Mladičká Rahzel nečekaně a nevytouženě vyrazila do světa. Osud jí do cesty přihrál Alzeida, rudookého bělovlasého muže, který nejde daleko pro jízlivost a ani násilí mu zřejmě není cizí. S čarodějkou Rahzel a dalším kámem Baroqueheatem tvoří velmi nesourodou trojici. A potřebují se nějak živit... Společně během cest zažívají různé příhody. Škoda, že žádná z nich není doopravdy zajímavá. Oni vlastně ani Rahzel, Alzeid a Heat nejsou zajímaví. Občas se snaží být vtipní, vždy však marně. Příběhy se nás zase snaží dojmout, také marně. Snad je to proto, že v nich vystupují vedlejší postavy, které také nejsou zajímavé. NIcméně všechny postavy, jak hlavní, tak vedlejší, byly zjevně vytvářeny s tím, že zajímavé budou. Bohužel se postavy slepily z kusů, které nedrží pohromadě. Alzeid začíná jako mix cladnokrevného bezohledného vandráka a lupiče, aby za pár dílů projevoval soucit a určitou moudrost. Rahzel umí kouzlit, má temnou a smutnou minulost, ale co chvíli se chová jako trapná, pitomá, afektovaná nána. Heat nemá skoro žádnou povahu a minulost. Postavy také vůbec po ničem netouží (pokud ano, tak pro to nic nedělají), nikam nesměřují a nijak podstatně se nevyvíjejí. Co s tím vším nezajímavým? Nejspíše udělit zcela nezajímavou silnou *.(18.4.2008)