Kdysi dávno žil vládce jménem Krok, který měl tři dcery, Kazi, Tetu a Libuši. Všechny tři jsou půvabné a nadané magickými silami. Po smrti Kroka se paní slovanských kmenů stala nejmladší z dcer, Libuše. Všichni ji milovali pro její moudrost a dar vidět do budoucnosti. Její vláda však trvala jen do doby, než se provdala za obyčejného oráče. Muži cítí velkou převahu, když se knížetem stal Libušin manžel, Přemysl, a rozhořčené ženy rozpoutají pod vedením bojovnice Vlasty dívčí válku.
Film je inspirován legendou o kněžně Libuši a zachycuje mýtické počátky vlády Přemyslovců v Čechách. Natáčení historického dramatu s ... (zobrazit celý text)
Kněžna Libuše je pozoruhodný film. Její tvůrci věděli zcela jasně, co chtějí říci, a celý film svým záměrem velmi vydatně prodchnuli - od originálního názvu Pagan Queen, nesoucímu jasný odkaz na neopaganistická hnutí, až po jméno hlavní představitelky, která - a to mi nevyvrátíte - musí mít k ideálům souladu s přírodou blízko, zdobí-li se veřejně zejména svým prvním křestním jménem. Bylo by to velmi sympatické a vzhledem k většinovému konzumnímu způsobu života "na Západě" též velmi (v pozitvním slova smyslu) alternativní - bohužel ušlechtilá srdce tvůrců nebyla obdařena filmařským umem a nevinný plod jejich úsilí je pohřben pod hromadu (nechtěně) velmi zábavné hlušiny. A vzhledem k tomu, že např. epická bitva Přemysla s Vlastou vypadá tak jak vypadá - btw scéna je korunována detailním záběrem Přemyslova obličeje, v němž je otisknut zjevný výraz úporné snahy dokončit velkou potřebu - obávám se, že kromě pobavení si divák odnese i přesvědčení o tom, že wicca a podobné záležitosti jsou hájemstvím těch, kdo pozbyli schopnost vnímat realitu (jakože cvoci), a budou tak i k zajisté moudrým myšlenkám jako je třeba dnešní mluvou řečeno "trvale udržitelný rozvoj" přistupovat přinejmenším velmi rezervovaně. Na mysl se zkrátka vtírá cimrmanovské "nápad jistě dobrý..." Je prostě jistá míra, do které lze něco tolerovat jako "vlastní názor na normalitu", ale kýčovitá zátiší a brzy nepochybně legendární promluvy zdejších hrdinů onu hranici překračují takovým způsobem, že duše realizačního týmu nemůže být vnímána jako příčetná. A dodávám, že nemám absolutně žádný problém se zde použitým vykreslením historických reálií - Krokův pohřeb odpovídal tomu, co nám ukazují poznatky paleontologů. Klasik Jirásek promine, ale byl poněkud suchým patronem poznamenaným dobou, která si žádala ctné panny a hrdiny bez morálních vad, zato s mohutným národním cítěním;) Realita tehdejších časů prostě byla jiná než jak nám ji podává na stovkách stran svého díla. Měla-li země svého vládce, vládl tento všemu, co na ní rostlo či hospodařilo - a podle své úvahy si tedy bral, co uznal za vhodné (zde třeba viz vesničanka Zora). A Vlastiny lesbické sklony - no promiňte, ale mají-li muži právo na rozkoš, mají ho jistě i ženy. A mají-li muži být ženami užíváni jen k plození dětí, proč by se nemohly ženy oddávat rozkoši jedna s druhou? Přijde mi to jako logická úvaha někoho, kdo nechtěl nic jiného než svrhnout patriarchát. Zkrátka a dobře dštít oheň a síru na to, jak tým režiséra Wernera vyobrazil hluboký středověk na našem dnešním území, je naprosto neopodstatněné. Opodstatněné už ovšem mohou být nízkým rozpočtem dané scény z "Hamleta bez Hamleta", čili léta trvající krvavé války či naopak rozkvět těžby drahých kovů, odehrávající se daleko od centra dění a oka kamery. A jak jsem již psal výše, je z hlediska kvality filmového umění nutné hanobit předvedené herecké výkony některých členů osazenstva (Csaba Lucas aka Přemysl nezvládá předvedení jakýchkoliv emocí...na druhou stranu ovšem diváka královsky baví), ale především to, co zdejší hrdinové po většinu stopáže vypouští z úst za perly. Zde je samozřejmě příčinou scénárista, hned po něm producent, a v závěsu za nimi také režisér, který se k tomu propůjčil. Je to obrovská škoda, protože ty okamžiky zesměšnění všech zúčastněných přebíjejí slušnou atmosféru Libušiných mystických výprav (a vlastně i její výkon po většinu filmu) nebo překvapivě moudré rady ukrajinské goth kněžky Tety. Bohužel i "mystika" dostává na frak díky okamžikům tragickým snad pro celý filmový svět - nemůžete si pak prostě pomoct a tomu, že Krokova žena i jeho dcery jsou zčásti lesní víly (tree elves) nebo závěrečné Přemyslově myšlence na téma konce věku magie a harmonie přírody se budete smát. Dobře, tomu poslednímu aspoň částečně i proto, jak moc to připomíná konec Pána Prstenů:) Nicméně - stále je tu slušná kamera, velmi slušná hudba a několik střípků s již zmíněnou povedenou atmosférou, mezi něž řadím i Libušinu poslední vizi našeho krásného hlavního města;) No a ten zbytek je prostě výtečná komedie, pro mě v roce 2009 nepřekonaná. Moje hvězdičkové hodnocení proto vůbec nevystihuje index "must-see", který se u Kněžny Libuše "hvězd dotýká". PS: Marek Vašut se během první půlhodiny filmu projeví jenom dvakrát správně velmožsky proneseným "Yeah.":)
Vypadá to jako, když z počítačové hry vyberete jenom konverzační videa a všechny ty bitvy a boje už musíte hrát sami. Ve filmu totiž neuvidíte nic z toho, o čem se mluví. Jinak je to fascinující pokus vnést do historicko-mytologického námětu všechny různé moderní prvky - ekologii, feminismus, lesbické vztahy atd. A samozřejmě, celé je to úplně pekelně zahrané. Ale tak, že jsem se dlouho u ničeho tolik nezasmál.
"A co had, krtek a vypelichaný jestřáb?!" Už jsem jen čekal, kdy liška sežere muchomůrku na stole a řekne "Chaos vládne." Jen takovou malou poznámku: režisér pravděpodobně ví o české historii víc než naprostá většina Čechů, kteří četli jen Jiráska. Zprznění dějin bych mu opravdu nevyčítal.
Tak se zase hezky uklidníme, bobánci. Ač jasný podprůměr, na kterém je bolestně znát nedostatek peněz, má Libuše tu nepopiratelnou výhodu, že se z ní neoprudím nudou (Bathory), ani vzteky (Kytice), ani nudou a vzteky (Máj). Kněžna Libuše nemá talentovaného režiséra (pokud se nepočítá vzácná schopnost zakomponovávat flashbacky), schopného dramaturga, ani dobrý scénář (hopsající motivace, plynutí času patrné jen z předělovacích titulků), ale nepřítomnou hrou na uměleckost aspoň neuráží můj estetický cit a nenudí mě k smrti. Seznam wtf momentů: Královský rod vládnoucí ze šutru na palouku. Pojmenování Prahy. Orál. Muži jako zdroj zla. Vypelichaný sokol. Kámasútra. Křižácké brnění. Třívteřinové topení v misce s polívkou. Šipka a následné topení na mělčině. Environmentalismus v hlubokých středověkých lesích. PS zpruzelým vlastencům: „zlatý národní fond“ v podobě Jiráskových Starých pověstí českých je tak obsahově řídký a tak imaginativně chudý, že je to v evropském kontextu snad unikát. Většina legend se dá shrnout jednou větou, která v případě Libuše nemusí být ani rozvitá. Werner jistě patří na řetěz, ale ne za prznění, nýbrž za nepochopitelnou ochotu se něčím takovým zabývat. PPS anglickým puristům: jediná katastrofální čenglistická gymnastika zaznívá nepřekvapivě pouze z úst Kříže a Vašuta. Kdyby onen vysmívaný „maďarský Sandokan“ hrál cizince ve filmu odehrávajícím se v USA, většina z vás by nad tím, jak zvládá angličtinu, bledla závistí. I vy pokrytci :-*
KNĚŽNA LIBUŠE je vyloženě "sluníčkový ,film´", který projasní hnusné počasí a vyvede z podzimní deprese, protože se tenhle trash díky pochybné společnosti Atypfilm a Uwe Bollovi dostal do kinodistribuce. Nemá smysl se rozčilovat nad tím, že se przní jiráskovský odkaz, když příběh sám je z části mytologický a Jiráska mnohem zrůdněji zneužili komunisté. Je lepší se pobavit celkovou otřesností, kdy jsou věty plné nechtěných ahistorismů, herci je nejsou schopni pronést správně anglicky, hrají jako z televizní pohádky nebo soft-porna a nosí kostýmy ukradené z dětské besídky, komparz v komorních scénách čítá maximálně deset lidí a v davových maximálně dvacet, veškerá akčnost spočívá v pohybujících se zvířátech v druhém plánu, výprava u historické podívané zahrnuje lesy a přilehlou jeskyni, hudba pateticky burácí a kamera se mnohdy neúspěšně pokouší zabrat obě postavy při dialogu. Celková otřesnost je korunována ambicí zpracovat téma novopohansky a zabývat se otázkami feminismu (což skončí u stereotypní představy mužů o feminismu: Libuše je svobodomyslná kurva a Vlasta pomstychtivá macho lesba, chlapi jsou nesoběstační hulváti) a ekologie (Kazi ráda muchomůrky, dělá podivné substance z bylinek a má blízký vztah se svou liškou a ptákem). Yeaah, sorry, Libuše!
Rád bych, podobně jako u filmů Eda Wooda, zdůraznil, že zde nehvězdičkuji kvalitu, ale atraktivitu filmu. Zábava je to vcelku slušná (film nejvíce ze všeho připomíná pornofilm bez porna) a doufám, že Constantin Werner zfilmuje s podobně nízkým rozpočtem ještě pár českých pověstí. Jednu hvězdičku strhávám za to, že film není konzistentně zábavný od začátku do konce.
Film určený pro enviromentální jedince (nebo komunity), kteří touží žít v souznění s přírodou a rádi používají magii. Protagonisté filmu pobíhají po smrkových monokulturách (ano, prastaré slovanské lesy), za vrchol romantiky považují mazlení se s mlokem apod. Sama Libuše je velmi rozporuplnou osobností, plna sentimentu a nedostižného zasnění neváhá oslovit "pohledného" chasníka, aby ji pomiloval, i když se oddává orgiím s Přemyslem (který ovšem taky nevynechá jedinou příležitost někoho osouložit). Teta radši brzy kamsi mizí, zato Kazi je velmi emo a když nemůže vydržet ničení jejího milovaného lesa, uchýlí se do azylu. V baráčku zaplněném bylinkami ji spolu s živými i mrtvými zviřátky polomrtvou objeví Libuše, která ji odveze zpět na Vyšehrad (jen proto, aby zde smutná Kazi, která evidentně odmítá pozřít potravu, skonala u pohanské modly - totemu). Sympatická je Vlasta - militantní šišlající lesbička, která si dala za úkol strážit Libuši na každém kroku. Ovšem nebyl by to Přemysl, kdyby ji nesvedl a znenáhla opustil kvůli Libuši. Ta mezitím vládne z různých lesních palouků a pařezů spolu s tlupou hloupých starců (prý koncil), který je schopný jen hromadně svolával hesla jako "king king, we want the king" a máchat rukama. Wtf scén je nepočítaně a zábava je to nevídaná. (Praha - The treshold, zvolal znenadála se zjevující mužík s polenem)... Jo a herecké výkony mi, až na výjimky, přišly horší jak amatérské divadlo.HUDBA:Benedikt Brydem - docela výrazná orchestrální hudba skládaná podle šablony.
A co je na tom sakra špatně? (Tedy kromě toho, že Libušin kůň vypadá jako Gimp?) Přesně tohle naše mytologie potřebuje. To je ta dekonstrukce prostě. Doufám, že to co nejdříve potká i sv. Václava, Jana Nepomuckého, Jana Husa, bitvu na Bílé Hoře, národní obrození a T. G. Masaryka. Tíha zakládání státu je dublována vztahovým dramatem. Jak příznačně se stále opakuje věta „I am sorry“... To jsou dějiny, to je život. Jasně, že by byla frajeřina, kdyby tam používali klasickou praslovanštinu, ale vzhledem k tomu, že je film beztak dost odvážný, ekonomickou volbu angličtiny pro mírně pokročilé mu s klidem odpouštím. Vtipné momenty vyjmenovávat nebudu, mně se to líbilo celé. Čekala jsem leccos, ale nakonec jsem odcházela z kina především s ujištěním, že nejsem nejzatrpklejší na světě a umím se smát celým tělem. I duší.
Asi jsem si měl zajít dřív, než jsem si všechny ty opravdu zábavně špatné momenty už dávno někde přečetl, zpravidla ve výrazně zábavnějším podání. Ano, Vašutovo Yeah je opravdu epic. Ano, hadi, krtek a opelichaný sokol to jistí.. Akce je sestřihaná mizerně, herci hrají na zabití a orální scéna je WTF. Nic z toho ve mě ale nevyvovalo zlomyslný záchvat smíchu, ale bohužel už ani nějaké větší zhnusení... Kněžnu Libuši jsem přežil bez sebemenších obtíží a několikrát jsem byl dokonce nucen uznat, že to má něco do sebe. Pohanské motivy skloubené s českou pověstí do sebe kupodivu zapadají, takže na nějaké nedostatky v mytologii Libuše netrpí. Je prostě je ukecaná, levná a nic moc zahraná, bez jakéhokoliv spádu a s hudbou, která je sice velkolepá, ale nedá si ani na chvíli pokoj, takže začne být velmi záhy otravná. Nejzábavnějším filem roku tak i nadále zůstává Noc oživlých mrtvol 3D. Libuše je JEN špatná. Nic víc, nic míň...
Chtěl jsem na to jít do kina, ale film byl stažen dřív, než se mi to podařilo. Ještěže to už v Rusku vyšlo na DVD. Co mě urazilo nejvíc? Pokus o zobrazení dívčí války a především "souboj" Přemysla s Vlastou. Jinak se to celkem dalo. Celkem. Jen jsem nějak přehlédl ty lesbičky. Kazi s Libuší nejsympatičtější z celého ansámblu. Nebo to byla Teta? Čert ví... jen jsem celou dobu hledal toho kance (a) Bivoje:)
V souvislosti s bájí o kněžně Libuši nemá smysl naříkat nad przněním historie (byť část americké kinematografie už dávno dokázala zprznit historické náměty od starověku po současnost a nadále v tom bezostyšně pokračuje) - jedná se skutečně o pouhou pověst a zde bychom měli být k tvůrcům patřičně schovívaví. To by ovšem "Kněžna Libuše " musela za něco stát jako film. Ač je herecké obsazení vpravdě mezinárodní (Česká republika, USA, Ukrajina, Chorvatsko, Maďarsko), rozpočet a zejména schopnosti tvůrčího týmu nestačily na víc než na slátání čehosi, co obyčejně nazývám (jakkoliv zde magie nehraje podstatnou roli) "fantasy sračkou". A jelikož ani to, co by snad mohlo být považováno za příjemné osvěžení - sexuální scény - nevyniká nějakou převratnou invencí, celý projekt se zapíše do paměti českého diváka nejspíš jako "ten film, co ho točili na Americe a co v něm Vašut a Kříž ze sebe dělali blbce."
To je tak blbé, že se na to nedá dívat jinak než na parodii. V takovém případě je to fakt zábava :)) Jirásek transformovaný do neškodného softporna s legračními dialogy a úděsným parodiálním herectvím. Režisér kvalit na úrovni Eda Wooda mi zcela zboural romantickou představu Přemysla Oráče, který zde vypadá jako ta nejnáruživější postava světové mytologie.... :)
