Obsah
-
Ve 20. století zachvátily Evropu dva totalitní režimy, nacismus a komunismus. Nikoli náhodou, mnozí, kteří byli perzekvováni nacistickým režimem, skončili i v komunistických koncentračních táborech nebo na popravišti jako Milada Horáková. Existují ale židovské ženy, které nejenom že přežily holocaust, ale aktivně se podílely na odboji proti nacistickému režimu za II. světové války. Jejich autentické svědectví je poslední možností vyslovit zločinnost totalitního nacistického režimu prostřednictvím konkrétních osudů. A zároveň připomenout, že Židé nebyli jen bezmocnou obětí Hitlerovy doktríny, ale i aktivními odbojáři, kteří se podíleli na boji proti zločinu. (oficiální text distributora)
Ve 20. století zachvátily Evropu dva totalitní režimy, nacismus a komunismus. Nikoli náhodou, mnozí, kteří byli perzekvováni nacistickým režimem, skončili i v komunistických koncentračních táborech nebo na popravišti jako Milada Horáková.
Existují ale židovské ženy, které nejenom že přežily holocaust, ale aktivně se podílely na odboji proti nacistickému režimu za II. světové války. Jejich autentické svědectví je poslední možností vyslovit zločinnost totalitního nacistického režimu prostřednictvím konkrétních osudů. A zároveň připomenout, že Židé nebyli jen bezmocnou obětí Hitlerovy doktríny, ale i aktivními odbojáři, kteří se podíleli na boji proti zločinu. Komentáře uživatelů k filmu (18)
-
AngelAngie
Jak na mě celý dokument působil? Velmi silně. A takový má přesně dokument být. Konkrétně dokument o holokaustu. Jen ti, jenž ho zažili, mohou takhle surově vylíčit události, podat své zkušenosti, nastínit člověku, který doposud viděl jen fotky či videa, jak to vlastně bylo. Výrazy v obličejích, kdy neradi vzpomínají, ale přesto si dokáží života užívat dále krásně a brát si z něj jen to nejlepší, je tou nejupřímnější výpovědí. Z filmařského hlediska si troufám tvrdit, že se jedná o vysoce nadprůměrné dílo, které chytne za srdce jak toho, kdo se o tuhle tématiku zajímá, tak i toho, kdo je k ní lhostejný.(19.11.2008)
-
igi B.
Poutavé a smutné vyprávění několika židovských žen, přeživších nacistické pronásledování a věznění, tím i samo o sobě zajímavé a poučné téma - bohužel ovšem v nepříliš zajímavě provedeném dokumentu. Škoda, že O.S. nabídla zase jen další subjektivní výpovědi pamětníků v rutinním televizním zpracování. - - - - - (Poprvé viděno 1.5.2008 na ČT2, komentář zde jako třetí - 1.5.2008)(1.5.2008)
-
gr8 escape
Mimořádně silný dokument...(16.10.2008)
-
borsalino
Velmi zajímavý dokument o krutosti nacistického režimu pohledem několika žen, které přežily hrůzy koncentračních táborů. Velmi zajímavý a poučný snímek, který by se měl rozhodně vysílat na základních školách, pro posílení prevence a uvědomění si, kam až může krutost, násilí a brutalita zajít.(1.5.2008)
-
Philippa
Tak chladný dokument o tak smutném tématu jakým je holocaust, jsem ještě neviděla. Možná, že se paní Somerová bála jít do toho naplno. Jediné kdy jsem něco cítila, byly ukázky a fotografie přímo z lágrů. Myslím, že je to velká škoda a od mé docela oblíbené režisérky obzvláště.(2.5.2008)
-
Hejtmy
Velmi zajímavý a dobře natočený dokument o těžkých osudech židovských žen za druhé světové války. Jsou to všechno docela známé věci, ale nikdy není od věci si připomenout, že se něco takového mohlo na naší planetě stát. Tentokrát to je alespoň trochu obměněno tím, že se díváme z ženského pohledu, čili ten úhel pohledu je trochu jiný než u klasických dokumentů o holocaustu. Rozhodně doporučuji zhlédnout.(1.5.2008)
-
fantoci
Moc krásný dokument, je škoda že se takových dokumentů u nás netočí více.(23.11.2009)
-
prkalil
Ano, velmi, nesmírně silný dokument. Chvílemi se mi nedařilo udržovat si citový odstup (kdybych ho vůbec neměla "zapnutý", nesnesla bych víc než 5 minut). V závěru jedna z žen, které TO přežily, sleduje v TV záběry z průvodu neonacistů - a typicky jej tvoří 99 procent mužů. Pak zapochybuje, zda se lidstvo někdy vůbec může už konečně poučit ze své historie, ze svých vlastních průserů - a nevidí moc nadějí. Já také ne, jediná a zcela nerealistická cesta je - oslabení mužského a posílení ženského principu. Zrušení aspoň těch nejhorších forem "chlapismu". Protože dějiny válek, dějiny krutosti jsou vaše dílo, že, hoši... Neumíte si vážit života, protože ho neumíte vytvořit.(29.1.2012)
-
Pragrik
Zážitek z tohoto filmu je u mě umocněn tím, že film jsem zhlédnul v přítomnosti jak režisérky Olgy Sommerové, která nejen mě ale i ostatním posluchačům, uvedla film a poté i po konci okomentovala filmový materiál, ale hlavně také v přítomnosti osoby, jež sama prožila, co bylo ve filmu. Měl jsem tu čest poznat paní Martu Kottovou, stále vitální ženu narozenou v roce 1929, která nám po skončení filmu sdělila mnoho zajímavého o životě v holocaustu. Samotný film nám pouze nastínil situaci, jež zažili 4 ženy, ale i to je samozřejmě velice poutavé. Ve snímku na nás dýchne atmosféra doby. Bohužel strašné útrapy židů si nejvíce uvědomíme snad jen z fotografií z koncentráků. Plusem určitě je, že režisérce se podařilo zveřejnit propagační materiál nacistů pro idilické mětečko v Terezíně, kde si židé žijí v krásném prostředí, děti si spokojeně hrají...ale realita je poté v jiných koncentračních táborech bohužel zcela jiná......film je ukončen větou 105 ti leté pamětnice, která nám řekne i po svém strastiplném osudu, jak život a dlohověkost je nádherná a stojí za to žít....(19.11.2008)
-
Arrietty
Zdenka Fantlová - Klid je síla, řek tatínek, Erika Bezdíčková - Moje dlouhé mlčení(10.4.2012)
-
KatRi
Postavené zásadně na příbězích židovských žen, které otevřeně hovoří o svých ztracených rodičích, pochodech smrti, plynových komorách i setkání s partyzány. Díky tomu, že režisérka dává zcela prostor svým hrdinkách a násilím je netlačí, kam sama chce, je to neobyčejně působivé.(7.2.2012)
-
krystofkovar
Tak dojemný, pravdivý a pro přítomnost a budoucnost důležitý dokument jsem ještě neviděl, až teď. Výpovědi těch statečných, inteligentních, citlivých a integrovaných žen nenechaly mé oko suché. Člověka tenhle dokument taky myslím velmi povzbudil. Např. Nenávist přináší jen nenávist, nic jiného. A tohle řekla žena, která prošla peklem vyhlazovacích táborů.. Slovy tento dokument nelze úplně popsat, chce to jej zhlédnout a pochopit nejenom rozumem!(29.1.2012)
-
sheldonka.
"Vždyť ona vypadá jako člověk..."(29.1.2012)
-
Kňour
Dokument je působivý, babči přeživší koncentrák působí hrozně fajn dojmem a až na místy nevhodně zvolený hudební doprovod je to velmi, velmi dobrý dokument.(13.3.2009)
-
mr.filo
Dokument svědčí z první ruky o krutosti nelidské mašinérie, která člověka dohnala na kraj smrti, kdy vážil 25 kilo, v koncentračním táboře polehával téměř jako v márnici, spal během pochodu smrti a kradl chleba pro hladové dítě. Svědčí i o nezdolnosti těch, kteří dokázali přežít nebo se postavit na odpor „vyhlazení“. Pro takové lidi není příjemné vidět opětovný vzestup podporovatelů nacizmu.(28.1.2012)
-
Shinnie
Ukazuje ako je ľudská rasa zvrátená, čoho je schopná a na druhej strane vidieť tú životnú silu tých, ktorý si to prežili. Slová tých žien ma neskutočne zasiahli a budem si na ne pamätať ešte dlho. Neviem, nedokážem a nechcem pochopiť tých, čo boli schopný akceptovať a robiť peklo na zemi. A tento dokument by som povinne ukázala tým čo sa teraz priznávajú k "uctievaniu" tohto zverstva ale aj tým, čo pochybujú, že sa to vôbec stalo. Ostáva len dúfať, že ľudstvo sa už poučilo z chýb, a uvedomilo si pravú podstatu žitia na zemy. A výpovede tých žien, my pomohli si začať neskutočne vážiť každú maličkosť. Kto si, že si dovoľuješ rozhodovať, kto sem patrí a kto nie?... Žiaľ, či už je to boj za mocou, územím, prestýžou, peniazmi alebo inými !banalitami!, končí sa to zbytočnými obeťami nevinných ľudí. The world peace♥(29.1.2012)
-
m&rticka
Šokující dokument, který nám ukazuje jen tisícinu toho, co hrozného se tehdy dělo... ale dostalo mě, že paní, které je 85 let vypadá sotva na 50. A to i po tom, co všechno zažila...(28.3.2009)
-
ikilledjenny
Myslím, že tohle je jeden z nejlépe natočených dokumentů o šoa. Viděla jsem ho několikrát a působí pořád stejně silně. Je skvělé, že něco takového vzniklo, i když práce s orální historií není vždy nejlehčí. Všechny ty ženy byly silné a mohly vypovědět svoje příběhy. Chtěla bych je slyšet naživo. Pár možností vyslechnout si pamětníky Terezína, Osvětimi apod. jsem již měla, ale tyhle dámy měly příběhy opravdu zapamatování hodné,i když příběhy slyšené na vlastní uši nikdy nevymažu z hlavy.(9.5.2012)
