktory sa zazracne prostrednictvom strihu v par minutach stihne byt zajaty, slobodny, odpadnut, vyzdraviet a doplazit sa do mesta. Herci na mna posobili akoby boli na antidepresivach...a nemozem si pomoct, ale celok posobi tak nijak anglicky ako tragicka Jane Austen a nie pribeh ruskeho ludu inspirovany velikanom ruskej literatury. Ale chvalim Jana Kaczmareka, hudba je skutocne uchvatna, hlavne tancek na Arama Chacaturjana :). O historii a podobnym veciam taktne pomlcim, povedane uz bolo asi vsetko, ale...bohuzial s Bondarcukom daleko prehravaju.(23.5.2011)

  • nickj
    ****

    pro mne téměř dokonalé dílo (výprava, herci, charaktery, kostýmy, kamera, střih, režie..) co na tom, že některé detaily se liší od skutečnosti, má to atmosféru a je to dobře zahrané(28.1.2010)

  • augustin43
    *****

    vynikající zpracování velkolepého románu. Pokud jde o flankera.27 a jeho výčitky "nehistoričnosti" měl by nejdříve měřit a teprve potom řezat. Film je v tomto bodě věrný Tolstého předloze a ten je zase věrný historickým skutečnostem. Mack se skutečně vzdal Napoleonovi, ten jej však propustil pod slibem, že nebude bojovat. Mack jel za Kutuzovem v takovém spěchu, že se převrhl jeho kočár a Mack tak přišel ke zranění na hlavě. Podobné je to s dalšími výčitkami. .......prostě je to nádherný film - ať už v Bondarčukově verzi (ta je povinností:)) nebo americké nebo této.(17.3.2012)

1 2 následující >>