Zažít Woodstock

nááádhera!!!krásný hašišový výlet plný lásky,svérazných postaviček,drog,fantastické hudby a pohody,která k tomu patří.nejlepší film anga lee,který samozrejmě není pro každého,ale natočený tak,že i ten největší anti-hypízák se musí pozastavit nad fantastickými výkony herců,především přirozená vtipem a až nesnesitelnou reálností sršící imelda staunton,v roli matky a liev schreiber v roli transexuálního bodyguarda je naprosto k neuvěření.nejdřív sem si myslel že si ang lee dělá srandu,ale on ne.on nám naservíroval úžasnou podívannou,která se sleduje sama a z kina pak odcházíte s pocitem radosti a štěstí ze života.pro účastníky festivalu trutnov naprostá povinnost.jeden z nejkrásnějších filmů,co jsem kdy viděl. (12.11.2009)

Ale jo, dobrý, výborný, je vidět, že Ang Lee ví o čem točí. Myslim tim přímo téma tohohle filmu, protože jinak je to dost skvělej filmař, ale tady byly dvě věci, který ukazujou, že to nevzal povrchně. Za prvý scéna s LSD, která je vynikající. Takhle realisticky natočenej trip se jen tak nevidí :-). Za druhý použil do soundtracku Grateful Dead, který sice na Woodstocku díru do světa neudělali, ale jinak právě oni představovali a ztělesňovali esenci celý tý doby a bez nich by nejspíš nebyl ani Woodstock. (16.09.2014)

Muluji hippies a 60. léta bych chtěl zažít a Woodstock samozřejmě taky, ale tohle byla, s prominutím, nuda. Nezajímaví a nesympatičtí herci a hlavně žádná scéna, kterou byste si zapamatovali. Jen tam pobíhá nějakej zmatenej klučina a zajišťuje velkou párty. Jako dokument možná, ale film? Radši se podívejte na dokument z roku 1970! (18.05.2011)

můžu říct,že mě Ang Lee velmi mile překvapil.Z toho co sem od něj měl zatím možnost vidět,byl každý film úplně jiný a každý měl zatím svoje kouzlo.A platí to i o Woodstocku.Je sice pravdou,že festival,potažmo hlavní aktéři/hudebníci a svým způsobem i samotná hudba jsou značně upozaděni a celé vyprávěni se vydává a je uchopeno jinak než by člověk čekal,ovšem mě tenhle styl nad očekávání sednul (a Liev Schreiber je kočka :-)) 80% (22.12.2009)

Taking Woodstock neni vylozene spatny film, naopak je to pomerne slusny retro pruvodce tvorbou jednoho z nejzasadnejsich festivalu, od okolnosti okolo vyberu lokace, pres pripravy, az po finalni bordel (a povestne blato). Nevyhoda je celkova nesympaticnost hippie feelingu, atmosfery, prostredi a predevsim lidi/hercu. Paradoxne nejlepsi byla ale tripova art pasaz. Oznaceni zanru hudebni je zde take silne zavadejici, protoze o hudbu zde skutecne nejde, je to spise historicka vsuvka, ve ktere si ujasnite jak asi vznikl Woodstock. V ramci filmografie Anga Lee je to zklamani (predevsim uz svym tematem, ne ze by to rezijne zvoral), ktere se radi po bok teplych kovboju jeho americke produkce, na mile vzdalene jeho asijskym klenotum typu Touha, opatrnost, nebo Tygr a Drak. 4/10 (19.12.2010)