Hugo a jeho velký objev

První hodinka se mi strašně líbila.. mělo to kouzlo !:) Celý film se odehrává na vlakovém nádraží, jelikož od malička miluji Vlaky,tak mi to strašně spousta věcí připomenulo.. Nicméně v závěrečné Hodině nastala z mé strany menší nuda a jsem donucen dát filmu pouze 3* ... Zajímalo by mně jaké byli v kině 3D Efekty.. když ve filmu téměř žádný efekt nebyl !! 63% (25.12.2012)

Netušil jsem, co od toho mám čekat, ale myslel jsem si, že tam bude nějaké tajemství či dobrodružství. V tomto ohledu film dost zklamává. Je to sice příjemně nostalgické a po skončení jsem měl dobráckej pocit, ale nemělo to v podstatě žádnej děj. Dost dobře nechápu komu je film určen. Sacha Baron Cohen byl dobrej. (08.02.2012)

Film o filmech, pro lidi, kteří mají rádi filmy. Příběhově nejde o nic světoborného, ale v technickém provedení a smyslu pro detail odráží Marty samotného Meliese. Stejně tak staré úchvatné obrazy ukryté napříč celým snímkem. Dřív byl film o tom dělat sny, dnes všichni chtějí aby zachycoval realitu. Copak tu není místo pro obojí? (25.02.2012)

Budu se opakovat. Myslím, že jsem tohle už u jednoho nebo možná dokonce i u více filmů psal, ale musím to napsat znovu: Tohle není film, který se musí vidět, ale cítitt! Scorsese je a byl vždy velký umělec, a je to jeden z největších mistrů současné kinematografie. Stejně jako Válečný kůň od Spielberga, tak i tento film na mne udělal stejný dojem, a to musím podotknout, že se mi oba dva filmy jako takové moc nelíbí, ale mají jedno kouzlo, které se jím nedá upřít! Oba dva filmy totiž mají svůj vlastní příběh, své stejné poslání. Martin Scorsese a Steven Spielberg už nejsou zrovna nejmladší a dobře to ví. Už nechtějí soutěžit, nechtějí natočit nejlepší nebo nejvyděječnější film všech dob! Mají jiné přání, které su uvědomili až teď, na sklonku svého života. A to je jejich poslání nebo-li odkaz, který mají dát druhým genracím filmařům. Dobře si to uvědomují. (27.01.2012)

Je chvályhodné, že zatímco Spielberg byl schopen v záplavu svých patetických emocí utopit i Válečného koně, tak Scorsese svou lásku k filmu přednáší vkusně a okázale i lehounce zároveň. Samotný příběh smutného chlapce s jiskrou uvnitř, díky které pookřeje i srdce zarputilého starce není kdovíjak inovativní, avšak ono lehce pohádkové podání příspívá ke kouzelné atmosféře a dobře podtrhává nostalgický podtext s cílem vyznat obdiv a respekt k prvním filmovým tvůrcům, zejména tedy Mélièsovi, jakožto prvnímu tvůrci, který se snažil do filmu protlačit fantazii na úkor reality. Práce na audiovizuální stránce je v podstatě dokonalá (pár vskutku skvostných záběrů), avšak samotné dění mohlo obsahovat více událostí, tempo také není vždy příznívé a celkově má člověk spíš pocit, že se to zkrátka povedlo, než že se mu to skutečně od srdce líbilo... 8/10 (05.03.2012)