Hranice temnoty

Hitler pôvodne nejavil záujem o Nórsko. Ale keď 8.4.1940 spojenci umiestnili míny do nórskych prístavov, aby zabránili doprave železnej rudy zo Švédska do Nemecka, nasledovala 9.4.1940 invázia nemeckých jednotiek do Nórska a Dánska (operácia Weserubung). Išlo o prvú vojenskú operáciu za súčinnosti námorníctva, letectva a pozemných síl. Keď utiekli spojenci z Nórska, spoločne s kráľom Håkonom a parlamentom, Nórsko ostalo pod nadvládou Nemecka. Reichskommissar pre Nórsko sa stal Josef Terboven a za domácich Vidkun Quisling (zradca kolaborujúci proti svojmu štátu). Spoločne s kráľom opustila Nórsko aj vojnová flotila s tisíckou moderných lodí. Kráľ s britských ostrovov riadil domáci odboj napr. MILORG (jedna z vojenských vetiev) mala viac ako 20 tisíc mužov združujúcich sa v skupinách po celej zemi. Najznámejšou sabotážnou akciou bolo zničenie závodu na ťažkú vodu. Domáci odboj sa priamo zapojil do oslobodzovania Nórska. Film „Hranica temnoty“ je čiastočne skutočnou udalosťou sfilmovanou podľa rovnomenného románu Wiliama Woodsa z roku 1942. Nemecké prieskumné lietadlo letí nad rybárskou osadou Trollness keď zaregistruje nad hotelom, terajším sídlom SS, nórsku štátnu zástavu. Odoslaná nemecká jednotka už len nájde množstvo mŕtvych nemeckých vojakov a nórskych občanov. Ja som tento film vyhodnotil, ako kvalitnú propagandistickú agitáciu pre amerických občanov, kde je zvýrazňovaný neúprosný hrdinný a statočný boj dedinčanov s okupujúcimi vojakmi. Aj takýmto spôsobom pôsobil Hollywood na Američanov, aby podporovali vojnu, že je za čo bojovať. Výstižné je hlasové posolstvo amerického prezidenta Franklina D. Roosevelta na konci filmu: „ Pokiaľ je tu ešte niekto, kto sa diví, prečo táto vojna stále trvá, nech sa pozrie na Nórsko. Pokiaľ má niekto falošnú predstavu o tom, že k tejto vojne nemuselo dôjsť, nech sa pozrie na Nórsko. A ak je tu niekto kto pochybuje o tom, že demokratická vôľa zvíťazí, tak znova opakujem, nech sa pozrie na Nórsko“. Pôvodné verzie názvu filmu boli „Povstanie v Trollness“ alebo „Nórsko v revolte“ až potom vznikol oficiálny názov Edge of Darkness. (18.07.2018)

V roce 1943 jela Holywoodská válečná propaganda na plný otáčky a je fajn, že si WB pro svůj film vybrali i ne tak obvyklé téma jakým je norský odboj. Melodramatický příběh jehož hlavním lákadlem je přítomnost Errola sice je na hranici reality, ale jinak je to docela povedený počin, který dává velký prostor i mnoha dalším postavám a rozhodně se nedá označit za povrchní. Lepší 3*. (25.06.2011)

Amerika ve 40 letech chrlila jeden válečný film za druhým a tak se věnovala i málo známím tématům z různých států z okupované evropy. Tentokát nás děj zavádí až na Sever Evropy a to do Norska. Film byl celkem průměrný , a dnes již toho nemá moc co nabídnout. Jestli vás však ale zajímá příběh o severském odboji podívejte se raději na dánský film Flammen & Citronen. (24.02.2013)

Tak když jsou teda ty vánoce, tak budu hodnotit trochu mírněji :-D Edge of Darkness je propagandistický film o norském odboji za druhé světové dálky. Ukazuje nám jedno malé rybářské městečko, které okupují skopčáci, nicméně hrdí Norové se nedají a kují pikle, jak se nezvaných hostů zbavit. Ano, jak píše Karkula je to na hranici reality. Hlavně si neumím představit, že by velitel německé posádky znal jména všech vůdců odboje a nenechal je pro výstrahu popravit a místo toho je nechal běhat po městě jako by se nic nedělo. Pak taky ten anglický agent byl docela zvláštní. Příběh je již od prvních minut jasně daný, možná že by neškodilo trochu víc akce, ale jinak to byl dobrý film, který mě bavil, takže slabší 4*. (25.12.2011)

Americký protiválečný snímek, natočený ještě v době průběhu dané války, zaměřující se na události v malé norské vesničce, který svým pojetím na ničem nenechává niť suchou. Občané německou okupaci sice berou s neklidem, ale k řešení situace si ještě stále nejsou za jedno. Mají se jim postavit? Někteří jsou neutrální, někteří odmítaví. Někteří jsou však dokonce kolaborantsky na straně nacistů. Postupně se však názor mění s narůstající brutalitou německých vojáků. V hlavní roli Errol Flynn, známý především jako Robin Hood ´Dobrodružství Robina Hooda´ (1938). Sice se převážně jedná o dialogovou etudu, ale hrůzy války jsou ukázány dostatečně. Scéna s německým nacistou, kterak samopalem popravuje lidi ve městečku, je šokující až nadmíru. Němci tedy vesničku svírají, ale když tamní obyvatelé nemají zbraně, nic moc nenadělají. Britové jsou však se zbraněmi na cestě a tak následující události nabírají na intenzitě. Snímek tedy protiválečný, hrdinský a hlavně vlastenecký. Tvůrci kromě revolty vesničanů neopomněli ani špionáž, která sice vyznívá dobře, ale moc toho zase dohromady nenadělá. Po technické stránce je místy znát studiovost, avšak vlivem své doby to snad lze pochopit. Napínavá atmosféra znatelná je, i když to mnohdy přeci jen krapet zaskřípe. Nejedná se sice o snímek s přemírou válečných scén, či lecjakých partyzánských útoků a přestřelek, ale i bez toho příběh vcelku upoutá. Zvláštností je, že snímek jako celek v ledasčem hodně připomíná pozdější válečné či okupační snímky Sovětského svazu. A pro zajímavost, námět zřejmě převzali čeští filmaři k natočení snímku ´Nadlidé´ (1946). Společného toho mají vcelku dost, i když ten český je dost okleštěný. (12.11.2021)