poster

Hugo a jeho velký objev

  • USA

    Hugo

  • Slovensko

    Hugo a jeho veľký objav

Dobrodružný / Drama / Mysteriózní / Rodinný

USA, 2011, 121 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • H34D
    ****

    Je chvályhodné, že zatímco Spielberg byl schopen v záplavu svých patetických emocí utopit i Válečného koně, tak Scorsese svou lásku k filmu přednáší vkusně a okázale i lehounce zároveň. Samotný příběh smutného chlapce s jiskrou uvnitř, díky které pookřeje i srdce zarputilého starce není kdovíjak inovativní, avšak ono lehce pohádkové podání příspívá ke kouzelné atmosféře a dobře podtrhává nostalgický podtext s cílem vyznat obdiv a respekt k prvním filmovým tvůrcům, zejména tedy Mélièsovi, jakožto prvnímu tvůrci, který se snažil do filmu protlačit fantazii na úkor reality. Práce na audiovizuální stránce je v podstatě dokonalá (pár vskutku skvostných záběrů), avšak samotné dění mohlo obsahovat více událostí, tempo také není vždy příznívé a celkově má člověk spíš pocit, že se to zkrátka povedlo, než že se mu to skutečně od srdce líbilo... 8/10(5.3.2012)

  • Renton
    ****

    Scénář: John Logan .. Filmařská nádhera pro fajnšmekry. Lahůdka pro znalce kinematografie (zvláště jejich počátků). Zádrhel je v podstatě jen ve zvoleném podání, protože tvar rodinného snímku v kombinaci s životopisným/dokumentárním pohledem na jednoho z průkopníků kinematografie široké davy zrovna nepřitáhne (což je už spíše problém zvolené knižní předlohy, ze které se vychází). Ale já se bavil (a to jsem v úterý v prázdninový den seděl ve velkém kinosálu úplně sám). Zhruba polovinu první, dobrodružnou a v jádru ještě tu rodinnou drží mimo precizních, stylových scén zejména úžasné herecké obsazení. Tomu vévodí dvojíce mladších představitelů, které oba se zájmem sleduji už z dřívějška - Asa Butterfield od The Boy in the Striped Pyjamas a Chloë Grace Moretz, která od Kick-Ass teda sakra povyrostla ve všech směrech. Její zápletka sice zlehka vyprchává, zato se díky ní dostaneme k polovině druhé, která přechází až k těžkotonážnímu nahlédnutí pod tvůrčí pokličku věhlasného tvůrce, zhmotňování snů, kdy je nám představeno i mnoho známých filmových děl němé éry nebo vyobrazena známá železniční nehoda, jejíž fotografii zná nejspíš každý. Po řemeslné stránce není co vytknou. Režie a taky práce kamery (bezchybný Robert Richardson) jsou s letitou precizností dokonalé, 3D díky tomu funguje a celé to korunuje Howard Shore se svoji líbeznou, francouzsky šmrncnutou, hudbou. Dlužno dodat, že ač jsem si snímek užil, radši bych, aby Martin Scorsese točil žánrově něco ostřejšího než zrovna tesal generační odkazy. ___ Každopádně bude zajímavý Oscarový souboj s The Artist, který se ohlíží do takřka totožné doby, i když úplně jinou formou.(7.2.2012)

  • Marigold
    *****

    Paradox: nejprostší filmová iluze stvořená technicky nejsložitějším způsobem. Návrat k prvotnímu údivu. Pro mě nejblíže nikoli The Artist a další zde uváděným paralelám, nýbrž Herzogově Jeskyni zapomenutých snů. I Scorsese se zkouší vrátit do magického momentu vytržení ze světa přízraků, do dimenze, v níž se obraz na sítnici mění ve spletitý svět za ní. Strávil jsem v kině dvě hodiny blaženosti a vytržení z něčeho, co nebylo a není. Hodnota Huga není v jeho (faktograficky pochybné) encyklopedické naučnosti, ale v tom, že nás učí radovat se z imaginace - nikoli z podbízivé vizuální expanze, která vyvolává její naprosté zakrnění, ale z cesty do nitra, v němž se vždy děla ta nejkrásnější kouzla, podněcovaná magií mistrů pera i celuloidu. Bodejž někdy vychovám robě, které bude anachronický iluzionista Hugo bavit, i se svojí zastydle romantickou (a konejšivou) vizí světa jako mechanismu, v němž má vše své pevné místo...(6.3.2012)

  • Matty
    *****

    Víc než jen pocta praotci filmových spratků (odkojených a dále přikrmujících žánry sci-fi, fantasy a hororu). Síť odkazů k filmům a tvůrcům, jež byli ovlivněni Meliésem, případně ovlivnili Scorseseho (který se k Meliésovi dostal přes svého duchovního otce Michaela Powella), má několik vrstev a k jejímu rozpletení zdaleka nestačí jedno zhlédnutí, neméně zábavné je ale odhalování ústřední myšlenky, kterou četné aluze podpírají. Film jako mechanický stroj k oživování vzpomínek, sbližování lidí a vytváření snů. Pouze sny filmové, nikoli ty reálné, jež mají podobu nočních můr, tady slouží ke spolehlivému úniku z reality (také proto vidíme převážně ukázky z Meliésových trikových filmů, méně z jeho rekonstruovaných aktualit). (Ve druhé zlém snu příznačně absentují hodiny, tedy čas jako rozměr, který jiným mechanickým vynálezům než filmu chybí.) ___ Příběh není rozdělen vedví, od začátku v něm jde o opravení porouchaného stroje, pouze první část více akcentuje mechanickou a druhá lidskou rovinu. Stroje nejdříve především vidíme. Jsou umísťovány do popředí mizanscény a Hugo k nim zároveň upírá veškeré své naděje. První část má také blíže ke groteskám, v nichž člověk funguje jako neživý, mechanický objekt. Část druhá, od oživení automatona, je částečnou negací modernistického nadšení z technického pokroku. Hugo si začíná uvědomovat, že stroje na jeho samotě nic nezmění. Z hlídačovy mechanické nohy, dosud sloužící ke generování gagů, se stává prostředek ke sblížení s květinářkou, která ztratila bratra u Verdunu (masové zabíjení díky zapojení moderní techniky). Místa dění jsou rozšířena o Meliésovu domácnost a knihovnu. Větší prostor dostávají knihy a lidé. O technice se více mluví (teoretizuje), než aby byla zobrazována. ___ Mechanická teze a lidská antiteze pak logicky vede k filmové syntéze, ke spojení rozumu a citu, jak o něm psal například Jean Epstein (lyrosofie). V závěru také dochází k začlenění samostatných „kukátkových“ výjevů (gagů) jako z raného filmu do celku vyprávění. Stejně jako postavy i ony nacházejí své místo, svůj smysl. Film je vystavěn tak, aby mohl vyústit filmem. Nádhernější poklonu samotné ideji pohyblivých obrázků si nedovedu představit. ___ Snáz napadnutelné než navenek atypická vyprávění struktura jsou historické nepřesnosti, jichž se Scorsese dopouští. Uhýbání diváků před jedoucím vlakem lze ještě tolerovat při čtení knihy od Tabarda, který, jak se ukáže, nebyl přesný ani při psaní o Meliésovi, nikoli již ve vzpomínkách samotného Meliése, jež jiné autorovy omyly uvádí na pravou míru. Meliés na kinematograf nenarazil náhodou na pouti, na první veřejné filmové představení byl osobně pozván bratry Lumièrovými a kameru si nevytvořil z ničeho, nýbrž vylepšil již existující model od R.W. Paula. Opadnutí zájmu o jeho tvorbu nepřišlo až s první světovou válkou. Již okolo roku 1909 Meliés vzhledem ke své pracné metodě jednoduše nestíhal natáčet tak rychle, jak si doba žádala a poslední film dokončil v roce 1913. Tyto detaily jsou ale zastíněny neskutečně precizním oživováním staré Paříže a ještě starších filmů (nezapomenutelných je několik vteřin z Le Royaume des fées). Ty převodem do 3D získaly nový rozměr, aniž by pozbyly svého kouzla. Jsou sice vylepšené, ale nepřímo – zvýrazněním jejich významu. Scorsese se nejenom vyznává ze své lásky k filmu, zároveň nás vyzývá, abychom nezapomněli. 90% Zajímavé komentáře: Radek99, J*A*S*M, SeanLSD, mcb, WhiteRussian(18.1.2012)

  • Adrian
    *****

    Magic(29.2.2012)

  • - Martin Scorsese získal Zlatý globus 2011 za nejlepší režii. (Terva)

  • - Georges Méliès, kterého ztvárnil Ben Kingsley, byl opravdu významným francouzským režisérem a průkopníkem filmu. Narodil se v bohaté rodině majitele obuvnické firmy. V roce 1888 zakoupil divadlo Roberta Houdiniho, ve kterém i sám vystupoval a promítal pomocí laterny magiky vlastní obrázky. 28. prosince 1895 navštívil první promítání bratří Lumièrů. Toto představení ho natolik okouzlilo, že o rok později v roce 1896 zakoupil promítací stroj. Provedl mnohá vlastní vylepšení a začal promítat své první krátké filmy. Později založil produkční firmu a vytvořil první filmový ateliér na světě. Do roku 1908 natočil přibližně 450 filmů. Podle Georgese Sadoula, filmového historika, vytvořil Méliès celkem 1 539 filmů. (Beastmaster4)

  • - Natočit film ve 3D doporučila režisérovi Scorsesemu jeho dvanáctiletá dcera. (Brousitch)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace