Reklama

Reklama

Ti, kteří zůstávají

  • Francie Ceux qui restent (více)

Neneseme vinu, že jsme je přežili. Bertrand a Larraine jsou ti, kteří zůstávají. Pravidelně se potkávají na chodbách nemocnice, ve stánku s časopisy, v nemocniční kavárně, společně kouří na střeše. Oba si kladou stejné otázky, které nahlas nevyslovují. Nespojuje je jen strach a beznaděj, ale i vina, že oni jsou zdraví a měli by žít normální život. Dohromady je svedla smrt, a možná proto, aby začali znovu. (Česká televize)

(více)

Recenze (13)

emma53 

všechny recenze uživatele

Francouzštinu poslouchám moc ráda a tak mě možná tentokrát její absence chyběla a nedokázala jsem se tolik ztotožnit s hlavními postavami, jak bych si přála i když jsem jejich vnitřní zmatek v takové situaci dokázala pochopit. A připouštím, že mě ovlivnila i postava Emmanuelle Devos, protože tady hrála diametrálně odlišnou postavu než v Gillesově ženě, kde byla přímo skvostná. Ano, ti kteří zůstávají, jsou citově zranitelní, ale někdy platí tato slova : ''Někdy se zdá, že se tíha situace nedá unést, je jí příliš, ale bolest přesto patří k životu, bez ní by nebylo naděje a velikost a život by byl možná jenom pošetilostí.“ ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Definice lásky je ošidná věc a v různém věku po různých životních zkušenostech a v neposlední řadě i s rozličnými cíli ji vnímáme úplně jinak. Pro dva návštěvníky onkologické kliniky, kteří do ní míří za nemocnými partnery, představuje vzájemné seznámení zpočátku jen pocit sounáležitosti v době bolesti, vědomí, že je tu někdo, kdo jim rozumí a je na stejné lodi. Posléze ale přeskočí jiskra a potvrdí starou známou poučku, že přátelství mezi mužem a ženou dlouhodobě funguje pouze za předpokladu impotence nebo oboustranné homosexuální orientace. Ti, kteří zůstávají, je snímek o smutku a loučení, který ale není citově vydírající. Dává naději a říká, že tam, kde něco končí, vytváří se zároveň prostor pro něco nového. A v neposlední řadě je tenhle kousek dokladem, že kromě několika obehraných stereotypně nasazovaných hvězd má francouzská kinematografie spoustu skvělých herců, kteří nejsou sice v mezinárodním povědomí zakotveni tak, jak by si zasloužili, ale dokážou předvést pozoruhodné herecké výkony a přesvědčivě ztvárnit svoje postavy. Vincent Lindon mě už ve více filmech přesvědčil o tom, že je to skvělý představitel civilních, ale chlapsky pevných hrdinů, a Emmanuelle Devos je hodně zajímavá herečka, která dokáže oscilovat mezi dramatem a komedií. Celkový dojem: 70 %. ()

Reklama

fantomas19 

všechny recenze uživatele

Francúzsky film z roku 2007 režisérky Anne Le Ny o súcite a vzťahu dvoch ľudí, ktorí sa stretajú v nemocnici. Bertrand (Vincent Lindon) navštevuje už 5 rokov svoju chorú ženu. Lorraine (Emmanuelle Devos) prichádza za svojím priateľom. Obidvaja si vytvoria navzájom zvláštne puto podpory a pomoci. Zaujímavý filmový príbeh, kde ťažko hľadať hranicu medzi priateľstvom, podporou, vlastným utrpením, súcitom a toleranciou okolia a našich najbližších k smutným záležitostiam a chorobám. ()

Autogram 

všechny recenze uživatele

Nie je to asi celkom bežné začínať vzťah na takom mieste a takým spôsobom. Ale keď už začne, tak by sa v českom dabingu mali zamyslieť nad tým, že potom by si dvojica asi nemala vykať skoro až do konca filmu. Príbeh s komornou atmosférou o pár hercoch je zaujímavý, riešiť všetky problémy z tej opačnej strany, ktorá mala viac šťastia, ale aj tak šťastím neoplýva. ()

kolodej1 

všechny recenze uživatele

zajímavý příběh o zrození vztahu za dost nezvyklých okolností. Film se soustředil vysloveně na tento vztah a na to, jak kritický stav jejich blízkých takový vztah může ovlivnit. A přestože vážně nemocné partnery vůbec nevidíme, tak téma hrozící smrti je všudypřítomné, stejně jako pocit viny, že zrazují své partnery, když si spolu něco začínají. Skoro až psychologický příběh, dobře vystavěný. ()

Galerie (13)

Reklama

Reklama