Lidice
Drama / Válečný / Historický
Česko / Slovensko / Polsko, 2011, 121 min
Režie:
Petr NikolaevHudba:
Michal HrůzaHrají:
Karel Roden, Zuzana Fialová, Roman Luknár, Zuzana Bydžovská, Ondřej Novák, Norbert Lichý, Veronika Kubařová, Václav Jiráček, Jan Budař, Joachim Paul Assböck, Sabina Remundová, Milan Kňažko, Pavlína Štorková, Marek Adamczyk, Jiří Vobecký, Jiří Ployhar ml., Karel Zima, Bořík Procházka, Adam Kubišta, Ludmila Šafářová, Ondřej Havel, Marika Šoposká, Jan Vondráček, Miroslav Hanuš, Mariusz Osmelak, Anna Kratochvílová, Šárka Teplíková, Robert Nebřenský, Michaela Mrvíková, Michal Zelenka, Petr Srna, Detlef Bothe, Thomas Zielinski, Jakub Zindulka, Ondřej Malý, Radoslav Šopík, Lucie Kožinová, Petr Stach, Věra Víchová, Jindřich Světnica, Zdeněk Dušek, Petr Bucháček, Marcela Nohýnková, Tomáš Havlík, Stanislav Davídek, Jiří Hovorka, Alena Mihulová, Pavel Štoll, Jitka Jirsová, Václav Knop, Jiří Vymětal, Filip Kaňkovský, Martin Donutil, Jolana Běhounková, Zuzana Čapková, Kateřina Vinická, Vladislav Georgiev, Antonín Hardt, Iveta Pavlíková, Roman Slovák, Martin Kubačák, Jan Vaši, Kryštof Mende, Jaroslav A. HaidlerPlakáty
Obsah
-
Příběh Lidic, je příběhem obyčejných lidí, kteří se absurdní shodou náhod připletli do cesty dějinám. Podle scénáře Zdeňka Mahlera, oceněného cenou Sazky v r. 2007, nabízí pohled na tragický osud Lidic za 2. světové války z neobvyklé perspektivy. Přibližuje osudy obyvatel Lidic skrz mezilidské vztahy, a to zejména lásku, která stojí na začátku celého příběhu. Jde o velkofilm plný emocí, který poukazuje na to, jak zdánlivé maličkosti mohou změnit chod dějin a způsobit tragédii. Rok 1942 – německá propaganda úzkostlivě tají genocidu páchanou na civilním obyvatelstvu. Po atentátu na druhého muže třetí říše Reinharda Heydricha však udělá výjimku. Po vypálení malé české vesnice Lidice, vše vyhlásí do světa. Jako záminka k vypálení obce stačí jeden milostný dopis. V době svého tragického konce, v červnu 1942, měly Lidice za sebou dějiny trvající nejméně šest staletí. Nacisté chladně popravili všechny lidické muže, ženy a děti nechali převézt do koncentračního tábora. Některé děti dali na převýchovu. Celková bilance – 192 popravených mužů, 58 žen zemřelo v koncentračních táborech a 88 dětí bylo posláno do plynu. Obec Lidice byla vymazána z map a srovnána se zemí. Výpravný velkofilm Lidice je natočen podle skutečné události. (oficiální text distributora) -
Legendární český režisér Martin Frič chtěl tragédii Lidic zpracovat jako svůj majstrštyk. Miloš Forman, jehož oba rodiče zahynuli v koncentračních táborech, chtěl celé téma pojednat provokativním způsobem jako propagandistický nacistický film. Lidice ale byly zakleté. Mimo jiné i proto, že se po válce staly mocným nástrojem propagandy. Ostatně stačí si vzpomenout na Sokolovo (1974) režiséra Otakara Vávry, v němž lidičtí muži před popravčí četou křičí: „Ať žije komunistická strana!"
Pověst zakletého projektu provázela Lidice také vloni. Kvůli zdravotním problémům musela od filmu pár měsíců před první klapkou odstoupit režisérka Alice Nellis. Nevděčné role náhradníka, který přebíral film takřka kompletně připravený někým jiným, se nakonec ujal Petr Nikolaev (Báječná léta pod psa, 1997, ...a bude hůř, 2007). Ve scénáři, štábu i obsazení provedl velmi málo změn. Například kameramana Vladimíra Smutného nahradil Antonio Riestra, Lenku Vlasákovou Zuzana Fialová a Marthu Issovou Veronika Kubařová. Prakticky z „voleje" se pustil do natáčení.
Opřel se o scénář Zdeňka Mahlera, jehož podpis najdeme pod takovými skvosty české kinematografie, jakými jsou Svatba jako řemen (1967), Nebeští jezdci (1968) či Božská Ema (1979). Mimochodem byl to právě Mahler, kdo tehdy s Formanem připravoval film o Lidicích. „Zatímco mě zajímal příběh vraha vlastního syna, Miloš logicky tíhl k příběhu užvaněného svůdce a jeho naivní milenky, tenhle ženatej chlap si hrál bokem a odnesla to celá vesnice," vzpomíná Mahler. V Lidicích jsou nakonec příběhy oba, přičemž vyprávění lze zhruba rozdělit na tři části.
V první se tvůrci věnují otázce viny, trestu a odpuštění. František Šíma zabil vlastního syna. Nešťastnou náhodou, v sebeobraně, ale zabil. A byl za to odsouzen. Mezitím ovšem začíná 2. světová válka, doba je stále těžší a mladší Šímův sny Karel cítí, že jedinou šancí pro všechny zúčastněné je cesta ke smíření a odpuštění.
Ve druhé části, která vrcholí vypálením Lidic, vystupuje do popředí příběh nenapravitelného sukničkáře Václava Fialy, jenž se velmi nepříjemně zaplete do jedné zdánlivě milosrdné lži.
A třetí část představuje epilog. Ti kteří přežili, hledají důvod a sílu žít dál. Je to ale vůbec možné? - Jaroslav Sedláček (Letní filmová škola) -
Karel Roden se v tomto snímku, jehož název je pro každého Čecha synonymem krutého vyhlazení této vesnice nacistickou armádou, objevuje jako odsouzený vrah Šíma. Paradoxně právě fakt, že stráví několik dní druhé světové války ve vězení, mu zachrání život. Tento snímek je ambiciózním dramatem se zaměřením na kruté osobní příběhy obyčejných lidí, jejichž život byl v této mírumilovné vesnici roku 1942 násilím ukončen. (Davies182)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Zajímavosti o filmu (38)
-
Původně měla snímek režírovat Alice Nellis. Dva měsíce před začátkem natáčení se u ni ale projevila borelióza a z pozice musela odstoupit. Ještě před ní byly kandidáty Jiří Svoboda či Polka Agnieszka Hollandová.
(oje)
-
Film dostal rekordní dvacetimiliónový grant od Státního fondu pro podporu a rozvoj kinematografie.
(darek kartac)
-
Scénář Zdeňka Mahlera byl oceněn cenou Sazky.
(darek kartac)
-
Režisér Nikolaev převzal od Nellis prakticky celé herecké obsazení. Provedl jen dvě zásadní změny. Lenku Vlasákovou nahradil Zuzanou Fialovou a Marthu Issovou Veronikou Kubařovou.
(darek kartac)
-
Na hudbě se podílel Michal Hrůza. Ten se při komponování jezdil inspirovat přímo na místa, kde se tragedie odehrála. [Zdroj: VIP zprávy]
(hippyman)
-
Součet počtu najetých kilometrů všech aut použitých k realizaci filmu je 100 000, což odpovídá 2,5násobku obvodu zeměkoule.
(gogos)
-
Pracovalo se celkem v 80 lokacích. Například pro účel rekonstrukce vyhlazení Lidic byly extreriéry postaveny a posléze za pomoci 500 litrů zápalné látky srovnány se zemí.
(gogos)
-
Před kamerami se vystřídalo 60 historických automobilů.
(gogos)
-
Ve filmu účinkuje více než 2 000 komparzistů, což je počet v českém filmu nevídaný.
(gogos)
-
Z natáčení vzešlo více než 55 hodin materiálu.
(gogos)
-
Ani dodatečné natáčecí dny v lednu roku 2011 nakonec nebyly poslední. Ještě přibližně měsíc před premiérou - v dubnu 2011 - byla zfilmována scéna atentátu na Heydricha, která původně ze scénáře z finančních důvodů vypadla. Natáčení proběhlo v Praze 4 v Hoffmannově ulici, která byla vizuálně nejblíže dobovým fotografiím. Producent filmu Adam Dvořák se pro tento netradiční krok rozhodl po konzultaci s americkým distributorem. Přál si totiž, aby byl snímek srozumitelnější i světovému publiku. Navíc dostal film podle jeho slov ještě akčnější a velkolepější rozměr. [Zdroj: turner]
(oje)
-
Celkový počet kostýmů se vyšplhal na 600.
(gogos)
-
Režisér Petr Nikolaev nosil u sebe během natáčení fotku svého dědečka, který zemřel během heydrichiády. [Zdroj: Cinema]
(R.A.D.E.K)
-
O snímek projevili ještě před premiérou zájem američtí i asijští distributoři.
(sot)
-
Premiéra filmu proběhla jen týden před devětašedesátým výročím vyhlazení Lidic.
(dopita)
-
Film se snaží být v některých ohledech velmi věrný realitě, v jiných si ovšem dopřává vypravěčskou licenci. Například rodina Šímových je zobrazována v podstatně „okleštěné sestavě”. Ve skutečnosti se jmenovali Seidlovi a patřila k nim i dvaatřicetiletá, v Praze hlášená Blažena.
(Coldrexx)
-
Producentovi Adamovi Dvořákovi se podařilo oslovit prostřednictvím sociálních sítí více než čtyři sta žen se jménem Lidice. Jejich fotky jsou součástí závěrečných titulků a je jich více, než bylo obyvatel Lidic v době jejich vyhlazení. [Zdroj: turner.cz]
(oje)
-
Ve skutečnosti nacisté použili nález vysílačky ve vesnici jako důvod vyhlazení vesničky Ležáky, ne Lidic.
(KillHurt)
-
Jelikož vyhlazení Lidic pobouřilo celý svět, na protest proti nacismu byla jménem Lidice přejmenována města a obce v Mexiku, Brazílii, Austrálii i USA.
(dzulino)
-
Původně měl být kameramanem Vladimír Smutný, nakonec pozici zastal Antonio Riestra.
(Filcooper)
72%
Hodnocení uživatelů
Fanklub filmu
Premiéry
Nevhodný mládeži do 12 let
| V kinech ČR od: | 02.06.2011 Bioscop |
|---|---|
| V kinech SR od: | 04.08.2011 Magic Box |
| Na DVD od: | 26.10.2011 Magic Box |
| Na levném DVD od: | 31.10.2011 Magic Box |
| Na Blu-ray od: | 26.10.2011 Magic Box |
Podobné
- Habermannův mlýn (2010)
- Katyň (2007)
- Operace Silver A (TV film) (2007)
- Operace "Daybreak" (1975)
- Atentát (1964)